Druhá středa v měsíci - letos 7.10.

Mezinárodní den za omezení přírodních katastrof (Mezinárodní den za snižování následků katastrof).

O vzniku Dne za omezení katastrof, který si připomínáme od roku 1990, rozhodlo roku 1989 OSN. Každý rok jsou desetitisíce lidí vystaveny ničivým přírodním katastrofám, např. povodním, zemětřesením či hurikánům. Některým katastrofám by ale šlo předcházet či je alespoň zmírňovat - např. nestavěním domů v povodňových oblastech, úpravou vodních toků, protipovodňovými zábranami, stavěním domů odolných vůči zemětřesení.

Právě takovéto možnosti má Den za omezení katastrof připomínat, lidé mají být formou vzdělávacích akcí seznámeni s potřebnými informacemi, vlády by se měly zasazovat o nápravu či pomoc postiženým státům.

2. října - Mezinárodní den zvonů

Slaví každoročně a připomíná kulturní a historický význam zvonů.
Mezinárodní den zvonů je věnován oslavě zvonů jako kulturního dědictví a symbolu historie. V České republice je tento den spojen s příběhy, jako je legenda o pražské Loretě, kde zvonkohra s 27 zvony hraje mariánské písně a umožňuje zahrát různé melodie díky klaviatuře.

Zvony jsou tradičně součástí českých měst a vesnic a často vznikaly z veřejných sbírek. Během druhé světové války byly tisíce zvonů zrekvírovány a přetaveny na zbraně, přičemž lidé riskovali životy, aby je zachránili, zakopávali nebo házeli do rybníků. Po válce se podařilo vrátit jen několik stovek zvonů. Největší zvon v Česku je Zikmund v katedrále svatého Víta, vážící 16,5 tuny, a druhý největší je olomoucký svatý Václav, vážící polovinu této hmotnosti.

30. září - Mezinárodní den překladatelů

Připadá na svátek Svatého Jeronýma, patrona překladatelů. Svatý Jeroným byl učitel, spisovatel a také překladatel, který žil přibližně v letech 347 až 420.

Ovládal latinu, řečtinu i hebrejštinu a proslavil se jako překladatel bible do mluvené latiny. Výsledkem byla takzvaná Vulgata, přeložená z původních jazyků - hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny. Vulgata se stala závazným textem západní církve pro celý středověk.

29. září 1938

V roce 1938 byla podepsána v Mnichově dohoda o odstoupení československých pohraničních oblastí obývaných německou menšinou Německu.

Mnichovská dohoda byla důsledkem politiky ústupků vůči Hitlerovu Německu a tehdy ji podepsali za Velkou Británii N. Chamberlain, za Francii E. Daladier, za Itálii B. Mussolini a za Německo A. Hitler. Zástupci české vlády nebyli do Mnichova pozváni.

28. září - Den české státnosti

Tohoto dne roku 935 (dle jiných pramenů 929) byl zavražděn český král a pozdější patron naší země Svatý Václav, a to na příkaz svého mladšího bratra Boleslava. Boleslav se tak díky bratrovraždě dostal k moci.

Od roku 2000 si tento den připomínáme jako Den české státnosti, jeden z českých státních svátků a tudíž dnů pracovního volna.

22. září - Evropský (Světový) den bez aut

Každoročně se koná 22. září a jeho cílem je vyzvat občany, aby alespoň tento jeden den v roce zvolili jiný než automobilový dopravní prostředek. Tato akce byla iniciována Evropskou komisí v roce 2000 a od té doby se stala významnou součástí ochrany životního prostředí. Během tohoto dne se lidé snaží minimalizovat používání automobilů a raději využívat alternativy dopravy, jako jsou pěší chůze, cyklistika nebo veřejná doprava.

Poprvé se uskutečnil ve Francii v roce 1998 a od roku 2002 je součástí Evropského týdne mobility. (V ČR se poprvé slavil roku 2001.) V rámci oslav tohoto dne se můžete setkat například i s tím, že v některých městech je městská hromadná doprava v tento den zdarma.

10. září - Světový den prevence sebevražd

10.září byl Mezinárodní asociací pro prevenci sebevražd a Světovou zdravotnickou organizací vyhlášen Světový den prevence sebevražd (World Suicide Prevention Day).

V rámci tohoto dne se tyto organizace snaží upozornit na závažnost problému sebevražd.

V průměru téměř 3 000 lidí denně spáchá sebevraždu. Na každou osobu, která dokončí sebevraždu, připadá 20 a více pokusů o ukončení života. WHO a další partneři podporují prevenci sebevražedného chování, následovanou odpovídající léčbou a péčí o lidi, kteří se pokusili o sebevraždu a také zodpovědné informace o sebevraždách v médiích. Je třeba si uvědomit, že prevencí můžeme zabránit zbytečným úmrtím.

Mentální poruchy, deprese se podílejí na sebevraždách ve více než 90-ti procentech, ačkoliv na sebevraždu může mít vliv i celá řada socioekonomických, rodinných a individuálních krizových situací jako je ztráta milované osoby, nezaměstnanost a podobně.

Jednou z metod intervence jsou krizová centra. Existují přesvědčivé důkazy, že prevence a léčba depresí, alkoholismu a závislostí na jiných návykových látkách může redukovat počet sebevražd.

7. září 1836 položil pražský arcibiskup ve svatovítské katedrále českou královskou korunu na hlavu rakouskému císaři Ferdinandu V. řečenému Dobrotivý

Pod jménem Ferdinand V. se tak tento panovník stal posledním monarchou, který přijal české korunovační klenoty. V katedrále sv. Víta mu Svatováclavskou korunu na hlavu položil tehdejší pražský arcibiskup Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice a promluvil jako český král k poddaným v jejich rodném jazyce. Spolu s Ferdinandem byla korunována i jeho manželka Marie Anna Savojská.

Ferdinandovi se říkalo Dobrotivý pro své charitativní aktivity a jeho přízvisko bylo spíše odrazem jeho dobrácké povahy.

Vláda Ferdinanda V. byla poznamenána tím, že za císaře fakticky vládl konzervativní kancléř Klemens Metternich a samotný Ferdinand byl spíše na ozdobu. Paradoxně ale navzdory nenáviděnému Metternichovi se Ferdinand stal vedle Rudolfa II. asi nejoblíbenějším habsburským panovníkem, který kdy v zemích koruny české vládl. Svůj podíl na tom měl jeho mimořádný vztah k Česku, který se projevil i tím, že když byl v roce 1848 donucen abdikovat ve prospěch svého osmnáctiletého synovce Františka Josefa, rozhodl se Ferdinand dožít v Praze na Pražském hradě.
Do paměti obyvatel Prahy se Ferdinand zapsal jako laskavý pán, který rád chodíval ulicemi města a nikdy nezapomněl obdarovat žebráky drobnými mincemi a děti bonbóny. S měšťany se rád zastavoval a prohodil s nimi pár slov.

Jeho nástupcem byl František Josef.

2. září 1347 došlo k velkolepé korunovaci Karla IV. a jeho manželky Blanky z Valois

Církevní obřad řídil arcibiskup Arnošt z Pardubic a nejprve potřel Karlovu hlavu posvátným olejem z kalicha, poté ho přioděl do korunovačních rouch a potřel mu i ruce. Pak byly králi předány královské insignie - meč, koruna, žezlo a jablko.

Po svém potvrzení českým králem vydal řadu listin tvořících novou koncepci českého státu v Evropě, přislíbil také potvrdit privilegia stavů, úřady v Čechách měly patřit Čechům, na Moravě Moravanům, zároveň nikdo neměl povinnost konat vojenskou službu mimo hranice království.

1. září začíná byzantský liturgický rok a školákům začíná školní rok.

Den Hnutí nezúčastněných zemí
Po druhé světové válce se vytvořily dva velké mocenské bloky - západní (NATO) a východní (Varšavská smlouva). Oba bloky se snažily ovlivnit nezúčastněné státy a získat je na svou stranu. Výsledkem byl vznik Hnutí nezúčastněných zemí roku 1961 v Bělehradě.

Hnutí má 118 členů a zahrnuje africké státy, státy Jižní Ameriky, státy jižní Asie a některé další státy Ameriky a Evropy. Den Hnutí byl vyhlášen roku 1981 na konferenci ministrů zahraničních věcí.

30. srpna 1953 byla otevřena Zoologická zahrada Brno.

Počátky byly velmi skromné. Ještě řadu měsíců po slavnostním otevření v areálu neexistovaly pokladny - vstupné se vybíralo do klobouku. Na ploše 10 hektarů zahrada nabízela sedmisetmetrovou návštěvnickou trasu. Podél ní byly umístěny klece, voliéry a ohrady, jako ubikace fungovaly i dvě vysloužilé cirkusové maringotky. Původně jedinou budovou v zahradě byla hájenka, jejíž některé místnosti sloužily jako kanceláře ZOO.

Otevření ZOO bylo pro Brno významnou událostí. První kolekce zvířat se skládala pouze ze savců a ptáků, tvořilo ji 151 zvířat 51 druhů převážně domácího původu. Zoologicky nejvýznamnějším exponátem byl rosomák evropský, dalšími druhy pak např. medvěd hnědý, rys ostrovid, kočka divoká, jezevec lesní, dikobraz, mýval severní, velbloud dvouhrbý, lama krotká, jak, čáp bílý, čáp černý, kachna pižmová, sova pálená, výr velký, páv korunkatý a další. Ještě tentýž rok přibyl jeden pár lvů.

23. srpen - Den památky obětí nacismu a (totalitního) komunismu

Je hned několik významných dnů, které mají připomínat hrůzy totalitních režimů. Například u data 27. 6. je v českém kalendáři uvedeno Den památky obětí komunistického režimu (výročí popravy Milady Horákové). Mnohý stát má své vlastní významné dny.

Evropský parlament proto navrhl, aby se 23. 8. slavil oficiální, celoevropský Den památky obětí nacizmu a (totalitního) komunismu. I toto datum připomíná jednu historickou událost.

Roku 1939 byl uzavřen tajný pakt Ribbentrop-Molotov, ve kterém si vlády SSSR a Německa dohodly na vzájemném neútočení a rozdělení "sfér vlivu" po vypuknutí druhé světové války.

22. srpna 1891 zemřel spisovatel a básník Jan Neruda (narodil se 9. července 1834).

Jeho mnohotvárný a jazykově moderní publicistický styl ovlivnil další vývoj české žurnalistiky. Napsal přes 2000 fejetonů. Novinářský zájem o realistické zachycení života se projevil v povídkových knihách Arabesky a Povídky malostranské. Z básnické tvorby jmenujme - Hřbitovní kvítí, Písně kosmické a Balady a mnoho dalších...

21. srpna 1791 - Průmyslová zemská výstava v Praze

Průmyslová zemská výstava v Praze byla uspořádaná v pražském Klementinu ve dnech 21. srpna až 14. září 1791. Byla iniciována u příležitosti korunovace rakouského císaře Leopolda II.

Ač výstava v Klementinu v roce 1791 nebyla zřejmě tou první, neboť již roku 1754 byl pro Marii Terezii uspořádán ve Veltrusích "velký trh tovarů Království českého", přispěla k založení tradice průmyslových výstav u nás i v Evropě. V roce 1891 si ji Praha připomněla slavnou Jubilejní zemskou výstavou. V roce dvoustého výročí se na pražském Výstavišti konala Všeobecná československá výstava.

19. 8.
Mezinárodní den pirátů.
Když se řekne pirát, každý si asi představí hrubého, zarostlého, nemytého muže, často s páskou přes oči, dřevěnou nohou či hákem místo ruky.

Doba pirátů začala v 17. století, kdy lodě z Ameriky přivážely do Španělska drahé kovy a jiné bohatství. A trvá dodnes, i když v jiných podobách. Jelikož se pirátství většinou odehrává v mezinárodních vodách, je stíhání pirátů i z hlediska práva dosti složité. Piráti samotní v dřívějších dobách, kromě svých kapitánů či kormidelníků, nebyli nikdy pohádkově bohatí, často trpěli hladem a umírali mladí.

V populární literatuře a filmu jsou piráti líčení jako hluční, vulgární, drsní, násilničtí a krutí mořští bandité. Mívají občas pásku přes oči, dřevěnou nohu nebo hák místo ruky, zlaté náušnice, papouška na rameni nebo při ruce nezbednou lodní opičku. Však si vzpomeňte na filmy Ostrov pokladů či Piráti z Karibiku...

Kdoví, jak to bylo ve skutečnosti. Piráti existují ale i dnes. Piráty jsou označováni nejen bandité, kteří unáší lodě v mezinárodních vodách, ale i lidé, kteří načerno stahují filmy, hudbu, počítačové programy a další věci z internetu.