Šestka na vysvìdèení?
Ètyøka z mravù? A ¾e by i pìtka z mravù?
Budoucí slavný spisovatel Karel Poláèek dostal na vysvìdèení z chování hodnocení ménì zákonné pro vzdorovité chování. Tedy 4 z mravù. Bylo to na konci druhého pololetí kvinty na gymnáziu v jeho rodném Rychnovì nad Knì¾nou ve školním roce 1907/8.
Souèasnì mìl na vysvìdèení tøi nedostateèné (v jazyce latinském, jazyce øeckém a mathematice) a ètyøi dostateèné (v jazyce èeském jako¾to vyuèovacím, pøírodopise, jazyce nìmeckém, v dìjepise a zemìpise; tehdy to byl jeden pøedmìt). Klasifikovala i pilnost, tak tedy v 1. pololetí mìl nestálou a ve druhém nepatrnou.
Poté byl pøijat do kvinty vyššího gymnázia v pra¾ské Truhláøské ulici (druhý èeský ústav, kde byla reálná nadìje, aby ®id dosáhl maturity, byla a¾ v Doma¾licích), ale i tam bylo typické, ¾e postupoval do vyšších tøíd s reparátem. V septimì - jinde se píše v oktávì - obdr¾el nedostateènou známku, jinde se praví minus dostateènì z èeské kompozice na téma Pokus o fejeton, která¾to práce byla pøedèítána za halasného posmìchu celé tøídy.
A ètyøka z mravù pozdìji? Nebo jak se tehdy psalo neuspokojivé chování? Vím o jednom, kdo ji na vysvìdèení mìl; tehdy byly ètyøi stupnì z chování: 1=velmi dobré, 2=uspokojivé, 3=ménì uspokojivé, 4=neuspokojivé. Jmenuje se V. K., dostal ji v 1. pololetí školního roku 1953/54 a je napsána na jeho vysvìdèení.
Trocha historie navrch -
volnì podle údajù Pedagogického muzea Jana Ámose Komenského v Praze
1774 - Všeobecný školní øád Marie Terezie zavedl povinnou školní docházku. Pøedtím mìlo hodnocení ¾ákù na školách podobu volného posudku, který stávající uèitel pøedával budoucímu uèiteli ¾áka. Spíše ne¾ o vysvìdèení mù¾eme hovoøit o „osvìdèení o studiu“, které studenti napøíklad dostávali po ukonèení støedoškolského studia v pøípadì, ¾e hodlali dále studovat. Pùvodnì se vysvìdèení nevydávalo v pololetí a na konci školního roku tak, jak jsme zvyklí dnes, ale ¾áci je dostávali a¾ tehdy, kdy¾ po absolvování školní docházky opouštìli školu.
1805 - posuzovalo „Politické zøízení školské“ mravy jako velmi dobré, dobré, prostøední, školnímu øádu nepøimìøené a prospìch jako velmi dobrý, dobrý, prostøední, slabý.
1884 - se ruší ètvrtý stupeò z mravù.
1905 - Zatímco pro obecné školy zùstává v platnosti dosavadní klasifikace prospìchu, která do té doby platila i pro mìš»anské školy (1= velmi dobrý, 2= dobrý, 3= dostateèný, 4= sotva dostateèný, 5=nedostateèný), pro mìš»anské školy se zavádí pìtistupòové hodnocení prospìchu (1=výborný, 2= chvalitebný, 3= dobrý, 4=dostateèný, 5=nedostateèný), mravy (1=chvalitebné, 2=uspokojivé, 3=zákonné, 4=ménì zákonné - to mìl náš Karel Poláèek, 5=nezákonné); pilnost: 1=vytrvalá, 2=nále¾itá, 3=dostateèná, 4=nestálá, 5=nepatrná - tato hodnocení mìl Karel Poláèek.
1937 - školní a vyuèovací øád pro klasifikaci chování stanovil stupnici tøí známek (1=chvalitebné, 2=uspokojivé, 3=neuspokojivé).
1943 - zavedena šestistupòová klasifikace prospìchu (1=velmi dobrý, 2=dobrý, 3=uspokojivý,4= dostateèný ,5=sotva dostateèný a 6=nedostateèný) a chování (1=chvalitebné, 2=uspokojivé, 3=ménì vyhovující, 4=nevyhovující).
1945 - se naše školství vrátilo k pìtistupòové stupnici hodnocení prospìchu.
1951 - Klasifikaèní øád pøedepisoval známky z chování (1=velmi dobré, 2=uspokojivé, 3= ménì uspokojivé, 4=neuspokojivé). V 1. pololetí školního roku 1953/4 mìl tedy náš ¾áèek šesté tøídy na vysvìdèení z chování ètyøku, ale na konci roku z chování dvojku…
1963 - Klasifikaèní øád zrušen. Od té doby je jen trojka z chování.