Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

POVÍDAÈKY (8)
 
Kdysi jsem, ze smutku, psala po veèerech, co mì bìhem dne potkalo. Pro potìšení svých pøátel jsem tìch asi padesát povídaèek nechala vlastním nákladem vydat. A¾ mì Marie Zieglerová (Mara) pobídla; dovolte mi, kdo rád nahlí¾íte do SeniorTipu, nabídnout je i vám všem. To¾ dobré poètení!
 

EGYPTSKÁ KOÈKA
 
Poslyšte úvod k mému silnému zá¾itku.
Bastet je staroegyptská bohynì koèek, dcera boha slunce Ra. Jako koèièí bohyni se jí pøisuzuje krása, plodnost a temperament. Byla oblíbena jak u faraonù, tak u chudého lidu; je pova¾ována za ochránkyni domova, tìhotných ¾en a samozøejmì samotných koèek. Koèky zdomácnìly nìkdy pøed osmi tisíci lety.
 
Kdy¾ uhynula egyptská koèka,  na výraz smutku si její majitelé oholili oboèí. Na poèest koèek a Bastet byl ka¾doroènì uctíván svátek ve mìstì Bubastis ve východní deltì Nilu, konaný na pøelomu dubna a kvìtna. Èasto byly koèky mumifikovány i se svými pány, mìly ovšem i svá vlastní pohøebištì. Takových koèek se zachovaly spousty. Vedle pohøebiš» koèek se dodnes nachází nespoèetné mno¾ství sošek vyrobených pøedevším z bronzu a fajáns. Mnoho tìchto sošek je ve tvaru „èisté koèky“, èasto se vyskytují figurky s ¾enským tìlem a koèièí hlavou.
 
Tedy: pøi svém krátkém pobytu v Londýnì navštívila jsem Britské muzeum. Z celé té  ú¾asné budovy si pamatuji jediné – egyptskou koèku. V jednom z pøízemních sálù sedìla, mohutná, nehnutá na podstavci, tmavá jako tuha, vznešená v  ladné køivce, fascinující.
 
Nìkolikrát jsem od ní odešla a zase se vrátila. Pøitahovala mì tak, ¾e jsem  ostatní prostory muzea  probìhla jen s myšlenkou na ni, na vznešenou koèku. Nemohla jsem se od ní odlouèit. Pro¾ívala jsem nepopsatelný pocit nìèeho dùvìrnì známého, milovaného, dávno ztraceného. Velmi se to podobalo mé radosti z návratù do rodného domu, dokud ¾ili moji rodièe, ale toto bylo jiné.
 
U pokladny muzea mezi upomínkovými pøedmìty jsem ji našla, vìrnì zmenšenou kopii. Za ètyøiapùl libry jsem ji získala a mám ji dodnes.
 
Kdybych se ještì nìkdy ocitla v Londýnì, pùjdu do Britského muzea, proto¾e po mé velké koèce se mi stýská.
 
A co se nestalo! Po mnoha letech jsem s ú¾asem zjistila, ¾e v èeských Lnáøích, v koèièím muzeu, na mne èeká úplná kopie mé egyptské koèky.
 
Navštívila jsem ji, opravdu tam byla, ale kopie je jen kopie. To kouzlo, které mì z pravé koèky kdysi nezapomenutelnì zasáhlo, ve Lnáøích nebylo. Pøece jsem se tam však potìšila jinak; tìch rùzných koèek, co tam bylo, jedna krásnìjší ne¾ druhá!
 
 

EGYPTSKÉ KORÁLKY
 
Jednou, vysypala jsem do mísy všechny svoje korálky. Velikosti pùl hrášku, nabízely  se spoustou barev. Vybrala jsem ètyøi barvy a zaèala je navlékat na dlouho nit ve stále se opakujícím poøadí : modrá, èervená, zelená, ¾lutá.
 
®ádná zvláštní kombinace, nebýt  tìch barev. Modrá byla temnì kobaltová, èervená  spíš purpurová, zelená záøila sluncem  a ¾lutá teplá jako  staré zlato.  Ovinula jsem si je nìkolikrát kolem krku a šla na schùzku s pøítelem Luïkem.
 
Ludìk  mìl výtvarné cítìní a dobøe maloval. Sešli jsme se, ale on nevidìl mne, vidìl ty korále. U¾asle na nì zíral a mìl jedinou otázku, kde jsem je vzala? Navlékla sama? A kdes pøišla na ty barvy? Náhodou? To není mo¾né.
 
Vysvìtlil mi, ¾e právì studuje umìní starého Egypta a tam se takové korále vyskytují, ve  stejných barvách, v té¾e kombinaci, v tém¾ poøadí navleèení barev. Od té doby, u¾ léta, na to nemù¾u zapomenout. Nìjaká prastará pamì» vedla mou ruku?
 
Jsou v nás ulo¾eny pradávné vzpomínky, které se, rozpadlé do drobných støípkù, obèas vynoøí?
 
Korále dodnes uchovávám.
 
Text a foto: Olga Janíèková
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 29.08.2018  09:42
 Datum
Jméno
Téma
 29.08.  09:42 ferbl
 29.08.  06:59 Mara
 29.08.  01:23 Vesuvjana díky :-)))