Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miroslava,
zítra Vendula.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna


Postupně se začínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se přáteli, potkávat se, a tak snad bude namístě (kdo chce - není podmínkou) přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (případně i foto) na info@seniortip.cz a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený...


Čápi přinášejí jaro …

 

Klasické úsloví, že čápi přinášejí děti, všichni známe. Samozřejmě i malé děti dnes vědí, že s jejich původem je to docela jinak. Nesporné je, že čápi přinášejí každoročně po zimním období vždy tolik očekávané jaro. A jelikož se už nějaký pátek známe s „tetou“ Jarkou, která bydlí přímo u čápů ve Frýdlantě – Nové Vsi nedaleko restaurace Na nábřeží, inspirovalo mě toto k zamyšlení nad těmito krásnými posly jara. Poohlédla jsem se tedy po dostupných informacích, abych dala pro naše čtenáře dohromady článek, doplněný samozřejmě Jarčinými kronikářskými postřehy. Venku to v polovině února vypadalo hodně zimně, donekonečna sněžilo a bílá peřina byla čím dál tím víc načechraná. Kdoví, co právě dělali novoveští čápi někde v Africe, kde o zimě nemají ani tušení. Zatímco se čápi začínali „balit“ na dalekou cestu do evropské domoviny, snažila jsem se dozvědět se co nejvíce z jejich života.

 

Pepa a Anča

 

Letos tomu bude už 15 let, co se s Jarkou známe a tolik let k ní také chodíme na návštěvy, samozřejmě nejen za ní, ale i za čápy, kteří tu na sloupě elektrického vedení mají své hnízdo.
Poprvé se tu čápi objevili sedmého dubna 1988. Čáp dostal jméno Pepa a jeho družka byla pojmenována Ančou. Celé roky Jarka sleduje jejich přílety, odlety a čapí život vůbec. Jen se jí zdá, jestli Anča je stále ta samá čápice, jestli už si ji Pepa nevyměnil.To by odpovídalo výše uvedené teorii, že s věrností čapích partnerů to není zas tak skvělé. Ráno, když Jarka odchází na vlak do práce, jsou-li čápi doma, zdraví se s nimi a přejí si dobrý den. Pronese s nimi pár slov, ale jinak do jejich života nezasahuje. Jen občas je třeba pod jejich hnízdem uklidit, většinou spadne na zem nějaký kus potravy. Když je nepořádek častější, musí Pepovi domluvit, aby byl trochu pořádkumilovnější. Pepa sklopí zobák až na krk a pokyvuje hlavou, jakože si to bere k srdci. Jednou vypadlo z hnízda mládě, které spolklo pstruha i s vlascem. „Vlasec jsme mláděti vytáhli a vrátili ho zpět do hnízda“, říká Jarka. Čápi z Nové Vsi mívají obvykle 3 – 4 mláďata. V roce 1997 v době povodní dopadli čápi špatně, do hnízda jim nateklo mnoho vody, dvě mrtvá mláďata vyhodili z hnízda sami a třetí vytáhli elektrikáři. V roce 1999 bylo již hnízdo čápů tak velké, že ohrožovalo elektrické vedení a elektrikáři, kteří přijeli s výsuvnou plošinou hnízdo vyzvedli o metr výše, aby drátům nepřekáželo. Předloni měli pět mláďat, což byl čapí rekord. Toho roku byla zaznamenána všeobecně vysoká četnost mláďat, což vysledovali ornitologové. Bylo suché a teplé počasí, které čápům k hnízdění plně vyhovuje. Loňský rok zaznamenali ovšem čápi smutný rekord, protože nevyvedli ani jedno mládě. Čtyři mláďata se vylíhla, ale asi po 14 dnech uhynula zřejmě podchlazením. Pokud totiž mláďata zmoknou, zůstanou mokrá a většinou umírají.

 

Domek u čápů se stal orientačním bodem širokého okolí, možná významnějším než je nedaleká hospoda Na nábřeží. V létě tu chodí hodně lidí na procházky, mnoho lidí tu také jezdí na kolech. Čápi jsou orientačním bodem i pro nás, když každý rok na jaře či v létě, chodíme čapí i Jarčinu rodinku kontrolovat.
Pepu nebo Anču lze spatřit třeba u soutoku Ostravice a Čeladenky, na okolních loukách a jelikož jezdím denně vlakem trasu z Ostravice do Frýdlantu a zpět, kolikrát jim v sezóně pomyslně mávám z našeho motoráku.

 

Loni přiletěli čápi v týdnu po Velikonocích, Pepa v úterý 25. 3. a Anča ve středu 26. 3. 2008. Toho léta čápi odletěli poslední srpnový víkend. Celou zimu trávili kdesi v teplých krajinách, aby se do našich končin navrátili v druhé polovině měsíce března.

 

Jarce jsem v zimě říkala, že budu psát o čápech, ať mi něco zajímavého poví, ale když jsme to tak probíraly, zjistila jsem, že vlastně celou tu dobu, co se známe, jsou čápi Jarčinou součástí, průběžně je vždycky v sezóně probíráme, tak jsem si to všechno jen oživila. Počítám, že každým dnem teď přijde Jarka se zprávou o příletu jejích čapích podnájemníků a to bude znamenat, že už je tu definitivně jaro, i když se zima bude snažit svými vrtochami ještě chvíli bojovat. Ale už to bude mít spočítané a my pak jen vyhodnotíme „úrodu“ čapí rodinky. A až tu čápi budou, vzkážu jim, aby poslali čtenářům Seniortipu pozdravení.

 

Pavla Zemaníková

 

Čáp bílý (lat. Ciconia ciconia)

 

Živočišný druh čáp bílý patří do třídy ptáci, řádu brodiví, čeledi čápovití, rod čápi.

Základní údaje o čápu bílém: délka těla okolo 100 cm, rozpětí křídel 200 -220 cm, hmotnost 3 – 4 kilogramy. Rozdíl mezi samcem a samicí je ve výšce, která se pohybuje okolo 80 cm, i když rozdíly nejsou někdy zřetelné.. Délka zobáku je 16 – 20 cm. Zobák dospělého čápa je červený. Pták je zbarven bíle, s černými letkami. Čápi se dožívají průměrně 8 – 10 let, max. 27 let. Pohlavně dospívají ve třetím až pátém roce života. Hnízdí jedenkrát do roka v rozmezí od konce března do konce července, výjimečně srpna. V případě zničení první snůšky je pták schopen zahnízdit znova a snést další vejce. Těchto vajec bývá zpravidla 2 – 5, někdy je jediné, jsou případy, kdy vajec bylo i šest. Tato vejce mají rozměr 5,5 x 7,2 cm, jsou čistě bílá, vejcovitého tvaru o hmotnosti 80,3 – 124,8 g.
Vzhledem ke své velikosti je tento pták vcelku těžkopádný . Pokud startuje z roviny, nejprve několikrát vyskočí do výšky. Pravidlem je, že vylétává vždy proti větru. Létá s dopředu nataženým krkem a tak je ho možno rozeznat od volavky.
Čápi se vyskytují téměř v celé Evropě, zejména v jižní a východní, v Evropě západní jejich počty dosti poklesly.
Čápi odlétají koncem srpna, začátkem září na jih Afriky ze západu přes Gibraltar a ti z východu létají přes Bospor a Suezský průplav. Do svých zimovišť přilétávají koncem listopadu, začátkem prosince. Jsou i ojedinělé případy, kdy mladí nebo handicapovaní jedinci neodletěli a zimu přežili. Spíš než mráz je pro ně nebezpečný nedostatek potravy. Na zpáteční cestu se vydávají v průběhu února, přilétávají koncem března, počátkem dubna. První přilétává z jihu samec, o několik dní později jeho družka. Samci už samici čekají a když samice přistane v hnízdě, dojde k uvítacímu obřadu. Oba klapají zobáky, zaklánějí hlavy až na záda, čepýří peří, procházejí se tanečními kroky po hnízdě. Čápi jsou velmi věrni svým hnízdištím, pověstná partnerská věrnost už není tak neotřesitelná, často mezi nimi bývají neshody, které jsou někdy hodně dramatické. Po příletu se nejprve dají do vyspravování a přistavování svého hnízda. U mladých pohlavně nedospělých jedinců dochází v průběhu hnízdního období k falešnému toku. Většinou se jedná o loňská mláďata či ptáky mladší tří let, kteří mají stavební pud a pud obsazení a hájení hnízda. Tato hnízda zůstávají většinou opuštěná a čápi je obsazují, dostavují a využívají v následujících letech.
Čapí hnízdo je stavbou velmi důkladnou, která vydrží desítky let. Každoročně jej přistavují a tak hnízdo roste do šířky i do výšky, tomu odpovídá i poměrně vysoká hmotnost. Vespod jsou zpravidla suché větve ze stromů a keřů vnitřek je vystlán drny, trávou, srstí zvířat, ale nechybí ani jiné materiály, které čáp objeví a odnese je na hnízdo, třeba hadry, kusy papíru, provázky apod. Hnízdo je poměrně mělké a proto po vylíhnutí mláďat ještě rodiče po obvodu hnízda dostaví ohrádku ze suchých větví. Tuto neustále kontrolují a upravují, aby nedošlo k pádu mláďat na zem.
Čápi původně stavěli svá hnízda na stromech. Stavby na komínech se začaly objevovat až někdy po druhé světové válce, kdy zanikla řada drobných továren a provozů. Když je hnízdo asi po 20 dnech připraveno, tak samička snese 3 – 4 vejce. Tuto násadu pak oba střídavě zahřívají, průměrná doba sezení na vejcích je 33 – 34 dny. Pak se na svět vyklubou malá čápata. Nejprve jsou šedobílé barvy, s černými zobáky a růžovými nožkami. Tato malá stvoření mají neustále hlad. O omladinu se starají vždy oba rodiče a mladým se věnují po dobu asi v průměru 54 – 63 dní, kdy jim nosí potravu – žáby, myši, ještěrky, hady, drobné hlodavce, ryby, mláďata ptáků, kobylky, housenky a podobnou žoužel. Tuto živočišnou potravu hledá čáp převážně v otevřené krajině, na polích a loukách, kde se právě kosí či oře. Rodiče potravu vyvrhují do hnízda a mladí si ji sami berou. Malí čápi se v prvních dnech života ozývají typickými tichými zvuky, dospělí zvláštně syčí a umí klapat zobáky. Mláďata se asi 25. den postaví ve hnízdě samostatně. Čápata ve hnízdě cvičí, mávají křídly, učí se poskakovat a nadzdvihují se nad hnízdem. Rodiče neučí své děti létat, protože schopnost letu je jim vrozená, přijde den D a mladým se podaří vzlétnout. Let čápa je fascinující, lehký, elegantní a hlavně vytrvalý. Dvakrát za rok totiž překonávají několik tisíc kilometrů dlouhou vzdálenost do Afriky či do Asie. Pro dlouhé přelety využívají hodně plachtění, při kterém využívají stoupající vzdušné proudy, které se vyskytují převážně nad pevninou. Obloukem se proto vyhýbají západně a východně Středozemnímu moři.
Příbuzným čápa bílého je čáp černý, který žije v našich lesích skrytým způsobem života, zpravidla v blízkosti dostupných vodních ploch a vodotečí. Dalšími příbuznými jsou volavkovití, jedná se zejména o volavku popelavou či volavku bílou či kvakoše nočního nebo bukače velkého. Jsou to plaší živočichové, kteří se živí převážně rybami a jsou vázání na vodní hladinu.
Čáp je národním ptákem Polska a Litvy a je symbolem města Haagu.
Ještě jednu zajímavost jsem objevila, a sice využití konvenční telemetrie, stručně řečeno využití vysílačů v souvislosti s čápy. Před pár lety byl realizován projekt Českého rozhlasu Africká odysea. Čáp je totiž druhem, který je velmi vhodný pro výzkum ptačí migrace. Bylo okroužkováno více než 200 000 jedinců, aby byly zjištěny migrační cesty a objasněny příčiny migrace. V srpnu 1991 bylo 6 čapích mláďat vybaveno 50g satelitní vysílačkou, která operovala s družicovým systémem. Vysílačky sice svou činnost nevydržely po celou dobu, potřebovaly by mít delší životnost a intenzívnější vysílací cykly. Přes všechna úskalí byly zjištěny zajímavé údaje. Do zimovišť létají čápi každodenně nebo téměř každý den, průměrná délka letu je asi 220 km (max. 376 km) a cestovní rychlost je mezi 30 až 60 km/h.

 

 

 

 

Další články autorky:
Příběh jedné nalezené chalupy
Vlaková trať Frýdlant n. O. - Bílá
Osmnáctiny v údolí Ostravice
Zatopené osudy
Masarykova chata Na Beskydě
Chata Solárka
Lysá hora - Albrechtova chata
Lysá hora - Bezručova chata
Peking 2008 - olympijské ozvěny
Ostravice - Ostravská chata
Ostravice - Sokolská chata
Rozhovor s Jaromírem Šlosarem
Strmá voda
Jak jsem objevila Javořinku
Hubertská mše na Bílé
Jak jsem objevila Javořinku - 2
Vozovna z Ostravice
Dokud se zpívá
Staré Hamry
Bíla - lovecký zámeček


Komentáře
Poslední komentář: 18.03.2009  11:07
 Datum
Jméno
Téma
 18.03.  11:07 LIA čápi
 18.03.  09:00 Milena Staňková ČÁPI
 18.03.  08:53 Karel
 18.03.  08:06 Kopřiva.
 18.03.  08:00 janina