Jednou jsem dostala emailem nenápadnou zprávu. Tenkrát jsem nad ní moc nepøemýšlela, nevím proè, ale teï jsem si po dlouhém èase na ni opìt vzpomnìla a snad se nad ní i zamyslela…
Pøátelství :-)
Dva kamarádi se vydali pøes pouš». Pøedtím se ale pohádali a jeden z nich dostal facku od toho druhého. Dotyèný, ani¾ by cokoli øekl se sehnul a napsal prstem do písku: "Dnes mi mùj nejlepší pøítel dal facku". Putovali dál. Došli ke krásné oáze s jezírkem a rozhodli se, ¾e se vykoupou. Ten, co dostal facku se zaèal topit, ale ten druhý ho zachránil a vytáhl z vody. Kdy¾ se probral, vytesal do kamene: "Dnes mi mùj nejlepší pøítel zachránil ¾ivot". Kamarád se jej zeptal: "Kdy¾ jsem ti dal facku, napsal jsi to jen do písku a tentokrát jsi to vytesal do kamene. Proè?" Odpovìdìl: " Víš, kdy¾ mi nìkdo ublí¾í, píši to jen do písku, aby vítr tyto øádky odfoukl na znak odpuštìní. Ale kdy¾ mi nìkdo pomù¾e, vytesám to do kamene, aby to tam zùstalo na vìky. Nauè se svùj ¾al a køivdy psát jen do písku a své štìstí vyrýt do kamene!
Myslím, ¾e vím proè jsem si na nenápadný email vzpomnìla. Øíká se, ¾e je potøeba jen jedna minuta na to, abychom si nìkoho zapamatovali, jen jedna hodina abychom si jej oblíbili a mnohokrát nestaèí ani celý ¾ivot abychom na nìj zapomnìli. Pro¾ili jsme opìt jedno krásné setkání, setkání s pøáteli, na které se nezapomíná, pro¾ili jsme opìt - jeden neobvyklý "networking".
Jak povídání o dalším „networkingu“ pojmout? Napsat široce jak vše probíhalo? Nakonec jsem se ale rozhodla omezit na pouze základní a podstatné údaje. Tak¾e sraz se konal po dlouhé dobì a v Ostravì. Bylo nás asi dvacet, ale pøíštì nás snad bude opìt více.
Podle úsmìvù zúèastnìných lze konstatovat, ¾e to byla celkem dobrá a zdaøilá akce.
Na doplnìní snad jen jaký byl program:
Bouølivé a radostné uvítání, zábava, povídání o Stodolní ulici, pak procházka Stodolní ulicí s nakouknutím do všech dalších podnikù. Mladý mu¾ z klubu Mladých rotariánù, který nám dìlal doprovod, nešetøil zajímavostmi o této ostravské atrakci vèetnì pikantností s jednotlivými podniky spojenými.
Petr Rezek kdysi zpíval: "Pøátelství, to je nìkdy víc ne¾ láska.." Pøátelé, kamarádi...bez tìch nejde ¾ít. Kdysi to nìkdo øekl a já vím, ¾e mìl pravdu. Hovoøí o tom také mnohé moudrosti jako napøíklad:
Nabídnout pøátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá ¾ízní. (ŠPANÌLSKÉ PØÍSLOVÍ)
kamene: "Dnes mi mùj nejlepší pøítel zachránil ¾ivot". Kamarád se jej zeptal: "Kdy¾ jsem ti dal facku, napsal jsi to jen do písku a tentokrát jsi to vytesal do kamene. Proè?" Odpovìdìl: " Víš, kdy¾ mi nìkdo ublí¾í, píši to jen do písku, aby vítr tyto øádky odfoukl na znak odpuštìní. Ale kdy¾ mi nìkdo pomù¾e, vytesám to do kamene, aby to tam zùstalo na vìky. Nauè se svùj ¾al a køivdy psát jen do písku a své štìstí vyrýt do kamene! 
Nakonec jsem se ale rozhodla omezit na pouze základní a podstatné údaje. Tak¾e sraz se konal po dlouhé dobì a v Ostravì. Bylo nás asi dvacet, ale pøíštì nás snad bude opìt více.
dalších podnikù. Mladý mu¾ z klubu Mladých rotariánù, který nám dìlal doprovod, nešetøil zajímavostmi o této ostravské atrakci vèetnì pikantností s jednotlivými podniky spojenými.
umírá ¾ízní. (ŠPANÌLSKÉ PØÍSLOVÍ)