Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

"Tvá vý¾iva bude tvým lékem"


Název tohoto pøíspìvku je výrok slavného øeckého lékaøe, zakladatele medicíny jako vìdeckého oboru – Hippokrata, který ¾il pøed 2 500 lety.
Tak¾e dnes se budeme vìnovat vý¾ivì. Toto téma by mohlo být velmi obsáhlé a také zále¾í, jakou optikou se na nìj budeme dívat. Mùj pøíspìvek je zamìøený na vý¾ivu seniorù a já budu ráda, kdy¾ se opìt zapojíte do diskuze a pøidáte své reflexe na téma vý¾iva.


Stárnutí je zákonitý a fyziologický proces, kterému se nikdo ¾ivý nemù¾e vyhnout, ale mnoho jeho vnìjších znakù mù¾e být zpomaleno a ¾ivot se mù¾e dokonce i prodlou¾it dodr¾ováním rozumné ¾ivotosprávy.
Otázky vhodné vý¾ivy v pokroèilém vìku jsou velmi rùznorodé. Za prvé proto, ¾e pojem stáøí není jednoznaènì vymezen, a hlavnì proto, ¾e tento vìk bývá poznamenán øadou chorob a zdravotních potí¾í, zásadnì ovlivòující ¾ivotní styl, a tedy i nutrièní potøeby starších lidí
V naší vý¾ivì se setkáváme s øadou chyb, u starých osob mù¾e být ale jejich dopad záva¾nìjší, a proto by se právì na nì mìlo zamìøit preventivní úsilí. Domnívám se, ¾e nejefektivnìjším, nejjednodušším a nejlevnìjším opatøením, které má v rámci prevence nutrièních chyb zásadní význam, je vèasná, pøimìøená a systematická edukace o zdravé vý¾ivì. Senior ve svém vlastním prostøedí snáze podlehne svým starým návykùm, není pod stálým dohledem a nìkdy ani rodina nechápe dùsledky špatné ¾ivotosprávy.

 

Co je správná vý¾iva
Obecná pravidla øíkají, abychom si tím, co jíme a pijeme, neškodili. Pøi dodr¾ování správné vý¾ivy bychom mìli:
• Dodr¾ovat vyvá¾enost energetického pøíjmu a výdeje
• Dbát, aby naše strava byla mnohostranná, èasto obmìòovaná
• Co nejèastìji jíst èerstvì pøipravená jídla
• Jíst v klidu, pravidelnì, ve stejnou dobu
• Pøijímat dostatek tekutin, tj. 1,5 – 2,0 l vody dennì
• Dávat pøednost rostlinným tukùm pøed ¾ivoèišnými
• Dávat pøednost potravinám s nízkým obsahem cukru
• Pøijímat pøimìøené mno¾ství kuchyòské soli, zbyteènì nedosolovat
• Kombinovat zdroje rostlinných a ¾ivoèišných bílkovin
• Dennì konzumovat èerstvé ovoce a zeleninu

 

Základní ¾iviny
Sacharidy
Jsou dùle¾itou souèástí všech ¾ivých organismù. Jsou to nejsnáze dosa¾itelné látky pro výrobu energie. Mají metabolické vztahy k vìtšinì biochemicky významných látek. Fyziologicky nejdùle¾itìjší cukry v tìle jsou glukóza a její zásobní forma glykogen, dále fruktóza a galaktóza. Hladina glukózy v krvi se nazývá glykemie, její normální hodnota je 3,3 – 5,5 mmol/l. Hodnota je udr¾ována systémem øídících látek – hormonù. Hlavními jsou inzulin a glukagon.


Význam sacharidù
• Pohotový zdroj energie
• Jediný zdroj energie pro mozek (spotøebuje 25 % glukózy v tìle)
• Regulace metabolizmu v játrech (na zásobì glykogenu závisí, zda se zaènou utilizovat tuky a bílkoviny)
• Slo¾ka nìkterých makromolekul (glykoproteiny)
Sacharidy kryjí u èlovìka 50 – 80 % energetické potøeby (prùmìrnì 60 %). Prùmìrná denní doporuèená dávka sacharidù je 300 – 420 g. Nejvìtším zdrojem v potravì je škrob, v našich podmínkách hlavnì z obilnin a brambor, ménì z luštìnin.

 

Tuky
V organismu se vyskytují v mnoha podobách. Triglyceridy (triacylglyceroly), volné mastné kyseliny, fosfolipidy, cholesterol.

Význam tukù
• Energetická zásoba (aktivovaná pøi nedostatku cukru)
• Stavební slo¾ka bunìk a zvláštì jejich membrán (ve formì lipoproteinù, fosfolipidù)
• Ochrany pøed ztrátami tepla
• Rozpouštìdlo pro rùzné látky (napø. vitaminy rozpustné v tucích)
• Mnohé tuky obsahují esenciální mastné kyseliny, nezbytné pro normální funkci matabolizmu (napø. kyselina linolová)
• Z cholesterolu se tvoøí steroidní hormony
Tuky jsou velmi diskutovanou souèástí potravy. V souèasné dobì tvoøí v našich podmínkách 30 – 40 % denního pøíjmu energie (mìl by být 25 – 30 %), doporuèený denní pøíjem tukù je 70 – 100 g. Je dùle¾ité vìdìt nejen kolik, ale také jaké tuky konzumovat. Zásadní význam mají pøedevším nenasycené mastné kyseliny, které si náš organizmus neumí syntetizovat – esenciální mastné kyseliny. Vyskytují se hlavnì v rostlinných olejích a v rybím mase. Pøi jejich nedostatku je porušen rùst a vývoj, je sní¾ena celková odolnost a adaptabilita organizmu. Pøíjem cholesterolu by nemìl pøekraèovat 300 – 400 mg za den. Hypercholesterolémie zvyšuje riziko vzniku arteriosklerózy a ischemické choroby srdeèní. V posledních letech bylo prokázáno, ¾e vysoký pøíjem tukù v dietì má kromì negativního vlivu na kardiovaskulární onemocnìní také vztah k vyššímu výskytu nádorù (kolorektální karcinom).


Bílkoviny
Bílkoviny tvoøí základní stavební strukturu všech bunìk, jsou souèástí regulaèních mechanismù (enzymù, hormonù), obrany organismu (protilátek) a jsou také nouzovým zdrojem energie, který je aktivován pøi delším hladovìní. Potøeba bílkovin je za fyziologických podmínek u seniorù oproti mladším osobám lehce zvýšena, zatím však chybí dostatek srovnávacích studií.
Nadmìrný pøívod bílkovin ve stravì vede k nìkterým orgánovým funkèním zmìnám (zvýšení krevního tlaku, zatí¾ení ledvin a jater). Nedostatek bílkovin ve stravì se èasto vyskytuje souèasnì s nedostateèným pøívodem energie.

Význam bílkovin
• Základní stavební struktura všech bunìk
• Souèást regulaèních mechanizmù (enzymy, hormony)
• Obrany organizmu (protilátky)
• Zdroj energie (nouzový, pøi delším hladovìní)

 

Vitamíny
Vitaminy jsou biokatalyzátory, co¾ znamená, ¾e jsou dùle¾ité pro pøemìnu základních látek (cukrù, tukù, bílkovin). Jsou nepostradatelné pro zachování a ochranu ¾ivota. Èlovìk je závislý na pøíjmu vitaminù z ¾ivoèišné a rostlinné stravy.
Pouze vitamin K je syntetizován støevními bakteriemi (Escherichia coli) v tlustém støevì, vitamin A mù¾e být vytváøen z karotenových prekurzorù a vitamin D se vytváøí fotochemickou reakcí z provitaminù v kù¾i vlivem ultrafialového svìtla.
Pøi nedostatku nìkterého z vitaminù vzniká jeho hypovitaminóza, pøi jeho úplném chybìní mluvíme o avitaminóze. Hypervitaminóza je v našich podmínkách vìtšinou problémem terapeutickým pøi pøedávkování a týká se pouze vitaminù rozpustných v tucích (A, D).

 

Tekutiny
Ve vý¾ivì starých lidí se pøíjem tekutin velmi podceòuje. Nedostateèný pøíjem tekutin ve stáøí vede k celé øadì zdravotních problémù. Staøí lidé ztrácí pocit ¾íznì, subjektivní potøeba pøíjmu tekutin se tak sni¾uje prakticky k nule. Objektivní potøeba tekutin zùstává prakticky stejná po celý ¾ivot. Staøí lidé nìkdy vìdomì sni¾ují pøíjem tekutin, èasto je pro nì velkým problémem pou¾ití toalety pøi zhoršené mobilitì.
Mno¾ství tekutin pøijatých ve stáøí by se mìlo pohybovat v rozmezí 1500 - 2000 ml za den. V nìkterých pøípadech je pøíjem tekutin u starších osob omezen, napø. pøi onemocnìní srdce. Mù¾e být naopak doporuèeno pøijímání tekutin ve vìtším mno¾ství, napø. pøi diabetes mellitus, Cronovì chorobì, pøi tvorbì kamenù v moèovém systému.

 

Specifika vý¾ivy seniorù
Dát univerzální doporuèení a obecnì platný recept na zdravou vý¾ivu ve stáøí je velmi obtí¾né. Doporuèení se nutnì musí lišit dle vìku, fyzické aktivity, stavu vý¾ivy a zdravotního stavu ka¾dého èlovìka. Starší lidé vìtšinou trpí rùznými chronickými chorobami (napø. diabetem, osteoporózou, onemocnìním srdce a cév, nedostateèností ledvin èi ¾luèníkovými obtí¾emi). V takových pøípadech je tøeba dodr¾ovat zásady pøíslušné diety. Z uvedeného vyplývá, ¾e je mo¾né poskytnout pouze rámcová doporuèení. Konkrétní rady „ušité pøesnì na míru“ mù¾e zajistit ošetøující lékaø seniora nebo odborník ve specializované poradnì.

 

Energetická hodnota stravy seniorù
Energetická potøeba v pokroèilejším vìku je sní¾ená a to zejména u lidí, kteøí mají málo fyzické aktivity (sní¾ená tìlesná aktivita podstatnì pøispívá ke sní¾ení energetických nárokù oproti mladším osobám o 2 % za desetiletí), ale kvalita stravy nesmí být horší ne¾ u osob støedního vìku. V nìkterých ohledech by mìla být dokonce kvalitnìjší, vzhledem k tomu, ¾e s postupujícím vìkem vstøebávání ¾ivin a jejich vyu¾itelnost klesá. Znamená to tedy peèlivìjší výbìr potravin ne¾ u osob, které jsou schopny konzumovat vìtší objem stravy.

 

Obecné zásady správné vý¾ivy zdravých seniorù
Zásady správné vý¾ivy zdravých seniorù se pøíliš neliší od zásad, které by mìli dodr¾ovat lidé mladšího vìku. Vyplývají ze známé pyramidy správné vý¾ivy, která je praktickým vodítkem pro výbìr potravin i vhodný poèet porcí. Ve vý¾ivì mladší populace se setkáváme z øadou chyb, u starých osob mù¾e být, ale dopad tìchto chyb záva¾nìjší, a proto by se právì na nì mìlo zamìøit preventivní úsilí.
Pøi výbìru potravin a jejich technologické pøípravì je tøeba rovnì¾ pøihlédnout k rùzným chorobám a neduhùm, které staré lidi postihují (špatný chrup, gastrointestinální potí¾e, sní¾ená chu» k jídlu, nedostatek pohybu).


• Strava má být co nejvíce pestrá, s ohledem na èasté poruchy chuti více koøenìná, s ohledem na ztrátu chrupu je vhodné pøizpùsobit její úpravu a konzistenci, pokrmy krájet na malé kousky, mlít nebo mixovat, zeleninu a ovoce strouhat.
• Z technologické pøípravy pokrmù preferujeme vaøení a dušení bez osmahnutí na tuku, peèené a sma¾ené pokrmy by mìly být omezeny na minimum.
• Pøi sklonu k nadváze vynecháme ve stravì cukr, omezíme peèivo z bílé mouky. Nejlepší pøílohou jsou brambory, doplníme tmavý chléb. Ve stáøí se také sni¾uje glukózová tolerance, proto konzumujeme více slo¾itých sacharidù obsa¾ených v celozrnných výrobcích.
• Je na místì spotøebovat více zeleniny ne¾ je u nás zvykem, nejlépe syrové. Èerstvým nebo kandovaným ovocem, pudinky, vyrábìnými z odtuènìného mléka mù¾eme nahradit dezerty a sladkosti.
• S ohledem na mo¾né poruchy polykání, trávení a vstøebávání jíme pomalu, stravu rozdìlíme do vìtšího poètu (optimum 5-6) malých porcí.
• Senior by se nemìl pøejídat, ale ani hladovìt. Doporuèujeme naposledy jíst a pít dvì hodiny pøed ulehnutím ke spánku.
• Dbáme, aby denní pøíjem tekutin èinil alespoò 2 litry
• Pøi pøípravì stravy dùslednì dbáme na prevenci alimentárních nákaz. Zatímco u zdravého mladého èlovìka salmonelóza probìhne vìtšinou bez následkù, starší èlovìk je ohro¾en rychlou dehydratací a z toho plynoucími komplikacemi, které mohou ohrozit seniora na ¾ivotì. Zásady hygieny je tøeba dodr¾ovat zejména pøi manipulaci se syrovým masem, drùbe¾í a vejci a tyto potraviny konzumovat a¾ po dùkladném tepelném opracování.


Závìr

Všichni lidé chtìjí ¾ít dlouho a stejnì tak dlouho chtìjí být zdraví a sobìstaèní, proto by si mìli uvìdomit pøímý vztah mezi vý¾ivou a zdravotním stavem. Ka¾dý z nás by mìl peèovat o své zdraví a nést za nìj plnou odpovìdnost, mìl by být schopen pøijmout své stáøí a mìl by pøirozenì udr¾ovat svou sobìstaènost. Je dùle¾ité vìdìt, ¾e po¾adavky na energii se ve stáøí sni¾ují, ale potøeba ¾ivin pro obnovu a posílení kondice neklesá. Také potøeba tekutin je stejná jako v mládí.
Vý¾iva neuspokojuje pouze trávicí ústrojí, pøíjem potravy je u èlovìka spojen také s potøebami psycho-sociálními, s pozitivním emocionálním ladìním, s nároky na osoby a prostøedí, kde chceme poobìdvat. U èlovìka hraje dùle¾itou roli také estetiènost podávané stravy.
Chutné, vkusnì podávané jídlo a pití tedy pøinášejí èlovìku, mimo doplnìní energetických zásob organismu, také velký po¾itek.

 

Pou¾ité zdroje:
MULLEROVÁ, D., Zdravá vý¾iva a prevence civilizaèních nemocí. 1. vyd. Praha: Triton nakladatelství, 2003. 99 s. ISBN 80-7254-421-7.
PAVLÍÈKOVÁ, J., Zmìny vý¾ivy u starší populace. Sestra. Praha: Strategie. ISSN 1210-0404. 2000, roè. 10, è. 6.
ROKYTA, R., et al. Fyziologie. 1. vyd. Praha: ISV nakl., 2000. 359 s. ISBN 80-85866-45-5.
TRACHTOVÁ, E., et al., Potøeby nemocného v ošetøovatelském procesu. 2. vyd. Brno:NCO NZO, 2004. 186 s. ISBN 80-7013 324-4.
TUMOVÁ, L., Vý¾iva ve stáøí. Sestra. Praha: Strategie. ISSN 1210-0404. 2007, roè. 17, è. 1.

Dagmar Dvoøáèková

Poz. redakce:

Dagmar Dvoøáèková publikuje na  SeniorTipu. Pracuje jako odborný asistent na Jihoèeské univerzitì v Èeských Budìjovicích a zároveò má dlouholetou praxi jako zdravotní sestra a jako sociální pracovnice v domovì pro seniory. Zabývá se problematikou seniorù a pùsobí jako externí supervizor v zaøízeních poskytujících sociální péèi rùzným cílovým skupinám (dìti, dospìlí, senioøi) . 

Pokraèujeme tématickými  èlánky. Vìøíme, ¾e vás zaujmou, a ¾e najdeme také okruhy témat ke spoleèné diskusi.  V oddílu diskuse je k tématickým èlánkùm zalo¾ena diskuse. Budeme rádi, kdy¾ se do ní aktivnì zapojíte a dáte najevo, ¾e vás téma zajímá, podìlíte se s problémy, které se vás týkají, jejich øešením, ale také se zkušenostmi, pøípadnì se pøipojíte s dalšími názory.  

 

Další èlánky autorky:

Nejste v tom sami

Bez spánku ¾ít nejde

Sociální izolace

Moèová inkontinence



Komentáøe
Poslední komentáø: 23.02.2020  12:37
 Datum
Jméno
Téma
 23.02.  12:37 Tereza
 21.02.  10:38 Lenka
 19.02.  10:42 Tereza
 17.02.  10:19 Lenka
 09.10.  08:41 Dá¹a Tvá vý¾iva bude tvým lékem