Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ètení z Biblí kralické podle Ivana Olbrachta (6)
 
O moudrosti Šalamounovì
 

Po smrti Davidovì Šalamoun, mladý král Izraele, obìtoval Hospodinu tisíc zápalných obìtí. Ve snu potom se mu Hospodin zjevil, tázaje se, èeho si ¾ádá od svého Boha?
 
Øekl Šalamoun: “Uèinil jsi otci mému Davidovi milosrdenství veliké a mì, slu¾ebníka svého, jsi ustanovil králem místo nìho. Já však jsem velmi mlád a neumím vládnouti. Proto dej mi, Hospodine Bo¾e, srdce rozumné, abych soudil lid tvùj a abych rozeznal mezi dobrým a zlým. Nebo» kdo jej bude moci souditi, je-li tak èetný?”
 
Líbila se Hospodinovi ta øeè a dal mu nejen srdce moudré a rozumné, ale té¾ pøidal bohatsví a slávu, jako¾ i dlouhé dny ¾ivota.
 
Stalo se, ¾e pøišly pøed Šalamouna dvì ¾eny s jedním nemluvnìtem a pøely se o to, která z nich je jeho skuteènou matkou. Pravil Šalamoun: “Ta øíká, ¾e  syn jest její, ta druhá také. Pøineste mi meè!”
 

Pøinesli tedy meè.
 
A král rozkázal: “Rozetnìte to dítì, a dejte ka¾dé z  nich polovièku!”
 

Tu jedna z ¾en volala, ¾e je tak dobøe, a» nemá ¾ádná nic! Kde¾to druhá ¾ena volala, a» dají radìji dítì té první, ale jen a» je nezabíjejí.
 
Tak se ukázalo, ¾e pravou matkou toho chlapce je ¾ena, která prosila o jeho ¾ivot i za cenu, ¾e o nìho sama pøijde.
 
Izraelští vidìli, ¾e v Šalamounovì srdci jest bo¾í moudrost. Nebo» Bùh dal Šalamounovi prozøetelnost velikou a širokost mysli, tak¾e byl moudøejší nade všechny lidi. Slo¾il tøi tisíce pøísloví, jeho písní bylo tisíc a pìt, psal té¾ o stromech, poèínaje cedrem, který jest na Libánu, a¾ do mechu, jen¾ roste na zdi, psal o hovadech a ptácích, o zemìplazích a rybách. Tak¾e se rozneslo jeho jméno po všech národech a vùkol a ti, kteøí slyšeli o jeho moudrosti, pøicházeli, aby ho poslouchali.
 
Tehdy se Juda a Izrael rozmno¾ili jako písek v moøi. Jedli, pili, veselili se a ka¾dý bydlil bezpeènì pod svým vinným keøem a pod svým fíkovníkem. Nebo» Šalamoun panoval nade všemi královstvími od Eufratu a¾ k zemi filištínské a a¾ ke konèinám egyptským, a všichni králové pøed øekou mu pøinášeli dary a slou¾ili mu po všechny dny jeho ¾ivota, tak¾e na všech stranách vùkol mìl mír.

 
 
Šalamolun shromá¾dil v Jeruzalémì nebývalé bohatství, na hoøe Mória nechal vystavìt Hospodinovi chrám, jakého nebylo pøed tím ani potom.
 
Za ¾enu pojal Šalamoun také dceru faraona egyptského; mìl všech královen sedm set a ¾enin tøi sta.
 
Za Šalamounem pøijela královna ze Sáby s velikým prùvodem, se spoustou zlata a drahého kamení a velikým mno¾stvím vonných vìcí. Hovoøila se Šalamounem o všem, zkoušela ho i v hádankách, ale naklonec u¾asla a øekla králi: “Blahoslavení mu¾i tvoji a slu¾ebníci tvoji, kteøí stojí pøed tebou stále a slyší tvou moudrost! Budi¾ po¾ehnán Hospodin Bùh tvùj, který si tì oblíbil!”
 
Prorok Jonáš. Po smrti Šalamounovì se jeho øíše rozpadla na øíši judskou s Jeruzalémem a øíši izraelskou, jejím¾ hlavním mìstem bylo Samaøí. Odtud se také Izraelští nazývali Samaritány a byli vším lidem judským nenávidìni. Nebo» mísíce se s jinými národy odpadali od Hospodina stále více.
 
Tehdy vystupovali proroci, kteøí, vidouce toto roztøíštìní…pøedpovídali záhubu Judským i Izraelským. V Izraeli horlili proti nevìrným králùm Eliáš a Eliseus, po nich vyvstal prorok Jonáš.

 
Jonášovi se zjevil Bùh a vyzval ho, aby se odebral do mìsta Ninive a volal tam nešlechetný lid k pokání. Jonáš však si pøál, aby toto nepøátelské mìsto bylo vyhlazeno a sna¾il se, pøed Bohem se skrýt. Uchýlil se na loï plující do Tarsu. Ale Bùh seslal na tu loï takovou bouøi, ¾e byli všichni ohro¾eni na ¾ivotì.
 
Vidouce, ¾e pøíèinou je Jonášova pøítomnost na lodi, uvrhli ho do vln.
 
Moøe se uklidnilo a tu se objevila velká ryba, která Jonáše pozøela. Jonáš byl v bøiše té ryby tøi dny a tøi noci a ve svém sou¾ení se modlil a prosil Boha o pomoc. Velryba vyvrhla Jonáše na bøeh a tehdy on vstal a šel do høíšného mìsta Ninive. Tam chodil ulicemi a volal, ¾e po ètyøiceti dnech bude mìsto vyvráceno. A tu všichni, i král a kní¾ata, oblékli ¾ínìná roucha a odvrátili se od zlých cest.

 
 
Bùh vidìl jejich pokání a bylo mu líto uèiniti jim to, co øekl. A neuèinil.
 
Jonáš, vida po ètyøiceti dnech, ¾e mìsto Bùh nepotrestal, chtìl radìji sám zemøíti. Za to ho Bùh pokáral a mìsto Ninive ušetøil.
 
Babylónské zajetí.
Proroci vidìli blí¾iti se zkázu…Hnìv Bo¾í se naplnil. Nabuchodonozor král babylónský pøitáhl s vojskem do Judska, dobyl Jeruzaléma, vyloupil pokladny chrámu a krále si uèinil poplatným.
 
Celkem Nabuchodonozor napadl Jeruzalém tøikrát. Kní¾ata, bojovníky a øemeslníky odvlekl do Babylóna, aby mu slou¾ili, krále s mnohými obyvateli odvlekl do zajetí. V Jeruzalému nezùstal kámen na kameni, vypálen byl i chrám.
 
Prorok Jeremiáš, jeden z mála tìch, kteøí zde zùstali, chodil po troskách mìsta a bìdoval: …”Obra» nás, ó Hospodine, k sobì, a obráceni budeme, obnov dny naše, jak byly za starodávna! Èi zavrhl jsi nás a hnìv tvùj bude vìèný?!
 
Král Nabuchodonozor rozkázal, aby z mládencù izraelských byli vybráni nadaní a krásní a ti aby byli po tøi roky uèeni liternímu umìní a chaldejskému jazyku. Bùh je obdaøil velkou moudrostí a umìním. Z nich Danielovi pak nadto dal, aby rozumìl všelikým vidìním a snùm.
 
A tak se stalo, ¾e byl Daniel pøedveden pøed krále, jemu¾ se zdál dìsivý sen, a on ho nemohl ani sdìlit, ani si vysvìtlit. Stejný sen zdál se toti¾ i Danielovi a on mu mohl sdìlit:
 
“Ty, králi, vidìl jsi velikou sochu, mocnì záøící a na pohled hroznou. Hlava té sochy byla z výborného zlata, její prsa a ramena ze støíbra, bøicho a bedra z mìdi, hnáty ze ¾eleza, nohy její zèásti ze ¾eleza, zèásti z hlíny. A vidìl jsi kámen, který nebyl vymrštìn z nièí ruky a ten vrazil v hlinìné nohy té sochy a rozbil je. A zøítily se spolu ¾elezo, hlína, mìï, støíbro i zlato, a bylo to všechno jako plevy na letním mlatu, a roznesl je vítr, ani¾ kdo ví kam. To jest ten sen, králi, v nìm¾ ti Bùh zjevuje budoucnost. Nebo» tak zahyne království tvé.”
 
Tehdy padl Nabuchodonozor na svou tváø.

 
Také Jeremiáš, bloudící v troskách Jeruzaléma, byl obdaøen snem o zkáze Babylonu. Potom volal všude, ¾e na Babylón pøitáhne národ od pùlnoci a rozvrátí ho. V tìch dnech a toho èasu pøijdou spolu synové izraelští a plaèíce budou hledati Hospodina, Boha svého. Na cestu k Siónu ptáti se budou a obrátíce se tam, øeknou: “Pojïte a pøipojte se k Hospodinu smlouvou vìènou, nepøicházející v zapomenutí.”
 
Všechny uvedené ilustrace vybrala Olga Janíèková
 
Olga Janíèková
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 04.08.2016  06:48
 Datum
Jméno
Téma
 04.08.  06:48 LenkaP