Co praví legendy a povìsti aneb šuplík plný legend a povìstí...
Ústeètí trpaslíci
Kdo se podívá na Mariánskou skálu v Ústí nad Labem, toho ani nepøekvapí, ¾e právì tam mìli ¾ít kdysi dávno trpaslíci. V dobì, kdy lidé dobývali drahé kameny a minerály jen pomocí neumìlých dìr, oni v tom byli mistøi. V Mariánské skále mìli prý celé mìsteèko, kde ¾ili – všechno v nìm z kamene, vèetnì stolù a postelí. Dokonce dokázali pìstovat kamenné kvìty.
Dobývali v klidu ve skále støíbro, minerály a poklady si vozili chodbou pod Labem na druhou stranu. Jen¾e lidé zaèali pod Mariánskou skálou budovat své mìsto. A v dobývání minerálù a kamenù se také zdokonalovali a zaèali dìlat do skály své díry a chodby. Boøili, co si trpaslíci vytvoøili, i kdy¾ zatím o nich nevìdìli. „Uteèeme døív, ne¾ nás najdou a seberou naše poklady,“ navrhl nejmenší z trpaslíkù na shromá¾dìní, kam všichni pøišli nové problémy øešit. Jiní zase navrhovali, aby se bojovalo. Jen¾e jak se postavit lidem?
Nakonec se všichni dohodli, ¾e odejdou. V té dobì jim ale hlavní cestu pod Labem zaplavila voda. Co s tím? „Poprosíme pøevozníka, je to dobrý èlovìk,“ navrhl kdosi. Jaké bylo pøekvapení pøevozníka, kdy¾ se pøed ním objevil jeden veèer mu¾íèek a prosil, aby je a všechno, co ještì mají, pøevezl ve své loïce na druhou stranu. Byl to dobrý mu¾, tak souhlasil. „Stejnì za to, ¾e odcházíte, mù¾eme my, lidé,“ konstatoval smutnì. A celou noc pøevá¾el rodiny trpaslíkù a jejich zbylé bohatství pøes øeku. V loïce mu zùstal košík. Vypadalo to, ¾e ho trpaslíci zapomnìli. „Tøeba se pro nìj vrátí,“ napadlo ho.
Odnesl košík domù, ani se nepodíval, co v nìm je. Byl tak unavený, ¾e hned usnul. Kdy¾ se vzbudil, zvìdavost mu nedala a odkryl ubrousek, kterým byl košík pøekrytý. Uvnitø našel støíbrné šperky. Byl pøekvapený - kdy¾ košík nesl domù, byl lehký jako pírko. Ještì dlouho poctivý pøevozník košík schovával, jestli se trpaslíci nevrátí. A¾ si vzpomnìl, ¾e mu jeden z nich v tom ruchu a shonu øekl, ¾e to, co najde v loïce, je jeho. Teprve pak zlato a šperky prodal a do konce ¾ivota s vdìkem vzpomínal na trpaslíky. V Ústí u¾ se neobjevili. Kam šli, nikdo neví. Poklady prý ale schovali pod Bukovou horou, ¾e se pro nì jednou vrátí.
Co praví legendy a povìsti