Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Artur,
zítra Xenie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Rozjímání o hudbì


Kdosi kdysi øekl: „Jsou pouze dva druhy hudby – dobrá a špatná. Kdy¾ se ti líbí, tak je to hudba dobrá, kdy¾ se ti nelíbí, je to hudba špatná.“ Zní to sice pìknì, avšak pravda to není, líbivost toti¾ není zárukou kvality. Jednou ze specifik èlovìka je, ¾e má schopnost vyvinout si náru¾ivou zálibu ve vìcech, které nejsou hodnotné, ba nìkteré jsou i vyslovenì škodlivé, napøíklad kouøení nebo špatná vý¾iva.


Hudba je dùle¾itou souèástí ¾ivota. Byly a jsou kultury, které neznají písmo a nemají tudí¾ literaturu; pokud vím, tak ka¾dá spoleènost v historii mìla svoji hudbu. Podle nìkterých teorií øeè se vyvinula z hudebních projevù jako pokøiky, nápìvky a melodické motivy. To mù¾eme pozorovat i v pøírodì, kde zvíøata, pøedevším ptáci, neznají øeè v našem slova smyslu, ale èasto mají vyvinutý hudební projev ve formì zpìvu. V tìchto dnech mám mo¾nost pozorovat, jak u nás australská straka- maminka uèí své dvì ratolesti zpívat. Èesky se tito ptáci nazývají flétòáci a jejich zpìvy jsou vskutku úchvatné; dají se hudebnì analyzovat, nápìvky jsou skládány do prokomponovaného celku. Nìkteré jejich árie trvají i dvacet minut. Zajímavé hudební projevy lze slyšet i v chorálech ¾ab nebo cvrèkù. Skvìlý hudební sluch mají psi.


Vzhledem k tomu, jak dùle¾itou roli hudba v našem ¾ivotì hraje, je tedy ¾ádoucí polo¾it si otázku o kvalitì hudby a jejího pùsobení na jednotlivce i spoleènost. Existuje objektivní metoda hodnocení hudby, nebo jest to zále¾itost ryze subjektivní? Odpovìï zní, ¾e jsou objektivní kritéria, dle kterých mo¾no hodnotit umìlecká díla, vèetnì tìch hudebních. Není to však zále¾itost jednoduchá, nebo» existuje nìkolik odlišných hodnotících zøetelù. Zmíním se struènì alespoò o nìkterých.


V dnešní konzumní spoleènosti vìtšina hodnot jeví se být provìøována finanèním mìøítkem. Dobré je to, co vydìlá hodnì penìz; takto uva¾ují majitelé nahrávacích studií, vydavatelé, komerèní kritici i dramaturgové v rozhlase a televizi. Tento pøístup nevypovídá vùbec nic o estetické hodnotì hudby, pøípadnì o její u¾iteènosti èi škodlivosti, je to pøístup krajnì škodlivý. Pro finanèní zisk jsou snadno popøeny kulturní hodnoty, které jsou nezbytným nosníkem ka¾dé civilizované spoleènosti.


Spolehlivou metodou zhodnocení umìleckého díla, která je v dnešním svìtì vìtšinovì ignorována, je strukturální rozbor, vìdecký to nástroj kvalifikovaných odborníkù, pøedevším musicologù. Tímto analytickým pøístupem je mo¾no vyhodnotit melodickou invenci, harmonickou bohatost, tektonickou dùmyslnost i originalitu díla. Analytická hodnotící metoda pou¾ívá se zpravidla v kombinaci s metodou komparativní, tedy srovnávací. Výsledek nám potvrdí, ¾e Bach byl vìtším a originálnìjším skladatelem ne¾ tøeba Offenbach. Je to tedy hudební vìda, která je profesionální disciplínou schopnou objektivnì vyhodnotit kvality rùzných skladeb i hudebních ¾ánrù. V tomto smìru není vùbec podstatné, ¾e vìtšina souèasných konzumentù dává pøednost hudbì upadlé a primitivní.


Jiným mìøítkem, které není silnì zakotveno ani mezi hudebními vìdci, je funkènost hudby, kvalita nesmírnì dùle¾itá pro potøeby bì¾ného ¾ivota. Chci-li si ujasnit kvalitu nìjaké skladby, je potøebné ujasnit si nejprve, k èemu má ona skladba poslou¾it a jak dobøe je to poslání schopna splnit. Beethovenovy poslední kvartety bezesporu patøí k vrcholùm umìlecké hudební kultury, nejsou však hudbou vhodnou, tedy dobrou, pro taneèní parket. Zhodnocení ukolébavky nebudeme provádìt analytickou èi komparativní metodou ale pøedevším tím, jak úspìšnì splní svoji funkci. Dnes u¾ v rozvinutých technologických spoleènostech se maminky zpíváním ukolébavek namáhat nemusí, farmaceutický prùmysl nabízí plno práškù, které za úèelem uspání mohou do dítìte nasypat. Úèinek dobré ukolébavky je však nepopíratelný, její pùsobivost je právì v harmonické a melodické jednoduchosti. Tyto zásady dodr¾ovali pøi skladbách ukolébavek i mistøi klasické hudby jako Brahms, Chopin nebo Smetana.


Svojí mnohoznaènou pùsobností dovede hudba obohatit náš ¾ivot více ne¾ kterékoliv jiné umìní. Hudba nás provází ¾ivotem od kolébky a¾ k hrobu. V mém mládí i na vesnici byl ka¾dý èlovìk vystaven široké škále hudebních ¾ánrù. Od maminèiných ukolébavek k písním lidovým, které jsme za vlahých letních veèerù zpívávali na návsi. V sobotu veèer nás èekala lidovka, umìlecky ne zrovna sofistikovaná, ale vhodná pro tanec, pøi kterém se mladí lidé mìli mo¾nost sblí¾it. Tenkráte ještì mladí lidé tanèit umìli a tìlesný dotyk patøil k vìci. Nìjaké disko, kde jednotlivci osamìle a zarputile poskakují, jsme si ani ve snech nedovedli pøedstavit.

 


Na ¾ádné veselce potom nechybìl svatební pochod. Kostel byla naše koncertní síò a tam jsme poslouchali hudbu klasickou. ®ivot bez hudby byl pro nás nemyslitelný. Právì proto mìli bychom vìnovat zvýšenou pozornost tomu, jak a jaká hudba je v moderní spoleènosti podporována a propagována. Hudební výchova mìla by zaujímat dùle¾ité místo ve školském systému.


Hudba nepùsobí jen esteticky a emotivnì, má také pøímý vliv na fiziologii organismu, toho si je však vìdomo jen velmi málo lidí. Vhodnì zvolená hudba vyvolává pozitivní pocity, pomáhá pøekonávat stres a depresi, napomáhá hojivému procesu. Hudební terapie je dnes vyuèována na universitách, její mo¾nosti nejsou však ortodoxní medicínou stále ještì plnì doceòovány. Léèení pomocí hudby není nákladné a je zcela bezpeèné, proto¾e nemá škodlivých vedlejších úèinkù.


Na svých pøednáškách jsem zpravidla ¾ádán, abych vysvìtlil objektivní pøedpoklady hudebních kvalit. To není snadné, proto¾e vìtšina lidí postrádá potøebné znalosti v oboru hudební teorie. Jako alternativu volím podobnost s jídlem, které také mnozí pova¾ují za zále¾itost pouze subjektivní. Jakési osvìty pøece jen v posledních letech bylo dosa¾eno a tak inteligentní èlovìk ví, ¾e vý¾iva je dùle¾itou souèástí zdravé ¾ivotosprávy. Vý¾iva dodává tìlu nejen energii, ale i prvky nezbytné pro rùst a regeneraci. Nedostatek tøeba vitamínù nebo enzymù vede k poruchám v chodu organismu a následnì k vá¾ným chorobám. Øeèeno struènì: ¾ivý organismus vy¾aduje potøebné ingredience. Rajèata jsou bohatá na vitamín C, jsou ale lidé, kteøí z nìjakého dùvodu tuto zeleninu nejedí. Nevadí, pokud zásoby vitamínu C doplní z jiných zdrojù, tøeba z citrónové š»ávy v èaji. Odborník na vý¾ivu mù¾e spolehlivì a objektivnì urèit kvalitu jakéhokoliv jídla. Pokud strava obsahuje ¾ádoucí prvky, nezále¾í vùbec na tom, zdali dáváme pøednost kuchyni èeské, francouzské, thajské nebo èínské; styl pøípravy jídla je podmínìn kulturnì i historicky. Podobnì mù¾eme posuzovat i hudbu a respektovat pøi tom kvality jak subjektivní tak i objektivní.


Základním stavebním materiálem hudby je zvuk, tedy vibrace od 20 a¾ po 20,000 kmitoètù za vteøinu. Jsou dva základní typy zvuku – hudební, co¾ jest tón urèité výšky a nehudební zvuk, tedy hluk. Horizontální organizace tónù vytváøí melodii, vertikální seskupení staví akordy. Dalšími hudebními prvky jsou dynamika, rytmus a tempo, tónová barva a také forma (tektonický plán.) Hudba je tedy energie organizovaná podle hudebních principù.

 

 

Vesmíru vládnou dva základní zákony, stvoøitel byl skladatel. Je to zákon harmonie a zákon resonance. Zákon harmonie je postaven na øadì tzv. alikvotních tónù, která je platná v jakémkoliv èasoprostoru, tedy i v jakékoliv kultuøe. V pøírodì je patrná tendence udr¾ovat harmonickou rovnováhu. Zákon resonance jednak stanoví základní frekvenci, v které systémy vibrují, a zároveò zpùsobuje pøenos energie. Kdy¾ napøíklad brkneme na strunu, tak ta vydá tón, jeho¾ výška je urèená délkou struny a jejím napìtím. Pokud je v blízkosti struna naladìná na stejný kmitoèet, tak se rovnì¾ rozezní, vybuzena energií z té první struny.


V ka¾dém ¾ivém organismu jsou obsa¾eny hudební kvality. Ka¾dá buòka vibruje specifickou frekvencí, naše dýchání má své tempo. Srdce je objektivní metronom, nebo», je-li zdravé, osciluje ¾ádoucím tempem tak, aby zásobovalo tìlo potøebným mno¾stvím krve. Pokud tluèe pøíliš rychle nebo pomalu, tak to svìdèí o vá¾ném zdravotním problému. Jinou srdeèní vadou je arytmie. Lékaø pøi prohlídce proto nejprve nasadí stetoskop a poslechem zjiš»uje èinnost srdeèního svalu. Mìøení resonanèních reakcí orgánù v tìle lze vyu¾ívat jako diagnostický nástroj. Ve výètu toho, jak rùzné hudební prvky jsou úzce spojeny s ¾ivotem, bych mohl ještì dlouho pokraèovat, ale doufám, ¾e i jen tento malý výèet potvrzuje pùsobnost zvukového, a pøedevším hudebního, prostøedí, v kterém ¾ijeme.


Hudba hrála dùle¾itou roli ji¾ v poèátcích jedné z nejstarších civilizací. Podle èínských legend zaèátky jejich hudby sahají a¾ do tøetího tisíciletí pøed naším letopoètem. Jedna báje uvádí, ¾e otcem hudby byl nìjaký Lin Lung, který vyrobil z bambusu první flétnu a naladil ji podle zpìvu ptákù. Jiné zdroje uvádìjí jako otce hudby císaøe Fu Xi, který vládl kolem roku 2850 pnl. a polo¾il základy èínské civilizace.


Slavný filozof Konfucius (551-479 pnl.), který byl rovnì¾ vynikajícím hudebníkem, pova¾oval hudbu za nezbytnou souèást výchovy. V jeho filzofii je dobrá hudba jen taková, která povznáší èlovìka a pìstuje ctnost:
„Chceš-li poznat zdali lidé mají dobrou vládu, jsou-li jejich zákony dobré èi špatné, prozkoumej hudbu, kterou provozují.“


Ve staré Èínì mìli císaøi ve zvyku vysílat po své øíši hudební znalce, kteøí kontrolovali stav hudební kultury, obzvláštì zdali ladìní nástrojù bylo v harmonii s vibracemi prostøedí. Následkem rùzných vlivù takto eticky pojatá hudební kultura poèala upadat v 17. století v dynastii Ch’ing a není mo¾ná náhodou, ¾e to byla dynastie poslední. Po roce 1912 následoval úpadek sociální i hudební, a kdy¾ nastoupil Maùv re¾im s komunistickými èastuškami, pro¾ívala Èína nejhorší dobu svých dìjin.


Svìt se mìní a mìní se i hudba v nìm. Jednu z nejvìtších zmìn zpùsobil vynález tranzistoru, uvedený do masové výroby v padesátých letech dvacátého století. Tranzistor umo¾nil výrobu levných zesilovaèù, pøenášení a elektronické nahrávání zvuku. Nastal proces elektrifikace hudby. Bez zesilovaèù nebylo by rock and rollu a decibelového rámusu, kterým tato „hudba“ zamoøuje svìt. Díky tranzistoru je dnes únik pøed protivnou hudbou velmi ztí¾ený, útoèí na nás v obchodech, restauracích, v dopravních prostøedcích, ve výtahu, ba i na pasece v lese, kdy¾ tam pøijede nìjaký rámusáø s tranzistorovým pøehrávaèem. Vstoupili jsme do období hudebního terorizmu a ¾ádný císaø nepošle své odborníky, aby nás pøed tímto škodlivým hlukem uchránili.


Soudobá masová hudba není jen problémem estetickým, je škodlivá pro ¾ivé organismy. Dva hlavní problémy jsou nepøirozená dlouhotrvající hlasitost a vysoký obsah nehudebních zvukù, tedy hluk bicích nástrojù. Tento problém je dobøe prozkoumán a odbornì popsán. Abych nemusel jen vìøit odborným studiím, udìlal jsem sám nìkolik experimentù a vystavil rostliny zvuku rockové hudby. Výsledek byl alarmující, hlasitá a hluèná hudba zahubí rostliny nejpozdìji do tøí týdnù. Následky této „kulturní revoluce“ jsou u¾ patrné, vìtšina lidí trpí dnes sluchovými poruchami, s narùstajícím zvukovým zneèištìním je spojen i narùstající problém zvaný tinnitus (pískání v uších,) který vede k depresím a dalším zdravotním potí¾ím. Jeví se, ¾e kromì hrstky odborníkù o tento problém nejeví nikdo valný zájem.
Asi ti èínští mudrci mìli pravdu, úpadek hudby je prùvodním jevem kulturního rozpadu spoleènosti.


Obèas jdu na ryby, jen šplouchání vody podmalovává mé pøemítání. Rád bych jednou chytil zlatou rybku a po¾ádal ji o splnìní jediného pøání, aby mi dala èarovnou moc otevøít lidské ucho a hlavnì srdce inspirujícímu kouzlu hudby J.S.Bacha. To by znatelnì zmìnilo a obohatilo spoleèenský ¾ivot. Jsem však neúspìšný rybáø, a tak zùstává jen u toho zbo¾ného pøání.


Jaroslav Kovaøíèek

 

* * *

Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 19.09.2014  13:15
 Datum
Jméno
Téma
 19.09.  13:15 Václav ®idek
 18.09.  21:27 Milan Dubský Ocenìníhodná studie...
 18.09.  19:51 Von
 18.09.  14:29 ferbl pro p. Zítkovou
 17.09.  22:44 Jarmila Zídková
 17.09.  17:58 Tonda Hudba
 17.09.  13:48 ferbl
 17.09.  10:04 Blanka B.