Betlému obecního metaøe po¾ehnal kardinál
Vyjdìme z faktu, ¾e dva èeské betlémy vyjely pøed Vánoci roku 
2004 do Londýna a poté do skotského Edinburghu. Jeden z nich vyøezal Ladislav Štichauer z Rychnova nad Knì¾nou, ten druhý vytvoøila Anna Vítová z Vysokova u Náchoda. Ani jeden z nich by se za svého ¾ivota nikdy nepodíval za hranice a pøitom vytvoøili díla, která v 21. století dùstojnì reprezentovala èeskou kulturu.
Za vším tím stál honorární generální konzul Èeské republiky (Dr)
Paul Millar – on se vskutku podepisuje s tìmi závorkami; ten tuto zápùjèku ze sbírek Tøebechovického muzea betlémù zprostøedkoval a zajistil finanèní prostøedky z darù èeských obèanù ¾ijících ve Skotsku a dalších mecenášù na úhradu nákladù nutných k bezpeènému pøevozu a vystavení tìchto artefaktù v katolické katedrále St. Mary´s hlavního mìsta Skotska. Pøepravu tìchto artefaktù hradilo naše velvyslanectví v Londýnì. Èeské betlémy mìly na britských ostrovech velký úspìch, na Vánoce roku 2004 o nich psal britský tisk a jejich fotografie se objevily na titulních stránkách. Jeho Eminence Keith Patrick kardinál O´Brien obìma betlémùm po¾ehnal v novogotické katedrále (na horním snímku ho vidíme, jak ¾ehná Štichauerovu betlému) za úèasti skotských dìtí a sboru èeské menšiny, který zazpíval naše koledy. Od Paula Millara vím, ¾e si pan kardinál dal zhotovit svoje novoroèenky s tìmito betlémy (vlevo je s betlémem Anny Vítové).
K onomu sboru mnì mailem doplnil bez háèkù a èárek: Sbor ceske mensiny byl vskutku dosti improvizovany, ale meli jsme stesti, ze na Vanoce sem jezdi rodice jedne ceske zeny zde vdane a jeji maminka je nejen pianistka, ale take regenschori na vychodni Morave, takze jsme naverbovali par znamych z ceskych starousedliku. U nas doma nazkouseli par koled a v katedrale je
zazpivali.
Zpátky k Ladislavu Štichauerovi, èeskému géniovi. Narodil se 22. èervna 1874 v Rychnovì nad Knì¾nou v poèetné soukenické rodinì. Jako šestiletý byl zasa¾en bleskem a zdravotní posti¾ení nesl po celý ¾ivot. Pohyblivou mu zùstala jen levá ruka, školu nedokonèil, døel v soukenické továrnì a tam mìl další tì¾ký úraz. Pracoval pak krátce v soukenické valše, a¾ se stal obecním metaøem, bydlel v chudobinci a byl pak známou a svéráznou postavou mìsta. Staøí Rychnováci vám povìdí, ¾e vyøezával kudlou, ševcovským knejpem a tøemi ètyømi dlátky rùzné figurky a soubory betlémù. K tìm vìtším patøí betlém dìkanského kostela svatého Havla, ten mù¾eme vídat ka¾doroènì o Vánocích.
Teï ale budu š»ouravý: Tento soubor, zejména však jeslièky se Svatou rodinou, byl ve 30. letech 20. století nahrazen figurami od profesionálního øezbáøe Bøetislava Kafky z Èerveného Kostelce. I kdy¾ nová centrální scéna splnila reprezentaèní po¾adavky a celkový vzhled vylepšila, jednoduchou a prostotu krásu nenahradila. Asi jsem vás zklamal, ale takhle to stojí napsáno v reprezentativní 702stránkové publikaci Václava Šplíchala a Marie Otavové Poselství døeva, vydané v roce 2007.
A ¾e Ladislav Štichauer vytvoøil i busty místních politikù, napø. starosty mìsta Rathouského a prezidenta Masaryka v dobì jeho návštìvy Rychnova 1926 (kde jsou tyto artefakty, bùh suï), ale taky pannu na jelenu ze znaku mìsta, je taky fakt. Tady na snímku je èernobílá, po kliknutí vlevo na odkaz ji uvidíme barevnì. Zemøel na Mikuláše roku 1950 v Albrechticích nad Orlicí.