10. září - Světový den prevence sebevražd

10.září byl Mezinárodní asociací pro prevenci sebevražd a Světovou zdravotnickou organizací vyhlášen Světový den prevence sebevražd (World Suicide Prevention Day).

V rámci tohoto dne se tyto organizace snaží upozornit na závažnost problému sebevražd.

V průměru téměř 3 000 lidí denně spáchá sebevraždu. Na každou osobu, která dokončí sebevraždu, připadá 20 a více pokusů o ukončení života. WHO a další partneři podporují prevenci sebevražedného chování, následovanou odpovídající léčbou a péčí o lidi, kteří se pokusili o sebevraždu a také zodpovědné informace o sebevraždách v médiích. Je třeba si uvědomit, že prevencí můžeme zabránit zbytečným úmrtím.

Mentální poruchy, deprese se podílejí na sebevraždách ve více než 90-ti procentech, ačkoliv na sebevraždu může mít vliv i celá řada socioekonomických, rodinných a individuálních krizových situací jako je ztráta milované osoby, nezaměstnanost a podobně.

Jednou z metod intervence jsou krizová centra. Existují přesvědčivé důkazy, že prevence a léčba depresí, alkoholismu a závislostí na jiných návykových látkách může redukovat počet sebevražd.

7. září 1836 položil pražský arcibiskup ve svatovítské katedrále českou královskou korunu na hlavu rakouskému císaři Ferdinandu V. řečenému Dobrotivý

Pod jménem Ferdinand V. se tak tento panovník stal posledním monarchou, který přijal české korunovační klenoty. V katedrále sv. Víta mu Svatováclavskou korunu na hlavu položil tehdejší pražský arcibiskup Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice a promluvil jako český král k poddaným v jejich rodném jazyce. Spolu s Ferdinandem byla korunována i jeho manželka Marie Anna Savojská.

Ferdinandovi se říkalo Dobrotivý pro své charitativní aktivity a jeho přízvisko bylo spíše odrazem jeho dobrácké povahy.

Vláda Ferdinanda V. byla poznamenána tím, že za císaře fakticky vládl konzervativní kancléř Klemens Metternich a samotný Ferdinand byl spíše na ozdobu. Paradoxně ale navzdory nenáviděnému Metternichovi se Ferdinand stal vedle Rudolfa II. asi nejoblíbenějším habsburským panovníkem, který kdy v zemích koruny české vládl. Svůj podíl na tom měl jeho mimořádný vztah k Česku, který se projevil i tím, že když byl v roce 1848 donucen abdikovat ve prospěch svého osmnáctiletého synovce Františka Josefa, rozhodl se Ferdinand dožít v Praze na Pražském hradě.
Do paměti obyvatel Prahy se Ferdinand zapsal jako laskavý pán, který rád chodíval ulicemi města a nikdy nezapomněl obdarovat žebráky drobnými mincemi a děti bonbóny. S měšťany se rád zastavoval a prohodil s nimi pár slov.

Jeho nástupcem byl František Josef.

2. září 1347 došlo k velkolepé korunovaci Karla IV. a jeho manželky Blanky z Valois

Církevní obřad řídil arcibiskup Arnošt z Pardubic a nejprve potřel Karlovu hlavu posvátným olejem z kalicha, poté ho přioděl do korunovačních rouch a potřel mu i ruce. Pak byly králi předány královské insignie - meč, koruna, žezlo a jablko.

Po svém potvrzení českým králem vydal řadu listin tvořících novou koncepci českého státu v Evropě, přislíbil také potvrdit privilegia stavů, úřady v Čechách měly patřit Čechům, na Moravě Moravanům, zároveň nikdo neměl povinnost konat vojenskou službu mimo hranice království.

1. září začíná byzantský liturgický rok a školákům začíná školní rok.

Den Hnutí nezúčastněných zemí
Po druhé světové válce se vytvořily dva velké mocenské bloky - západní (NATO) a východní (Varšavská smlouva). Oba bloky se snažily ovlivnit nezúčastněné státy a získat je na svou stranu. Výsledkem byl vznik Hnutí nezúčastněných zemí roku 1961 v Bělehradě.

Hnutí má 118 členů a zahrnuje africké státy, státy Jižní Ameriky, státy jižní Asie a některé další státy Ameriky a Evropy. Den Hnutí byl vyhlášen roku 1981 na konferenci ministrů zahraničních věcí.

30. srpna 1953 byla otevřena Zoologická zahrada Brno.

Počátky byly velmi skromné. Ještě řadu měsíců po slavnostním otevření v areálu neexistovaly pokladny - vstupné se vybíralo do klobouku. Na ploše 10 hektarů zahrada nabízela sedmisetmetrovou návštěvnickou trasu. Podél ní byly umístěny klece, voliéry a ohrady, jako ubikace fungovaly i dvě vysloužilé cirkusové maringotky. Původně jedinou budovou v zahradě byla hájenka, jejíž některé místnosti sloužily jako kanceláře ZOO.

Otevření ZOO bylo pro Brno významnou událostí. První kolekce zvířat se skládala pouze ze savců a ptáků, tvořilo ji 151 zvířat 51 druhů převážně domácího původu. Zoologicky nejvýznamnějším exponátem byl rosomák evropský, dalšími druhy pak např. medvěd hnědý, rys ostrovid, kočka divoká, jezevec lesní, dikobraz, mýval severní, velbloud dvouhrbý, lama krotká, jak, čáp bílý, čáp černý, kachna pižmová, sova pálená, výr velký, páv korunkatý a další. Ještě tentýž rok přibyl jeden pár lvů.

23. srpen - Den památky obětí nacismu a (totalitního) komunismu

Je hned několik významných dnů, které mají připomínat hrůzy totalitních režimů. Například u data 27. 6. je v českém kalendáři uvedeno Den památky obětí komunistického režimu (výročí popravy Milady Horákové). Mnohý stát má své vlastní významné dny.

Evropský parlament proto navrhl, aby se 23. 8. slavil oficiální, celoevropský Den památky obětí nacizmu a (totalitního) komunismu. I toto datum připomíná jednu historickou událost.

Roku 1939 byl uzavřen tajný pakt Ribbentrop-Molotov, ve kterém si vlády SSSR a Německa dohodly na vzájemném neútočení a rozdělení "sfér vlivu" po vypuknutí druhé světové války.

22. srpna 1891 zemřel spisovatel a básník Jan Neruda (narodil se 9. července 1834).

Jeho mnohotvárný a jazykově moderní publicistický styl ovlivnil další vývoj české žurnalistiky. Napsal přes 2000 fejetonů. Novinářský zájem o realistické zachycení života se projevil v povídkových knihách Arabesky a Povídky malostranské. Z básnické tvorby jmenujme - Hřbitovní kvítí, Písně kosmické a Balady a mnoho dalších...

21. srpna 1791 - Průmyslová zemská výstava v Praze

Průmyslová zemská výstava v Praze byla uspořádaná v pražském Klementinu ve dnech 21. srpna až 14. září 1791. Byla iniciována u příležitosti korunovace rakouského císaře Leopolda II.

Ač výstava v Klementinu v roce 1791 nebyla zřejmě tou první, neboť již roku 1754 byl pro Marii Terezii uspořádán ve Veltrusích "velký trh tovarů Království českého", přispěla k založení tradice průmyslových výstav u nás i v Evropě. V roce 1891 si ji Praha připomněla slavnou Jubilejní zemskou výstavou. V roce dvoustého výročí se na pražském Výstavišti konala Všeobecná československá výstava.

19. 8.
Mezinárodní den pirátů.
Když se řekne pirát, každý si asi představí hrubého, zarostlého, nemytého muže, často s páskou přes oči, dřevěnou nohou či hákem místo ruky.

Doba pirátů začala v 17. století, kdy lodě z Ameriky přivážely do Španělska drahé kovy a jiné bohatství. A trvá dodnes, i když v jiných podobách. Jelikož se pirátství většinou odehrává v mezinárodních vodách, je stíhání pirátů i z hlediska práva dosti složité. Piráti samotní v dřívějších dobách, kromě svých kapitánů či kormidelníků, nebyli nikdy pohádkově bohatí, často trpěli hladem a umírali mladí.

V populární literatuře a filmu jsou piráti líčení jako hluční, vulgární, drsní, násilničtí a krutí mořští bandité. Mívají občas pásku přes oči, dřevěnou nohu nebo hák místo ruky, zlaté náušnice, papouška na rameni nebo při ruce nezbednou lodní opičku. Však si vzpomeňte na filmy Ostrov pokladů či Piráti z Karibiku...

Kdoví, jak to bylo ve skutečnosti. Piráti existují ale i dnes. Piráty jsou označováni nejen bandité, kteří unáší lodě v mezinárodních vodách, ale i lidé, kteří načerno stahují filmy, hudbu, počítačové programy a další věci z internetu.

18. srpna 1894, v den narozenin císaře, vyjela poprvé normálně rozchodná parní tramvaj na trati Přívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice.

Myšlenky vybudovat v Moravské Ostravě místní dráhu se ujal obchodník z Vídně Julius Modern, který také nechal vypracovat projekt.

Stavbu zahájila v roce 1894 vídeňská firma Leo Arnoldi, přičemž koncese na stavbu a provozování dráhy mezitím přešla na Společnost brněnské místní dráhy. Provozní délka trati činila 7,9 km a zprvu na ní jezdily čtyři lokomotivy a osm osobních vozů. Cesta tramvají vyšla daleko laciněji než fiakrem nebo omnibusem.

Z tramvajového nádraží naproti dnešního hotelu Palace na nádraží v Přívoze se cestující v I. třídě svezl za 15 krejcarů, ve III. třídě zaplatil o polovinu méně. Jízda fiakrem stála po stejné trati 1 zlatý a drožkou 80 krejcarů.

20. července 1304 se narodil italský básník a humanista Francesco Petrarca (zemřel 18. července. 1374).

Literární činnost střídal s politikou a diplomatickými posláními. K nastolení míru a pořádku v Itálii vyzýval i Karla IV. V roce 1356 navštívil Prahu. Korespondence s Karlem IV. arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a kancléřem Janem ze Středy vyšla pod názvem Listy velkým i malým. Více si poslechněte na :
https://dvojka.rozhlas.cz/byt-panovnikovi-nablizku-petrarca-a-prazsky-dvur-karla-iv-7484387

19. července 1814 se narodil americký průmyslník Samuel Colt

Vynalezl revolver, v němž se natažením úderníku zásobník s náboji posouval automaticky dále. Revolver byl po svém vynálezci také pojmenován. Rozkvět zbrojního průmyslu v Americe byl už tehdy podpořen volným nákupem střelných zbraní.

Jeho výrobek se stal jedním ze symbolů Divokého západu. Znamenal revoluci v koncepci krátkých ručních palných zbraní, když násobně zvýšil kadenci střelby. A hlavně vyrovnával šance. Americký továrník a vynálezce Samuel Colt se zasloužil o rozšíření a popularitu konceptu známého jako revolver. Jeho výrobky se staly synonymem pro novou zbraň. Samuel Colt zemřel v Hartfordu 10. ledna 1862 v necelých 48 letech. Více na: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/muz-ktery-dal-revolveru-druhe-jmeno-260839

17. července 1945 - Postupimská konference

V tento den byla zahájena mezinárodní konference tří mocností - Postupimská konfernce - o uspořádání poválečných poměrů v Evropě. V německé Postupimi se sešli zástupci Spojeného království, Spojených států a Sovětského svazu, aby projednali uspořádání poválečné Evropy a budoucnost Německa.

Byla přijata dohoda, která upravovala otázky týkající se okupace Německa, jeho úplné demilitarizace, splácení válečných reparací, denacifikace německé společnosti, vysídlení německých obyvatel z ČSR, Polska a Maďarska a stanovení hranic Německa.

11. červenec - Světový den populace

Vyhlášen byl Radou guvernérů Rozvojového programu OSN v roce 1989.

Předcházel mu Den pěti miliard stanovený na 11. července 1987, což je datum, kdy měla světová populace Země dosáhnout počtu pěti miliard.

Cílem světového dne populace je zvýšit povědomí o problémech spjatých s růstem počtu obyvatel na Zemi. Tyto problémy se týkají i životního prostředí, které je negativně ovlivňováno rostoucími nároky lidské populace na uspokojování jejích potřeb.

10. července 1947 odmítla Československá republika Marshallův plán

Tuto americkou finanční a materiální pomoc válkou zničené Evropě odmítl přijmout nejprve Sovětský svaz a donutil k tomu poté i své satelity včetně naší republiky.