Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Kateøina,
zítra Artur.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Kaèerov v Orlických horách


Na adventním koncertu 10. prosince od 14 hodin vystoupí v kaèerovském kostele svaté Kateøiny amatérská folklorní skupina Die Adlergebirgler (Orlickohorští) se sbormistrem Aloisem Gallem a samostatnì tam vystoupí zpìvaèka Michaela Syrová za doprovodu svého otce varhaníka Václava Syrového, profesora AMU. Obèanské sdru¾ení Údolí Kaèerov, které je organizátorem tohoto koncertu, vyu¾ije dobrovolné vstupné na opravu kostela.


Jednolodní pozdnì barokní kostel svaté Kateøiny s trojboce uzavøeným presbytáøem, hranolovou vì¾í a obdélnou sakristií z let 1796-98 vznikl na místì pùvodní renesanèní kaple. Vstupní portál je zdoben rokokovou kamenickou prací, interiér plochostropý, zaøízení pozdnì barokní z konce 18. století a obraz na hlavním oltáøi z roku 1860 je pravdìpodobnì od Vojtìcha Hellicha, známého portrétisty Bo¾eny Nìmcové). Za presbytáøem stojí kamenný køí¾ z r. 1803 a kolem kostela najdeme zpustlý høbitov s poškozenými náhrobky a sochami z 19. století. Do 60. let minulého století v nìm byla mimoøádnì hodnotná památka – jesle, dílo vyspìlých barokních øezbáøù. Nad svatostánkem se ka¾doroènì stavìla betlémská stáj se Svatou rodinou, Je¾íškem v jeslièkách, tøemi králi a pastýøi. Figury 70 a¾ 90 cm vysoké s polychromií doplòovala vlevo skupina domù mìsteèka Betlém s nápadnou vì¾í radnice. Jak u¾ døíve uvedl rychnovský historik a etnograf Rudolf Zrùbek, mnohé figury øemeslníkù se nedochovaly, a proto z obav pøed zcizením byly tyto jesle v 60. letech ulo¾eny a poté restaurovány v Okresním muzeu Orlických hor. Nyní jsou ka¾doroènì vystavovány v katedrále svatého Ducha v Hradci Králové.


Kaèerov, který patøí mezi nejlépe dochované celky roubené architektury v Orlických horách, vznikl pravdìpodobnì v souvislosti s pøemístìním sklárny z nedaleké Kunèiny Vsi v druhé polovinì 16. století. Unikátní je – od silnice stranou u šikmé cestièky do údolí – nádherná Melnického plastika Pieta.


K hodnotì této lokality doplnil pøedseda sdru¾ení Pavel Novák, ¾e stavebnì-historický posudek ing. arch. Jana Pešty (autora Encyklopedie èeských vesnic) z roku 2007, podporovaný vyjádøením územního pracovištì Národního památkového ústavu v Josefovì, konstatuje, ¾e Kaèerov dnes pøedstavuje lokalitu jedineèného památkového významu, spolu se Šedivinami patrnì nejlépe zachovaný vesnický celek v rozsáhlé oblasti Orlických hor a jeden z nejhodnotnìjších ve východních Èechách.

 

Osobnosti Kaèerova

 

Emilian Kaufmann (1852-1912), narozen a pohøben na Kaèerovì (na náhrobku je napsán jako Aemilian Kaufmann), profesor na èeské lékaøské fakultì UK, zakladatel èeské otorhinolaryngologie, èlen Hlaholu, starosta Jednoty zpìváckých spolkù èeskoslovanských, uèitel chorálního zpìvu a autor chorálních skladeb.


Eva Branbergerová – Šanovcová, umìleckým jménem Eva Gerová, *1920, pøedváleèná filmová hereèka, dobovými kritiky pova¾ovaná za nástupkyni Vìry Ferbasové. Ti starší si ji vybaví v jejích 12 filmech (natoèila je bìhem dvou let mezi svými 16 a 18 lety, tøeba Bílá vrána, Sleèna matinka, Svatební cesta a pro ni nezapomenutelný film Nepora¾ená armáda) a urèitì jako Josefínu Kondelíkovou ve filmu z roku 1937 Tchán Kondelík a ¾enich Vejvara, kde hrála s Antonií Nedošínskou a Theodorem Pištìkem. V roce 1946 objevila opuštìné chalupy na Kaèerovì a zprostøedkovala, ¾e vyrabované objekty zakoupili v roce 1947 pro rekreaci její vrstevníci ze širší rodiny a známí. Zachovalo se tak 11 chalup, na Kaèerovì mìla chalupu v letech 1946 a¾ do zaèátku 70. let. Zaèátkem øíjna byla tato 91letá filmová star mimoøádným hostem rychnovského festivalu Filmový smích.


Cyril Burget zakoupil na Kaèerovì v roce 1947 chalupu pro rekreaci, kterou dosud vlastní jeho potomci. Organizoval tábory mláde¾e v bývalé škole na Kaèerovì. zatèen na Kaèerovì 1952, odsouzen za protistátní èinnost 1953, zemøel ve Valdicích 1954.


Lubomír Školoud (1930–2002), èlen skautské organizace, v 19 letech zatèen (1949) za protistátní èinnost, vìznìn 14 let (propuštìn na amnestii 1964). Na Kaèerovì postavil spolu se èleny skautského oddílu poèátkem 70. let na starých základech zboøené chalupy rekreaèní objekt. Organizátor skautingu v Hradci Králové po roce 1968, spoluautor nìkolika kní¾ek.


Pøipomeòme letos u¾ 22letou tradici muzicírování v této zapomenuté vesnièce Kaèerov, místní èásti obce Zdobnice: Kdybyste pøijeli tøeba na Štìdrý veèer, lidé pøinesou do kostela stovku svící (není tam zavedena elektøina), mši slou¾í pan faráø z Rokytnice v Orlických horách, ve svatostánku bývá plno, pøijí¾dìjí rok co rok lidi z dalekého okolí, atmosféra je tajemná, zvláš» kdy¾ z chaloupek svítí svìtýlka. Zále¾í samozøejmì na poèasí - stalo se toti¾ dvakrát za ta léta, ¾e knìz kvùli prudké vánici a závìjím nedojel, a tak si lidé zazpívali sami a modlitbou se rozlouèili.


Die Adlergebirgler ("Orlickohorští") zpívají pùvodní nìmecké lidovky z Orlických hor i souèasnou tvorbu nìmeckých vysídlencù. Mj. mají na repertoáru píseò domoviny (Heimatlied) Nìmcù z Orlických hor (objevují se rùzné varianty jejích názvù Mei Staadtla, Mei Därfla èi Staadtlalied. Autorem (textu i hudby) je Julius Pausewang (1859 – 1938) První její verš v orlickohorském nìmeckém dialektu „Tief eim Toale, zwescha Barcha, leit mei liewe, schiene Häämt“ zní volnì v pøekladu: "Hluboko v údolí mezi horami le¾í mùj milovaný krásný domov." Z pamìti orlickohorského folkloru byly ji¾ prakticky vytìsnìny nìmecké lidové písnièky.


Poslechnout si ji mù¾ete na http://www.senftenberg.cz/2008/audio-mei-staadtla-aneb-nemecke-pisne-z-orlickych-hor/ . Doplòuji z webu Deštného http://www.destne.info/obec/urad/nastenka/destniky/destnik_08_02.pdf : Starousedlíci nìmecké národnosti zalo¾ili pìvecký krou¾ek a udr¾ují v pamìti pùvodní lidovky. Poslechnout si je mù¾ete pøi poutích ve Zdobnici, Deštném, Olešnici, Neratovì a Rokytnici, na které ka¾doroènì pøijí¾dìjí i vysídlení obyvatelé. Skupina Die Adlergebirgler také vyjí¾dí na pozvání do Polska a Nìmecka. K tìmto pøíle¾itostem si nechala zhotovit pùvodní kroj Orlických hor.

Josef Krám



Komentáøe
Poslední komentáø: 11.12.2011  00:39
 Datum
Jméno
Téma
 11.12.  00:39 Karel NL zajímavé a smutné téma
 09.12.  15:32 ferbl