Měla Božena Němcová šlechtický původ?

Původ nejslavnější české spisovatelky zůstává stále záhadou. Podívejme se na některé skutečnosti. První nesrovnalost:
Jak je možné, že nevzdělaný panský kočí Johann Pankl, který hovoří jen německy, a nepříliš hezká a poněkud obézní panská pradlena Terezie Novotná-Panklová mohli mít tak půvabnou a inteligentní dceru. Oba rodiče byli menší postavy, podsadití, Božena Němcová byla štíhlá a už od dětství velice sličná. Nadáním a podobou se výrazně odlišovala nejen od rodičů, ale hlavně od svých sourozenců. A Terezie Panklová se k Barunce nechovala jako matka a dokonce ji bila.

Spisovatel Karel Pleskač píše:“ …..byla vyslovena domněnka, že Božena Němcová byla dcerou vévodkyně Kateřiny Vilemíny Zaháňské (nejstarší ze čtyř dcer vévody Petra Birona)….V Alserovské ulici ve Vídni byla porodnice s nalezincem při kostele Nejsvětější Trojice. Tam se rodily děti lásky a v kostele je pak křtily. Tam byla také pokřtěna Barbora.“ Mohla tedy být Božena Němcová dcerou Paní kněžny? Ale odpověď je NE. V devatenácti letech otěhotněla Kateřina Vilemína s nevlastním otcem, švédským diplomatem Gustavem Armfeltem. Matka ji rychle provdala za knížete Rohana, aby zabránila skandálu. Kateřině se narodila dcera Gustava, ale Kateřina již nemohla mít po porodu další děti.

Historička Helena Sobková se domnívá, že by Barunka mohla být dcerou Kateřininy nejmladší sestry Dorothey, provdané za Edmonda de Perigord. Hrabě Périgord byl záletník a tak si mladá Dorothea našla náhradu. Jejím milencem byl hrabě Karel Jan Clam-Martinic. Dorothea ho tak miluje, že se chce dát rozvést přesto, že je katolička, a vzít si ho. Jejich vztah trvá dva roky. Počátkem roku 1816 ale jejich vztah náhle končí. Její matka vévodkyně Kuronská píše 29.ledna 1816 své nejstarší dceři Kateřině dopis, ve kterém si na svou nejmladší dceru Dorotheu stěžuje. A píše: „jde zcela určitě o starosti s tím devítiměsíčním tělesným stavem. Ať je to jak chce, je naší povinností ji zachránit a zabránit skandálu.“ Dorothea se asi na dva týdny ztrácí ze společenského života ve Vídni a vrací se do něj až 11. února 1816. V době od 31.ledna do 11. února si Metternichův sekretář Friedrch Gentz pečlivě zapisuje do deníku šest návštěv u Pauliny a Johanny, Dorotheiných sester, ale žádnou u Dorothei. Teprve 11. února je tam zápis – návštěva u madam Perigord. 3.března se Dorothea vrací do Paříže.

Další náznaky toho, že s původem známé spisovatelky je to nějak zašmodrchané jsou v Ratibořicích. V roce 1819 si najímá hrabě Schulenburg, třetí manžel vévodkyně Kateřiny Zaháňské, nového kočího Johanna Pankla a ten musí podepsat smlouvu, kde se zavazuje, že se neožení. Ale už 7. srpna 1820 si bere v kostele v České Skalici Terezii Novotnou a přiznává se k dceři Barboře, jako k vlastní. Když malá Barunka v Ratibořicích onemocněla, kupuje jí matka v Náchodě léky za 3 zlaté a nechává si to proplatit na zámku. To je velká péče o dceru pradleny.

A další náznaky. Paní Terezie Panklová vede v roce 1824 malou Barunku, čtyřletou, do školy k zápisu a tvrdí, že ztratila křestní list, že je Barunce šest let. Do školy ale Barunka nenastoupí. Dojíždí ji dva roky vyučovat soukromý učitel Augustin Purm ze školy v České Skalici. Kde na to panský kočí a pradlena berou peníze? Ostatní děti už ale chodí normálně do školy.

V roce 1830, když bylo údajně Barunce 10 let, ji odvezli do Chvalkovic na jiný zámek paní kněžny Zaháňské, kde se učí vystupovat ve společnosti, vhodně oblékat, němčinu, vaření, šití, hru na fortepiano a pan správce Hoch ji vybírá ze zámecké knihovny vhodné knížky a vzdělává ji v literatuře, zeměpisu a historii. Po návratu jí paní kněžna otevírá zámeckou knihovnu v Ratibořickém zámku, sama jí vybírá knížky a stará se, aby je dostala domů. Ale sama Němcová píše později toto. „Tu dobu, nebylo mi ještě zcela třinácte let, přišla jsem do Chvalkovic… K správcům do stravy, k učitelce do šití, a k učitelovi, abych se naučila fortepianu a němčině.“

Ale domněnky, že je šlechtického původu, podporuje sama Božena Němcová. Naznačovala to ještě jako dítě ostatním dětem, ale i v pozdější době. Např Karolina Světlá o ní píše: „Měla někdy tušení, že dostane jmění z něčí pozůstalosti, protože, když mě navštívila jako mladou paní, řekla, „Jaký sis to koupila ošklivý nábytek. Počkej koupím ti jiný, červeně aksamitový.““

Jedna věc ale mluví proti. Ani Kateřina Zaháňská, ani Dorothea se nepostaraly Barboře o výbavu a věno, když se vdávala, ačkoli to bylo tehdy běžné. Dostala pouze zlaté náušnice. Nic víc.

Foto:

Božena Němcová

Dorothea de Périgord

Náhrobek B. Němcové

Staré Bělidlo

Rudrův mlýn

Socha od Gutfreunda

Ratibořický zámek

Další foto zde

Olga Preclíková