CAIRNS a PORT DOUGLAS !
Pøátelé Erna a Stef man¾elé z Aucklandu N. Z projevili zájem o spoleènou dovolenou v Port Douglas stát Queensland. My dva blázni jsme byli nadšením bez sebe, nebo» máme rádi dobrodru¾ství, které cestování pøináší.
Cesta autem z Canberry do Cairns je 2581 km vnitrozemím, pøes Sydney a Brisbane dokonce 2976 km. Z Cairns do Port Douglas u¾ pouze malièkost 66 km.
Takové vzdálenosti normální lidé podnikají letecky. V Cairns jsme mìli domluvenou týdenní dovolenou s pøítelem Lorenzem a synem Danem. Po týdnu my dva do Port Douglas za Ernou a Stefem. Lorry a Dan do Townsville na 3 dny. Dan posléze zpìt do Canberry a do práce. Lorry se chtìl vrátil do Cairns na další týden jeho dovolené, hledat nemovitosti se zájmem o investment.
9. 11. 2022 jsme z domu vyjeli u¾ v pìt hodin ráno. Cesta ubíhala pomalu, díky pracem a výmolùm na silnicích po velkých záplavách tohoto roku. Se zpo¾dìním jsme se dostali do mìsta Moree kolem 18 hodiny. Tìšili jsme se na odpoèinek po dlouhé cestì v Motelu, nebo v kabinách kterých je na pozemku parku mnoho. Bohu¾el, recepèní nás zklamala, nebo» Motel a kabiny byly obsazené. Vysvìtlila nám, ¾e lidi ze zaplavených èástí mìsta museli pøednostnì ubytovat. Jediná mo¾nost ubytování je ve stanech, karavanech nebo motorových domech, pokud nìco takového máte? Máme stan na autì. Øíká se tomu anglicky ‐ Roof Top Tent. Dan má stan klasický. Samozøejmì, ¾e jsme nabídku pøijali. Pøipravili stany a šli do termálních bazénù naèerpat energii. Skoro nikdo tam nebyl. Bazény byly poloprázdné. V létì lidé z této oblasti utíkají pøed horkem do státu Viktorie a Tasmánie. Moree je pøeplnìné v zimním období, tehdy jsou bazény s teplou vodou vyhledávané. 27 stupòù byla balada, ostatní bazény jsme vynechali. 39 stupòù bazén, kdy¾ venku bylo pøes 30°C by bylo na infarkt. Ujeli jsme pøes 800 km a únavou se nedalo zaspat. V 6 hod ráno nás vzbudili ptáci sídlící ve stromech kolem kempu. Štìbetali o pøekot, tak jsme se sbalili a vypadli z kempu. Èekala nás opìt dlouhá cesta do mìsta Cairns, kam se musíme dostat do Soboty. Máme tam zaplacený Hotel na 6 nocí. Po pøejetí hranice státu Queensland se cestovalo pøíjemnìji u¾ i tím, ¾e cesty nebyly znièené po záplavách jako ve státì NSW.
Jeli jsme s menšími pøestávkami 10 hod 770 km do vesnice Rolleston. Málem jsme tam spali na ulici nebo nìkde v lese, nebo» paní zrovna zamykala dveøe v pøijímací kanceláøi kempu. Mávla však rukou, ¾e o nic nejde. Kdyby jsme rozlo¾ili stany, ráno by si nás na zaplacení noci našla. Ukázala nám kam se máme vrtnout, doporuèila hospodu ve vedlejší ulici a ztratila se z oèí. Jídlo tam bylo výborné, z hladu nám chutnalo všechno, ale všimli jsme si jak nás místní okukují. Jako by jsme pøiletìli z nìjaké cizí planety. V takových místech v outback nejsou na turisty zvyklí, tam se navzájem znají a ze všeho nového se mají na pozoru. Po veèeøi jsme si chtìli povídat u stanù v kempu. Komáøi se do nás vehementnì pustili a vyhnali nás do stanù. Rozhodli jsme se radši jít spát. Vladimír bìdoval, ¾e v osm veèer neusne. Pøevracel se v zoufalství a nakonec se dal do ètení magazínu. Tím se unavil a spánek se pak dostavil v pravý èas. Nakonec byl klid a spali jsme spokojenì do šesti hodin ráno. V sedm jsme z kempu odjí¾dìli a pokraèovali v naší cestì 650 km do bezplatného kempu za mìstem Charters Towers. Kdy¾ jsme se ubytovali, všimli jsme si kolik hippie lidí tam permanentnì pøebývá.
Ve mìstì Emerald, pøi další zastávce jsme zašli do obchodu koupit spreje proti komárùm a ostatní havìti. Nemohli jsme se rozhodnout, který sprej by byl nejvhodnìjší. Nachomejtla se vedle nás místní obèanka znalá pomìrù a doporuèila ten nejúèinnìjší preparát. Øíkala, ¾e tìch komárù a všelijaké havìti je tolik, ¾e by mohli mít své vlastní letištì. Upøímnì jsme se zasmáli a koupili doporuèený pøípravek. Nakonec jsme ho ani nemuseli pou¾ít, nebo» zaèal foukat vítr a to potvorám zabránilo v akci. Mìli jsme koneènì pokoj a pohodu.
Napojil se na na nás pøítel Lorry. U¾ se tìšíme na spoleèné setkání v Cairns.
V Sobotu jsme tam dorazili pøed 14 hodinou. V Hotelu na recepci byla milá paní, o to byl pobyt pøíjemnìjší. Lorry z Canberry pøiletìl v 17 hod a Dan ho z letištì vyzvedl.
Letní èas se ve státì Queensland nemìní jako napøíklad ve státì ACT nebo NSW. Pøes den je horko, veèery jsou však velmi pøíjemné, proto¾e od moøe fouká lehký vánek, který ochlazuje teplý vzduch. Vyšli jsme na veèerní procházku k moøi. Promenádovalo se tam mnoho lidí. Došli jsme ke koupališti, bezplatnì dostupného všem, kteøí zatou¾í po koupely. Dan tam okam¾itì skoèil a chválil si teplotu vody a pøíjemné osvì¾ení po horkém 34°C dni.
Pøipomnìli jsme se známým, kteøí se pøed pùl rokem z Canberry do Cairns odstìhovali. Domluvili jsme schùzku na pøíští den na obìd.
Dan s Lorenzem podle GPS hledali vhodné místo k zaparkování. Kdy¾ mì z auta vyklopili popadla jsem v té rychlosti Vladimírùv ruksak, aby se s ním od parkovištì nemusel tahat. Za chvilièku mì našli a proto¾e jsme pøišli na setkání brzo, rozhodli jsme se ještì pøed obìdem vykoupat. Odhodili jsme ruksaky na nejbli¾ší stùl u vody a já najednou vykøikla :" kde je moje kabelka?"
Prostì nebyla. Polil mì horký pot a panika zapøíèinila náhlou bolest hlavy. Motalo se mi v ní co všechno v kabelce mám a co všechno musím stornovat. Penì¾enka s nìjakými penìzi, to vezmi èert, ale dvì kreditní karty, mobil a to nejhorší ‐ malý notýsek s informacemi, hesly a piny. Kdo si to má všechno pamatovat? Kdy¾ nìco zapomenu, notýsek pøipomene. Rozbìhli jsme se k místu, kde jsem na nì èekala. V tom si Dan uvìdomil, ¾e všichni ètyøi jsme šli hledat kabelku a opustili jsme ruksaky na stole. Dan se otoèil a šel hlídat ruksaky. Najednou se mi v hlavì rozsvítilo! V tom spìchu jak jsem vyskoèila pøed parkováním z auta a popadla ruksak, tak kabelka mo¾ná zùstala nìkde v autì. Jak se nám ulevilo, kdy¾ mu¾ pøicházel od auta s mojí kabelkou kolem krku. Dobøe to dopadlo, zkomplikovalo by to naši dovolenou. Tady v Austrálii tomu co jsem vyvolala øíkají-senior moment. Po uklidnìní jsme se pøivítali se známými Janou a Mírem, šli nejdøíve na kafe, potom na obìd a zasmáli se rannímu dramatu. Ke koupání ani nedošlo. Pìknì jsem dopoledne zkomplikovala.
Odpoledne jsme se koupali i veèer. Dan s Lorenzem si u¾ívali koupele, zatímco jsme s Vladimírem sedìli u stolu s vyhlídkou na lagunu a moøe. Najednou si k nám pøisedli dva chlapci a dali se s námi do øeèi. Jeden pocházel z Irska, druhý z Francie. Vyøídili si pracovní víza a moc se jim v Cairns líbí. Pracují ve španìlské restauraci a slíbili jsme jim restauraci navštívit. Netrvalo dlouho a pøišli ke stolu další chlapci. Holanïan, Španìl a kluk z Argentiny. Dan s Lorenzem ¾asli, kdy¾ vylezli z vody jakou máme u stolu partii. Lorry je pùvodem Ital a tak jsme mìli u stolu ú¾asnou debatu a vzpomínku na Evropu. Ukázala jsem chlapcùm foto našeho vnuka Jana a všichni se rozesmáli. Toti¾ Holanïan byl Janovi strašnì podobný, jako jeho dvojèe. Rozlouèili jsme se a šli na promenádu. Zaujal nás domorodý poulièní zpìvák s nádherným procítìným hlasem. Chtìli jsme koupit CD, ale bohu¾el nemìl, akorát kyblík na drobné. Škoda, ¾e si ho dosud nevšiml nìkdo vlivný a pomohl mu ke kariéøe. Spát se šlo pozdì, Dan prohlásil, ¾e mu veèery v Cairns pøipadají jako kdyby byla ka¾dý veèer oslava Nového roku.
Další den byl výlet do Port Douglas. Chtìli jsme mìstem, které u¾ známe provést Dana s Lorenzem a také vyhledat adresu, kde po dovolené v Cairns budeme s Ernou a Stefem. Kdy¾ jsme tam dojeli, mìli jsme šok, nebo» jsme na stejném místì byli ubytovaní v roce 2016. Jak jsme na to mohli zapomenout? Další seniorský moment? Ale ne, on toti¾ objekt koupil nìkdo jiný a resort pøejmenoval z Oaks na Silkani. To nás spletlo.
Vedle tohoto resortu je krásný jiný resort Ramada. Na ten jsme mìli krásné vzpomínky. Nachází se v tropickém pralese a do jejich restaurace pod širým nebem jsme se chodili stravovat. Silkani resort byl pouze s ubytováním a koupáním výborný. Provedli jsme Dana s Lorenzem obìma resorty. Divili se, proè jsme si nedomluvili ubytování v Ramada, kdy¾ se nám tam více líbí? Odpovìï byla prostá. Nechali jsme výbìr známým z Aucklandu, aby byli spokojeni.
Port Douglas byl pøeplnìný turisty ze zaoceánské lodi, která tam ten den kotvila. Nemohli jsme najít prázdný stùl v kafeterii na kávu, tak jsme se rozhodli, ¾e bude lepší se jít vykoupat. V pozdní odpoledne jsme se vraceli do Cairns pøes krásné místo Palm Cove. Mezi tím volala Jana a» se u nich zastavíme, ¾e nám rádi uká¾í, kam se pøestìhovali. Velice hezky nás pøivítali s obèerstvením. Provedli nás jejich komplexem s bazénem, z jedné strany byl výhled na moøe druhá strana z terasy mìla výhled do tropického pralesa. Zmìny nelitují, rychle se v novém prostøedí zadaptovali. Hlavnì jim vyhovuje teplé prostøedí. Doporuèili nám navštívit Trinity plá¾, tak jsme se tam další den ráno vypravili. Dan s Lorrym se chtìli koupat, ale moøe bylo moc rozbouøené, tak¾e jsme se pøesunuli opìt do Palm Cove, kde se nám moc líbilo a vykoupali jsme se všichni v ohrazeném sítìmi obšacovaném koupališti v moøi. Sítì chrání veøejnost proti napadení ¾raloky a jinými nebezpeènými ¾ivoèichy. Mimo jiné jsme zavítali do botanické zahrady, která je nádherná. Mnoho tropických rostlin a stromù se v zahradì pyšní pro obdiv návštìvníkù.
Kuranda je další velmi navštìvované místo nedaleko Cairns. Dan zorganizoval lístky. Gondola-lanovka nás dopravila do hor do turistické vesnice v deš»ovém pralese. Navštívili jsme tr¾nici, prošli obchody se suvenýry, obìdvali krokodýla po indicky s kari omáèkou a vrátili se do Cairns historickým vlakem. Ten byl narvaný turisty, bylo horko a my litovali, proè jsme se radši nevrátili gondolou. Po výletì jsme se osvì¾ili v hotelovém bazénu. Mìli jsme ho sami pro sebe, nikdo tam mimo nás neplaval a tak jsme si vymìòovali zá¾itky, kterých bylo hodnì. Zakonèili jsme dovolenou s chlapci ve slíbené španìlské restauraci, pozdravili evropské kamarády a šli na zaslou¾ený odpoèinek.
Ráno nás po snídani Dan s Lorrym opustili. Odjeli do Townsville. My jsme mìli den pro sebe, a tak jsme se opìt setkali s Janou a Mírem. Bylo to moc hezké setkání, více nás s jejich novým prostøedím seznámili. Veèer jsme pakovali a tìšili se na zítøejší setkání v Port Douglas s Ernou a Stefem.
V Port Douglas jsme byli v jedenáct hodin dopoledne a Erna mì volala, ¾e jsou 10 km od resortu. Setkání po ètyøech letech, kdy jsme se naposledy setkali na Novém Zélandu bylo dojemné. S Ernou jsme uronily pár radostných slz, mu¾i se pøátelsky objali. Bìhem roku si nìkolikrát povídáme pøes skype, ale setkat se osobnì se poèítaèi nevyrovná.
Ubytování je nádherné. Prostorný byt v resortu se tøemi lo¾nicemi, ohromný obývací prostor. V ka¾dém pokoji televizory, v obýváku nejvìtší. Kuchyò s jídelním koutem, dvì lednice, prádelna, dvì mikrovlnky, mašina s kapslemi na kávu .Prostì luxusní bydlení, které má navíc dva balkony, jeden s víøivkou a oba s výhledem na bazény kolem dokola resortu. Tím, ¾e jsme se za tento luxus dìlili napùl, to bylo dostupné. Škoda, ¾e jsme to nedomluvili ještì s dalším párem, nebo» ta tøetí lo¾nice byla prázdná.
Vybrali jsme si lo¾nice, Erna hned vedle kuchynì, proto¾e ráda vaøí. Nám to bylo jedno, na dovolených si u¾íváme, vaøit nechceme. Staèí, ¾e se doma poøád vyvaøuje, dovolenou bereme jako odpoèinek od všech stereotypù ¾ivota.
V resortu Ramada kam jsme zašli na obìd jsme si o pøekot povídali a plánovali. Kam pojedeme, co budeme 14 dní spoleèné dovolené dìlat a také si nechat sem tam soukromí, aby naše pøátelství pokraèovalo do budoucna.
První výlet jsme jeli severnì od Port Douglas do mìsta Mossman prozkoumat Mossman Gorge, nádherné místo v tropickém pralese s vodopády. V lagunách pod vodopády jsme se vykoupali, co¾ bylo osvì¾ující pøi 34°C teploty. Dokonce jsme tam narazili na zájezd z Olomouce. Osm lidí s turistickým prùvodcem, pouze jedna paní byla jak¾ tak¾ kamarádská. Ostatní moc spìchali i kdy¾ nebylo kam a proè. Nemìli zájem se bavit. Trochu nás to mrzelo u¾ i tím, ¾e jsme v Olomouci bydleli. Naopak dívka z Nového Zélandu, která nás u obìda obsluhovala projevila strašnou radost, kdy¾ zjistila, ¾e naši známí jsou z Aucklandu její krajané.
Druhý výlet byla pøipomínka lodi Lady Douglas s kterou jsme pluli v roce 2016 pøi poslední návštìvì. Tentokrát jsme zahlédli pouze jednoho krokodýla. Na kanále však pøibylo nìkolik lodí, ve kterých bydlí lidé permanentnì. Údajnì za toto bydlení platí poplatek pouze $25 týdnì.
Tøetí celodenní výlet ‐ Outer Barrier Reef s lodí, která pøiplula k jejich stanici vybudované v moøi, hodinu plavby od pøístavu. Tam jsme mìli barbecue obìd a èekalo nás nìkolik atrakcí. Napøíklad výlet malou ponorkou s tøiceti lidmi ke sledování moøských korálù a exotických ryb. Vladimír, Stef a Erna potom šnorchlovali, já je fotila a filmovala, aby na tu krásu mìli vzpomínky. Výlet se vydaøil ke spokojenosti nás všech.
Poèasí nám pøálo, teplota se pohybovala mezi 32‐34°C. Ještì nebyla taková vlhkost ve vzduchu, kterou oèekávali, nejhorší je prý leden, únor, bøezen. To je a¾ 80‐90 procent vlhkosti.
Navštívili jsme Wildlife Habitat v blízkém okolí resortu. Zahradu s divokou zvìøí. Bylo tam nespoèet ptákù, klokani, mnoho krokodýlù a mohli jsme se pomazlit s medvídkem koala. Obdivovala jsem nádherného èerného papouška Cockotoo. V tom jsem dostala šok, nebo» jiný papoušek, toho samého druhu mnì pøistál na rameni. Strkal zobák do mých vlasù a nakonec strèil hlavu pod mojí halenku. Po 15 minutách jsem mìla ptáka dost, bohu¾el nechtìl moje rameno opustit. Erna papouška lákala k sobì, ale pták né a né odletìt. Nakonec jsem se s ním pøiblí¾ila ke stromku v jídelnì a rukou ho odstrèila na vìtev. Nadšený nebyl, já však ano, ¾e jsem se ho zbavila. Nejprve jsem z nìho byla paf, ale potom u¾ toho bylo dost. Hlavnì, kdy¾ se mi pøátelé smáli , jak jsem jeho kadeønickým umìním rozcuchaná. V centru jsme po zaplacení vstupného obdr¾eli vstupenku do zahrad na pìt dní. Zavítali jsme tam hned další den, kdy¾ Erna se Stefem odjeli na výlet do Kurandy. Odpoledne jsme se vrátili na resort. Lekli jsme se, kdy¾ jsme omylem otevøeli klíèem z našeho apartmánu úplnì jiný, ve vedlejší budovì. Z toho horka jsme byli zmateni a ty stejné budovy v resortu nás popletly. Zavolala jsem :" Erna, vítejte z výletu." Ozval se hlas úplnì jiné paní. Ta také zírala v šoku, ¾e jsme byli schopni odemknout její ubytovnu našim klíèem. Šli jsme to potom nahlásit na vedení resortu. Pøislíbili, ¾e to vyøeší. Do konce naší dovolené nikdo z nich nic neøešil tak jsme u¾ívali dál a na pøíhodu nemysleli.
Poslední den dovolené jsme se rozjeli do vesnice - Daintree Village. Odtud se dìlají výlety po øece Daintree za krokodýly. Nadešel èas rozlouèení. Pøátelé odletìli na Nový Zéland a my jsme spakovaní opouštìli Port Douglas. Od této chvíle nás èekalo opìt ubytování ve stanu na støeše auta v kempech pøi zpáteèní cestì. První noc jsme spali na farmì za mìstem Townsville. Osvì¾ili jsme se koupáním v bazénì a šli po dlouhé cestì brzy na kutì, naèerpat energii do druhého dne.Ty vzdálenosti jsou tu šílené. Poslech krásných melodií nám v¾dy zpøíjemní cestování. Dostali jsme se po dalším dlouhém dni do pøímoøského mìsta Yeppoon. Velmi to tam na nás zapùsobilo. Jsou tam ú¾asné procházky u moøe, mìsto je obklopené kopci, prostì útulné místo, plné charakteru. Zašli jsme na veèeøi do místní hospody. Tam to huèelo, ¾e nebylo slyšet vlastního slova. Nìkolik skupin slavilo pøedvánoèní svátky jak je to v Austrálii zvykem. Ve stanu po veèeøi se spalo pohodlnì, foukal vítr od moøe, nebylo tam horko jako pøedešlé noci. Brzo ráno jsme kemp opustili a pokraèovali smìrem na Hervey Bay. V poledne u¾ jsme sedìli v restauraci na obìdì s výhledem na Bay. Po obìdì jsme zašli do Beach Motelu s prosbou o ubytování jedné noci. Chtìli jsme trochu více pohodlí, ne¾ budeme opìt ve stanu. Pani z Motelu si nás pamatovala z minulé návštìvy pøed nìkolika lety a mìla radost, ¾e jsme se vrátili. Odpoledne jsme se setkali se známými, kteøí se do Hervey Bay pøestìhovali z Canberry pøed ètyømi roky. Jsou tam spokojeni, mìli prý zimy v Canbeøe dost. Dál jsme pokraèovali pøes Moree domù. Ujeli jsme dohromady se zpáteèní cestou 6,580 km.
Jana Gottwaldová
