Panství Lobkovicù patøila i tvrz ve vesnici Steknínì od roku 1539. Další majitel Jiøí Kaplíø ze Sulevic je koupil, jeho synové tvrz a panství zdìdili, Za úèast Alexandra Kaplíøe na stavovském povstání byl majetek zkonfiskován a prodán Adamovi z Valštejna. V roce 1631 pøi vpádu Sasù do Èech se Alexandr Kaplíø vrátil, po tøech letech o nìj znovu pøišel. Z dalších majitelù je zajímavý ¾atecký mìš»an Jan Jiøí Kulhánek, který se stal majitelem panského dvora v roce 1681. Nechal zbourat staré budovy a na jejich postavit barokní zámek.
Ve druhé polovinì osmnáctého století jeho vnuk Jan František z Klaudenstiena nechal upravit v rokokovém stylu. V roce 1761 se o¾enil s hrabìnkou Marií Franciscou z Hohenembs a získal titul hrabìte v roce 1772. Panství prodal v roce 1796 Josefovi Kotrbovi, ten dál rodinì Hennetù, pozdìji prodáno Hansi Fridrichovi Gimbelovi. Po jeho smrti zámek získává jeho ze» švýcarský konzul Gérold Déteindre, jeho¾ potomci ho vlastnili do roku 1949. Od roku 1950 zámek vyu¾íval Výzkumný ústav chmelaøský a pak Národní galerií Praha sou¾il jako depozitáø. Od roku 1997 je ve správì Národního památkového ústavu.
Co se stavebního stylu týèe, tak na dochovanou podobu v rokokovém stylu s pøistavením ji¾ního køídla mìl zásluhu Jan František. V západním køídle vznikl velký sál s balkonem a k severní èásti byla pøipojena kaple Panny Marie. Autorem byl ¾atecký stavitel Johann Paul Loschy, který byl pravdìpodobnì i architekt rokokové pøestavby zámku. Obdélníková kaple se skosenými náro¾ími s hlavním oltáøem zasvìcený Navštívení Panny Marie a šesti obrazù svìtcù je od Ignáce Raaba, obraz Nejsvìtìjší Trojice a varhany (z roku 1772).
Zámecké fasády jsou èlenìné pilastry a girlandy z rù¾í. Pøed západní prùèelí pøedstupuje konvexní tøíosý rizalit (výstupek) s balkonem a se štíty zdobené rokokovými vázami. V pøízemí oválná sala terrena má zaklenutou kupolí, strop zdoben štukovým zrcadlem s malbou alegorie Umìní. V nikách pak malované alegorie Lásky. Zámek je obklopen na západní a ji¾ní stranì unikátní italskou zahradou na stupòovitých terasách zdobené rokokovými vázami a plastikami.
V roce 2013 byla renovována zámecká kaple, pak od toku 2016 rekonstrukce západního køídla a otevøen nový okruh soukromého apartmá posledního majitele. V hlavním sále byly odkryty fresky zobrazující antický chrám a stìnu zdobí symboly ètyø pøírodních ¾ivlù od autora Kryštofa Seckela.
V roce 2016 zde filmaøi natáèeli pohádku Slíbená princezna, kde je vidìt ještì oprýskaná fasáda. Návštìvnici mají mo¾nost navštívit ètyøi tematické okruhy. Ten hlavní v západním køídle pøipomíná rodinu posledního majitele, reprezentaèní prostory sala terreny, hlavní sál a návštìvu kaple. Samostatnì jsou pøístupné chodby pøízemí zámku s výstavním prostorem a sklepením s expozicí vìnovanou chmelu a italská terasovitá zahrada.
Co se stavebního stylu týèe, tak na dochovanou podobu v rokokovém stylu s pøistavením ji¾ního køídla mìl zásluhu Jan František. V západním køídle vznikl velký sál s balkonem a k severní èásti byla pøipojena kaple Panny Marie. Autorem byl ¾atecký stavitel Johann Paul Loschy, který byl pravdìpodobnì i architekt rokokové pøestavby zámku. Obdélníková kaple se skosenými náro¾ími s hlavním oltáøem zasvìcený Navštívení Panny Marie a šesti obrazù svìtcù je od Ignáce Raaba, obraz Nejsvìtìjší Trojice a varhany (z roku 1772).
Zámecké fasády jsou èlenìné pilastry a girlandy z rù¾í. Pøed západní prùèelí pøedstupuje konvexní tøíosý rizalit (výstupek) s balkonem a se štíty zdobené rokokovými vázami. V pøízemí oválná sala terrena má zaklenutou kupolí, strop zdoben štukovým zrcadlem s malbou alegorie Umìní. V nikách pak malované alegorie Lásky. Zámek je obklopen na západní a ji¾ní stranì unikátní italskou zahradou na stupòovitých terasách zdobené rokokovými vázami a plastikami.