Zámek ve Fertödu - maïarské Versailles
Z lázní Bükfürdö, kde máme na nìkolik dní pøíjemnou základnu k výletùm po severozápadním cípu Maïarska, to sem není daleko - necelých tøicet kilometrù. A tak vyrá¾íme autem pøes nedalekou obec se zajímavým názvem Bé smìrem k zámku, nìkdejšímu hlavnímu a velmi významnému sídlu šlechtického rodu Esterházy.
V prùvodcích je oznaèován za nejkrásnìjší zámek v Maïarsku, nebo také za maïarské Versailles - mìl toti¾ napodobovat sídlo francouzského krále Ludvíka XIV. Co¾ se do znaèné míry opravdu podaøilo.
Z pùvodního nevelkého loveckého zámku o 22 místnostech, který byl postaven v rekordní dobì tøí mìsícù pro hrabìte Józsefa Esterházyho v roce 1720, vzniklo po polovinì 18. století rozlehlé pompézní sídlo, které si nezadalo tøeba se zámky rakouského císaøe. V tom se ovšem u¾ anga¾oval syn pùvodního majitele Miklóš, který se stal za své slu¾by císaøskému dvoru v cizinì kní¾etem a po návratu do Fertödu zaèal uskuteèòovat svùj velký sen - nechat si vystavìt skuteènì reprezentaèní sídlo, které by odpovídalo významu jednoho z nejmocnìjších velmo¾ù celých tehdejších Uher.
Podle svého hesla "Co si mù¾e dovolit císaø, mohu si dovolit i já", zaèal v roce 1862 budovat obrovský zámecký komplex, jeho¾ stavbu svìøil významným rakouským mistrùm stavitelùm a architektùm. Pro své slu¾ebnictvo a øemeslníky, kteøí pracovali na výstavbì zámku, divadla, jízdárny s více ne¾ sto koòmi a koèáry, domy pro150 gardistù osobní strá¾e a rozlehlého parku, zalo¾il dokonce obec Esterháza.
Kní¾e brzy získal povìst velkého milovníka umìní a v jeho zámeckém operním divadle poøádaly pøedstavení známé herecké spoleènosti. Ty získaly na ještì vìtším vìhlasu a významu, kdy¾ do kní¾ecích slu¾eb vstoupil známý rakouský skladatel Joseph Haydn jako dirigent orchestru a domácí skladatel rodiny.
Na zámek se v té dobì sjí¾dìli nejvýznamnìjší pøedstavitelé evropské šlechty. Zámeètí páni nebyli jen štìdrými mecenáši hudebníkù èi malíøù, ale podporovali pozdìji také rozvoj místní lidové keramiky v nedaleké obci Herend u Balatonu. Keramická manufaktura, která tam vznikla poèátkem 19. století, proslula výrobou ruènì malovaného porcelánu. Ta nejkrásnìjší dílka mohou dnes návštìvníci obdivovat v nìkolika sálech zámeckého muzea.
Koncem 18. století, kdy¾ rodina Esterházyù pøesídlila na jiné sídlo v Rakousku, fertödský zámek postupnì upadal a byl obnoven a¾ poèátkem 20. století, kdy se tu usadili opìt èlenové kní¾ecí rodiny. Po èásteèném ponièení a vykradení na konci 2. svìtové války byl celý komplex opìt v ¾alostném stavu a k jeho rekonstrukci došlo a¾ v roce 1957, kdy bylo obnoveno 126 zámeckých pokojù a do dnešní doby také velká èást ostatních budov a nádherný park.
Pøijí¾díme sem alejí starých stromù a vstupujeme tepanou møí¾ovou bránou na rozlehlé nádvoøí obklopené do podkovy vysokými budovami se zdobenými fasádami a na obou stranách kamennými fontánami s osobami z øecké mytologie.
V jednom z postranních zámeckých køídel bydlí kní¾e Antal Esterházy, jeho¾ portrét nacházíme ve vstupní místnosti do pøístupných prostor. Pøi troše štìstí bychom ho tu mo¾ná mohli potkat, ale nemáme štìstí - starý pán je prý právì mimo Fertö.
A tak se v doprovodu prùvodkynì vydáváme nejprve do zøejmì nejvýznamnìjšího sálu celého zámku, do Hudebního sálu, vyzdobeného bílým a rù¾ovým mramorem a zlacenými štukami. V tomto sále dlouhá léta vystupoval a dirigoval koncerty skladatel Haydn a obecenstvo tady mohlo poprvé slyšet roku 1772 jeho Symfonii na rozlouèenou.
Nádhera, kterou stavitelé zámku nešetøili pokraèuje, kdy¾ hned nato vstupujeme do Slavnostního sálu, opìt plného zlacených štuk na bìlostných stìnách, benátských zrcadel a lustrù, pozlaceného nábytku a soch. Tady se návštìvníci nemohou naba¾it hlavnì rozmìrné nástropní fresky J. A. Mildofera s bohem Apollonem na nebeské klenbì a dalšími postavami z øecké mytologie. Naše prùvodkynì o všem poutavì vypráví v maïarštinì, ale nevadí - máme k dispozici obsah výkladu i v èeštinì a slovenštinì.
A pak u¾ postupnì procházíme mnoha dalšími místnostmi zámku, lo¾nicemi kní¾at a knì¾en s velmi cenným nábytkem a výzdobou obrazy i porcelánem. Vstupujeme napøíklad do Rohového salónu, kde je vystaven vzácný porcelánový servis, dar císaøe Františka Josefa I. své choti Al¾bìtì - známé Sissi.
Zajímavá je i lo¾nice, ve které spala pøi své návštìvì zámku Esterházy roku 1773 rakouská císaøovna Marie Terezie. Prohlídku konèíme v pøízemí, kde jsou nádherné klenuté místnosti "Saly terreny", nìkdejšího pøijímacího sálu, zimní zahrady a zároveò pøechodu do zámeckých zahrad a parku. Také tady nechybí zlacené štuky, nástropní fresky, mramorové fontány a zrcadla na stìnách, která jen násobí celý ten pøepych a odrá¾ejí pozlacené sochy pøed nimi.
Vùbec nemáme chu» opustit zámek - v¾dy» jsme ještì nevidìli zámeckou kapli a mnoho dalších, zatím nepøístupných èástí zámku. Ale chceme si ještì prohlédnout èást zámeckého parku a také navštívit uvnitø prodejnu, kde mají pro návštìvníky nejen suvenýry, ale také mno¾ství zajímavých publikací. Nadlouho nám zùstává mno¾ství dojmù z toho témìø pohádkového zámku, jeho¾ návštìva patøí zcela jistì k nejkrásnìjším zá¾itkùm našeho pobytu v kousku nìkdejších Uher.
Vladimír Køí¾
San Francisko, Jihlava
* * *
