Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Neveselá historka


Tati, tati, u Suchýho-(místní název lesa) le¾í srnka a nemù¾e se hejbat! Jako velká voda s tímto sdìlením vtrhli do kanceláøe polesí Nìmèice bráškové Tonda a Luboš. Sedìli jsme s technikem Jendou nad nejvìtší zbyteèností té doby „socialistickým závazkem“. Byla to nutnost. Tak dlouho jsme to po nìkolik let opisovali, a¾ si direkce všimla a byla další èárka v hodnocení politické vyspìlosti foøta.


Po upøesnìní místa jsme vyrazili. A netušili vùbec, oè se jedná. Srnka le¾ela na boku a pøes bøicho se táhl nehezký šrám. “Kruci, auto.“ popsal situaci na místì Jenda. Jen¾e mì se nìco nezdálo. A taky bode» by ne! Z tìla zranìné vyèníval zadeèek kolouška. Tak to nám chybìlo, komentoval par»ák. Du pro rum na desinfekci. Vìøím, ¾e takto tì¾ko asi rodilo málo matek. My dva, neznalí, jsme dostali na svìt celé kùzlátko, samozøejmì mrtvé a druhé, také zabité za ním. Naprosto vyèerpanou mamku jsme donesli do chlívce, kde jindy bydlela koza. Jenda nandal èerstvé seno, já donesl vodu a nechali jsme srnu svému osudu.


Ráno Jenda hlásil. Stojí a snad pije. Zmáto¾ila se, trochu zkrotla a vydr¾ela v ubytovnì celý týden. Pak jsme jednou pøišli z lesa a chlívek prázdný. Nebudu podezírat Jendovu paní, ale ta pro takovouto charitu mìla velice málo porozumìní. Èesky øeèeno, z toho ¾ádnej u¾itek nekoukal. No srnka byla tam kam patøí, nás høál dobrý skutek a v Sedlickém potoce voda utíkala poøád stejnì k ®elivce.


Pøešla zima a jednou, kdy¾ jsem se naveèer vrátil z lesa, bylo to v dobì zalesòování, èekal Jenda na dvoøe. „Poï se na nìco podívat.“ V chlívku le¾ela srnka se šrámem na boku. Urèitì ta naše. Tì¾ce dýchala a bylo vidìt, ¾e je s ní dost zle. Zavolal jsem z Kralovic veterináøe. Pøijel, vyšetøil a ortel nebyl slibný. Kluci, ta má zápal plic, dlouho nebude. Taky nebyla. Ráno le¾ela nata¾ená.


Podle uèení pana Pavlova a dalších jednají zvíøata pudovì. Co tedy tu naší nebo¾ku pøivedlo k tomu, ¾e pøekonala strach z èlovìka a šla hledat pomoc tam, kde se jí u¾ jednou, sice asi velice nešetrnì dostalo? Nestavme se nad spoluobyvatele svìta s tvrzením, ¾e jen èlovìk je schopen úvahy. Oni mají mozek také.


Antonín Suk

* * *

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 07.11.2014  19:29
 Datum
Jméno
Téma
 07.11.  19:29 Jarmila
 07.11.  18:50 Tonda ((.))
 07.11.  11:53 Mara
 07.11.  10:48 ferbl
 07.11.  09:47 Blanka B.
 07.11.  08:33 Von
 07.11.  06:04 Bobo :-)))