Nadìje umírá pøedposlední
aneb - Nesmrtelnost pøímo úmìrná lidské pamìti
Dospìl jsem a zaèal se dìsil toho, ¾e jako ka¾dý zuøivý reportér budu jednou naøíkat: Co bych byl, kdyby neexistovala špatnost jiných? Radìji jsem se proto pøestal vracet do ponurých konèin, v nich¾ se vedly absurdní války, o nich¾ jsem psal ještì absurdnìjší zprávy.
Tøeba jsem mìl jen docela lidsky strach, ¾e se ocitnu tøeba v nìjakém izraelském autobuse, na který dostane zálusk islámský sebevra¾edný atentátník, èerstvý kandidát na post muèedníka s hvìzdièkou. Navíc jsem u¾ dávno pøestal vìøit v absolutní nesmrtelnost. Tu relativní jsem pova¾oval za velièinu pøímo úmìrnou lidské pamìti; za sotva znatelnou stopu v písku, kterou vítr hravì zahladil, kdy si zamanul.
Jen ten, kdo se dokázal udr¾et v mozkových závitech svých pozùstalých, ¾il nejdéle i se svojí relativní pravdou. Musel si ale napøed zajistit patøièný public relations a masivní mediální kampaò, nejlíp se dostat do encyklopedie Britanica èi do globální povinné èetby. Ovšem nejideálnìjší bylo prosadit svùj ¾ivotopis do Bible.
Pouze Starý a Nový zákon, s tøetím dodatkem zvaným korán, zaruèovaly prakticky vìèný ¾ivot všem, kdo¾ byli v tìchto svatých textech a jejich kompilátech jmenovitì uvedeni, a» v dobrém èi zlém. Proto jen Bùh mìl jako Nejvyšší jsoucno jediný stoprocentnì zaruèenu svoji nesmrtelnost, se záruèní lhùtou po dobu, ne¾ planetu Zemi zlikviduje meteorit, hegemonie osy konformnosti USA - Rusko - Èína, nebo radikální islám.
Je¾íš Kristus, popravený Øímany jako vlastizrádce a zloèinec, se tak stal vládcem spolku Neznièitelných a byl víc nesmrtelný, ne¾ Alexander Makedonský, Napoleon, Hitler, Kennedyovský klan, Walesa, Havel, bin Ládin a milion dalších vùdcù dohromady, vèetnì fotbalové mafie, pro její¾ mediální vìènost se hodil citát:
,,...Ut pueris placeat et declamatio fiat! ...Jen se zalíbit chlapcùm a stát se tématem øeènických cvièení!”
U¾ Goethe pøece tvrdil, ¾e dvì a dvì jsou in concreto jen dvì a dvì a ne ètyøi. Víra a nesmrtelnost se nedaly sèítat. A co kdyby se ¾idovský Bùh domluvil s tím køes»anským a ještì s kolegou Alláhem, ¾e se spoleènì zjeví lidem, aby vyhlásili memorandum, ¾e sice existuji, ale bohu¾el, vìèný ¾ivot se z technických dùvodù nekoná...?
Vatikán by byl vzhùru nohama, všechno knì¾stvo by se zøíkalo celibátu, rušili by se zaslou¾ilí svatí, na Chrámové hoøe by fungovaly kolotoèe, muslimky by zahodily burky a spìchaly na nudaplá¾e, sebevra¾ední muèedníci by demonstrovali proti zrušení svého ráje s dvaasedmdesáti èernookými pannami a stejnì jako bigotní katolíci by tvrdili, ¾e inkriminované zjevení trojjediných bohù a jejich prohlášení byl jen laserový podvod Davida Copperfielda.
Lidské rácio by zkrátka slavilo svùj triumf, i kdy¾ svìtská sláva by dál byla jen polní tráva, pokud by ovšem rozum pragmaticky nezískal na svoji stranu všechny èínské nauèené slovníky psané latinkou, v nich¾ by tisíce let pøe¾ívala vìtšina zaslou¾ilé populace. Takový by byl pozemský ¾ivot, v nìm¾ v¾dy platila, poøád platí a nav¾dy platit bude trojèlenka a pøímá úmìra; èím vìtší kapacita lidské pamìti, tím nesmrtelnìjší nesmrtelnost.
Tak to alespoò vidím já, jemu¾ je vlastní motto:
Nadìje umírá pøedposlední. Poslední umírá èlovìk...
