Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Svatoslav,
zítra Barbora.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Neznámí Èeši, na které mù¾eme být hrdi (2)
 
Opustili svou zemi v rùzných obdobích a za rùzných okolností, pøesto nepøestali být Èechy. Mnozí se ve svìtì neztratili a proslavili se v rùzných oborech od Tasmánie a¾ po USA.

Gerty Theresa Coriová
 
15. 8. 1896 - 26. 10. 1957
 
Narodila se v Praze do ¾idovské rodiny Radnitz, jako nejstarší ze tøí dcer. Otec byl chemik, prokurista a pozdìji øeditel cukrovaru. Do svých 10 let mìla domácí uèitelku, pak navštìvovala nìmeckojazyèné dívèí lyceum. Po svém dalším samostudiu slo¾ila maturitu na dìèínském gymnáziu.

Úspìšnì ukonèila vysokoškolské lékaøské studium na Karlo-Ferdinandovì univerzitì v Praze v roce 1920. V tém¾e roce tam ukonèil svá studia Carle Ferdinand Corim se kterým spolupracovala na výzkumech. Proti vùli svých rodièù Gerty s ním uzavøela v roce 1920 ve Vídni man¾elství a pøestoupila ke katolictví.

 

Jako lékaøka v dìtské nemocnici ve Vídni se mimo jiné zamìøila na štítnou ¾lázu a její klinické výzkumné práce byly zveøejòovány. V roce 1922 mìla malé šance získat místo na vysokých školách v Evropì a pro nedobré existenèní a pracovní podmínky se rozhodli vystìhovat do Ameriky.

Zaèali pracovat ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných nemocí ve mìstì Buffalo. Pokraèovala ve svém výzkumu pùsobení hormonù štítné ¾lázy a vydala o tom publikaci, následnì dokumenty o vlivu rentgenového záøení na kù¾i a metabolismus tìlesných orgánù.

Po získání obèanství USA, svou práci s man¾elem posunuli k enzymologií, kde z deseti publikovaných prací jí patøilo sedm. Pøestìhovali se do St. Louis, kde byla nejprve profesorkou farmakologie na univerzitì, pozdìji profesorka biochemie. V roce 1936 objevili man¾elé prùbìh katalytické konverze glykogenu, který byl nazván jejich jménem. V roce 1950 objevila podstatu chorob ze støádání glykogenu. Poslední prací byla recenze na nemoci glykogenu v roce 1957.
 
Zemøela na nádorové onemocnìní kostní døenì.

To jsou vybrané osudy krajanù od historika a politologa PhDr. Martina Nekoly, který se zajímá o osudy Èechù v zahranièí, zejména po únoru 1948. Uvádí se, ¾e z republiky odešlo pøes 300 tisíc lidí. Zajímal se zejména o ty, kteøí pøišli bez penìz, nemìli jazykové znalosti a pøes tì¾ké zaèátky dokázali svou pílí, pracovitostí i s trochou štìstí se vypracovat v urèitém oboru. Jsou známí v cizinì, ale u nás prakticky ne.

 
Prameny: knihy PhDr. Martina Nekoly, Wikipedie
foto: internet
 
Jaroslava Krejèová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 28.10.2024  16:55
 Datum
Jméno
Téma
 28.10.  16:55 Jaroslava
 27.10.  09:20 Vladimír Køi¾
 26.10.  10:56 olga janíèková
 26.10.  10:54 Vesuviana
 26.10.  09:30 Pøemek
 26.10.  08:49 Von
 26.10.  07:45 Kamila