Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Artur,
zítra Xenie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

TEN, CO MÁ RÁD - KAMARÁD

Záøez do pøedloktí. Vymìnila jsem svou pulzující indiánskou krev s krásnou, spoøádanou bledou tváøí. Ona se jmenovat Ta, co mì mít ráda. Spojila nás rodná pùda, ústav pro vzdìlávání a Manitou, je¾ se nám nejèastìji zjevoval v podobì Michaela Jacksona. Z polského území jsme si dová¾ely i jiné jeho podobizny, které jsme si na¾ehlovaly na trièka v místech tehdejšího hrudníku, dnešních ¾enských...hrudníkù.

Ukrývaly jsme dùle¾itá tajemství pøed Radou starších, která nemìla pro naše vyznání pochopení. Naše pokrevní sesterství jsme zvýrazòovaly shodným odìvem. Nebyl to problém, v tìchto èasech jsme si byli všichni rovni, a tak i tehdejší obchodníci dová¾eli èasto jeden druh vesty, do kterého se oblékala celá prérie. Abychom se odlišily, vyrábìly jsme originální kusy odìvù a ozdob tìla.

Pøed hodinou fyziky jsme se však shodnì mìnily ve skromné dívenky, jejich¾ jediným zájmem je vìdìní. Nechtìly jsme potupnì slýchat od Toho, co zabíjet pohledem, ¾e kdybychom mìly v hlavì tolik co na tìle, byly bychom premiantky. Krvavá liška! Disponoval arzenálem zbraní. Køída, pche! Jeho oblíbenou zbraní byla obávaná houba nabitá vodou. Promluvila, kdy¾ jsme pøi hodinì vedly velmi dùle¾ité hovory o místních chlapcích. Rychlost, dráha, èas, mìl to v malíku. Dívenky ponoøené do kapaliny. Váleènì pomalované tváøe tekly. Bídní èervi pøišli do styku se zbraní t쾚ího kalibru. Svazkem nabitým klíèi od všech dveøí svìta. Prostì drá¾dit Toho, co nesnášet øíkat soudruhu znamenalo vykopat váleènou sekyru.

I kdy¾ jsme tento vzdìlávací ústav opustily, naše pouto nezaniklo. Totem jsme si postavily na sobotních zábavách. Osedlávaly jsme své dvoukolé konì, aby ani v nejvzdálenìjší vsi nezaèalo radostné køepèení bez nás. Mùj otec mi v tom bránil. Nìkolikrát stanul rozkroèmo ve futrech týpí. Nechtìl zøejmì pøedèasnì rozšiøovat náš rod s pochybnou bledou tváøí. Èasto jsem si musela úèast na zábavì odpracovat krmením drobné zvìøe nebo sbìrem bobulí jménem Rybíz.

 

Její otec také tuto rostlinu pìstoval. Nemarnil èas vaøením marmelády, vaøil z rybízu divokou vodu. S její první ochutnávkou se naše pokrevní sesterství upevnilo. A také následnou vzájemnou podporou s hlavou v záchodì.

Pravda, nìkdy jsme se chtìly vzájemnì skalpovat, ale nakonec jsme v¾dycky vykouøily dýmku míru.

Snily jsme o našich ¾ivotech a vopravdových mu¾ských jako Olda Šetrný. Ona si ho vzala za mu¾e. ®ijeme ve mìstech, jejich¾ názvy byly vyøèeny ještì za pøítomnosti našich plyšových pøátel. Panenka od mé babièky se ušklíbla, kdy¾ jsme si pøedpovídaly dvì dìti. Mìla starší rok výroby ne¾ my, telátka. Dnes se šklebím já. Stalo se tak. Ten mùj menší dostal jméno po jeho otci - Vinetou.

Já mít stále ten záøez v pøedloktí. Já mít tu jizvu ráda.

Je to ta nejvìtší mezi dalšími. Pøi pøesouvání se prérií jsem nacházela další bledé tváøe. Vlastnì mé pøedloktí vypadá jako úèet z hostince. Zaplacená piva jsou pøeškrtnutá. Nìkterá pokrevní sesterství zanikla pøi lovu medvìda, kde byla nutná jednota a vzájemná pomoc s nasazením vlastního ¾ivota. Teda já jsem si to myslela. Ta, co vypadat jako sestra by klidnì nechala medvìda, aby si ze mì vyrobil roho¾ku. Kolikrát mi medvìd nafackoval. Vzbudil mì z toho dìtství, kdy nás ještì Rada starších pøed medvìdem chránila. Probudila jsem se do období, kdy se musím servat s medvìdem sama. Nehledat pouhou bledou tváø, která bude mé druhé já. Hledat èlovìka. Prérií jsem táhla roky. Pak mi koneènì velký Manitou otevøel oèi. Byla vedle mì. Byly vedle mì. Ty, co tu stále být. Ani¾ byla prolita krev. Já mít ty jizvy ráda všechny.

Mo¾ná víc ty škrtnuté. Ony mi øíkat, zda já být ji¾ velká ¾ena. Zda být Ta, co se umìt poprat s medvìdem. Howgh!

 
Tereza Èerbáková
* * *
Kolá¾e Marie Zieglerová

Zobrazit všechny èlánky autorky
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 23.06.2017  12:48
 Datum
Jméno
Téma
 23.06.  12:48 Josef
 23.06.  12:48 Josef
 18.06.  13:50 Bohumil
 18.06.  06:36 Dagmar
 18.06.  05:17 KarlaA
 17.06.  23:23 Ludìk
 17.06.  06:01 Bobo :-)))