V roce 1938 podvod zachránil synagogu
Poslední svìdek záchrany synagogy
Pøed léty - v roce 1938 hoøely synagogy na celém území, které ovládalo nacistické Nìmecko. Za to, ¾e krnovská synagoga existuje ještì dnes, vdìèíme odvaze radních, kteøí podvedli øíšské úøady.
Namísto synagogy nechali radní vypálit jen obøadní síò na ¾idovském høbitovì a fotky tohoto spáleništì pak poslali do Berlína spoleènì s hlášením o splnìní úkolu. Nahlásili svým nadøízeným, ¾e synagoga byla znièena pøesnì podle jejich naøízení.
Trik spoèíval v tom, ¾e synagogu architekta Ernsta Latzela nìmecky hovoøící Krnované tajnì pøestavìli na tr¾nici. Krásná budova, na které narychlo odstranìné ¾idovské symboly nahradil nápis Tr¾nice, unikla barbarským nacistickým rozkazùm, které naøizovaly systematické znièení všeho ¾idovského. Radním, který pøesvìdèil své kolegy o nutnosti zachránit synagogu, byl Franz Irblich.
Jeho syn Helmut Irblich je dnes u¾ posledním ¾ijícím pøímým svìdkem akce na záchranu synagogy. Po sedmdesáti letech se do synagogy vrátil, aby zde vzpomínal na události, které pro¾il jako osmiletý hoch. „Moje role odpovídala mému vìku. Mým úkolem bylo na kole vozit do synagogy horký èaj v pìtilitrové bandasce pro skupinu asi deseti spolupracovníkù, kteøí tam odstraòovali ¾idovské symboly. Èaj vaøila maminka v našem bytì, jeho¾ dnešní adresa je Blahoslavova 9. Na èerstvì nabílených stìnách synagogy ještì prosvítaly pùvodní nápisy. Lavice byly narovnané pøi stìnách, proto¾e uprostøed synagogy byly kovové koše, ve kterých hoøel koks, aby stìny rychleji vyschly a aby kyslièník uhlièitý urychlil tvrdnutí vápna. U¾ zde byla pøipravena nová deska s velkým nápisem tr¾nice,“ pøedstavil své osobní zá¾itky Helmut Irblich, který dnes ¾ije jako penzionovaný stavitel v Schweinfurtu.
Lidé, kteøí tajnì pøestavìli synagogu na tr¾nici, byli zamìstnanci jeho otce Franze Irblicha. Ten se uznání za záchranu synagogy nikdy nedoèkal. Jako významný podnikatel, majitel krnovské stavební firmy a pily v Krásných Louèkách - Kobylí musel být také èlenem NSDAP. Proto si po válce odsedìl deset let ve vìznici v Opavì a krátce po propuštìní zemøel.
Dnes u¾ se pøesnì nedovíme, zda hlavním motivem záchrany synagogy byla úcta k bo¾ímu stánku, liberální smýšlení, lítost nad nádhernou stavbou nebo pragmatismus. Podle nìkterých historikù je mo¾né, ¾e ze strany krnovských radních šlo o projev švejkovství, které bylo inspirováno podobnou krnovskou událostí v 18. století. Tehdy krnovští mìš»ané obešli naøízení Josefa II. a privatizaèním trikem zachránili pøed znièením poutní kostel na Cvilínì.
Foto: Hoøící synagoga v Opavì - 1938
Unikátní historická památka: synagoga v Krnovì
Bývalý ¾idovský templ v hornoslezském Krnovì je jedinou v historické podobì dochovanou a turistùm pøístupnou synagogou v Moravskoslezském kraji. Je to jedna z pouhých dvou staveb v Èesku s dochovanými arabskošpanìlskými interiéry. Naopak všech šest ostravských synagog bylo znièeno nacisty. V kraji se dochovala ještì synagoga v Novém Jièínì, necitlivì pøestavìná v dobì socializmu a slou¾ící dnes jako archiv, a synagoga v Èeském Tìšínì, která však není samostatnì stojící budovou a je v ní umístìno restauraèní zaøízení.
Krnovská synagoga se nachází na náro¾í ulic Soukenické a Barvíøské za budovou pošty. Byla postavena roku 1871 stavitelem Ernstem Latzelem. Délka sálu dosahuje 24 metry, výška dvojvì¾í 22 metry. Exteriér objektu je neorománský. Uvnitø pøevládají maurské architektonické prvky. Návštìvníka zaujme hnìdoèervenì ladìný kazetový strop a podkovovité oblouky vyøezávaného loubí nad vnitøními ochozy, tzv. galeriemi, které byly vyhrazeny ¾enám. Tento styl od støedovìku pou¾ívali sefardští ®idé. Ti ¾ili do roku 1492 ve Španìlsku, odkud byli vyhnáni do severní Afriky a na Balkánský poloostrov. Jejich architektura se v rakousko-uherských ¾idovských obcích stala módní zále¾itostí. Na nosných litinových sloupech, tvoøících kostru krnovské synagogy, jsou uchyceny rozvody plynového osvìtlení, pod okny a ve stropì najdete vìtrací šachty. Portál pod východním prùèelím je pouze dekorativním prvkem fasády, za kterým se nachází zdivo. Z vnitøní strany zde visel svatostánek (døevìná skøíò se svitky Tóry) a nad ním varhany. Na venkovním støešním soklu se tyèily kamenné desky desatera, nyní uskladnìné na pùdì.
Krnovská synagoga pøestala slou¾it bohoslu¾bám na podzim 1938, kdy byly Sudety pøipojeny k nacistickému Nìmecku. Krátce poté byly synagogy v okolních mìstech zlikvidovány, ta krnovská však byla zachránìna. Starosta mìsta svolal radní a informoval je o tajném pøíkazu z Berlína, který znìl „znièit ¾idovský templ“. Sudetonìmeètí zastupitelé pak jednomyslnì schválili návrh stavitele Franze Irblicha, ¾e nacisty podvedou. Byla vypálena obøadní síò ¾idovského høbitova, zatímco ze skuteèné 
synagogy byly odstranìny symboly ¾idovské víry a byla pøemìnìna na mìstskou tr¾nici. V dobì socializmu pak byla budova vyu¾ita nejprve jako sklad, od roku 1960 jako archiv. V roce 1994 byla navrácena Federaci ¾idovských obcí a od roku 2003 ji provozuje obèanské sdru¾ením Krnovská synagoga jako výstavní a koncertní síò. Sdru¾ení rovnì¾ získalo historické lavice z roku 1897, které pùvodnì slou¾ily v synagoze v Olomouci. Do míst v lavicích budou umístìny cedulky se jmény obìtí holocaustu z Krnovska. Orientální architektura a výteèná akustika dávají kulturním poøadùm v synagoze neobyèejné kouzlo.
®idé se do Krnova pøistìhovali v 19. století pøedevším z blízké Osoblahy. Gesslerovi zapoèali s výrobou slavného bylinného likéru Altvater (Pradìd), Bellakovi vybudovali druhou nejvìtší textilní továrnu ve mìstì. Èlenové ¾idovské obce postavili i stavby jako palác Silesia nebo krásný secesní dùm na Hlavním námìstí, ve kterém se dnes nachází øecká restaurace Hermes. Tyto majetky byly ukradeny v roce 1938 a roku 1945 vìtšinou nebyly vráceny. Krnovským ®idùm pøití¾ilo, ¾e pøed válkou se v drtivé vìtšinì hlásili k nìmecké národnosti. ®idovská obec v Krnovì dnes ji¾ neexistuje, nejbli¾ší nábo¾enská obec sídlí v Ostravì. Památkou na zmizelé spoluobèany je také ¾idovský høbitov v ulici V osadì pøi výpadovce na Opavu. Byl vá¾nì poškozen èásteènou likvidací v letech 1986-1990. Je nadále ve velice špatném stavu, peníze na jeho opravu nepøicházejí.
Synagogu zpøístupòují èlenové obèanského sdru¾ení Krnovská synagoga.
Pavel Kuèa
