Do Metropolitní opery místní dopravou
Zdá se to na první pohled neuvěřitelné, ale pro milovníky opery se stal tento malý zázrak skutkem. Ano, přímo do New Yorku v USA si můžeme každou chvíli zajet tramvají, autobusem, autíčkem či snad příměstským vláčkem.
Ostrava se totiž od loňského roku stala jedním ze čtrnácti českých měst, které vysílají v přímých přenosech skvělá operní představení z Metropolitní opery (dále jen MET), sídlící na jiném kontinentu, v USA. Svět se zmenšil...
Každý jistě pochopí, že je to div techniky, ale pátrat po tom, jak je to možné mi nepřísluší, protože jsem technický antitalent. Jsem prostě jen ráda, jako stovky ostatních návštěvníků, že to tak je.
Protože pro tento divadelní žánr máme spolu s manželem velkou slabost, okusili jsme tedy i MET. Můj manžel dokonce už čtyřikrát, takže jeho dojmy jsem se snažila vyzvědět a nyní je předávám vám, našim čtenářům.
„Jsem návštěvníkem divadel a zejména operních představení, i dlouhodobým posluchačem sobotních vysílání oper na ČR Ostrava - Vltava. Atmosféra v MET mi byla proto docela blízká, ale pouze ta zvuková. Přímá účast v MET v New Yorku je jistě možná, ale cenově pro seniory poněkud nedostupná. Proto mne velmi zaujala informace, že se také Ostrava zařadila do seznamu míst, kde v rámci projektu „Live in HD“ budou realizovány přímé přenosy z Metropolitní opery. Konkrétně v divadelním sále Domu kultury města Ostravy“.
Jak takový přenos může vůbec vypadat? Jak vypadá vůbec ta vychvalovaná a glorifikovaná úroveň představení?
Takové úvahy jsme měli s manželkou i našimi známými. Tak jsem se tedy na jeden „průzkum“ vypravil. Byl to přenos opery J.Masseneta „Thais“. Hned v úvodu musím konstatovat, že celý přenos byl pro mne velmi příjemným překvapením.
S inscenací i technickým provedením přenosu jsem byl prostě nadšen. Po této zkušenosti jsem navštívil i další přenosy - Pucciniho "Vlaštovky“, Gluckova „Orfea a Euridiky“ a také Donizettiho „Lucie z Lammermoor“.
Co je tedy na těchto přenosech tak pozoruhodného?
Obraz je promítán na filmové plátno klasických rozměrů, titulky jsou v češtině i angličtině běžící ve spodní části plátna.
Lze tedy sledovat děj na jevišti a sem tam mrknout na ony titulky. Zvuk je přenášen do čtyř reproduktorů, které jsou umístěny v rozích sálu a návštěvník je tak doslova vtažen do celého prostředí v MET. Celý program přenosu je naplánován na minutu přesně, což je uvedeno v programu a je to také dodrženo.
Celým večerem provází posluchače v promítacích sálech světa „moderátorka nebo moderátor“, a to zpravidla některá pěvecká hvězda této opery. Uvádí děj opery a v přestávkách vede zajímavé rozhovory v zákulisí s hlavními představiteli. Máme možnost sledovat nejen vlastní operu, ale v přestávkách i „koncert“ kulisáků a celé techniky při přestavbách scény. Vše je překládáno do češtiny.
Na plátně se ještě dozvídáme mnoho zajímavého o opeře, skladateli, představitelích hlavních rolí a mnoho dalších informací.
Abych však nezůstal jen na vlně chvály. Patřím ke generaci, která ctí v opeře klasiku anebo ony nové přístupy jen v určitých mezích. Rozhodně neuznávám avantgardní počiny některých režisérů, aby děj přenášely do současných prostředí, třeba do vězení, do války a podobně.
Ani Metropolitní opera se nevyhnula přenesení „Orfea a Euridiky“ z mytologické řecké báje do současnosti. Představitelé hráli v civilních šatech, hlavní postava Orfeus byla více než korpulentní žena, protože jeden part napsal skladatel pro alt. Ten druhý je pro tenor, což je jistě působivější. Musím však přiznat, že „ona“ Orfeus měla na závěr velký aplaus....Z tohoto přenosu jsem však já (nevím jak ostatní) odcházel s docela špatnými pocity.
Zato poslední ze shlédnutých představení „Lucia Lammermoore“ byla úžasná, klasická, navíc s ruskou představitelkou hlavní role Annou Netrebko, která představuje v současné době špičku ženské koloratury...„
Přiblížili jsme vám představení z Metropolitní opery a nyní záleží už na každém, zda obětuje peníze za vstupenku, aby byl také přítomen oné báječné události, která rozhodně stojí za to. Alespoň pro milovníky opery!
Hana Kuchařová
I letošní sezóna přenosů bude nabita operními hity. Už 23. března se můžete těšit na Belliniho - Náměsíčnou (začátek v 17,45 hod). , 9. května pak na Rossiniho - Popelku (začátek v 18,15 hod.). Vstupné 300 Kč.