Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pøíbìhy zemské atmosféry -
aneb Za vše mù¾e klima nebo poèasí (7)
 
Pravìk a starovìk

V nìkolika dalších pokraèováních se nyní chronologicky seznámíme s osobnostmi, které v celé dlouhé historii tu zcela, tu alespoò obèas podlehli vábení a provokacím naší zemské atmosféry a významnì se podílely na odhalování jejích tajemství. Zaèneme-li pravìkem, pak se samozøejmì jedná o osobnosti naprosto anonymní, kteøí (kromì tlaku vzduchu), na vlastní kù¾i poznali všechny klady i zápory všech dalších meteorologických prvkù a jevù. Tedy tepla a mrazu, vlhkosti i sucha, vìtru, sluneèního svitu, deštì, snì¾ení, bouøí, bleskù atd., èím¾ jsme bleskovì prolétli pravìkem…
 
První historicky ovìøená jména opravdových osobností se objevují ve starovìku, kde snad vìtšina øeckých filozofù byli polyhistorové, nebo» vlastnì ovládali veškeré tehdejší vìdìní! A tak u¾ Thales z Milétu (* asi 625 pø. nl.), který poznal pravý úhel v trojúhelníku nad prùmìrem kterékoliv kru¾nice, zaèal uva¾ovat o rùzných povìtrnostních jevech. Pova¾oval napøíklad za podstatu všeho vodu a poznal elektrické vlastnosti jantaru, ale nedovedl je dát do souvislosti s bouøkou. Na Thaleta navázali „atomisté“ Leukipppos (* asi 500 pø.nl.), který objevil zákon kauzality – ¾e nic se nedìje náhodnì a vše má svou pøíèinu a následek, a Demokritos (* asi 470 pø.nl.). Oba jako první poznali na pak dva a pùl tisíce let zapomenuté èástice hmoty - atomy.
 
Následuje nezapomenutelný Platón (* asi 427 pø.nl.), který v jednom ze svých zachovaných dialogù poprvé u¾il termínu „meteorologia“. Bylo to v rozhovoru o vìcech ve vzduchu, rùzných pøírodních jevech i nebeských tìlesech. A to u¾ se dostáváme v tomto našem pøehledu k Aristotelovi, který se narodil roku 384 pø.nl.
 
Tento snad nejvìtší øecký myslitel navazoval nejen na u¾ zmínìné filozofy, ale i na prvního historika a geografa Hérodota (* asi 484 pø.nl.) Ten procestoval témìø celý tehdy známý svìt od Gibraltaru na západì a¾ k øece Indu na východì a od Skytie na severu po dnešní Ethiopii na jihu. Kromì jiného si všímal v jednotlivých oblastech i významných rozdílù mezi charakteristickými znaky podnebí a tím se vlastnì stal prvním klimatologem.
 
Aristoteles pak jeho postøehy rozvedl a usoudil, ¾e na Zemi je pìt podnebních pásù, z nich¾ obyvatelné jsou pouze dva! Domníval se na pøíklad, ¾e na sever od Skytie, co¾ byla oblast pøibli¾nì na území dnešní Ukrajiny, le¾í bájná Thule, zem, kde stále snì¾í. Na jihu v Africe ¾e je pak naopak pøíliš velké vedro, a tak v tìchto oblastech èlovìk nemù¾e trvale ¾ít. A a» máme za sebou Aristotelovy omyly, musíme ještì poukázat na nìkolik dalších. Vítr nebral jako pohyb vzduchu, ale stejnì jako u bouøek vidìl i zde pøíèinu v suchých a vlhkých parách. Pomineme-li tyto jistì snadno omluvitelné omyly, v¾dy» neznal ¾ádné meteorologické mìøicí pøístroje, pak všichni historici uznávají, ¾e se do dìjin filozofie a vìdy zapsal nesmazatelnì. Pou¾íval toti¾ u¾ formální logiku a polo¾il základy filozofie a mnoha dalších humanitních i pøírodních vìd! Ve svém pojednání „Metéorologika“, je nauce o zemském ovzduší vìnována podstatná èást. A tím se Aristoteles stal nejen otcem meteorologie, ale i kmotrem zemské atmosféry, nebo» zaèal pou¾ívat i tohoto pojmu. Za jeho asi nejdùle¾itìjší objev v této problematice lze pak pova¾ovat to, ¾e poznal a popsal kolobìh vody na naší planetì, co¾ je jeden z nejdùle¾itìjších pøírodních procesù, jeho¾ první fáze se odehrává v naší atmosféøe dodnes, je nad Slunce jasné!
 
K tìmto velkým osobnostem 4. století pø.nl. ale mù¾eme klidnì pøiøadit i Alexandra Velikého – Makedonského (* 356 pø.nl.), snad nejúspìšnìjšího váleèníka všech dob. Mo¾ná ale pøekvapí, ¾e bìhem váleèných ta¾ení, která probíhala jak na souši, tak i na moøi, byla provádìna dosti zajímavá pøírodovìdná pozorování, i kdy¾ hlavním jejich cílem nebylo poznání zemského ovzduší, ale zmapování dobytých území…
 
 
U¾ ve starovìku se nìkteøí anonymní „koumáci“ pokoušeli provádìt jakási „atmosférická mìøení“ a zaèali mìøit deš»ové srá¾ky. V Indii u¾ ve 4. století pø.nl. jich na návìtøí Himalájí byl v letním období v¾dy naprostý pøebytek, v Palestinì pak u¾ v 1. století pø.nl. mìøili srá¾ky ze zcela opaèného dùvodu. Zde byl dokonce u¾ princip mìøení velmi podobný našemu souèasnému, tedy mìøila se výška vody, napršené za urèitou dobu do nìjaké nádoby! Nìkdy kolem roku 230 pø.nl. pøišel Philon z Byzance na to, ¾e se leccos teplem roztahuje, tedy na princip termoskopu, i kdy¾ pøístroj samozøejmì vyrobit nedovedl.
 
Je také zajímavé, ¾e srá¾komìr vlastnì soupeøí s vìtrnou korouhvièkou o „titul“ nejstaršího meteorologického pøístroje. Pøesné období „zavedení vìtromìru“ neznáme, ale jakmile se lidé ve starovìku pustili na moøe, museli pou¾ívat „nìco“, èím urèovali alespoò smìr vìtru. A tak je historicky dolo¾eno pou¾ívání vìtrné korouhve v Athénách na tzv. „Vì¾i vìtrù“ také u¾ poèátkem 1. století po.nl.
 
Bohu¾el rozvoj všech pøírodních vìd skonèil s antikou a po celý støedovìk zachraòovali èest na poli lidského poznávání zemské atmosféry pouze moøeplavci, kterým zde bude pozdìji vìnována samostatná pozornost.
 

 
Vladimír Vondráèek
 
* * *
Foto Wikipedie

Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 10.06.2024  08:34
 Datum
Jméno
Téma
 10.06.  08:34 Von Dal¹í podìkování
 10.06.  03:18 Ivan
 09.06.  21:14 EvaP.
 09.06.  19:05 Von
 09.06.  18:39 olga janíèková
 09.06.  14:10 Jaroslava
 09.06.  10:59 Vesuviana
 09.06.  06:49 Pøemek