Vzpomínka na výroèí
Èeský ráj s mìstem Turnovem spojuje tradice brusiètví kamenù. Dùkazem je zdejší umìleckoprùmyslová škola: od poèátkù s dùrazem na materiály a výtvarné tendence, na tradici i úroveò profesorù a absolventù. Tím ovlivnila umìleckoøemeslnou tvorbu po celém svìtì. Letos si Støední umìleckoprùmyslová škola+Vyšší odborná škola v Turnovì pøipomíná 130. výroèí svého trvání.
Historie-Obory
Kamenáøské bratrstvo brusièství kraje zakládalo po roce 1860 firmy: potøebovalo odborníky. Roku 1884 byla proto v Turnovì zalo¾ena Odborná škola pro úpravu drahokamù a øeditelem ustanoven J. Malina. Poskytovala odborníky, technické novinky, pøednášky, veøejnou kreslírnu. K prvnímu oboru Broušení drahých kamenù pøibylo Zasazování kamenù, zanedlouho Rytí do drahokamù glyptika K. Zappa. Historismus, novorenesance, novobaroko, egypské, øímské a orientální zlatnictví urèovaly ráz výrobkù. Tehdejší øeditel J. Mašek zajistil stavbu vlastní budovy školy. Pøevládla secese. Pøišel mezinárodní ohlas: za šperky ve stylu art nouveau škola získala dvì zlaté medaile v St. Louis (1904).
Jako Státní odborná škola od roku 1918 navázala na pøedchozí úspìchy. Mezi válkami èerpala ze secese, kubismu, funkcionalismu, art deca. Z ojedinìlé spolupráce brusièského, glyptického a zlatnického oddìlení vznikaly šperky, rytiny, nádoby øezané z drahokamù a s klenoty. Obor Støíbrnictví ji rozšíøil o svícny, mísy, poháry s plastickými kameny a rytinami, tepanými šperky. Øeditel Z. Juna za války otevøel obor Rytí kovù, profesoøi zaèali shroma¾ïovat kolekci nejlepších prací. Dvì Velké ceny z Výstavy dekorativních umìní v Paøí¾i (1925 a 1937), zrestaurování Svatostánku svatovítského pokladu (1934) škole zajistilo ohlas svìtový. Øeditel J. Bezemek školu uchránil od èlánku pováleèné reorganizace, aby na školách nemìlo umìlecké øemeslo místo. Ze zaniklé královéhradecké školy nechal do turnovské pøevést Umìlecké kováøtví a zámeènictví. A obor monokrystalù umo¾nil pìstovat-zpracovávat syntetické drahokamy pro vyspìlé technologie.
Kresba a klasické grafické techniky mì v¾dy pøitahovaly: rozhodla jsem se proto zkusit štìstí - na obor Rytectví kovù. Na talentovou zkoušku mì poslední rok na základce pøipravovala malíøka D. Sokolová. Kdy¾ mi tøídní oznámil: "Talentovky jste udìlala, va¾te si toho", vìdìla jsem, ¾e si mám vá¾it pí. malíøky a stejnì tak sebe. Z asi stodvaceti uchazeèù jsem toti¾ skonèila šestnáctá. A semlelo-li se pøi studiu cokoli mezi námi a místními vrstevníky a mohli za to v¾dycky "ti ze šperkárny", byla jsem hrdá na to, ¾e právì "ze špéry jsem".
Rozkvìt - Vìhlas
Šedesátá léta uè.sbor omladili absolventi VŠUP J. Prudiè (pozdìjší øeditel), V. Bergmann, J. Marek. Šperky s granáty a hlavnì granátový závìs pro expozici Èeskoslovenského pavilonu na Expo´58 v Bruselu - obr¾el Velkou cenu, byly v bruselském stylu. Pro nové vysoké školy zde vznikaly insignie s drahokamy a rytinami v køiš»álu. Kulturní a sportovní ceny. Nejvýznamìjší zakázkou v historii školy byla kopie Svatováclavské koruny zlatníka J. Beldy st., støíbrníka K. Zouplny a brusièe V. Šonského-pro svìtovou výstavu v Montrealu (1967). Pozdìji také faksimile Korunovaèního ¾ezla a jablka (1979-1981, druhá 1992) èi Kopie korunovaèních klenotù Pra¾ského Jezulátka pro španìlskou Sevillu.
Od sedmdesátých let s nových profesory zesílil výtvarný zábìr: výraznìjší barevností kamenù šperkù, kováøství a brusiètví kamenù volnìjším plastickým projevem. Nejlepší maturitní díla se systematicky archivovala. Zaèala spolupráce s geologickým ústavem v Praze. Øeditel M. Beran posílil vyuèující o další absolventy VŠUP: zavedli metodiku talentových zkoušek, výstupy od klauzur po maturitní díla. Zejména støíbrník J. Chval, rytec kovù B. Šimánek, kováø P. Matouška, zlatník J. Prášil - ten se podílel na restaurování zlatých a støíbrných památek. To umo¾nilo zalo¾it pøi støední škole i vysoce odbornou výuku pro restaurování kovù.
Vìtšina profesorù (z nich¾ mnozí jsou i absolventy této školy) mì uèila. Na prvních praktickách po nás pp. Belda a Šonský chtìli "jemnou prácièku". Po odkrytí plátna na ponku, pod ním¾ ènìlo cosi, pøed námi v plné kráse zazáøila kopie Svatováclavské koruny! Dovolili nám dotýkat se, èistit ji k výstavì na Pra¾ském hradì - nepopsatelný pocit. Pøi výroèí školy 1974 jsme pøedvádìly kolekci šperkù našich spolu¾ákù a tím stvrdily, ¾e i ty zdánlivì nenositelné se nosit prostì dají.
Devadesátá léta
Pøi osvìdèených postupech i nových vzdìlávacích metodách rostl zájem o umìlecká øemesla a tím i poèet studentù. Dosavadní jedna tøída-jeden roèník se rozšíøily v pìti oborech na dva. Pøibylo Umìlecké odlévání. Školu vedli V. ®ateèka (1990-2001), J. Mašek (2001-2009) a J. Rulcová (od 2009).
Po roce 2000 zahájila pøi SUPŠ výuku také Vyšší odborná škola - udìlování akreditace studentùm jejího oboru Konzervování a restaurování umìlecko øemeslných dìl z kovu (od 2004), rozšíøené o restaurování minerálù a organolitù - bylo jejím završením. Odborností profesorù a mladých absolventù vznikala díla s abstrakní a pøedmìtovou tématikou, plastika interiérová i exteriérová. Inspirace novou figurací i strukturalismem jsou precizní precizní, se smyslem pro detail i humor a nadsázku. V klasických technikách ušlechtilých kovù ve spojení s kameny se odrá¾ejí všechny výtvarné smìry. Oblíbené je zdobení historických zbraní. Navíc je tøeba zvládnout grafiku poèítaèovou. Pomocí grantù z EU škola rekonstruovala pùvodní secesní budovu s pøilehlou pøístavbou, inovovala dílny. Prostory jsou èásteènì veøejné - s galerií pøedevším maturitních díìl všech oborù. Roèníky mají exkurze, pracovní cesty, svoje trhy, módní pøehlídky.
Výstavy - Prezentace
Nejzajímavìjší: výstava oborù celé existence školy v Obecním domì v Praze (2002), "Od secese k art deco" v Muzeu drahých kamenù Evropského centra zpracování drahokamù v Idar Obersteinu a Støedisku nìmeckého zlatnictví v Hanau (2005) a v Goudì (2006) a v rozšíøené verzi v Postparkasse ve Vídni (2008). Nejvzácnìjší série šperkù a klenotù, prací profesorù a studentù od zalo¾ení školy do pùle minulého století v nové Klenotnici (od r. 2010) a kolekce "Turnovské støíbro" ke 125. výroèí (2009) - obé v Muzeu èeského ráje v Turnovì. Výstava "Kov a šperk" v Senátu Parlamentu ÈR v Praze (2012). Ve školní Klenotnici probíhají výstavy historických šperkù, pøibli¾ujících historii školy a maturitních prací èerstvých absolventù.
Výsledky mezinárodních sympozií zlatníkù ukazuje turnovské muzeum, sympozií studentù um.škol liberecké muzeum. V rámci projektu Partnerství škol Comenius škola spolupracuje se školami Belgie, Francie, Øecka, Italie, Litvy, Portugalska, Španìlska. S Ministerstvem zahranièních vìcí ÈR v Egyptì: její pedagogové obnovují výuku tradièních technik, zaslou¾ili se o první vzdìlávací institut na Blízkém východì-Azza Fahmy Design Studio v Káhiøe. Studenti realizovali práce k poctì turnovského mecenáše a rodáka B. J. Horáèka. Mnohá díla zdobí domácí a zahranièní prostory oficiální a soukromé, sady originálních šperkù vlastní významné osobnosti. V rámci mezinárodní
Absolventy-Umìlci byli a jsou: malíøi J. Šerých, J. Jíra / z designérù J. Èapek / architektù P. Ševcù / sochaøi i medailéøi J. Drahoòovský, A. Havelka, J. Prádler, Š. Klas / rytci V. Fajt, M. Ondráèek / glyptici L. Havlas, J. Soukup / zlatníci J. Jaroš, B. Nepasická, A. Vávrová ad.
Studovala jsem s A. Habermannem z rodiny slavné kováøské rodiny, s bravurními rytci K. Pajtnerovou a Z. Brendlem. Pamatuji zlatníky M. Bergmanna, A. a J. Beldovi, Z. a M. Prudièovi, pokraèujících v umìlecké cestì otcù, vynikající um. kováøe A. Kašpara èi J. Pfeifera. Nìkteøí absolventi (z nás) se zaèali vìnovat jiným oborùm: P. Hannig (hudebník, producent), Richard Bergmann (textaø, galerista), E. Petrù (dnes v ND).
Výroèí 2014
V kvìtnu tohoto roku Støední umìleckoprùmyslová škola a Vyšší odborná škola v Turnovì oslavila 130. výroèí od svého zalo¾ení.
Oslava se srazem absolventù umo¾òovala zúèastnit se slavnostního zahájení. Po uvítání pøedstavitelù školy a mìsta následovalo hudební vystoupení smíšeného pìveckého sboru Musica Fortuna. Pøítomní ocenili hlavnì prohlídku dílen, ateliérù, uèeben, výstavních sálù školy - s prùvodním slovem, aby se seznámili s novinkami i s pedagogy. Absolventi mohli individuálnì projít známé prostory a potkat se se "svými" profesory. V Muzeu Èeského ráje byla pøístupná zmínìná stálá expozice prací studentù a pedagogù školy z první poloviny 20. století, navíc rozmìrný obraz Pobití Sasù pod Hrubou Skálou (od M. Alše). Koupí pøedmìtu èi šperku studentských prací v prodejnì muzea mnozí podpoøili aktivity školy. Otevøena byla kolekce dìl absolventù v turnovské Synagoze - ojedinìlé skloubením krásného prostoru s ušlechtilými materiály a tvary. Slavnostním veèerem s ¾ivou hudbou a módní pøehlídkou v areálu Støelnice, kde se všichni absolventi i profesoøi mohli setkat, oslavy vyvrcholily.
Letos jsem se pro nemoc oslav nezúèastnila. Pøed deseti lety ano: cestou na ranní vlak jsem dohnala pána s hùlkou. Kdy¾ jsme èekali u køi¾ovatky, zeptal se tøaslavým hlasem: "Odkud ¾e..." Odpovìdìla jsem: "Ze vèerejších oslav Šperkárny. Nechcete pomoci?" Pøísnì se na mì podíval, pak vypjal hruï a dùraznì odpovìdìl: "Já absolvoval v roce 1955, tak co mi vykáš?!" Rok jeho absolutoria je sice rokem mého narození, ale tykání bylo na místì - jsme pøece oba absolventy svìtovì proslulé "šperkaøské" školy. Jsem na to hrdá!
Olga Szymanská
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky