Mládì nejmenší koèky svìta v Zoo Ostrava
V pavilonu indických šelem v ostravské zoo mají návštìvníci mo¾nost pozorovat raritní pøírùstek. Je jím mládì koèky cejlonské. Kotì se narodilo na konci èervna a je to samièka. Radost z prozatím úspìšného odchovu umocòuje fakt, ¾e tento nejmenší zástupce koèkovitých šelem je velmi vzácným druhem chovaným v zoologických zahradách.
Mládì koèky cejlonské se v Zoologické zahradì a botanickém parku Ostrava narodilo 27. èervna 2025. První týdny ¾ivota trávilo spolu se samicí v bezpeèí úkrytu, nebo» mláïata koèkovitých šelem se rodí slepá a plnì závislá na péèi matky. „Nyní je u¾ ale mají návštìvníci mo¾nost zahlédnout v pavilonu Indické šelmy. Samec je k vidìní ve výbìhu naproti pavilonu, kde stráví urèitou dobu s druhou chovnou samicí. I kdy¾ se odchov prozatím vyvíjí nadmíru optimisticky, stále zùstáváme mírnì skeptiètí, nebo» za úspìšnì odchované budeme moct mládì pova¾ovat a¾ za nìkolik mìsícù, vysvìtluje Matìj Vrúbel, který má v zoo na starosti chov šelem.
Koèka cejlonská je v rámci zoologických zahrad chována vzácnì, aktuálnì v 13 evropských institucích. Celá evropská populace èítá pouhých 40 jedincù, pøièem¾ za poslední rok se zvíøata rozmno¾ila jen ve dvou zoo, z nich¾ jedna je právì ta ostravská. Mimo Evropu chovají koèku cejlonskou jen dvì instituce v Asii. Zoo Ostrava se dlouhodobì øadí k úspìšným chovatelùm tohoto druhu. Koèky cejlonské jsou zde chovány od roku 2012. Bìhem této doby se podaøilo odchovat celkem jedenáct mláïat (poèítáno zatím bez toho letošního). „V souèasné dobì máme dvì témìø pìtileté chovné samice, pøièem¾ ka¾dá z nich ji¾ v minulosti odchovala mládì. Mezi nimi støídáme chovného samce. Všechna naše zvíøata patøí k nejmladším v rámci evropské, rapidnì stárnoucí populace. Ka¾dý pøírùstek je tedy nesmírnì cenný pro zachování tohoto druhu v lidské péèi,“ dodává Matìj Vrúbel.
Koèka cejlonská (Prionailurus rubiginosus phillipsi) patøí mezi nejmenší koèkovité šelmy. Obývá suché opadavé lesy na indickém subkontinentu. Poddruh chovaný v ostravské zoo se vyskytuje pouze na Srí Lance (ostrov Cejlon), kde byl zaznamenán výskyt i v tropickém deštném lese. Pøesto¾e dává pøednost husté vegetaci a kamenitým oblastem, zatoulává se také do zemìdìlské a osídlené krajiny, kde ji lákají hojní hlodavci. Je to excelentní lezec po stromech, ale koøist loví zejména na zemi. Tu tvoøí pøevá¾nì hlodavci, plazi a ptáci. V Indii byl dokonce pozorován jedinec, který v tlamì nesl netopýra! Je aktivní pøedevším za soumraku a v noci. Samice je bøezí 66–70 dní a rodí jedno a¾ dvì mláïata, která v pøírodì ukrývá v dutinách stromù a pod skalními pøevisy.
Foto: David Drozd
Ptaèí hlídaèi ve voliéøe La Pampa – èáje obojkové
Ve velké prùchozí voliéøe La Pampa v ostravské zoo mohou návštìvníci pozorovat rodinu èájí obojkových – chovný pár a jejich dva potomky. Nejedná se ale o vlastní mláïata, ta se páru dlouhodobì nedaøí odchovat (nyní u¾ z dùvodu pokroèilého vìku), ale adoptivní, o která opìt pøíkladnì peèuje. Samotný odchov probíhal v zázemí mimo zraky návštìvníkù, do La Pampy byla rodina tìchto nepøehlédnutelných ptákù pøestìhována pøed pár dny.
Zoo Ostrava chová èáje obojkové od roku 2000. Poprvé chovný pár tìchto jihoamerických ptákù úspìšnì zahnízdil pøed 12 lety, kdy odchoval jednoho potomka. Od té doby se ptáci o hnízdìní pokoušeli, ale nedaøilo se jim. Samice pravidelnì snáší vejce, ale ta jsou v poslední dobì ¾el neoplozená. Pøed dvìma lety po dlouhé pøestávce úspìšnì odchovali další mládì. Nebylo ale jejich vlastní, nýbr¾ adoptované. Jednalo se o mláïata, resp. oplozená vejce z olomoucké zoo, kde se tamnímu páru nedaøilo vejce vysedìt. Chovatelé se tedy dohodli, ¾e zkusí vejce podlo¾it ostravskému páru. Ten nakonec jedno mládì úspìšnì odchoval.
Odchovat mláïata èáji obojkové není vùbec jednoduchá zále¾itost. Pøesto¾e tyto zajímavé jihoamerické zástupce vrubozobých chová v Evropì více ne¾ 60 zoologických zahrad, úspìšné odchovy nejsou zcela bì¾né. Napøíklad bìhem posledního roku se èáje podaøilo rozmno¾it asi ve 20 evropských zoo, ale zdaleka ne u všech se podaøil i úspìšný odchov mláïat.
„Proto¾e náš pár èájí dlouhodobì harmonizuje a je schopen mláïata úspìšnì odchovat spolehlivì, chtìli jsme mu opìt nabídnout mo¾nost projevit/uplatnit rodièovské instinkty. Proto jsme se dohodli s kolegy v dìèínské zoo, kde pár snesl ètyøi vejce, ¾e dvì z nich podlo¾íme našemu páru,“ popisuje situaci vedoucí zoologického oddìlení II Petr Vrána. Vejce z Dìèína byla po pøevozu inkubována v líhni a páru byla podlo¾ena tìsnì pøed vyklubáním. „První mládì se vylíhlo 19. èervna 2025, druhé pak 22. èervna. Oba ptáci se opìt projevili jako vzorní rodièe a o mláïata se od zaèátku skvìle starají. Støe¾í je a vodí za potravou. První týdny probíhal odchov v zázemí, tento týden jsme celou rodinu pøestìhovali do voliéry La Pampa, kde je mohou návštìvníci vidìt i slyšet. Èáje jsou povìstné svým pronikavým hlasem,“ dodává Petr Vrána.
Pro úspìšný odchov èájí je zcela zásadní správné slo¾ení krmné dávky. Dle dosavadních zkušeností mláïata potøebují kromì jiného pøedevším dostateèné mno¾ství „zeleného“ krmení, tj. najemno nasekaný ptaèinec (Stellaria), pampeliškové listy (Taraxacum), jetel (Trifolium) a také vodní rostliny jako napø. okøehek (Lemna). Nezbytná je i mo¾nost pøirozené pastvy venku.
Nezištná spolupráce zoologických zahrad pøi odchovu vzácných a raritních druhù je velmi dùle¾itá a probíhá velmi intenzivnì nejen v rámci Èeské republiky, ale i na celoevropské úrovni. V pøípadì øady ptaèích druhù je podkládání vajec èi èerstvì vylíhnutých mláïat pod adoptivní rodièe osvìdèenou metodou, jak zajistit odchov mláïat pøirozenou cestou. Zoo Ostrava má zkušenosti napøíklad i s adopcí u orlosupù bradatých, orlù, plameòákù a dalších druhù. Pøirozenì odchovaní jedinci, zejména dravcù, pak mohou být v rámci repatriaèních projektù vypuštìni do pøírody, aby posílili divoké populace.
Èája obojková (Chauna torquata) je rozšíøena od východní Bolívie po støední Argentinu. Obývá ba¾inatá území a bøehy øek, ale zdr¾uje se také na otevøených travnatých pampách. Mimo dobu hnízdìní ¾ijí ve velkých hejnech (a¾ 100 jedincù). Ve skupinách se ozývá pronikavým køikem. I pøesto, ¾e nemá plovací blány, dovede dobøe plavat. Spíše ale chodí po souši. V ohbí køídel má dvì ostré, rohovinové ostruhy, které jí slou¾í k obranì a v boji o území. Hnízdní páry jsou stálé, hnízda staví na mìlèinì z vìtvièek a mokøadních rostlin (v prùmìru mù¾e dosáhnout a¾ 1 m). Na 2–5 vejcích sedí oba rodièe. Mláïata jsou po vylíhnutí pokryta rezavým prachovým peøím a záhy opouští hnízdo podobnì jako mláïata jiných vrubozobých ptákù. Rodièe o potomky peèují spoleènì. Pro svou ostra¾itost bývá nìkdy ve své domovinì chována jako „domácí hlídaè“.
Foto a video: Monika Vlèková (foto) a Renáta Šafránová (video).
