Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Artur,
zítra Xenie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chaty, které ji¾ nenavštívíte… (4)
 
Pamìtníci vzpomínejte a pojïte se spolu se mnou poohlédnout po historii chat v údolí Ostravice (v Beskydech), které vyhoøely. Postupnì navštívíme chatu Solárku, Sokolskou chatu, Ostravskou chatu, Albrechtovu a Bezruèovu chatu na Lysé hoøe a nakonec tu, která byla nejkrásnìjší – Masarykovu chatu na Beskydì.
Mo¾ná vás pøi ètení mých èlánkù napadne, jak jsem na toto téma pøišla. K tìm krásným skvostùm, které ji¾ neexistují, mì pøivedly dobové pohlednice. U¾ asi dva roky se sna¾ím soustøeïovat staré motivy z údolí Ostravice. A pøi rozjímání nad tìmito záchvìvy starých èasù mì napadlo, ¾e u tìch chat, které vyhoøely, by stálo za to, poohlédnout se po jejich historii. Chaty byly vìtšinou døevìné a z hlediska po¾ární ochrany byly nedokonale zajištìny a proto zpravidla v zimním období v dùsledku nedbalosti a neopatrnosti vyhoøely.
Teï vám tedy nabízím moje povídání, všechno, co se mi podaøilo zjistit, jsem poskládala dohromady a výsledek mù¾ete zhodnotit sami.  Vím, ¾e údaje mohou být neúplné èi nepøesné, proto bych uvítala pøípadné ohlasy. Nìco jsem se dozvìdìla prostøednictvím internetu, nìco mi vyzradil mùj archiv, ale taky jsem své pátrání probírala se spøíznìnými lidièkami.
 
Lysá hora – Bezruèova chata 
 
Lysá hora – nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd (1324 m . n. m.) - je poprvé zmiòována v roce 1261 jako Lissa huera. Patøila v¾dy na území Slezska. Toto místo je samozøejmì spojováno s rozvojem turistiky zejména od poslední tøetiny 19. století. Ji¾ kolem roku 1880 byla  vystavìna útulna na vrcholu Lysé hory a roku 1895 byla slavnostnì otevøena útulna Arcivévody Albrechta, která byla v roce 1911 podstatnì rozšíøena, po vzniku Èeskoslovenska pøejmenována na Slezskou chatu. 

Snaha o vybudování èeské chaty sahá do roku 1926, kdy byl na vrcholu Lysé hory odkoupen pozemek k její výstavbì odborem KÈST v Moravské Ostravì. Jednou z úvah bylo i vybudování chaty pod vrcholem Lysé hory v nadmoøské výšce 1200 m. n. m.
Základní kámen  ji¾ dlouho pøipravované èeské chaty byl polo¾en 1. øíjna 1933 za úèasti 3000 turistù. Ještì v listopadu 1933 bylo dokonèeno elektrické vedení z Ostravice, na jaøe 1934 vznikl vodovod a stavební práce se rozjely v èervnu.  V listopadu 1934 se do chaty nastìhoval nájemce, zbývalo dokonèit drobné práce a upravit okolí.

V sobotu 15. èervna 1935 se sešli na vrcholu organizátoøi slavnostního otevøení. Do veèera se poèasí pokazilo, stahovaly se mraky a zvedl se silný vítr. V nedìlním ránu 16. èervna 1935 vítr ustal, vyšlo slunce a chata byla s velkou slávou otevøena. Byla pojmenována po slezském  bardu Petru Bezruèovi, i kdy¾ se nezúèastnil ani polo¾ení základního kamene ani slavnostního otevøení. Naopak pøi svých výplazech na vrchol Lysé hory zavítal do kuchynì chaty Slezský dùm, o èem¾ svìdèí „veršovánkové“ zápisy v pamìtních knihách.

Chata byla významným objektem, na svou dobu modernì vybaveným. Mìla vlastní vodárnu (na Vìtrech 120 m pod vrcholem), která dodávala vodu pomocí èerpadel (po opravì funguje bezvadnì dodnes). Bylo zde ústøední topení, ubytování se sociálním zaøízením pro 25 osob, elektrické chlazení ètyø druhù nápojù ze sudù, oddìlení pro výrobu ledu, byt pro správce, jídelna s výèepem a velká terasa s nádherným výhledem do kraje. Pod chatou byl ve skále vylámán vodojem, odkud se automatickými èerpadly rozvádìla voda po objektu.    Architektonické øešení vyvolalo øadu rozporuplných ohlasù. Architektura bylo moderní zvítìzil návrh ing. arch. Františka Knoblocha ve funkcionalistickém stylu (ve výbìrovém øízení byli bøí Šlapetové, Tochar – Bornkopf, František Koláø a Rubý). Tento styl vyvolal øadu negativních ohlasù a souèasnì byl kladnì pøijat èástí laické i odborné veøejnosti, proto¾e nic nenapodoboval a pùsobil nadèasovì.

Stylová stavba zcela do základù vyhoøela v bøeznu roku 1978. Okolnosti po¾áru nebyly zcela objasnìny, pøíèinou byla zøejmì vadná elektroinstalace. Pøi vyšetøování se vyskytla øada nejasností. O ¾ivot pøišel tøiapùlletý syn zamìstnankynì chaty. Kolem po¾áru se také šíøila øada fám. Tøeba, ¾e byl oheò zalo¾en úmyslnì, aby vedoucí chaty zakryl manko. Skuteènost však byla jiná: manko odhalila kontrola ji¾ den pøed po¾árem a bylo tichou cestou uhrazeno. Vyšetøování bylo o to slo¾itìjší, ¾e údr¾báø, který neodbornì zapojil bojler, pøišel zanedlouho po po¾áru o ¾ivot pøi autonehodì. Jak vyplývá z usnesení z 9. listopadu 1978, dokazování zavinìní po¾áru  nebylo právì proto ukonèeno a pøíèina  nebyla jednoznaènì objasnìna.

Dlouhodobì se objevovala snaha o znovuvybudování Bezruèovy chaty.  Byl zpracován projekt, novì postavená chata by mìla vnìjším vzhledem pøipomínat svou pøedchùdkyni, interiér by mìl být úèelný a moderní. Pro hrubou stavbu je navr¾en kámen a cihelné zdivo, venkovní fasáda má být oblo¾ena z èásti døevem, aby byl zachován pùvodní vzhled chaty. Projekt poèítá s dvojím vodním hospodáøstvím, to znamená vyu¾ití deš»ové vody pro sociální zaøízení a pitné vody pro vaøení a sprchy. V projektu  je navr¾eno vyu¾ití alternativních zdrojù energie (solární, voltaické èlánky, tepelné èerpadlo apod.). Kromì restaurace by v ubytovací èásti mìlo být 30 lù¾ek, ski  a cyklo servis, klubovna pro skauty,  veøejnì pøístupné WC a sprchy, byla by tu napø. i stálá výstava o beskydské faunì a flóøe. Orientaèní cena stavby byla stanovena na èástku okolo 30 miliónù.

Dlouholeté úsilí o vybudování nové chaty zaèala vypadat nadìjnì, kdy¾ 28. øíjna 2004 byl polo¾en základní kámen za úèasti hejtmana Moravskoslezského kraje Ev¾ena Tošenovského a pøedsedy KÈT Jana Havelky. Pøedpokládalo se, ¾e následující rok zaènou stavební práce a ¾e za dva, tøi roky dojde ke slavnostnímu otevøení.  Píše se rok 2008 ana místì chaty zùstává jen základní kámen, zále¾itosti kolem chaty se komplikují. Neustále se okolo chaty nìco øeší, problematika je slo¾itá, mo¾ná pro turistu, který by se rád obèerstvil ve stylové jizbì, nepochopitelná. Nezbývá nám ne¾ vìøit, ¾e a¾ jednou dorazíme na vrchol, pøivítá nás nová chata v plné kráse.
 
Pokraèování pøíštì: Ostravice – Ostravská chata
Pavla Zemaníková
Pou¾ité materiály
 
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 07.09.2008  22:44
 Datum
Jméno
Téma
 07.09.  22:44 ZdeòkaT.
 06.09.  10:47 Lenka
 06.09.  09:26 Pavla Zemaníková k tématu
 06.09.  08:46 ZdeòkaT. autorce
 06.09.  08:13 Ludìk