Jarní probuzení
Pøíroda se doká¾e postarat o vše ¾ivé co na planetì existuje. Umí zaøídit, aby všichni mohli pøe¾ít i nevhodné klimatické zmìny. U nás je to hlavnì období, kdy se støídá teplo a zima. Tedy, kdy je dostatek èi nedostatek vhodné potravy. Na podzim odlétají øady ptákù za potravou do teplých krajin, aby se zase na jaøe vrátily zpìt. Drobní ptáci doká¾ou bez hmyzu pøe¾ít na semenech. Nìkteøí ¾ivoèichové pøe¾ívají zimu pomocí spánku. Pro nì jde o zvláštní stav, kdy jejich tìlo funguje jinak. Bìhem zimního spánku klesá dechová a tepová frekvence na minimum a tím šetøí svou energii.
Vìtšina druhù hmyzu tráví zimu ve stavu strnulosti, ale existuje mnoho zvíøat, kteøí zimu prostì pøespí. Jsou to oboj¾ivelníci, plazy, svištì, køeèci, je¾ci, netopýøi, jezevci a také medvìdi. Takovým pøeborníkem ve spaní je netopýr. Bìhem podzimu si najde vhodný úkryt, co¾ je jeskynì, pùdy domu nebo dutý strom. Jeho tìlesná teplota klesá na 2 stupnì Celsia, srdce bije pomaleji, zpomalí se i dech. Tím ušetøí obrovské mno¾ství energie. Sice se nìkolikrát za zimu èásteènì probudí, jen pro kontrolu, ¾e prostøedí je stále vhodné pro pøezimování, ne-li tak se jen posune o kousek dál. ®ije ve spoleèenství svých druhù a jen si vymìní místo. Je to pøirozené probuzení, které je nijak neohro¾uje. Horší je, kdy¾ jsou vyrušeni napø. lidmi a úplnì se probudí. Nejnebezpeènìjší je rozdìlávaní ohòù v jejich blízkosti. Teplo a kouø je probudí a èasto vyletí ven, kde umrznou nebo zahynou hlady.
Je¾ek je také typickým zimním spáèem, ten si dìlá tukové zásoby na podzim. Pak si pøipraví hromadu listí èi vìtví a spí. Jeho tìlesná teplota klesá k 0 stupòùm Celsia a ztrácí a¾ 40 % své váhy. Mnoho se diskutuje nad tím, kdy je¾ek potøebuje lidskou pomoc. Váhová hranice to není, pokud to nejsou nesamostatná mláïata do 300 g, ti na podzim ji potøebují v¾dy. Naši pomoc potøebuje je¾ek, který je aktivní ve dne, tím dává najevo, ¾e nìco s ním není v poøádku.
Na zimní spánek se pøipravuje vykrmením i jezevec. Jeho spánek je trochu jiný. Teplota se nesni¾uje, obèas vyleze z úkrytu, aby se vyprázdnil a napil. Jezevèí sádlo má údajnì léèivé úèinky, tak je myslivci loví v povoleném termínu od 1. 9. do 30. 11. kdy jsou opravdu vypasení.
Jsou také ¾ivoèichové, kteøí musí spoléhat na své nashromá¾dìné zásoby. Co¾ jsou veverky, které obèas zapomenou kde mají zásobárnu a krtci, kteøí ¾í¾alám ukusují hlavu. Nespí býlo¾ravci a ptáci, kteøí se v létì ¾iví hmyzem a v zimì semeny.
A kdy pøijde opravdu u¾ jaro? To prozrazuje podle tradice pensylvánský sviš» Phil pravidelnì 2. února na svátek Hromnice. Pokud pøi výlezu z nory zahlédne svùj stín, zima se protáhne o dalších šest týdnù. Letos opìt svùj stín nespatøil a pøedpovìdìl tak brzký pøíchod jara.
My si poèkáme na pøílet vlaštovek a èápù, které u nás zvìstují pøíchod jara. I kdy¾ stále platí, ¾e jedna vlaštovka jaro nedìlá.
Jarní probuzení
