jsou patrony všech slovanských národù. Není mo¾né na tento významný svátek dnešního dne zapomenout.
Cyril a Metodìj ¾ili v 9. století. Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dìtí. Jeho køestní jméno bylo Konstantin. Byl vychováván v Konstantinopoli a tam také vyuèoval a pùsobil v diplomatických slu¾bách u císaøského dvora. Na Moravì pùsobil asi 5 let. V Øímì vstoupil do kláštera a pøijal jméno Cyril.
Metodìj nejprve pùsobil ve státní správní slu¾bì v Byzantské øíši. Kolem roku 840 dal pøednost øeholnímu ¾ivotu. Doprovázel svého mladšího bratra Cyrila na Velkou Moravu, kdy¾ velkomoravský kní¾e Rastislav po¾ádal byzantského císaøe Michala III., aby mu poslal církevní uèitele, kteøí by ovládali slovanský jazyk. Byzantský císaø vyslal jako misionáøe právì Cyrila a Metodìje. Bratøi pocházející ze Solunì ovládali jihoslovanský dialekt s jeho¾ pomocí bylo mo¾no dorozumìt se v celé slovansky hovoøící oblasti. Cyril a Metodìj vytvoøili abecedu pro pøeklad bible do staroslovìnštiny.
Po letech pùsobení na Moravì se tedy bratøi vydali do Øíma, kam pøinesli ostatky Sv. Klimenta a byli pøijati pape¾em Hadriánem II.. Zde Cyril onemocnìl a zemøel 14. února 869. Pohøben byl v Øímì v bazilice Sv. Klementa.
Germánští misionáøi obvinili Metodìje z kacíøství uvìznili ho. Na zásah pape¾e Jana VIII. byl propuštìn. Nástupce Rastislavùv, kní¾e Svatopluk, Metodìje nepodporoval. Po Metodìjovì smrti byli jeho ¾áci vyhnáni a uchýlili se do Bulharska, Chorvatska, Polska a Èech.
Kdo byl Sv. Klement
Pùvodnì Clemens (Klement) byl ètvrtým v øadì biskupù øímských a jeho episkopát se datuje léty 89 a¾ okolo 97. Znal osobnì oba svaté apoštoly Petra a Pavla. Pro¾il kruté doby pronásledování køes»anù za císaøe Nerona (vládl od roku 54 do 68).
Sv. Klement byl pape¾em v církvi velmi slaveným a èetnými legendami vzpomínaným. Podle jedné verze ho císaø Trajanus (98-117) poslal do vyhnanství na pobøe¾í Èerného moøe. Tam v Chersonesu se setkal se stovkami køes»anù odsouzených k lámání mramoru a pomohl jim zázraènì z velké nouze o vodu. To zapùsobilo na pohany a dali se pokøtít. Císaø se to dozvìdìl a odsoudil jej k smrti utopením tak, ¾e mu byla uvázána kotva na krk a byl vhozen do moøe. Køes»ané tìlo vylovili a pochovali. Ostatky byly pozdìji ulo¾eny v jedné kapli a tam je v 9. století po dlouhém hledání objevili bratøi Cyril (Konstantin) a Metodìj. Potom následovala jejich známá misijní cesta roku 863 na Moravu. Konstantin se pak vypravil do Øíma, nesl sebou i ostatky a ty nalezly své místo v chrámu Sv. Klementa, v hlavním oltáøi vedle kostí Sv. Ignáce Antiochijského, biskupa a muèedníka.
Basilika sv. Klementa stojí mezi Koloseem a Lateránem na základech starého øímského domu. Tam prý bývalo shroma¾dištì køes»anù, snad ještì za dob svatých apoštolù. Konstantin, který v Øímì pøijal jméno Cyril, byl po své smrti pochován právì pod dla¾bou basiliky. Svátek Sv. Klementa se slaví 23. listopadu.
Cyrilometodìjské památky
Jednou z velmi známých a hojnì navštìvovaných je poutní kaple sv. Cyrila a Metodìje na vrcholu Radhoštì v Beskydách. Pùvodní kaple byla døevìná. Pøed kaplí stojí bronzové sousoší Cyrila a Metodìje.
Významnou událostí, kterou kaple za¾ila byla cyrilometodìjská slavnost roku 1862 jako pøipomínka tisícího výroèí byzantské mise, pøi ní¾ zástupy lidí svou pøítomností dávaly najevo pøíslušnost ke slovanství. Nová etapa v historii kaple nastala v roce 1884. Tehdy byla zalo¾ena Pohorská jednota Radhoš» a z její iniciativy došlo ke stavbì nové kaple. Stavbu navrhl kromìøí¾ský stavitel a architekt Skibinský ve stylu byzantských staveb, aby tak symbolizoval byzantský pùvod obou svìtcù. V roce 1897 byl polo¾en základní kámen a ji¾ 10. záøí 1898 novou kapli vysvìtil olomoucký arcibiskup Theodor Kohn. Zpoèátku v ní mohly být slou¾eny mše pouze s písemným povolením olomouckého arcibiskupa. V roce 1902 byl vyneseno povolení na tøi bohoslu¾by roènì, které bylo v¾dy po desetiletí obnovováno. Mše se v radhoš»ské kapli konávaly na svátek sv. Cyrila a Metodìje (5. 7.), na sv. Annu (26. 7.) a na Promìnìní Krista Pána (6. 8.). Od roku 1905 se o kapli starala novì zalo¾ená Matice radhoš»ská. Její zásluhou byly v letech 1909 - 1912 provedeny menší opravy a v roce 1925 byla ke kapli pøistavena vì¾ se zvonicí. O tøi roky pozdìji - 23. èervna 1928 - zavítal na Radhoš» i prezident T. G. Masaryk.
Autorem bronzového sousoší sv. Cyrila a Metodìje je frenštátský rodák Albín Polášek. Sousoší o výšce 2,60 m a vá¾ící 8 q bylo na vrchol Radhoštì dopraveno v záøí 1930: "Sv. Cyril a Metodìj vyjí¾dìli na posvátnou pùdu Radhoštì za mohutného lijavce, za øevu koèích, dunícího rachotu motorù. Vše bylo napnuté k prasknutí - stroj, svaly koní i nervy lidí. Mohutné spøe¾ení stroje a koní se hnulo a zmohlo obtí¾e strmé cesty…"
Od té doby vítají oba vìrozvìstové symbolicky poutníky a turisty. Nejvíce jich na památnou horu vystupuje zaèátkem èervence, kdy se koná cyrilometodìjská pou».
císaøského dvora. Na Moravì pùsobil asi 5 let. V Øímì vstoupil do kláštera a pøijal jméno Cyril. 
Metodìje na vrcholu Radhoštì v Beskydách. Pùvodní kaple byla døevìná. Pøed kaplí stojí bronzové sousoší Cyrila a Metodìje.