První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1167. Do poloviny dvacátého století tvoøili vìtšinu obyvatel èeští Nìmci. Po druhé svìtové válce byla vìtšina pùvodních obyvatel vysídlena a obec byla osídlována lidmi z rùzných èástí Èeskoslovenska. Ve Velkém Bøeznì se dochoval i Starý zámek postavený na místì starší tvrze rodem Salhausenù v 16. století. Ještì starší jsou pozùstatky bývalého hradu Varta ze druhé poloviny 13. století, nebo Pustý zámek zalo¾ený koncem 13 století a opuštìný v osmdesátých letech 14 století.
Pøed dávnými lety byl ve Velkém Bøeznì proveden pokus vyloupit pokladnu pivovaru. Lupièi vyplašeni noèním hlídaèem se dali na útìk. Byla to známá Nieklova banda, která v té dobì ohro¾ovala celé okolí Velkého Bøezna. Skrývali se v lesích a neštítili se ¾ádného násilí ani vra¾d. K výpravám pou¾ívali i konì, kterým dávali pøibíjet obrácené podkovy, aby mátly své pronásledovatele. Aby si získaly chudší obyvatele èasto jim rozdávaly dary a tím si byli jisti jejich loajálností. Nakonec byla proti nim uspoøádaná trestná výpravy, lupièi pochytání a vùdce bandy zajat a odvezen neznámo kam.