Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

VÝLET za historií i umìním


Urèitì jste o tomto mìstì slyšeli, ale o pùvodní tvrzi a dvou zámcích, a to v souvislosti se souèasnou kulturností hrabìcí rodiny Kinských mo¾ná ne.


HISTORIE


Na místì Kostelce nad Orlicí, jeho¾ historie sahá do 14. století, stála tvrz. Zmínìna však poprvé a¾ v 17. století, kdy zadlu¾ená Anna Kateøina Hrzánová z Harasova musela prodat potštejnské panství Kašparovi z Grambu a Vamberku. Její podsklepená dvoupatrová budova z kamene a døeva, pozdìji s mansardou a vì¾ièkou, se dvorem vèetnì pozoruhodného špejcharu a se dvìma zahradami – byla objektem s hospodáøským zázemím. Èastìji mìnila majitele. Roku 1666 pøešla i s Kostelcem do rukou Václava Záruby z Hustiøan. L. p. 1668 lehla i s èástí mìsta popelem. Na jejím místì Záruba postavil zámek, který jeho rod u¾íval do vymøení po meèi. Po jeho po¾áru v létì 1777 bylo východní køídlo zboøeno, støední zkráceno. Vnuci posledního ze Zárubù prodali zámek s Kostelcem a patnácti vesnicemi hrabìti Josefu Kinskému roku 1796. Kinšti nechali vystavìt zámek Nový, zámek Starý ve tøicátých letech 19. století pøemìnili na panský dùm s úøadovnami a byty úøedníkù. V sedmdesátých letech byly zestátnìné budovy, vè. dvora a špýcharu zboøeny, mladší zámecký objekt urèen k jiným úèelùm. Od roku 1997 se Nový zámek stal opìt majetkem rodu Kinských.


ROD


Kinští patøí k nejrozvìtvenìjším a nejvýznamnìjším èeským rodùm. Koøeny Vchynských (Kinských od 17. století) sahají do poè. 13. století na Litomìøicko. Z chlumecké vìtve se oddìlila sloupská a z ní severomoravská, z choceòsko-budenické vyrostla kostelecká, poté hora¾ïovická a moravsko-krumlovská, nakonec vìtev Lysá nad Labem-Benátky. Panství Kostelce koupil Josef 4. kní¾e Kinský od hrabat Carviani a pøipojil k nìmu statek Borovnice s obcemi. Po jeho smrti zdìdil panství Ferdinand 5. kní¾e Kinský s man¾elkou Marií-hrabìnkou Èernínovou z Chudenic. Druhorozený syn-hrabì Josef nechal vystavìt Nový zámek. Další dìdic Bedøich Karel, pozdìjší starosta Kostelce n. O., podporoval s man¾elkou ®ofií Mensdorff-Pouilly místní spoleèenské dìní, spoluzakládal a podporoval spolky. Nejmladší syn František Josef byl i s man¾elkou Marií Pavlínou-hrabìnkou Bellegrade znamenitým hospodáøem, podporoval a organizoval kulturní ¾ivot v Kostelci. Po pøevzetí zámku státem v nìm byly rodinì Kinských vyhrazeny dvì místnosti, které v roce 1951 museli opustit. Získali azyl na místní faøe, kde František Kinský po smrti své ¾eny ¾il do roku 1975. V Èechách zùstal jediný z jeho pìti dìtí: syn Josef (1913 - 2011). Po studiích a praxi pøešel do rodinného podniku na Slovensko. V øíjnu 1949 byl obvinìn ze sabotá¾e a zatèen. Vìznìn v Ilavì: poslední dva mìsíce vìzení pracoval v uranových dolech v Jáchymovì, po propuštìní v dolech v Pøíbrami. Man¾elka Bernadetta s malým synem Františkem (nar. 1947) musela Slovensko opustit, druhý syn Antonín se narodil roku 1955.

 

 

Josef Kinský a Bernadetta Kinská - zroj:historie rodiny Kinských

 

Otec, i pøes nemoc z vìzení a podøadná zamìstnání, zùstal èinný a optimistický. Po navrácení zámku v Kostelci nad Orlicí se mu, navzdory vysokému vìku, podaøilo krásu zámku zcela obnovit. Roku 2003 pøedal rodinný majetek staršímu synovi Františkovi.


NOVÝ ZÁMEK


Postaven v empírovém stylu v letech 1829 - 1833 dle projektu vídeòského architekta Jindøicha Kocha. V roce 1948 pøešel do majetku státu: ten zde umístil Výzkumný ústav pro chov prasat, od roku 1980 zde
sídlilo Krajské støedisko státní památkové péèe a ochrany pøírody. Po navrácení Kinským prošel exteriér i interiér Nového zámku nároènou rekonstrukcí. Dochovaný mobiliáø je v empírovém slohu spolu s dalšími pøedmìty z pùvodního majetku rodiny. V dubnu 2012 byl zámek poprvé v historii zpøístupnìn veøejnosti: zámecká expozice ®ivot v Biedermeieru v reprezentaèních prostorách prvního patra pøedstavuje pùvodní obytné prostory s restaurovaným dobovým nábytkem, obrazy a doplòky ze ¾ivota tehdejší éry. Souèástí prohlídky je Zrcadlový sál: v nìm se odehrávají svatební obøady, díky skvìlé akustice i koncerty rùzných hudebních ¾ánrù, hudební akce a poøady. Vernisá¾e se mohou konat na prostranství pøed vchodem. V pøízemí zámku je ve tøech místnostech stálá muzejní expozice mìsta Kostelce nad Orlicí: èást tvoøí expozice kosteleckého rodáka, akad. sochaøe a medailéra Zdeòka Koláøského. Ve druhém patøe je šestnáct místností Galerie Kinský, urèených k výstavám souèasného umìní, napøíklad Tajemství zámecké knihovny, Kostelecký salón, i k doprovodným programùm. Okolní park má v regionu Podorlicka a Orlických hor jako jediný status parkové pøírodní rezervace (na okraji mìsta) a také jediné rezervace kosteleckého katastru a východních Èech, pùvodnì vyhlášené k ochranì ptákù. Je jednou z nejstarších rezervací svého druhu u nás.


PALETA VLASTI


Pod tímto názvem probíhá výstava v zámku v Kostelci nad Orlicí (do konce záøí 2013). Paleta vlasti je i název sdru¾ení, vzniklého v roce 1961: pùvodnì hokejový klub umìlcù se rozrostl co do èinnosti –
nejrùznìjšími akcemi a aktivitami, i do poètu – úèastí èlenù rodin umìlcù a jejich pøátel. Na výtvarných dílech umìlecké základny se Paleta vlasti sna¾í ukázat, jak její èlenové pøispìli k hodnotám a rozvoji èeského umìní vùbec. Výstava v kosteleckém zámku vybranými díly pøibli¾uje charakter tvorby tvùrcù, konkrétnì Theodora Pištìka, Josefa Klimeše, Bedøicha Dlouhého, Karla Nepraše, Huga Demartiniho, Jana Koblasy, Vladimíra Suchánka, Ivana Šlapety, Jaroslava Franty, Jana Matyáše, Karla Kouby, Petra Siegla, Jaroslava Ressela, Jaroslava Uiberlaye, Jana Vachudy. Èleny Palety vlasti byli a jsou i mnozí další výtvarníci, architekti, restaurátoøi, fotografové, filmaøi. Nejlépe existenci tohoto seskupení charakterizují slova kurátora výstavy: „Paleta vlasti je …zajímavá i jako sociologický èi spoleèenský jev, jako øez umìleckými a sociálními dìjinami, nebo» její èlenové… mìli rozlièné míry talentu a cti¾ádosti, rùzné pøíle¾itosti a dosáhli tak rùzné kariéry, významu a postavení ve spoleènosti.“

 


Udìlejte si èas a navštivte krásné místo s historickými a umìleckými hodnotami.


Olga Szymanská



Komentáøe
Poslední komentáø: 06.09.2013  06:38
 Datum
Jméno
Téma
 06.09.  06:38 Karel