Jaké jsou dnešní dìti? Jsou jako dìti. Uèí se tím, co vidí kolem sebe. Rodièe, uèitelé, pøíbuzní a známí atd. To je jejich škola. A kdy¾ se rodièe a okolí vìnují pøednostnì tomu, aby mìli co nejvíce penìz, a na své dìti nemají tzv. èas, co¾ je jen šílená výmluva hamounù, není se èemu divit. Dìti zahrnují spoustou blbostí, aby je zabavili a aby je „neotravovali“. Kdy¾ u¾ mají nìjaké peníze, tedy aspoò víc ne¾ uèitelé jejich dìtí, pøedvádìjí svým dìtem, jak jsou mocní, jak mohou s uèiteli event. zametat a své dìti proti nim brání.
Mám ráda herce Jardu Duška. Ten tvrdí, ¾e dìti jsou ú¾asné, tvùrèí a pøirozené do té doby, ne¾ je zkazí jejich rodièe nebo škola. A taky pøipomíná indiánské dìti. Ti jsou s rodièi, spíš asi s maminkou poøád a všude, nic se pøed nimi neskrývá, ale ani se jim moc nepomáhá. Napøíklad kdy¾ upadnou, musí se sami zvednout, ¾ádná maminka jim nefouká na kolínko atd.
V naší „civilizaci“ se jim naopak urovnávají cestièky, dávají se jim peníze, kupují od malièka mobily, hory hraèek, a hlavnì se jim poøád øíká, co mají a nemají dìlat, co smí, kam nesmí, na co pozor, co je kde za nebezpeèí a kdy¾ jsou vìtší tak jim linkují další kus ¾ivota. Dìti vyrùstají v chaosu, sami nevìdí, co a jak, a tak reagují tak jak to umí èi vlastnì moc neumí…
