Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Artur,
zítra Xenie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Cesta do Øíma a Neapole - 5

 

Cestovní èasosbìry

 

V Øímì je toho doopravdy hroznì moc, co by èlovìk mìl a chtìl vidìt. Na rozdíl od ostatních mìst, kde je nìjaký vrchol navštíveného a vidìného, má tato metropole tìch vrcholù nìkolik. Plus mnoho bonbónkù a kyselých okurek a … No prostì Øím je matka mìst se vším všudy. Nìkterá mìsta jsou v souèasnosti významnìjší. Tokio, New York, Sobotka….Ale napøíklad v Sobotce není tolik zpøítomnìlé minulosti. Øím tou svojí minulostí ka¾dodennì ¾ije. A ta slavná minulost se pøelévá nepøetr¾itì do vìdomí obyvatel mìsta a èinní je originálními. A oni to pak vrací Øímu ve formì jedineènosti a svébytnosti vystupování. Øímané jsou prostì Øímané. V rùzných filmech o katastrofálním konci svìta se nechává virtuálnì znièit New York, Paøí¾, Tokio , ale nepamatuji si, ¾e by nìkdo nechal znièit Øím nebo Jeruzalém. A já se všemi tìmi nièitelskými autory souhlasím. Øím je vìèný. Doufám, ba pevnì tomu vìøím!

 

 

Je èas pøi mém psaní opustit Vatikán a pokraèovat dál. Jdeme po Andìlském mostì k Andìlskému hradu. Další klenot, na který nemáme momentálnì èas. Ostatnì to je obecný jev na všech cestách, které absolvujete s cestovními kanceláøemi. Jestli je v Øímì nìco nedostateèného, tak je to øeka Tibera. Je urèitì alespoò místy pùvabná, ale velmi, velmi malá, nepatrná. Nedostaèující. Díky bohu za to ¾e dal Praze Vltavu. K poøádnému mìstu by mìla patøit taky poøádná øeka. V¾dy» tøeba projí¾ïka lodí po Seinì je vrcholem prohlídky Paøí¾e. Já se na ni v¾dycky tìším jako malý kluk a nikdy ji nevynechám. Mám takový dojem, ¾e v Tibeøe byste si v létì ani nezaplavali. Sám Andìlský most je opravdovsky milý. To myslím docela vystihuje jeho podobu. Zapadá do prostøedí okolních mostù, nevyènívá z nìj zbyteènì a zdobí. Ony vùbec mosty jsou skvìlý vynález. Obzvláš» kdy¾ si pøedstavíte, ¾e byste mìli mo¾nost tu øeku jen pøebrodit, pøepádlovat, nebo pøeplavat. Pøecházíme po Andìlském mostì s cílem dojít na Piazza Navona. Samotné námìstí Piazza Navona mì zklamalo. Nerad to píšu, ale je to tak. Mo¾ná za veèerního osvìtlení je mnohem hezèí, ale za toho denního….No zkrátka mì nenadchla. Jsou na nìm umístìny tøi fontány a ta prostøední, kašna Ètyø øek, je z nich nejslavnìjší a urèitì nejhezèí. Ona voda sama o sobì je v¾dycky hezká (pokud vám neprotéká obývákem) a vody v pohybu zvláš». Fotím. Zase. Sochy na fontánì pøedstavují ètyøi nejvìtší øeky v dobì stavby fontány známé. Socha Nilu má hlavu zakrytou kamennou plachtou, nebo» nebyl tehdy znám jeho pramen. Socha La Platy má pa¾i zvednutou jakoby v ochranném gestu. Její ruka se zapíchla do prostoru zcela malebnì a nìjak celkem neš»astnì a zoufale. Další socha je symbolem Dunaje a poslední pøedstavuje Gangu. Fontánu navrhl Bernini a sochy prý vyjadøují postoj k protìjšímu kostelu Sant Agnes in Agone. Ale mezi námi, jenom prý. Kostel je dílem jeho soupeøe Borrominiho. Prostì Nil se na ten kostel nemù¾e ani podívat a La Plata se brání pøed oèekávaným zøícením kostela. Ale je to bulvár, lidièky. Tehdejší, dávný. Kašna byla postavena døív ne¾ kostel. Kostel sám se mi móóc líbí. Je pøimìøenì zdobený, pøimìøenì proporcionální a pøimìøenì starý. Jen by mohl stát nìkde jinde, kde by mìl víc prostoru. Ale najdìte nìkde ve støedu mìsta prostor! A¾ do devatenáctého století se v¾dy v srpnu uzavíraly výpusti fontán a námìstí se stávalo mìlkým rybníkem. Takový byl obyèej. Bohatí po vzniklém jezeru jezdili v koèárech a chudší se po nìm pojí¾dìli v loïkách. Ti ještì chudší jen plavali a ti úplnì nejchudší ze všech museli plavat pod vodou nebo šlapat vodu. U¾ se to nedìlá. No, ono u¾ se toho nedìlá.

 


A pak popocházíme dál. K Fontánì di Trevi. A jestli se mi zdálo, ¾e na Piazza Navona je hodnì lidí, tak se mi to urèitì jen zdálo. U Fontány di Trevi je jich urèitì alespoò dvakrát tolik. Tahle fontána je vlastnì na letitý Øím dost mladá. Nicola Salvi ji dokonèil a¾ v roce1762. Je to v Øímì urèitì neslavnìjší fontána a je jednou z nejvìtších fontán svìta. Dostala se i do mnohých filmù. Stojí na místì vyústìní akvaduktu Aqva Virgo z roku 19, a to prosím pøed Kristem. Je široká pøes celé námìstí, je úplnì oblo¾ená turisty a tím pádem trochu neviditelná. Myslím, ¾e se vytahuje na své okolí. Je spíš pro krále, ne¾li pro mne a moc té její kráse nevìøím. Mo¾ná ¾e bych jí vìøil, kdybych si jí mìl šanci v klidu a poøádnì prohlédnout. Po š»astném protlaèení davem. Ale to se mi nedaøí a nedaøí. Námìstí je k ní zase nìjak malé. Chtìlo by to urèitì vìtší odstup pøi prohlí¾ení. Škoda, ¾e ve mìstì nespíme. Za veèerního osvìtlení musí být úplnì jiná. No a tak nevím, jak moc jí køivdím. Kruci písek, nerad bych jí køivdil, holce. Teï do ní i do nás pra¾í slunce a to u¾ velmi. No a pak pokraèujeme na Piazza di Spana. Jeho nejvìtší pýchou a opravdickým klenotem jsou výstavní Španìlské schody zakonèené kostelem Trinita dei Monti. Schody jsou opravdu nad oèekávání krásné. Jen jsem si myslel, ¾e jsou alespoò tøikrát tak dlouhé. Nejsou. Fotí se v¾dy zeshora a tak vypadají o hodnì delší. Pod nimi je další kašna. Fontana della Barcacia od Berniniho. I ta mù¾e být krásná. Ba myslím, ¾e urèitì i je, ale kdybyste mìli šanci ji alespoò trochu vidìt. Je taky oblo¾ená. Neuvìøitelnì! Nìco se z ní dá vidìt ze schodù, ale není to pøece jenom ono. Ale na lidi se taky dobøe dívá. Nìkteré exenpláøe jsou výstavními kusy a navíc je tu pøítomná urèitá forma ¾ivoèišné dynamiky, co¾ ty kostely ani kašny jaksi nemají. Pak se ještì cestou potkáme s Pantheonem. S nejstarším køes»anským kostelem svìta. No køes»anským….. Pùvodnì je samozøejmì antický a byl vystavìn ke slávì všech bohù. Dnes u¾ je zasvìcen jen tomu jedinému. Køes»anskému. Pohøbili zde také Rafaela. A teï nevím, jestli ke slávì Pantheonu, nebo ke slávì Rafaela. A» se na mne Pantheon nezlobí, nerad to o nìm øíkám, ale kromì toho jeho stáøí je to trochu nuda. Viï, ¾e se na mì, Pantheone, nezlobíš…..

 


 

U nìkterých kdysi slavných staveb zasáhne osud a je po slávì. Prostì utrum. U kostela Svatého Pavla za branami to zpùsobil v osmnáctém století po¾ár. My jsme teï k chrámu dojeli metrem. Tato bazilika byla v jednom období historie dokonce vìtší ne¾ Svatý Petr. Jeho kopule je a¾ do dnešních èasù nejvìtší na svìtì. Myslím, co se týká prùmìru. A kostel sám je druhým nejvìtším køes»anským kostelem svìta. Hned po bazilice Svatého Petra. Ještì historicky nedávno se zde volili pape¾ové. Bazilika je výsostným územím Vatikánu a má pøíjemnì noblesní a odpoèinkový ambit. V kostele se právì konala bohoslu¾ba a pøi ní se pøenádhernì zpívalo. Byla zde cítit ta úplnì nejnormálnìjší lidská pokora. Takhle se v¾dycky cítím i v té paøí¾ské cukrové homoli s názvem Sacre Coer. Tam také nikdo ani nešpitne, tam také nikdo a nikam nespìchá. Lidé se v ní usmívají do sebe i ven a oèi mají pøíkladnì š»astné. Zde v bazilice, tam nìkde pod stropem, jsou v dlouhém pásu kolem skoro celé baziliky portréty všech pontifikovaných pape¾ù. Je to poøádnì dlouhá øada a zbývá u¾ místo jen pro dva a¾ tøi pape¾e. A pak, a¾ se poslední portréty domalují, po pontifikaci a po smrti tìch posledních pape¾ù ze všech namalovaných, zanikne køes»anská víra. Tak si ji koukejme lidièky honem rychle ještì u¾ít, nebo nevìøme pra¾ádným povìstem.

 


 

Návštìva baziliky svatého Pavla za branami byla pøíjemným výletem k civilnímu Øímu. Øekl bych dokonce, ¾e si tady èlovìk odpoèinul od té pompéznosti a nafoukanosti církve katolické. Pøes pohled na baziliku Svatého Petra èlovìk pochopí protestanty a odpadlíky od víry vùbec. Kde je ta kázaná voda, kdy¾ se koupeme, více ménì my všichni pøíslušníci bílé civilizace, a¾ po krk ve vínì…


No a pak u¾ jen znovu nastoupíme do metra, pak také do autobusu a jedeme na ubytování kamsi.Kamsi je asi sedmdesát kilometrù od Øíma. Ubytování dobré, veèeøe a snídanì trochu slabší, ale hlavnì ¾e u¾ èlovìk mù¾e spát. Zítra ráno se vracíme ještì jednou na chvíli do Øíma. Navštívit Koloseum, Forum Romanum a pak se pøesuneme nìkam k Neapoli za jinými zá¾itky. Ale o tom zase a¾ pøíštì.

Jiøí Suchánek

 

Další èlánky autora:
V kopcích
V Ráji
Kdy¾ v Ráji pršelo
Nenapravitelná arogance èasu
Na Babì
Proè píšu
Na Príglu
Podobenství o vìtru
Svìtlo v oèích
Tenkrát o vánocích
Slabost a síla hradù
Vr¾ou mi boty
Povodeò
Jen tak si le¾ím v poli
Za poledního ¾áru
Na Strahovì
Osamìlost pøespolního bì¾ce
 
 
Toskánsko
Toskánsko - 1
Toskánsko - 2
Toskánsko - 3
Toskánsko - 4
Toskánsko - 5
Toskánsko - 6
Toskánsko - 7
Toskánsko - 8
 
Cesta do Øíma a Neapole
Cesta do Øíma - 1
Cesta do Øíma - 2
Cesta do Øíma - 3
Cesta do Øíma - 4
 
Stvoøitelé èasu - 1
Stvoøitelé èasu - 2
Stvoøitelé èasu - 3


Komentáøe
Poslední komentáø: 05.07.2009  14:33
 Datum
Jméno
Téma
 05.07.  14:33 LIA
 05.07.  09:40 kvìta Jiøímu
 05.07.  09:08 jisuch53
 04.07.  18:47 her.vera
 04.07.  16:47 Mila
 04.07.  10:23 Vesuvanka díky :-)))
 04.07.  10:23 Magdalena
 04.07.  10:13 Jitka I.
 04.07.  09:30 Bobo :-)))