Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Artur,
zítra Xenie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Úvaha o psaní nejenom milostných dopisù

 

Rád jsem psával dopisy. Zrovna tak jsem dopisy rád dostával. Zvláštì pak, kdy¾ to byly dopisy od krásných dívek. Tato psaníèka jsem nedoèkavì tøesoucí se rukou otevíral a chtivì hltal jejich obsah hledaje slùvka potvrzující, ¾e jsem v oèích pisatelky neodolatelnì pøita¾livý princ, kterého bude milovat do konce ¾ivota. Já tato psaníèka, nìkdy okrášlená otiskem rudých rtù a kresbièkou srdce propíchnutého šípem (co¾ mì nejvíce vzrušovalo), opìtoval dopisy na snìhobílém papíøe, na kterém jsem co mo¾ná nejúhlednìjším písmem s jazykem v koutku úst smolil vyznání lásky. Pokud se tak èistý papír ovšem dostal. To musel èlovìk po kvalitním dopisním papíru pìknì dlouho pátrat. Do mého milostného dopisu jsem vìtšinou ještì pøilo¾il vylisovanou kytièku a pøipojil vhodnou básnièku, aby to mìlo dopad. Jeliko¾ jsem byl plachý chlapec, mé dopisy dívkám, pro které jsem zahoøel, zaèínaly velice nevinnì. Na vyznání lásky jsem šel oklikami jako pøes hasièskou zbrojnici a teprve tak na páté stránce jsem se o svém velkém citu letmo zmínil. Pozdìji v ¾ivotì jsem zjistil, ¾e to vlastnì není špatná strategie, proto¾e tento pøístup mají ¾eny rády. Psaní milostných dopisù je v mnohém podobné milostné pøedehøe. Musí se pìknì pomalouèku polehouèku. Èlovìk nesmí rovnou bez obalu a zhurta ze sebe vysypat, ¾e je zamilován a¾ po uši a ¾e chce mermomocí u¾ zítra jít s vysnìnou dívkou do hospody nebo do kina…

 

Ano, dopisy dívkám volají po jemnì vybroušeném, poetickém stylu, kde hlavním úèelem je pøesvìdèit pøedmìt vašeho citu, ¾e jste skrz naskrz uhlazený gentleman, který nemá postranních úmyslù jako na pøíklad co mo¾ná v nejkratší dobì dostat dívku do pelechu. O této mo¾nosti se mù¾ete pouze taktnì zmínit a¾ v dopise tøetím. Nejdøíve však sáhodlouze melete o tom na jakém ú¾asném koncertì jste byl právì vèera SÁM a jak jste litoval, ¾e jste vedle sebe nemìl nìkoho, s kým byste mohl sdílet vznešené pocity. Na udìlání dobrého dojmu je zrovna tak vhodné blábolit o krásné literatuøe a dopodrobna probrat Ev¾ena Onìgina, citovat z nìho pasá¾e a vyslovit kritický názor na jeho vztah k ¾enám. Dopis mù¾ete zakonèit omluvou, ¾e bohu¾el pro dnešek musíte konèit, proto¾e musíte jít roubovat rù¾ièky. Není k zahození, kdy¾ se jen tak ledabyle zmíníte, ¾e kromì zahradnických povinností musíte ještì umýt sportovního bavoráka, ale ¾e urèitì napíšete zase zítra a¾ umyjete nádobí a vyluxujete byt. Nemusím zdùrazòovat, ¾e dopis nepocintáte mastnými fleky od tlaèenky, kterou pøi psaní zrovna konzumujete.

 

Z vlastní zkušenosti mohu øíci, ¾e dopisy takového druhu v¾dycky zaberou. Nevím èím to je, ale útlocitnost tolik vlastní ¾enám zpùsobí, ¾e se jim vás z¾elí a nad obsahem vašeho dopisu se rozplynou. Pøedstava citlivého, nezkušeného òoumy s mìkkým srdcem v nich probudí pøesvìdèení, ¾e z vás musí co nejdøíve udìlat chlapa. Tím v krátké dobì dosáhnete toho, kvùli èemu jste dopis sestylizoval v první øadì. Musíte si však dát dobrý pozor, aby vás dívka pøíliš rychle neprokoukla a nedošla k závìru, ¾e nejste ¾ádný uhlazený poeta nýbr¾ prachobyèejný kaòour, který si hanebnì zahrál s jejími city.

 

Èlovìk si musí dát setsakramenský pozor, aby to v dopisech nepøehnal. Jako kamarád Venca Poøízek, který aby získal hudebnì zalo¾enou sleènu, tak ve svých milostných dopisech neustále probíral klasickou hudbu a do omrzení zdùrazòoval jak je smutné chodit na koncerty sám. Nakonec slušnou dívku, se kterou mìl samozøejmì nekalé úmysly pøemluvil, ¾e svolila s ním na koncert jít. Dìvèeti se zam¾il zrak slzami, kdy¾ jí Poøízek pøivítal s kyticí rudých karafiátù. První rande však skonèilo fiaskem, kdy¾ Poøízek prozradil svou naprostou ignoranci vùèi klasické muzice tím, ¾e záhy usnul jako špalek, nezøízenì chrápal, pak se s trhnutím a zaklením: “Do prdele kde to jsem,” vzbudil a zaèal jako šílenec tleskat kdy¾ se zrovna nemìlo. Je jasné, ¾e to byla první a poslední schùzka s dobøe vychovanou dívkou, která rudá jako karafiáty, které jí kamarád podstrèil s nadìjí, ¾e bude po koncertì svolná k nìmu zajít na kafíèko, mu puget omlátila o hlavu…

 

Já si ovšem pøi psaní dopisù ¾enám dával v¾dycky majzla. ®ena Máòa dodnes støe¾í jako oko v hlavì mojí milostnou korespondenci, ve které zdárnì pou¾ívám výše popsanou strategii. Pyšnì na svoje výtvory psané pøed více ne¾ ètyøiceti lety koukám a smutnì konstatuji, ¾e se svìt podstatnì zmìnil. Ji¾ øadu let jsem dopis nikomu nenapsal. Hrstka vánoèních karet mi pùsobí neuvìøitelné potí¾e, proto¾e jsem zapomnìl psát. Poèítaè nahradil úhledné písmo. Zrovna tak nahradil krásu ruènì psaných dopisù, ve kterých si èlovìk dával zále¾et na ka¾dièkém slovì, aby udìlal patøièný dojem. Podle samotného písma bylo toti¾ mo¾né udìlat si obrázek o vzdìlání autora dopisu. Nemusíte být ani znalcem písma a mù¾ete si udìlat celkem snadnou pøedstavu o tom, zdali se autor ¾iví hlavou nebo rukama. Nebo o tom jestli mu na vás zále¾í. Pamatuji si, jak jsem po sobì dopisy nìkolikráte èetl, abych je náhodou neposlal s pravopisnými chybami. A jak jsem se mohl studem propadnout, co si asi bude dívka mých snù myslet o mé inteligenci, kdy¾ jsem si a¾ po odeslání dopisu uvìdomil, ¾e jsem se pøi nadšeném vyprávìní o pøírodì (také dobrá strategie) zmínil o tom, jak “kobilki” nì¾nì “skákali” z jednoho stébla trávy na druhé…

 

Dnešní doba s poèítaèi, které ovládají naše ¾ivoty, je zcela jiná.
Ruènì psané dopisy byly neodvratnì nahrazeny emaily. Dopisy poslané emailem jsou vìtšinou studenì strohé a neosobní. Poèítaè nám k Vánocùm a k narozeninám pøináší ozvuèené karty s pøipitomìlými, rádoby vtipnými èi sentimentálními scénkami, které nahradily výtvarnì èasto unikátní karty vánoèní s ruènì napsaným pøáním.

Lidé stále naøíkají na nedostatek èasu k napsání dopisu tøeba i prostøednictvím emailu. A pøesto musí mít oèividnì moøe èasu, kdy¾ vás mohou dnes a dennì zaplavovat rùznými bezduchými srandièkami, pouèeními, øetìzovými dopisy, výstrahami, pornem, fotografickými alby, testy, video klipy a jiným škvárem, který zabírá nejen pamì» poèítaèe, ale hlavnì váš èas. Èas, který byste mohli vyu¾ít pozitivní aktivitou. Tøeba napsáním dopisu nìkomu koho máte rádi…

 

Osobnì bych mnohem radìji uvítal pár øádkù o tom, co se dìje v ¾ivotì kamaráda ¾ijícího v Èesku ne¾ jím poslaný bezduchý email bez jediného doprovodného slùvka. Je neuvìøitelné, ¾e znám lidi, se kterými jsem se mnoho let nevidìl, které mám pøesto rád a kteøí mì po mnoho let èastují pofiderními vtípky a pøerùznými moudrostmi. Bez jediné vìty, ve které by se tøeba zeptali jak se vede. Smutné…

 

Takto to však v dnešní dobì chodí. I já jsem vinen tím, ¾e posílám desítkám známých obsahovì pochybné emaily. Jsem si toho a¾ pøíliš vìdom a mám špatné svìdomí, které se sna¾ím napravit alespoò jednou krátkou vìtièkou a pøipsáním pozdravu. Anebo vyu¾iji ú¾asnou Skype a s kamarády si jen tak zadarmo poklábosím. Myslím, ¾e je to v ¾ivotì velice dùle¾ité. Poèítaèe nám ledacos usnadní ale na druhé stranì pøispívají k lidskému odcizení.

 

Nedávno jsem po dlouhé dobì dostal ruènì napsaný dopis z Prahy. Byl od sestry kamaráda ¾ijícího v Sydney. To, ¾e si na nás vzpomnìla paní, kterou jsme znali jen letmo, nám zpùsobilo velkou radost. Byl jsem na mìkko a chystám se jí co mo¾ná nejúhlednìjším písmem odepsat. Bude zajímavé jestli se mi to vùbec ještì podaøí.

 

 

Jako dùchodce bohu¾el u¾ nemám v merku ¾ádné krasavice, kterým bych mohl lámat srdce zanícenými, ruènì psanými dopisy. Všechny za ta léta nìjak vyrostly. A navíc všechny jdou s dobou a pou¾ívají zatracené emaily. Tak¾e jsem zmaten a nevím co dìlat.

 

Avšak vím! Jdu se pokusit napsat dopis paní Kátì z Prahy o našem ¾ivotì v Melbourne. Urèitì jí dopis potìší…

 

 

 

 

Ivan Kolaøík, OAM, Austrálie
 
 
O lásce k umìní - 4
Úvaha o vánocích
Nostalgická zastavení
Èásteèné pominutí mysli
Po¾áry v Austrálii
Uvaha o hrdinství


Komentáøe
Poslední komentáø: 13.03.2009  11:14
 Datum
Jméno
Téma
 13.03.  11:14 Dùchodka "-)))
 12.03.  21:06 vasi.m
 12.03.  19:19 Mila
 12.03.  13:47 wiki
 12.03.  13:10 Beatrix
 12.03.  11:49 jisuch53
 12.03.  09:51 L