23. srpen - Den památky obětí nacismu a (totalitního) komunismu

Je hned několik významných dnů, které mají připomínat hrůzy totalitních režimů. Například u data 27. 6. je v českém kalendáři uvedeno Den památky obětí komunistického režimu (výročí popravy Milady Horákové). Mnohý stát má své vlastní významné dny.

Evropský parlament proto navrhl, aby se 23. 8. slavil oficiální, celoevropský Den památky obětí nacizmu a (totalitního) komunismu. I toto datum připomíná jednu historickou událost.

Roku 1939 byl uzavřen tajný pakt Ribbentrop-Molotov, ve kterém si vlády SSSR a Německa dohodly na vzájemném neútočení a rozdělení "sfér vlivu" po vypuknutí druhé světové války.

22. srpna 1891 zemřel spisovatel a básník Jan Neruda (narodil se 9. července 1834).

Jeho mnohotvárný a jazykově moderní publicistický styl ovlivnil další vývoj české žurnalistiky. Napsal přes 2000 fejetonů. Novinářský zájem o realistické zachycení života se projevil v povídkových knihách Arabesky a Povídky malostranské. Z básnické tvorby jmenujme - Hřbitovní kvítí, Písně kosmické a Balady a mnoho dalších...

21. srpna 1791 - Průmyslová zemská výstava v Praze

Průmyslová zemská výstava v Praze byla uspořádaná v pražském Klementinu ve dnech 21. srpna až 14. září 1791. Byla iniciována u příležitosti korunovace rakouského císaře Leopolda II.

Ač výstava v Klementinu v roce 1791 nebyla zřejmě tou první, neboť již roku 1754 byl pro Marii Terezii uspořádán ve Veltrusích "velký trh tovarů Království českého", přispěla k založení tradice průmyslových výstav u nás i v Evropě. V roce 1891 si ji Praha připomněla slavnou Jubilejní zemskou výstavou. V roce dvoustého výročí se na pražském Výstavišti konala Všeobecná československá výstava.

19. 8.
Mezinárodní den pirátů.
Když se řekne pirát, každý si asi představí hrubého, zarostlého, nemytého muže, často s páskou přes oči, dřevěnou nohou či hákem místo ruky.

Doba pirátů začala v 17. století, kdy lodě z Ameriky přivážely do Španělska drahé kovy a jiné bohatství. A trvá dodnes, i když v jiných podobách. Jelikož se pirátství většinou odehrává v mezinárodních vodách, je stíhání pirátů i z hlediska práva dosti složité. Piráti samotní v dřívějších dobách, kromě svých kapitánů či kormidelníků, nebyli nikdy pohádkově bohatí, často trpěli hladem a umírali mladí.

V populární literatuře a filmu jsou piráti líčení jako hluční, vulgární, drsní, násilničtí a krutí mořští bandité. Mívají občas pásku přes oči, dřevěnou nohu nebo hák místo ruky, zlaté náušnice, papouška na rameni nebo při ruce nezbednou lodní opičku. Však si vzpomeňte na filmy Ostrov pokladů či Piráti z Karibiku...

Kdoví, jak to bylo ve skutečnosti. Piráti existují ale i dnes. Piráty jsou označováni nejen bandité, kteří unáší lodě v mezinárodních vodách, ale i lidé, kteří načerno stahují filmy, hudbu, počítačové programy a další věci z internetu.

18. srpna 1894, v den narozenin císaře, vyjela poprvé normálně rozchodná parní tramvaj na trati Přívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice.

Myšlenky vybudovat v Moravské Ostravě místní dráhu se ujal obchodník z Vídně Julius Modern, který také nechal vypracovat projekt.

Stavbu zahájila v roce 1894 vídeňská firma Leo Arnoldi, přičemž koncese na stavbu a provozování dráhy mezitím přešla na Společnost brněnské místní dráhy. Provozní délka trati činila 7,9 km a zprvu na ní jezdily čtyři lokomotivy a osm osobních vozů. Cesta tramvají vyšla daleko laciněji než fiakrem nebo omnibusem.

Z tramvajového nádraží naproti dnešního hotelu Palace na nádraží v Přívoze se cestující v I. třídě svezl za 15 krejcarů, ve III. třídě zaplatil o polovinu méně. Jízda fiakrem stála po stejné trati 1 zlatý a drožkou 80 krejcarů.

20. července 1304 se narodil italský básník a humanista Francesco Petrarca (zemřel 18. července. 1374).

Literární činnost střídal s politikou a diplomatickými posláními. K nastolení míru a pořádku v Itálii vyzýval i Karla IV. V roce 1356 navštívil Prahu. Korespondence s Karlem IV. arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a kancléřem Janem ze Středy vyšla pod názvem Listy velkým i malým. Více si poslechněte na :
https://dvojka.rozhlas.cz/byt-panovnikovi-nablizku-petrarca-a-prazsky-dvur-karla-iv-7484387

19. července 1814 se narodil americký průmyslník Samuel Colt

Vynalezl revolver, v němž se natažením úderníku zásobník s náboji posouval automaticky dále. Revolver byl po svém vynálezci také pojmenován. Rozkvět zbrojního průmyslu v Americe byl už tehdy podpořen volným nákupem střelných zbraní.

Jeho výrobek se stal jedním ze symbolů Divokého západu. Znamenal revoluci v koncepci krátkých ručních palných zbraní, když násobně zvýšil kadenci střelby. A hlavně vyrovnával šance. Americký továrník a vynálezce Samuel Colt se zasloužil o rozšíření a popularitu konceptu známého jako revolver. Jeho výrobky se staly synonymem pro novou zbraň. Samuel Colt zemřel v Hartfordu 10. ledna 1862 v necelých 48 letech. Více na: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/muz-ktery-dal-revolveru-druhe-jmeno-260839

17. července 1945 - Postupimská konference

V tento den byla zahájena mezinárodní konference tří mocností - Postupimská konfernce - o uspořádání poválečných poměrů v Evropě. V německé Postupimi se sešli zástupci Spojeného království, Spojených států a Sovětského svazu, aby projednali uspořádání poválečné Evropy a budoucnost Německa.

Byla přijata dohoda, která upravovala otázky týkající se okupace Německa, jeho úplné demilitarizace, splácení válečných reparací, denacifikace německé společnosti, vysídlení německých obyvatel z ČSR, Polska a Maďarska a stanovení hranic Německa.

11. červenec - Světový den populace

Vyhlášen byl Radou guvernérů Rozvojového programu OSN v roce 1989.

Předcházel mu Den pěti miliard stanovený na 11. července 1987, což je datum, kdy měla světová populace Země dosáhnout počtu pěti miliard.

Cílem světového dne populace je zvýšit povědomí o problémech spjatých s růstem počtu obyvatel na Zemi. Tyto problémy se týkají i životního prostředí, které je negativně ovlivňováno rostoucími nároky lidské populace na uspokojování jejích potřeb.

10. července 1947 odmítla Československá republika Marshallův plán

Tuto americkou finanční a materiální pomoc válkou zničené Evropě odmítl přijmout nejprve Sovětský svaz a donutil k tomu poté i své satelity včetně naší republiky.

30. 6. 1934 - Noc dlouhých nožů

Mezi 30. červnem a 2. červencem 1934 proběhla v Německu velká čistka, známá pod označením Noc dlouhých nožů. Hitler nechal odstranit velkou část vedení SA, mezi oběťmi nechyběl její velitel Ernst Röhm či předchozí kancléř Kurt von Schleicher. Důvodem k čistkám byla jednak rostoucí moc SA a její konkurence jak elitám NSDAP, tak armádě; mocenský boj SA s SS; v neposlední řadě SA přitížil také její radikalismus, kdy její představitelé chtěli "národní revoluci" dovést až do konce.

Zatýkání 30. června ráno a následné popravy bez soudu měli příslušníci SS usnadněné tím, že Hitler 28. června svolal celé vedení SA do bavorského Bad Wiessee. Röhm pak byl popraven o den později, 1. července. Podle současných odhadů přišlo během čistek o život více než 200 lidí.

Nacističtí pohlaváři se ještě legislativně pojistili proti případnému budoucímu otevření této otázky zákonem ze 3. července 1934: "Zásahy proti velezrádcům a vlastizrádcům ze dnů 30. června, 1. července a 2. července byly v souladu s nezbytnou obranou státu oprávněné." Zdroj:www.fronta.cz

27. červen je od roku 1985 oficiálním svátkem spojeným se sportovním rybolovem (a chovem ryb vůbec).

Od roku 2001 je tento svátek dokonce pod oficiální záštitou OSN. Primárním cílem ustanovení tohoto svátku bylo upozornit na nutnost ochrany rybích populací s důrazem na dlouhodobou udržitelnost.

Sportovní rybolov do naší krajiny patří odnepaměti. V posledních dekádách prochází bouřlivým vývojem - změnily se nejen rybolovné techniky (často díky vývoji dokonalejších materiálů, o nosnosti současných vlasců i "realističnosti" přívlačových nástrah se našim dědečkům mohlo pouze zdát)), ale hlavně se změnil přístup rybářů ke koníčku jako takovému. Nebo alespoň většiny. Ještě před několika desítkami let byla představa puštění mírové ryby záležitostí hrstky podivínů, dnes si velká část rybářů velmi vybírá, kterou rybu (a jestli vůbec) pozvou k sobě do kuchyně. Takřka 20 % rybářů si rybu neponechá vůbec - ze způsobu zajištění večeře se tak stále více stává ryze sportovní záležitost.

26. červen - Světový den boje proti drogám

(Mezinárodní den boje proti narkomanii; Mezinárodní den proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi; Mezinárodní den proti drogové závislosti a nedovolenému obchodování s drogami).
Vyhlášen byl Valným shromážděním OSN roku 1987.

Mezinárodní den spojených národů na podporu obětí mučení (Mezinárodní den na podporu obětí mučení; Mezinárodní den podpory obětem násilí).
Opět den, který vyhlásilo Valné shromáždění OSN, tentokrát roku 1997. Asi nikdy mne nepřestane udivovat, jak dokáží být lidé vynalézaví v možnostech, jak působit jiným lidem neskutečnou bolest.

25. červen - Den námořníků

Od roku 2010 se každý pětadvacátý červen slaví světový den námořníků. Námořníkům jsme za mnohé vděčni. Až 90% veškerého zboží se převáží loděmi a bez nich by tedy prakticky neexistoval mezinárodní obchod. Riskují denně životy při náročné práci, daleko od pevniny, daleko od domova a od rodiny, kterou opouštějí i na několik měsíců v kuse. Zůstavají v malém kolektivu na omezené ploše, čelí bouřím, vlnám i pirátům, ale třeba i ponorkové nebo mořské nemoci.

Až si dnes obléknete tričko z Číny, pojedete se projet na kole z Taiwanu či Japonska a pak si dáte jihoamerické víno nebo karibský rum, vzpomeňte si na ně.

18. června 1882 se konal I. všesokolský slet

18. června 1882 tak na pražský Střelecký ostrov dorazilo 696 cvičenců, kterým přihlíželo 2500 diváků. Prahou pak prošel slavnostní průvod 1600 krojovaných Sokolů. Z této historické události se ale nedochovala žádná fotografie natož filmový záznam. Vznikla jen kresba Adolfa Lipšera doplněná o už tehdy populární heslo Tužme se! Akce prvního sletu Sokolů se povedla, zúčastnilo se jí i mnoho zahraničních delegací. Sokolská základna dál rostla a pořádala další všesokolské slety.

Pěstování kultivace ducha i těla byla ale trnem v oku německým okupantům za války v protektorátu i následně komunistům v socialistickém zřízení. Až v roce 1990 došlo k znovuobnovení Sokola a k navázání na jeho tradice. Česká obec sokolská patří v České republice k nejpočetnějším občanským sdružením. K jeho aktivitám se dnes hlásí na 160 000 členů.