Èervené cihly se staly symbolem mìsta. Kostel patøí k dominantám Bohumína a nejvýraznìjším symbolùm architektury z èerveného re¾ného zdiva. Kostel Bo¾ského Srdce Pánì letos v èervnu slaví 130 let od svého vysvìcení. Výroèí si vìøící pøipomnìli slavností ve farní zahradì.
Kostel zaèal vyrùstat v dobì, kdy se kolem nádra¾í Severní dráhy Ferdinandovy formoval Nový Bohumín. První úvahy o jeho výstavbì se objevily u¾ v roce 1877, trvalo ale dvanáct let, ne¾ návrh schválilo tehdejší obecní zastupitelstvo a další tøi roky, ne¾ byl polo¾en základní kámen.
Ani stavitelé na konci 19. století nebyli ušetøeni problémù, které dobøe znají dnešní investoøi. Práce postupovaly pomaleji, ne¾ se oèekávalo, pøibývaly vícepráce a pùvodní rozpoèet bobtnal. Z plánovaných 45 tisíc zlatých se koneèný úèet vyšplhal na 56 tisíc.
Bez štìdrých podporovatelù by se chrám rodil ještì obtí¾nìji. Pozemek pro stavbu zdarma poskytl hrabì Jindøich Larisch-Mönnich a mezi mecenáši nechybìl napøíklad majitel bohumínské rourovny Albert Hahn èi vratislavský kní¾e a biskup Georg Kopp. Slavnostního vysvìcení se kostel doèkal 7. èervna 1896, tedy zhruba rok a pùl po svém dokonèení.
Èervené zdivo, které ke kostelu i celému Bohumínu neodmyslitelnì patøí, vzniklo z ostøe pálených cihel, údajnì dodaných hrabìtem Karlem Lichnovským z jeho cihlárny v polských Krzy¿anovicích.
Zaèátky farního ¾ivota byly mnohem skromnìjší, ne¾ by rozmìr svatostánku napovídal. Nový Bohumín tehdy ještì nemìl vlastního duchovního, a tak knìz na bohoslu¾by a¾ do roku 1898 pøijí¾dìl koèárem ze Starého Bohumína.
S rostoucím poètem obyvatel a tím i vìøících brzy kapacita chrámu pøestávala staèit. K plánované pováleèné pøestavbì za témìø 1,2 milionu korun kvùli státnímu pøevratu v roce 1948 u¾ nikdy nedošlo.
Od roku 2002 má objekt status kulturní památky. Pøed pìti lety prošel pláš» kostela kompletní tlakovou oèistou, na ní¾ pøispìlo ministerstvo kultury, Moravskoslezský kraj a mìsto Bohumín.
Výroèí 130 let od vysvìcení chrámu si místní øímskokatolická farnost pøipomnìla v nedìli 14. èervna mší svatou a slavností ve farní zahradì. „Do pøíprav se zapojili sami farníci. Všechno vymysleli, pøipravili a servírovali koláèky, grilované maso a pivo uvaøené podle historické receptury. Mám radost, ¾e se tu sešlo tolik lidí a u¾ili jsme si pøíjemnou nedìli,“ uvedl faráø Martin Šmíd.
Krnovský rodák pøišel do Bohumína na konci roku 2024 z Karviné, kde pùsobil mimo jiné v Šikmém kostele. Jeho snahou je, aby kostel Bo¾ského Srdce Pánì o¾íval nejen bìhem pravidelných bohoslu¾eb, ale také pøi dalších kulturních a spoleèenských akcích. Daøí se to napøíklad pøi tradièním uvedení Rybovy mše vánoèní, kdy chrám ka¾doroènì praská ve švech.
Øímskokatolickou farnost a mìsto Bohumín pojí dlouholetá spolupráce. „Za ty roky jsme si vybudovali dobré vzájemné vztahy, posledního faráøe Pavla Cieslara jsem dokonce jel pozdravit na mši do Gutù, kde má nové pùsobištì. Jsem rád, ¾e jsme našli spoleènou øeè také s jeho nástupcem Martinem Šmídem. Za krátkou dobu se mu podaøilo pøirozenì navázat na práci svých pøedchùdcù a najít si cestu k farníkùm i obyvatelùm mìsta,“ podotkl místostarosta Bohumína Petr Vícha.
