SeniorTip

Hrad a zámek Staré Hrady

Ve s

tejnojmenné obci u Libáně v okrese Jičín, stojí zajímavý renesanční zámecký komplex. Jeho historie sahá až do roku 1340, kdy to byla původně tvrz. Doloženým majitelem byl Arnošt ze Staré, který ve své závěti odkázal majetek své manželce. Po její smrti se stávají majiteli synové probošt Bohuš, arcibiskup Arnošt a Smil z Pardubic. V roce 1358 pak nejmladší bratr Vilém ze Staré.

Vzniká kamenná gotická tvrz ohrazena příkopy a kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí a hřbitovem. Z roku 1481 je zachován nejstarší kostelní zvon. Ze středověkého sídla se zachoval palác v západní části a kostel v prvním nádvoří. Byl přestavěn Jiřím Pruskovským z Pruskova v letech 1571-73 na čtyřkřídlý renesanční zámek s velkým uzavřeným předzámčím a kašnou.

Jiří Pruskovský sloužil jako komorník čtyřem císařům a poznal život renesanční šlechty. Vyřezávaný renesanční oltář vznikl v roce 1582. Jeho potomci majetek dál rozšiřovali, vzniká pivovar (fungoval do roku 1892) s vodovodem, je vybudována cihelna, vápnice, mlýny, ale také vzniká jelení obora, chmelnice, vinice, rybníky a lesy. Staré Hrady se stávají hospodářským centrem panství, ze zámku se stává hospodářská budova za majitelů rodu Schliku (od roku 1650- 1906).

Po uzavření pivovaru je na zámku mlékárna s výrobou sýrů. Na zámku se provádí jen ty nejnutnější opravy. Zvonice a spojovací chodba mezi kaplí a zámkem se zřítily během roku 1833. Poslední majitelkou po rodu Schliků byla hraběnka Jindřiška Thurn- Taxisová.

To už byla nelehká doba první světové války. V roce 1924 byly před zámkem vysázeny lípy k výročí vzniku Československa a postaven pomník padlým. V třicátých letech postihuje svět hospodářská krize, po roce 1938 jsou Sudety obsazeny německou armádou a krátce nato vypukla druhá světová válka.

Po ukončení války v květnu 1945 dochází k odsunu německého obyvatelstva, zámek prakticky již v
desolátním stavu byl zkonfiskován a předán státu. Již před koncem války byla snaha opravit sgrafit, ale jen v malém rozsahu. V letech 1949-1951 se propadla část klenby a zřítila se štítová zeď v předzámčí. V té době sloužil pro skladování obilí místního JZD.

Původně nejstarší a nejcennější část zámku gotický palác měl býti odstřelen a zbourán, ale díky aktivitě místního učitele a předsedy národního výboru se to nestalo. V roce 1964 začínají opravy a vzniká kancelář národního výboru, knihovna, restaurace, kulturní sál i hasičská zbrojnice.

Od roku 1969 si obnovené prostory pronajímá Památník národního písemnictví. Na opravách se podíleli brigádnici i trampové. Sgrafita byla dokončena v roce 1974 a dokončeny byly i vnitřní úpravy. V krbovém sále to byl kazetový strop, vznikla svatební síň.

Časem bylo jasné, že na opravy a údržbu objektu obec finančně stačit nebude a bylo rozhodnuto ho prodat. V roce 2006 se začíná jednat o prodeji do soukromích rukou. Zájem měli manželé Sukovi, kteří hledali vhodné prostory pro svou rozsáhlou sbírku předmětů a mobiliářů z období vlády Františka Josefa I. Po značné antipatií některých místních obyvatel, které je zaskočili, od záměru ustoupili. Začali jednat o pronájmu části zámku, nakonec se obec dohodla zámek jim v roce 2007 prodat. Za rok byl zámek otevřen pro veřejnost a nabízí pět prohlídkových okruhů. Do sklepení zámku přístup není kvůli letní kolonií kriticky ohroženého vrápence malého (netopýřích samiček tam přebývá 30-60).

Pověsti varují před kopáním na hradě a zámku, duše mrtvých kopáčů poklad střeží. Templáři z křižáckých výprav si přivezli vzácné sochy a nechali je zakopat. Pak aby místo nebylo prozrazeno kopáče zazdili zaživa. Později chtěli sochy vykopat, ale duchové se jim pomstili strašnou a bolestivou smrtí. Podle jiné verze legenda vypráví o obrovské valouny zlata co si tam templáři ukryli. Zlaté valouny prý při správném postavení otevírají bránu do časoprostoru. Zatím se nedokázalo potvrdit, že templáři tam vůbec kdy žili.

A jak vypadá dnes zámek v soukromých rukách? Už prohlídkové okruhy dávají odpověď, že je tam svět dětí a pohádek. Kdo by nechtěl navštívit dračí královskou komnatu. Podívat se na pohádkovou půdu či juknout do zámeckého pohádkového sklepení. A překvapení je tam připraveno více pro děti i pro dospělé. A jejich lahodná medovina ta přímo láká k ochutnání.

Prameny a foto: internet a www.starehrady.cz

Jaroslava Krejčová

* * *
Zobrazit všechny články autorky

Navigace

Svátek

Klub

Anketa

Statistika

Podporují nás