Pøíbìhy zemské atmosféry aneb Za vše mù¾e klima nebo poèasí (31)
Zámoøské objevy novovìku (2)
Koncem 17. století zaèala éra britských moøeplavcù. Roku 1688 pøistál u západního australského pobøe¾í dobrodruh W. Dampier, o jedenáct let pozdìji, tedy v roce 1699 se dostal i na severozápadní pobøe¾í. V roce 1770 pak zavál severovýchodní východní vítr do Austrálie i kapitána Jamese Cooka, který hledal vhodný pøístav a objevil zátoku Botany Bay, kde pozdìji vzniklo Sydney. James Cook byl mimoøádnì významný moøeplavec, objevitel a výzkumník, jeho¾ plavby, a hlavnì vydané práce výraznì posunuly znalosti o celé naší Zemi. A to, ¾e pøi tom všem se musel neustále ohlí¾et na to, co mu pøipravila naše atmosféra, je nad slunce jasné!
Zaèínal podobnì jako Tasman. Od tøinácti let pracoval jako plavèík na uhelné lodi. Neustále se samovzdìlával ve všech námoøních oborech. V roce 1755 nastoupil jako kormidelník váleèného loïstva. V roce 1759 se zúèastnil plavby do Severní Ameriky v rámci války s Francií. Vynikajícím zpùsobem tehdy zmapoval v Kanadì ústí øeky svatého Vavøince a od roku 1763 pokraèoval mapováním Newfoundlandu a Labradoru.
V letech 1768–1771 vedl svou první tichomoøskou expedici, jejím¾ pùvodním vìdeckým cílem bylo pozorování pøechodu Venuše pøes sluneèní kotouè, které mìlo slou¾it k urèení vzdálenosti Venuše od Slunce. Na Tahiti provedl Cook s astronomem Greenem v èervnu roku 1769 plánovaná pozorování, která bohu¾el nebyla pøíliš pøesná a pak se ji¾ mohl plnì vìnovat druhému cíli své cesty, toti¾ nalezení Terra Australis. Cestou k jihozápadu Cook u¾ správnì zmapoval Nový Zéland, objevil prùliv mezi jeho ostrovy (dnes Cookùv prùliv) a vyvrátil tak hypotézu o existenci pevniny v tìchto místech. Pak se pøiblí¾il k Austrálii z východu, kde objevil u¾ zmínìnou australskou zátoku Botany Bay a dále nìkolik dalších ostrovù.
Ve svých objevitelských cestách pokraèoval kapitán James Cook druhou expedicí v letech 1772–1775. Tehdy se pátralo po pøedpokládané pevninì v ji¾ním Tichomoøí. V roce 1773 se vylodil na ostrovech, kterým dal název Harveyovy (dnes Cookovy), prozkoumal Novou Kaledonii a pøi návratu objevil v Ji¾ním Atlantiku Ji¾ní Georgii a Ji¾ní Sandwichovy ostrovy. Na této plavbì jako první pøekroèil ji¾ní polární kruh a pátral za ním v oblastech ji¾nì od Afriky a¾ po Nový Zéland.
Na mapce jeho moøských výprav vidíme, ¾e na nìkolika místech se opravdu pøiblí¾il k Antarktidì velmi blízko. I kdy¾ podle rùzných zvìstí jako první doplul k bøehùm Antarktidy polynéský moøeplavec Hui Te-Rangiora v primitivním èlunu, historie objevù tohoto ledového kontinentu pro Evropu sahá do 18. století. Sna¾il se o to roku 1758 známý pirát F. Drake ve slu¾bách anglické královny ji¾nì od jihoamerického Hoornova mysu. Ale a¾ Cook koncem roku 1773 pronikl za ji¾ní polární kruh. V lednu 1774 - aèkoli zde bylo léto - mu však cestu Tichým oceánem dále k jihu znemo¾nila ledová bariéra. A tak prvnì se na dohled bøehù Antarktidy dostala a¾ ruská výprava koncem ledna roku 1820. Nìmecký kapitán v ruských slu¾bách F.F. Bellinghausen poblí¾ nultého poledníku doplul a¾ na 69. stupeò a 21 minutu ji¾ní šíøky poblí¾ dnešního Pobøe¾í princezny Mary. Ale i kdy¾ pak ještì nìkolikrát pronikl za ji¾ní polární kruh, ani jedinkrát se mu nepodaøilo pøistát pro velké mno¾ství plovoucích ledových ker.
Ale zpìt ke Cookovi, o nìm¾ mù¾eme smìle prohlásit, ¾e byl pánem nejménì sedmi moøí! V letech 1776–1779 vedl tøetí výpravu s cílem najít tzv. severozápadní prùjezd kolem Severní Ameriky, co¾ se ale povedlo a¾ roku 1906 Amundsenovi! Na tuto další velmi dlouhou plavbu vyplul z Anglie, opìt obeplul Afriku, plavil se pøes Tasmánii, Nový Zéland a Tahiti, objevil Havajské ostrovy, kterým dal ovšem jméno Sandwichovy ostrovy, a doplul a¾ k Americe. Pak daleko na severu proplul Beringovým prùlivem a provádìl rozsáhlá mapování. Po pøíchodu zimy v roce 1778 se vrátil na Havaj. Tam se dostal do konfliktu s domorodci a pøi pokusu zajmout jejich náèelníka byl v polovinì února roku 1779 v zátoce Kealakekua zabit.
Na všech cestách si vedl peèlivé zápisky, které vyšly u¾ za jeho ¾ivota i po smrti tiskem. Byl èlenem Královské spoleènosti nauk a získal její zlatou medaili. Všech Cookových výprav se zúèastnili významní vìdci své doby, s jejich¾ pøispìním bylo lidstvo obohaceno o obrovské mno¾ství nových poznatkù, samozøejmì vèetnì tìch o naší atmosféøe.
Zámoøské objevy novovìku (2)