5. listopad - Evropský den laboratorní medicíny,

který upozorňuje na klíčovou roli tohoto oboru v moderní zdravotní péči. Více než 70 procent klinických rozhodnutí vychází z laboratorních výsledků. Jejich přesnost, rychlost a odborná interpretace jsou tak základem úspěšné diagnostiky i léčby.

"Bez efektivního využití laboratorní medicíny by dnes nebyla možná moderní diagnostika, terapie ani predikce zdraví," říká přednosta Ústavu laboratorní medicíny FNO a LF OU prof. MUDr. David Stejskal, Ph.D. Právě proto se Fakultní nemocnice Ostrava připojuje k iniciativě Evropské federace klinické chemie a laboratorní medicíny. Svými špičkovými pracovišti poskytuje komplexní diagnostickou podporu pacientům napříč všemi klinikami.
Zázemí laboratorní diagnostiky ve FNO tvoří Ústav laboratorní medicíny, Ústav klinické a molekulární patologie a lékařské genetiky, Ústav soudního lékařství a Transfuzní služba Krevního centra. Společně vytvářejí integrovaný systém laboratorní péče, který umožňuje rychlé, přesné a na důkazech založené rozhodování v klinické praxi.

Ústav laboratorní medicíny zajišťuje kompletní diagnostickou podporu pro všechny lékaře FN Ostrava. Ročně zde proběhne více než 12,5 milionu laboratorních vyšetření, z toho téměř 4,5 milionu v režimu STATIM (neodkladně, ihned). Počet testů každoročně roste - především u kriticky nemocných pacientů a těch v intenzivní péči. Tento trend potvrzuje zásadní význam laboratorní medicíny při stanovení diagnóz, sledování účinnosti léčby i hodnocení prognózy.

1. listopad - Světový den veganství

Tento svátek slavíme už od roku 1994. A proč právě prvního listopadu? Právě na tento den totiž připadá výročí založení britské Vegan Society, která jako první ustanovila pojem "vegan" a "veganství.

Velmi často je možné v rámci Světového dne veganství navštívit nejrůznější slavnosti, ochutnávky, happeningy nebo sázení stromů.

Většina veganů si v tento den připíná do klopy zelené stužky ve tvaru písmene "V" jako symbol podpory a šíření povědomí o tomto způsobu života.

Veganství je životní styl, který odmítá využívání zvířat a krutosti na nich páchané. Vegani nekonzumují žádné živočišné výrobky, nenosí oděvy vyrobené z kůže a srsti zvířat.

Vegani odmítají jíst jakékoli potraviny živočišného původu, tj. i mléko, vajíčka, med. Veganství se ale nemusí promítat jen do stravování. Ortodoxní vegani odmítají cokoli, co pochází od zvířat, tj. vlnu, kožešiny, kosmetiku testovanou na zvířatech...

31. říjen - Světový den spoření

Na poslední říjnový den už od roku 1924 každoročně připadá oslava Světového dne spoření.

Světový den spoření byl ustanoven zástupci devětadvaceti zemí na prvním mezinárodním kongresu spořitelen v italském Miláně v roce 1924.

Jeho cílem je dostat význam spoření do povědomí veřejnosti. Lidé by se během něj měli zamyslet nad tím, zda jsou jejich úspory dostatečné a případně získat impuls k zahájení spoření.

27. říjen -Světový den audiovizuálního dědictví

Dne 27. října 1980 přijala generální konference UNESCO v Bělehradě Doporučení o ochraně pohyblivých obrazů (Recommendation for the Safeguarding and Preservation of Moving Images).

Z iniciativy Národního filmového archivu a České komise pro UNESCO podpořené dalšími národními komisemi přijala 33. generální konference UNESCO v Paříži návrh vyhlásit tento den Světovým dnem audiovizuálního dědictví.

28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu
Den, který není třeba blíže představovat, protože si to všichni pamatujeme za základní školy. Československá republika vznikla roku 1918.

Samostatný československý stát byl vyhlášen 28. října 1918. Jednalo se o jeden z nástupnických států rozpadlého Rakousko-Uherska. Tehdejší Československo zahrnovalo území Čech, Moravy, Slezka, Slovensko a Podkarpatské Rusi.

27. říjen -Světový den audiovizuálního dědictví

Dne 27. října 1980 přijala generální konference UNESCO v Bělehradě Doporučení o ochraně pohyblivých obrazů (Recommendation for the Safeguarding and Preservation of Moving Images).

Z iniciativy Národního filmového archivu a České komise pro UNESCO podpořené dalšími národními komisemi přijala 33. generální konference UNESCO v Paříži návrh vyhlásit tento den Světovým dnem audiovizuálního dědictví.

28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu
Den, který není třeba blíže představovat, protože si to všichni pamatujeme za základní školy. Československá republika vznikla roku 1918.

Samostatný československý stát byl vyhlášen 28. října 1918. Jednalo se o jeden z nástupnických států rozpadlého Rakousko-Uherska. Tehdejší Československo zahrnovalo území Čech, Moravy, Slezka, Slovensko a Podkarpatské Rusi.

25. října 1990 - Federální shromáždění schválilo zákon, který nastartoval tzv. malou privatizaci. Začal prodej menších provozoven - obchodů a restaurací.

Zákon č. 427/1990 Sb.Zákon o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, takzvaný zákon o malé privatizaci, schválilo někdejší Federální shromáždění 25. října 1990. Zákon, který v Československu umožnil rozjezd drobného podnikání, nabyl účinnosti v prosinci téhož roku. Malá privatizace se rozběhla v lednu 1991 a formálně skončila v roce 1994.

Podle odborníků byla nejrychlejší a zároveň nejméně problematickou částí celého privatizačního procesu. Státu se v ní podařilo ke konci roku 1993, kdy se konaly poslední aukce, získat přes 31 miliard korun za zhruba 25 tisíc prodaných privatizačních jednotek.

22. říjen - Mezinárodní den balbutiků

Mezinárodní den balbutiků, patří všem, kteří mají problém s mluvou - koktají. Balbutikem se rozumí člověk mající problém s dosažením plynulosti řeči. Nejde o šišlavost nebo podobné poruchy, balbutik se zadrhává, často zopakuje část slova nebo slovo celé.

Nejčastější je opakování první slabiky slova, méně časté opakování slabik uvnitř slova. Tento jev může být doprovázený různými pohyby balbutika snažícího se říci slovo co nejlépe. Časté jsou pohyby hlavou, rukou, křeč nebo zkřivení úst při první slabice. U balbutiků je typické vyhýbání se určitým slovům, o nichž ví, že způsobí problém. Někdy proto při řeči užívá relativně neběžné formulace.

Většina balbutiků nemá mentální poruchy, mozek v jiných činnostech, než je řeč, funguje zcela normálně. Je a bylo mnoho známých balbutiků, třeba biblická postava Mojžíš, římský císař Claudius, geniální fyzik Isaac Newton nebo Winston Churchill.

Jak komunikovat s někým, kdo koktá:
- Nesnažte se radit jako "Zpomal", "Nadechni se", "Uvolni se"
Koktání je o více věcech než na první pohled vidíme. Taková rada může působit jako ponižující.
- Navažte příjemný oční kontakt. Zajímejte se o to, co druhý říká, ne na to, jak to říká. Použijte také řeč těla.
- Nesnažte se doplňovat věty druhého a nepřerušujte jeho projev. Ví, co má říct, jen to trochu déle trvá.
- Snažte se mluvit v poklidném tempu. Nepřehánějte to do té míry, že Vaše řeč bude působit nepřirozeně.
- Všímejte si toho, co prožíváte. Je možné, že přestože používáte vstřícná slova, Vaše tělo a hlas komunikují rozpaky či netrpělivost.
- Buďte trpěliví při telefonování. Pokud nic neslyšíte, je možné, že mluvíte s člověkem, co koktá. Telefonování pro něj může být náročnou situací.

20. října mají svátek stromy!

Nápad slavit Den stromů vznikl v polovině 19. století ve Spojených státech, odkud se rozšířil i na další kontinenty. Roku 1951 doporučilo FAO (Food and Agriculture Organisation) Spojených národů všem svým členským státům slavit světový svátek stromu.

V České republice se tento den poprvé masově slavil v roce 1906, pak ale válka a komunistický režim tuto tradici přerušili. S nápadem na obnovu této tradice v ČR přišli v roce 2000 bývalý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy a známý popularizátor vědy Václav Větvička, zpěvačka Hana Hegerová a výtvarník (práce se dřevem) Martin Patřičný. Datum oslavy svátku stromů bylo stanoveno na 20. října, protože v mnoha lokalitách ČR jde o vhodný termín pro sázení stromů a podzim je také časem, kdy jsou stromy asi nejkrásnější a hrají všemi barvami.

18. říjen - Evropský den boje proti obchodování s lidmi

Žádná země není vůči obchodování s lidmi imunní, celosvětově jsou obchodovány miliony lidí. V roce 2007 vyhlásila Evropská komise 18. říjen Evropským dnem boje proti obchodování s lidmi.

Obchodování s lidmi se bohužel nevyhýbá ani České republice. Mezi nejčastější formy páchané v České republice nebo na českých občanech v zahraničí patří obchodování s lidmi za účelem pracovního a sexuálního vykořisťování a obchodování s lidmi kvůli nuceným sňatkům. Česká republika je jak zemí zdrojovou, tak zemí tranzitní a cílovou.

Česká republika bojuje proti obchodování s lidmi nejen kvalitní prací kriminalistů a soudců, ale také preventivními aktivitami a péčí o oběti této trestné činnosti. Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra v rámci Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi poskytuje obětem komplexní péči, motivuje je ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení a společně s nestátními neziskovými organizacemi se podílel na řadě osvětových kampaní jak pro odbornou, tak pro laickou veřejnost. Zdroj:www.mvcr.cz

17. říjen - Mezinárodní den za odstranění chudoby

Den, který souvisí se dnem výživy a také jej vyhlásila OSN. Poprvé se objevil v roce 1993. Podle některých odhadů nemá 1 miliarda lidí přístup k pitné vodě, což mnohdy způsobuje mimo jiné značné zdravotní potíže. Snahou je pomoci chudým státům, aby se rozvíjely, aby si lidé uměli zajistit dostatek prostředků pro život. Pomoci ale můžeme i my všichni například adopcí na dálku, adopcí panenky...

Světový den proti bolesti
Je zaměřen především na bolesti ve stáří, protože právě ty jsou často bagatelizovány s tím, že ke stáří to patří. Den proti bolesti, který vyhlásila Světová algeziologická organizace (IASP), se snaží upozornit na tuto problematiku a pomoci lékařům i lidem, aby se dlouhodobé bolesti daly účinně léčit a pacienti si tak zase mohli užívat života naplno, bez omezení způsobených bolestí.

Světový den úrazů. Vyhlášen roku 1992 OSN.

15. říjen - Mezinárodní den bílé hole / Den bílé pastelky

Dne 15. října 1964 se v New Yorku konalo zasedání Světové rady pro blaho slepců, které ustanovilo Mezinárodní den bílé hole, aby upozornilo na problémy zrakově postižených lidí.

V roce 2000 byl tento den u nás zvolen pro konání celonárodní sbírky Bílá pastelka. V tento den tak můžete potkávat na ulicích dobrovolníky, kteří prodávají bílé pastelky jakožto symbol světa nevidomých. Pokud byste chtěli přispět, ale žádného dobrovolníka jste nepotkali, můžete využít bankovní spojení či zaslat DMS. Kontakt si najdete lehce na netu.

***

15. říjen je také Světový den venkovských žen / Světový den žen žijících na venkově

Možná vám na první přečtení Den venkovských žen vyvolá na tváři úsměv. Přesto se jedná o vážně míněný významný den, který vyhlásilo OSN. Podle odhadů tvoří ženy žijící na venkově přibližně čtvrtinu světové populace a svou prací vytváří více než polovinu množství světové potravy. Jejich postavení ale často není dobré - pracují v nepříznivých podmínkách, žijí v chudobě, práce bývá vzdálená od domova...

Den venkovských žen by měl přispívat k lepšímu poznání a pochopení daného prostředí a měl by pomoci situaci venkovanek zlepšit.

12. říjen - Světový den artritidy

V mnoha zemích celého světa jsou organizovány aktivity mající za úkol zvýšení povědomí o revmatických nemocech a zlepšení péče o pacienty s těmito nemocemi.

Životní styl ovlivňuje naše zdraví zřejmě více, než bychom předpokládali. V případě revmatologických onemocnění mohou být určité nezdravé návyky možným spouštěčem těchto chorob, či alespoň nepříznivě působí na jejich průběh. I malé úpravy životosprávy proto dokážou zapříčinit velké změny v kvalitě našeho života, ať už jsme mladí, nebo staří.

Vědci prokázali, že u osob s genetickými předpoklady k rozvoji revmatoidní artritidy záleží především na jejich životním stylu, který určí, zda se onemocnění projeví, či nikoliv. Provedené studie potvrdily, že se u jedinců, kteří kouří či trpí nadváhou, revmatoidní artritida skutečně rozvíjí s vyšší pravděpodobností. Kilogramy navíc představují komplikace také pro osoby, které již některou z chorob pohybového aparátu trpí. Vedle nadměrného zatížení nosných kloubů také podporují zánět probíhající v organismu a omezují celkovou hybnost. Následkem může být intenzivnější bolest a ztížení každodenních činností.

Abychom snížili riziko vzniku nejen revmatologických, ale mnohých - onemocnění, doporučují odborníci:
- skoncovat s kouřením,
- zredukovat popíjení alkoholu,
- rozvíjet vhodnou fyzickou aktivitu,
- dbát na složení stravy,
- zbavit se nadbytečných kil,
- pečovat o psychické zdraví.

Jestli se rozhodnete změnit svůj životní styl k lepšímu, postupujte s rozvahou a postupně. Pokud by totiž byly provedené změny příliš razantní, pravděpodobně byste se brzy vrátili ke svým dřívějším, sice nezdravým, ale zažitým návykům. Zdroj: www.worldarthritisday.org

Já 9. říjen - Světový den pošty

9. října se slaví Světový den pošty, který připomíná vznik Světové poštovní unie v roce 1874 v Bernu. Poštovní unie stála i u vzniku poštovních směrovacích čísel, která existují už téměř po celém světě. U příležitosti tohoto dne se po celém světě konají různé akce a vydávají se speciální jubilejní poštovní známky.

Pošta je jednou z nejstarších veřejných služeb. Tvoří součást našeho každodenního života.Fungující pošta je jednou z podmínek pro mezinárodní uznání státu a také je důležitá v době válečných konfliktů (tzv. polní pošta).

Díky poště vám přijde pohled, dopis nebo balík z druhého konce světa. I když v poslední době většinou k posílání zpráv používáme spíš emaily, esemesky a sociální sítě. Ale přiznejme si, nic se nevyrovná tomu, když dosteneme třeba do poštovní schránky ručně psaný vánoční pohled od přátel.

Druhá středa v měsíci - letos 7.10.

Mezinárodní den za omezení přírodních katastrof (Mezinárodní den za snižování následků katastrof).

O vzniku Dne za omezení katastrof, který si připomínáme od roku 1990, rozhodlo roku 1989 OSN. Každý rok jsou desetitisíce lidí vystaveny ničivým přírodním katastrofám, např. povodním, zemětřesením či hurikánům. Některým katastrofám by ale šlo předcházet či je alespoň zmírňovat - např. nestavěním domů v povodňových oblastech, úpravou vodních toků, protipovodňovými zábranami, stavěním domů odolných vůči zemětřesení.

Právě takovéto možnosti má Den za omezení katastrof připomínat, lidé mají být formou vzdělávacích akcí seznámeni s potřebnými informacemi, vlády by se měly zasazovat o nápravu či pomoc postiženým státům.

2. října - Mezinárodní den zvonů

Slaví každoročně a připomíná kulturní a historický význam zvonů.
Mezinárodní den zvonů je věnován oslavě zvonů jako kulturního dědictví a symbolu historie. V České republice je tento den spojen s příběhy, jako je legenda o pražské Loretě, kde zvonkohra s 27 zvony hraje mariánské písně a umožňuje zahrát různé melodie díky klaviatuře.

Zvony jsou tradičně součástí českých měst a vesnic a často vznikaly z veřejných sbírek. Během druhé světové války byly tisíce zvonů zrekvírovány a přetaveny na zbraně, přičemž lidé riskovali životy, aby je zachránili, zakopávali nebo házeli do rybníků. Po válce se podařilo vrátit jen několik stovek zvonů. Největší zvon v Česku je Zikmund v katedrále svatého Víta, vážící 16,5 tuny, a druhý největší je olomoucký svatý Václav, vážící polovinu této hmotnosti.