28. března - Český den učitelů

Svůj svátek slaví čeští a slovenští učitelé a učitelky na výročí narození Jana Amose Komenského už od roku 1955. Termín, ve kterém se tento den slaví ve světě, se v různých zemích liší, často je to na výročí významných místních pedagogů a pedagožek, nebo mezníků pedagogiky.

České a slovenské školy tak často pořádají v tomto období různé akce věnované Komenského životu a jeho tvorbě včetně vyhlášení výsledků ankety Zlatý Ámos o nejoblíbenějšího učitele nebo učitelky.

A přesto, že toto povolání patřilo v minulosti hlavně mužům, v současnosti je paradoxně v učitelských sborech převaha žen.

27. březen - Mezinárodní den divadla

Tento den byl vyhlášen organizací UNESCO v den výročí otevření pařížského Divadla národů v roce 1957.

Slaví se od roku 1961 z rozhodnutí International Theatre Institute (Mezinárodního divadelního ústav, založen v Praze roku 1948). K tomuto dni patří i každoroční Mezinárodní poselství, jehož autorem je vždy respektovaná divadelní osobnost. Autorem jednoho z poselství byl i náš bývalý prezident Václav Havel.

Lenka
26. březen - Světový den boje proti epilepsii

Podle statistik trpí v České republice epilepsií až 100 tisím lidí.
Možná jste se s tím už také setkali: nelogické nebo žádné odpovědi na vaše otázky, nestandardní chování jako by byl člověk zničehonic "duchem nepřítomný" - a pak možné upadnutí do bezvědomí a křeče celého těla, doprovázené chropěním a vylučováním pěny z úst nebo dokonce i zvracením.

Epileptický záchvat trvá několik minut a ne každý se projevuje stejně. EPILEPSIE je totiž onemocnění mozku, kdy neurony vydávají do těla nesprávné signály - a to pak různým způsobem reaguje.

Víte, jak do příjezdu lékaře postupovat při epileptickém záchvatu?
Pravidlo č.1 - Zachovejte klid, hlavně žádnou paniku!
- ZAVOLEJTE 155 - Rychlou záchrannou službu
- Odstraňte předměty, které by mohly způsobit poranění
- Upadá-li člověk s epileptickým záchvatem do bezvědomí, pomozte mu bezpečně dolehnout na zem. Pokud je to možné, vložte pod něj deku nebo jinou podložku.
- Nebraňte průběhu záchvatu, pouze kontrolujete, zda člověk postižený záchvatem pravidelně dýchá
- Zakloňte dotyčnému hlavu, aby mu nezapadl jazyk
- Pokud postižený zvrací, otočte jej na bok, pak zpět na záda. Neustále kontrolujte dech.
- Na dotyčného nelehejte.

23. březen - Světový den meteorologie

Tento den byl vyhlášen jako připomínka dne 23. března roku 1950, kdy vzniklo WMO - Světová meteorologická organizace.

Československo bylo v té době jedním ze zakládajících členů. Právě tato organizace se stává zvláštním odborem Organizace spojených národů pro oblast meteorologie, hydrologie a další související fyzikální vědy.

Tento den bychom mohli pro laickou veřejnost nazvat Světovým dnem počasí, neboť právě meteorologie se počasím zabývá, neboť ovlivňuje náš každodenní život a jsme na něm závislí. Toto uvědomění bylo velmi významné neboť v současnosti lze více či méně počasí předpovídat a díky tomu zachránit mnoho lidí před významnými katastrofami či prostě lze zjistit jestli je možné jet např. na výlet.

Sledování počasí má velký význam i pro národní hospodářství a to konkrétně sektory zemědělství, vodní hospodářství, dopravu či energetickou oblast.

22. bezen - Světový den vody

Tento den byl navržen roku 1992 a ustanoven roku 1993 Valným shromážděním OSN. Má poukázat na problém, že na světě trpí nedostatkem pitné vody více než miliarda lidí a že celosvětově dochází k podceňování důležitosti rozvoje vodních zdrojů.

Každý rok je Den vody zaměřen na jiné téma a pořádá ho jiná organizace. Letos je tématem Ochrana/zachování ledovců.

20. březen - Mezinárodní den štěstí

Mezinárodní den štěstí připadá na 20. března. Organizace spojených národů vyzývá, abychom budovali blahobytnou, solidární a ohleduplnou společnost. Ale k duševní pohodě potřebujeme taky pověstné štěstíčko.


Muzeum čokolády, vyhlášený čokoládová ráj nacházející se nedaleko chrámu sv. Barbory v Kutné hoře, zahajuje svoji letošní sezonu symbolicky na den štěstí 20. března. Lákadly jsou i dvě nové čokolády - Lidka, které se pyšní stříbrnou a bronzovou medailí z prestižní INTERNATIONAL CHOCOLATE AWARDS. Tu první získala čokoláda s chutí griotky a druhou je kávomléčný speciál.

Na Světový den štěstí připravili SPECIÁLNÍ OCHUTNÁVKU ČOKOLÁD, díky níž se dozvíte, proč je každý den kousek čokolády pro vaše štěstí tak důležitý.

17. březen - den sv. Patrika

Každý rok 17. března lidé vycházejí do ulic, tančí, popíjí a baví se. Je den svatého Patrika, starověkého křesťanského duchovního působícího v 5. století v Irsku. Svatý Patrik byl dle pověr tím, kdo přinesl do Irska křesťanství. Datum 17.3. připadá na Patrikovo úmrtí.

Den svatého Patrika se slaví v Irsku, ve Velké Británii, v Austrálii, na Novém Zélandu a v Severní Americe. V posledních letech se slaví i v mnohých evropských zemích, se zelenými klobouky se setkáte někdy i u nás.

A proč zelená barva? Ústřední barvou tohoto původem irského svátku je zelená. Lidé v tento sváteční den nosí zelené oblečení, jedí zelené jídlo jako např. zelené těstoviny, špenát či pistáciovou zmrzlinu. Znakem symbolizujícím tento den je zelený trojlístek. Ten měl podle legendy sv. Patrik použít jako pomůcku pro šíření křesťanství, konkrétně při objasňování teorie o Svaté Trojici.

13. března 1781 objevil britský astronom Sir William Herschel planetu, kterou pozoroval dalekohledem vlastní výroby. Byla to planeta Uran, uznávána jako sedmá planeta a jako třetí obří plynná planeta ve Sluneční soustavě.

Pokud máte opravdu dobrý zrak a můžete se v noci postavit na místo, kde neexistuje světelné znečištění, můžete být schopni spatřit planetu Uran i bez dalekohledu. Avšak nestačí jen správné pozorovací podmínky, ale musíte také přesně vědět, kterým směrem se dívat - v které části oblohy se planeta mezi hvězdami nachází.

Několik tisíc roků učenci i astronomové pozorovali vesmír právě tak - pouhým okem. Mnozí z nich planetu Uran spatřili. Avšak vzhledem k tomu, že se jevila jako nepatrná malinká světelná tečka, všichni se domnívali, že se jedná o hvězdu.

Až koncem 18. století bylo zaznamenáno první pozorování, podle kterého byl Uran rozpoznán jako existující planeta. Došlo k tomu 13. března 1781 britským astronomem Sirem William Herschlem.
Více zajímavého na:www.astro.cz

11. březen - Evropský den památky obětem terorismu

Ustanoven byl "Deklarací o boji proti terorismu", přijatou z iniciativy Evropského parlamentu Evropskou radou roku 2005.

10. březen - začala Ostravská operace

Ostravská operace začala 10. března 1945 pokusem o přímý útok na Ostravsko a Těšínsko ze severovýchodního směru. Nacisté kladli tuhý odpor: v březnu roku 1945 zajišťovala Ostrava 35 procent průmyslové výroby Říše a Hitler si byl dobře vědom jejího zásadního strategického významu. "Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno držet stůj, co stůj," prohlásil dva měsíce před koncem druhé světové války.

Za pomoci tisíců totálně nasazených obyvatel protektorátu zde nacisté vybudovali rozsáhlý systém zákopů, krytů a protitankových zátaras a s úspěchem využívali i předválečného československého opevnění. Rudá armáda během týdne dokázala postoupit jen zhruba o deset kilometrů. Nově nasazený generál Jeremenko proto rozhodl o stokilometrovém obchvatu kolem Opavy.

Vojáci 4. ukrajinského frontu společně s tankovými jednotkami 1. československého armádního sboru postoupili dnešním polským územím až ke slezské metropoli a za cenu téměř totální destrukce Opavu 22. dubna osvobodili. Odsud se Hlučínskem probíjeli zpátky na východ. Bojovalo se při tom téměř o každou ves: u Hrabyně, ležící na strategické vyvýšenině, se fronta zastavila na týden, během něhož byla vesnice z devadesáti procent zničena. Hlavní část operace skončila dobytím Ostravy, která do rukou rudoarmějců padla 30. dubna 1945. Více na www.pametnaroda.cz

6. březen - Evropský den logopedie

V roce 2004 byl v CPLOL založen Evropský den logopedie (EU Day), záměrem bylo zvýšit povědomí lidí o profesi klinického logopeda v celé Evropě. Původní záměr si kladl za cíl rozvíjet povědomí veřejnosti o komunikačních poruchách, jejich vlivu na zdraví člověka, právech pacientů s komunikačními obtížemi a možnosti takovým pacientům pomoci. Posláním Evropského Dne logopedie je to, že prevence komunikačních poruch se může posílit sdílením znalostí a zkušeností po celé Evropě. Držíce se této věty, každý rok je věnován tento den určitému tématu, je vytvořené společné motto a všichni mají možnost využít společné materiály vztahující se k tomuto dni.

Klíčovým slovem tohoto dne je slovo informace. Informace o možných řečových a komunikačních poruchách, o práci klinických logopedů, o CPLOL a místních logopedických organizacích. Informace, které pomohou zvýšit povědomí veřejnosti a úřadů o vlastní práci klinického logopeda a informace klientům/pacientům o jejich právech a o možnostech pomoci, kterou mohou využívat a také, kde takovou pomoc mohou nalézt. Sám o sobě si Evropský Den logopedie klade za cíl zvýšit aktivitu klinických logopedů v celé Evropě a podpořit jejich setkávání se při příležitosti Evropského Dne logopedie.

1. března 1950 bylo uskutečněného ČESKOSLOVENSKÉ SČÍTÁNÍ LIDU

K prvnímu sčítání po roce 1945 došlo 1. března 1950. Jelikož se současně uskutečnil také soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů, používalo se pro celou akci názvu „národní sčítání 1950“. Toto sčítání bylo posledním naším sčítáním zpracovaným za tzv. přítomné obyvatelstvo a nadlouho posledním, při němž se zjišťovala příslušnost k církvím (k opětovnému zařazení otázky na náboženské vyznání došlo až při sčítání 1991). Podstatnou změnou oproti sčítání 1930 pak byla nová definice národnosti, podle které se národností rozuměla příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí.
Sčítání bylo dále prvním na území Československa, zahrnujícím v plném územním rozsahu sčítání domů a bytů, ale tehdy se ještě nepodařilo získaná data o obyvatelstvu a objektech bydlení vzájemně propojit.

Výsledky sčítání byly publikovány postupně jako neveřejné a s omezeným počtem výtisků. Tiskem byly vydány v nízkém nákladu až v letech 1957 - 1958, a to ve 4 svazcích pod společným názvem Sčítání lidu a soupis domů a bytů v republice Československé ke dni 1. března 1950. Pro veřejnost byla data sčítání 1950 uvolněna po odtajnění až v roce 1962. I když bylo sčítání 1950 připraveno ve velmi složitých podmínkách a ví se o nedostatcích, jeho výsledky jsou cenné, a to nejen pro zachycení všech důsledků válečných a poválečných událostí ve změnách počtu a složení obyvatelstva, ale především v postižení odsunu německého a výměny maďarského obyvatelstva, reemigrace a přesídlení statisíců osob, zvláště do pohraničí českých zemí. Zdroj: www.czso.cz

26. února 1616 měl pronést Galileo Galilei větu "A přece se točí!"

Památnou větu měl prohlásit před soudem katolické církve. Mnoho lidí se ovšem přiklání k názoru, že toto heslo nikdy nevyslovil. Kdyby tak učinil, tak by s velkou pravděpodobností neunikl trestu smrti.

Galileo Galilei se narodil 15. února 1564 v italském městě Pisa. Později se ale jeho rodina odstěhovala do Florencie. Otec Galilea si přál, aby se z jeho syna stal lékař. Roku 1581 jej tak poslal zpět do Pisy, aby zde studoval medicínu. Galilea ale zajímá spíše matematika a věda. Po čtyřech letech se tak i přes protesty svého otce vydal raději tímto směrem. Roku 1586 Galileo už napsal svoji první knihu s titulem La Balancitta. Poté se stal i vedoucím katedry matematiky na univerzitě v Pise a následně i profesorem matematiky na univerzitě v Padově. Právě tady se objevily jeho pochybnosti o podobě vesmíru.

K matematikovi se tou dobou totiž dostala zpráva o vynálezu dalekohledu z Holandska. Když se mu dostal do rukou, tak ho zkoumal a následně i vylepšil. Oproti jeho předchůdcům, které zvětšovaly třikrát či pětkrát, Galileův přístroj zvětšoval až třicetkrát. Mohl jej tak využít ke sledování oblohy. Díky tomu se zasloužil o významné objevy čtyř měsíců Jupitera, fází Venuše nebo kráterů a horách na Měsíci. Odhalil ale i Saturnovy prstence nebo sluneční skvrny.

Právě tyto objevy stály za tím, že se Galilo začal stavět proti takzvanému geocentrismu. Tedy tvrzení, že Země je středem vesmíru a všechna vesmírná tělesa se otáčejí kolem ní. Tato myšlenka se objevila už v době starověkého Řecka. Antičtí filosofové v čele s Aristotelem přišli na to, že je Země kulatá a je jen nepatrnou součástí vesmíru. Zároveň se ale domnívali, že vesmírné objekty se otáčejí kolem Země. Tuto teorii podporovala ale za doby Galilea i tehdejší církev.

Díky ní tak panovalo přesvědčení, že pokud by bylo dokázáno, že nebeská tělesa krouží kolem Slunce a ne okolo Země, mělo by to na křesťanskou teologii strašlivé následky. Galileovi názory tak byly pro vrcholné představitele katolické církve značně nepohodlné. Učenec tak musel stanout před nejvyšším inkvizitorem, kardinálem Bellarminem. Ten měl jasné požadavky. Galileo se musí vzdát názoru, že je Slunce středem vesmíru a popřít tvrzení, že se Země pohybuje.

Galileovi bylo vyhrožováno mučením, vězením a smrtí na hranici. Tlak církve nakonec nevydržel a svá tvrzení odvolal. I přesto byl italský fyzik odsouzen. Inkvizice na něj uvalila domácí vězení. Svůj život tak strávil ve své vile u Florencie.

Zadostiučinění ze strany církve se ale Galileo nakonec dočkal. Alespoň tedy posmrtně. Když v roce 1992 papež Jan Pavel II. vydal omluvu, v níž zrušil výnos inkvizice. Zdroj: talk.youradio.cz

24. února 1582 vydal Papež Řehoř XIII. bulu Inter gravissimas, podle níž se posunulo číslování dnů o 10 dnů dopředu

Konečně v roce 1572 nastoupil na papežský stolec Řehoř XIII., muž, který měl dost odvahy vyřešit 150 let se táhnoucí tahanici o to, zda se má či nemá kalendář přizpůsobit astronomickým skutečnostem. Z pověření papeže vypracovali bratři Luigi a Antonio Liliové návrh na reformu, kterou zvláštní komise i sám papež uznali za nejlepší dosud předloženou.

Na základě toho 24. února 1582 vydal Řehoř XIII. bulu Inter gravissimas, podle níž se mělo číslování dnů posunout o 10 dní kupředu při zachování obvyklého sledu dnů v týdnu, takže po čtvrtku 4. října 1582 měl následovat pátek 15. října. Zároveň se upravil počet přestupných dnů tak, aby i v příštích staletích připadal bod jarní rovnodennosti na 21. březen.

Bratři Liliové vycházeli z výpočtů německého astronoma a matematika Erasma Reinholda, který v roce 1551 stanovil délku roku na 365 dnů, 5 hodin, 49 minut a 16 vteřin, což je o pouhých 30 vteřin delší než skutečný tropický rok. Od juliánského se nová délka roku lišila o 10 minut a 44 vteřin.

V juliánském kalendáři bylo v průběhu 400 let sto přestupných roků (přestupný rok je ten, jehož letopočet je beze zbytku dělitelný čtyřmi). K tomu, aby se 21. březen neposunoval vzhledem k jarní rovnodennosti, bylo nutné vypustit ze čtyř století tři dny - neboli místo jednoho sta přestupných roků zařadit jich jen devadesát sedm. Proto z roků završujících celá staletí, tzv. sekulární roky, měla být přestupnými jen ta, jež jsou beze zbytku dělitelná čtyřmi sty: například rok 1600, 2000, 2400... Roky 1700, 1800, 1900, 2100... budou nepřestupné. Jednodušeji řečeno: ze čtyř po sobě jdoucích staletí - například 1600, 1700, 1800, 1900 - je první dvojčíslí dělitelno čtyřmi vždy jen u jednoho letopočtu, to znamená, že ze 100 přestupných let, které ve 400 letech jsou, vypadnou tři přestupné roky, to je právě ty, které v juliánském kalendáři přebývaly.

I takto upravený kalendář - nazývaný gregoriánský - se liší délkou svého roku, která činí 365,2425 dne, od roku tropického jen o 0,0003 dne (za 3600 let však vzroste tento rozdíl na celý den, a proto je určeno, že rok 4840 nebude přestupný, přestože by měl být). Aby se i tato nerovnováha ještě zmenšila, vytvářejí astronomové stále přesnější pravidla. Více na:www.hvezdarna-fp.cz

23. února 1893 získal vynálezce Rudolf Diesel patent na vznětový motor. To byl ale jen začátek, ještě mnoho let trvalo než vyrobil pohonnou jednotku. Nápad na motor dostal na studiích a myšlenku mu vnukla hustilka, která se tehdy používala jako jednoduchý zapalovač.

Prototyp ze srpna 1893 poháněl uhelný mour, až v další fázi se palivem stal petrolej. Exemplář z roku 1897 pak používal naftu nebo olej z burských ořechů.

Na přelomu 19. a 20. století byly vznětové motory příliš velké a těžké a tím nepoužitelné v automobilech. Ale díky nízké spotřebě paliva se ale uplatnily na železnici a na moři.