Malíř, krajinář Julius Theodor Gruss se narodil ve Varnsdorfu 22. 9. 1825, zemřel 12.5. 1865. Během dvaceti let své práce nám zachoval romantické podobenky krajiny severních Čech. Julius Gruss studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v krajinářské škole Maxe Haushofera. Právě Haushoferovo pedagogické působení v Grussovi probudilo cit pro velejemný způsob malby s propracovanými detaily stromoví, architektury a stafáže.
Po studiu se vrátil zpátky na sever Čech, kde se usadil nejprve v Teplicích a na poslední dva roky života v Liberci. Julius Gruss maloval rozmanitou a kopcovitou krajinu sopečného původu na Litoměřicku, v kraji svého otce.

Také maloval pohledy na Teplice a okolí, rovněž malebné Českosaské Švýcarsko, přes které již jako malý chlapec jezdil s otcem vystavovat do nedalekých Drážďan a kraj kolem Liberce. Grussovy severočeské krajiny jsou romantické krajiny, ve kterých vynikne bohatě členitý reliéf krajiny, často s typickými ruinami hradů a vodními plochami.

Je zastoupen ve sbírkách Galerie moderního umění v Roudnici nad Labe m, v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, v Památníku národního písemnictví.

Karel Souček se narodil 16.9. 1915 v Kročehlavech u Kladna, zemřel 26.11. 1982 tamtéž.
Byl to český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Už v mládí se u něj projevil výtvarný talent, který podporovali učitelé i prostředí. Vyučil se malířem písma a odtud vedla jeho cesta na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studoval u Františka Kysely. Studium mu poskytlo pevný základ a otevřelo cestu k moderním uměleckým směrům. Zkušenost s Kladnem a jeho industriálním prostředím však zůstala v jeho vidění světa stále přítomná.
Po válce se stal členem Skupiny 42, jejíž program vycházel z každodennosti moderního města. Souček maloval nádraží, čekárny, pasáže, kavárny či interiéry bytů, ale také lidi při práci i odpočinku. Jeho obrazy se vyznačují jemnou barevností, klidnou kompozicí a důrazem na atmosféru. Karel Souček zůstává spojen nejen s českým moderním uměním, ale i s Kladnem samotným. Narodil se zde, tvořil zde a nakonec zde i zemřel. Jeho obrazy nám připomínají, že město a jeho obyvatelé mohou být zdrojem krásy a inspirace - a že i v tichu průmyslového prostředí lze nalézt lidskost a poezii..

2.9. 1841 v Teplicích Šanově se narodil Julis Payer, zemřel 29.8. 1915 v Bledu. Byl to teplický rodák, horolezec, objevitel, kartograf a malíř.

Po vzoru otce se již v mládí dal na vojenskou dráhu. Věnoval se kreslení, topografii a přírodním vědám. Projevil nadání pro jazyky - naučil se dánsky a zvládl i další severské jazyky. Vrcholné období jeho života však leží v účasti na třech polárních výpravách. Jako vynikající kartograf byl pozván k účasti na druhé německé polární expedici k východním břehům Grónska.
V roce 1871 se účastnil první rakouské polární expedice do Severního ledového moře, která měla prozkoumat Barentsovo moře mezi Špicberky a Novou Zemí. Největších výsledků však dosáhl při druhé rakouské polární expedici v letech 1872-74, která měla najít volnou cestu směrem k severnímu pólu nebo proplout Severním ledovým mořem podél Sibiře k východu.
Expedice nepostrádala na dobrodružnosti, neboť polárníci se svou lodí zamrzli u západní pobřeží Nové Země a neovladatelně se pohybovali – zejména na sever. Dostali se až před neznámé souostroví a Payer měl tak možnost objevit pro svět novu zemi, kterou pojmenoval Země Františka Josefa.

V následujících letech se vydává na dlouhé přednáškové turné po celé Evropě (během 18 let 1228 přednášek), poté se a rozhodl věnovat umění. Žije ponejvíce v Německu a Francii, studuje malířství, v r. 1890 přesidluje do Vídně a zakládá dokonce i malířskou školu.
Payerova umělecká činnost byla ve své době ceněna stejně vysoko jako jeho zeměpisné výzkumy a objevy. Dosáhl v malířství vysoké dokonalosti a do dnes platí za největšího realistického malíře polárních krajin a témat spojených s polárními výpravami. Jeho obrazy jsou v galeriích i soukromých sbírkách řady evropských měst a některé i v USA.

28.8. 1884 v Chebu se narodil Johanna Adolf Mayerl, zemřel 23.9. 1954 v Horním Bavorsku. Byl to německý sochař a kameník, činný převážně v Chebu a Mariánských Lázních.
V dílně svého otce v Chebu se vyučil hrnčířem, poté následovala střední škola keramická v Teplicích, Akademie výtvarných umění u Josefa Václava Myslbeka. V letech 1923 a 1926 spolupracoval s českoněmeckými architekty a vytvořil sochařskou výzdobu pro budovy v Praze, v Chebu, v Mariánských Lázních. Jeho dílem je i populární socha Františka, symbol Františkových lázní. Nalezneme jí v Městském muzeu Františkových lázní.

22.8. 1648 se narodil Gerard Hoet, zemřel 2.12. 1733.
Byl to holandský malíř a rytec Zlatého věku. V roce 1672 se Gerard Hoet přestěhoval do Haagu, poté strávil rok v Paříži a přes Brusel se vrátil do Nizozemska. Usadil se v Utrechtu a založil akademii kreslení v roce 1697. O sedmnáct let později se vrátil do Haagu, kde strávil zbytek svého života. Zobrazoval hlavně náboženské, mytologické, popř. klasické předměty zasazené do krajiny, obvykle v malém měřítku. Méně často tyto předměty maloval ve větších formátech s více postavami a elegantním, klasicizujícím stylu. Jeho kniha o kresbě byla vydána v roce 1712.

Dne 16. srpna 1913 se v Kladně narodil Václav Junek, malíř, grafik, autor novoročenek a exlibris a ilustrátor dětských knih a učebnic, tvůrce cyklu litografií s náměty rodného Kladna (zemřel 29.1.1976 v Praze).
Vyučil se sazečem a pracoval jako typograf. Absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu a poté i pražskou Akademii výtvarných umění. Poprvé vystavoval své pastely a kresby v prosinci 1940 se svými spolužáky v prostorách Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení grafiků Hollar na Vltavském nábřeží a v Obecním domě.
Pracoval pro nakladatelství dětské knihy Albatros, ilustroval všechna vydání knih polárníka Františka Běhounka, ale také Jaroslava Foglara, Julese Verneho a dalších.

8.8. 1689 se narodil Václav Vavřinec Reiner, zemřel 9.10. 1743. Václav Vavřinec Reiner patřil k nejvýznamnějším českým malířům vrcholného baroka.
Praha Reinerova mládí nebyla pouze provinčním městem, nýbrž důstojnou metropolí království, kde stavební činnost byla obrovská. Vyrůstaly nové kostely, stupňovala se soutěž v honosném vybavování chrámů. V palácích i v zámeckých letohrádcích vznikaly interiéry komponované s myšlenkou dokonalé souhry uměleckých složek, malířství, plastiky, interiérově pojaté zahrady, letohrádky.

Prvním učitelem Václava Vavřince Reinera byl jeho otec Jan, který ho seznámil se základy kresby. Posléze se chlapce ujal strýc Václav, pro něhož talentovaný synovec kreslil a kopíroval obrazy. Dalšími učiteli a vzory byli Michal Václav Halbax, Petr Brandl a zvláště Jan Kryštof Liška.

Dílo Václava Vavřince Reinera nalezneme v Praze, Oseku, Dobré Vodě či ve Vratislavi, v Rakousku. Umělec maloval krajiny, bitevní obrazy, portréty a vytvářel mimořádné fresky, jimiž dotvářel architekturu Kiliána Igánce Dienzenhofera. Nástěnnými malbami vyzdobil mj, například pražský kostel svatého Tomáše na Malé Straně, dále knihovnu v kartuziánském klášteře v rakouském Gamingu, fresky jsou v kostele Panny Marie Vítězné na Bílé hoře, v Černínském paláci, v kostele svatého Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí v Praze, ve Vrtbovské zahradě můžeme spatřit fresku Venuše a Adonise atd.

2.8.1901 v Turnově se narodil Karel Kinský, zemřel 28.3. 1969 tamtéž. Byl to český malíř, grafik a regionální pracovník. V letech 1921 - 1928 vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u V.H. Brunnera a Frant. Kysely.
Byl mistrem drobnomalby - květin, travin, broučků, stromů. Věnoval se hodně užité grafice, jeho exlibris získala slávu i v zahraničí. Byl také nadšeným regionálním historikem, zabýval se minulostí i současností svého rodného Turnova. Jeho život a dílo bylo spojeno především s Turnovem a Turnovskem. Spolu s malířem Karlem Vikem patřil k předním osobnostem uměleckého spolku Turnovské dílo.

zdroj internet

25.7.1575 se narodil Kryštof Vetter, zemřel 18.7. 1650. Byl to kartograf, autor mapy Bohemiae Rosa z roku 1669. Jde o mapu Čech vycházející z Klaudyánovy mapy. Toto dílo patří mezi kartografické kuriozity. Mapu Čech v podobě růže nakreslil v odstínech šedi Kristián Vetter pro historické a vlastivědné dílo. Čechy jsou ve tvaru rozvité růže, která vyrůstá z Vídně. Růže má symbolizovat rozkvět země. V roce 1668 ji podle Vetterovy kresby vyryl do mědi augšpurský rytec Wolfgang Kilian. V současné době je mapa Bohemiae Rosa součástí mapové sbírky Národního technického muzea v Praze.

zdroj internet

18.7.1886 se narodil Karel Wagner, zemřel 25.1.1963, byl to malíř - krajinář. Studoval na ukrajinské akademii v Praze a v krajinářské škole profesora Zahela, kde strávil dva roky svého uměleckého vzdělání. Po absolvování těchto studií se začal věnovat výhradně malířství. Jeho umělecká kariéra byla poznamenána ranou zkušeností z I. světové války, kde byl v roce 1915 raněn. Po návratu se plně věnoval malířství, přičemž se zaměřil především na krajinu Vysočiny. Karel Wagner se proslavil svými krajinářskými obrazy, ve kterých se snažil zachytit krásu a atmosféru tohoto regionu. Jeho život je úzce spjat s obcí Kameničky, oblíbeným místem nejvýznačnějších českých krajinářů, kde od roku 1942 dlouhá léta žil a hlavně tvořil.

17.7. 1828 v Praze se narodil Quido Mánes, zemřel 5.8. 1880. rovněž v Praze.
Byl to český malíř a ilustrátor, člen významné umělecké rodiny Mánesů. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1838-1851. Po studiích se stal známým svou tvorbou žánrových obrazů, přičemž se zaměřoval především na realistické zobrazení každodenního života, jak pražské buržoazie, tak venkovských scenérií. K jeho oblíbeným námětům patřily i portréty, zejména děti, které se vyznačovaly jemností a citlivostí. V roce 1865 vytvořil významnou sérii ilustrací k dílu Don Quijote od Cervantese.

Quido Mánes byl nejen vynikající malíř, ale také ilustrátor a spolupracoval s mnoha významnými českými autory své doby. Ve své tvorbě přispěl k rozvoji české ilustrace a jeho obrazy byly součástí mnoha veřejných sbírek. Měl velký vliv na české malířství 19. století, zejména díky svému uměleckému odkazu a práci v oblasti žánrové malby, kterou obohatil o detailní postřehy každodenního života.

5.7. 1808 se narodil Hynek Jakub Heger, zemřel 11.5. 1854 ve Vídni. Byl to Česko - rakouský těsnopisec, autor první české těsnopisné soustavy. Pocházel z chudého prostředí, přesto vystudoval práva. Cesty ho zavedly do Vídně, pracoval u trestního soudu, později i v advokátních kancelářích. Začal se zajímat o těsnopis a jako nejvhodnější z několika možností vybral roku 1839 soustavu německého vynálezce F. X. Gabelsbergera

V roce 1843 získává císařské povolení přednášet těsnopis na vídeňské polytechnice a je jmenován mimořádným profesorem těsnopisu. O rok později se vydává do Prahy, aby kouzlem těsnopisu očaroval i svou domovinu.

Je pověřen založit stenografickou kancelář rakouského parlamentu a za pár let nasbírané zkušenosti. Český těsnopis se však i v jeho podání stále musí potýkat s přílišnou vazbou na Gabelsbergerův německý systém. Jakkoli měl Heger velký podíl na rozšíření těsnopisných znalostí v Čechách, jím navržená soustava neměla dlouhého trvání.

30.6. 1950 zemřel Václav Jícha, narozený 23.11. 1874. Byl to moravský malíř a pedagog. Vystudoval měšťanku v Novém Městě na Moravě a Učitelský ústav v Brně. Od roku 1899 vyučoval ve Strážnici, ředitel měšťanských škol, náměstek starosty. Věnoval se kresbě a krajinomalbě.

Václav Jícha byl členem Umělecké besedy v Praze, spolku výtvarníků Mánes a zakládajícím členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně. Svá díla vystavoval od roku 1902 a v roce 1910 zaujal odbornou i širokou veřejnost výstavou osmdesáti akvarelů v pražském Topičově salónu. Ve své tvorbě se věnoval převážně krajinomalbě, tedy zachycování přírodních scenérií i mizejícího rázu moravského venkova. S láskou maloval motivy z Českomoravské vysočiny a Slovácka za použití barevných tužek, tuší a pastelů, které často kombinoval, ovšem nejvíce proslul svými osobitými akvarely. Je pokládán za jednoho z nejlepších moravských akvarelistů před první světovou válkou.

Václav Neubert se narodil v roce 1852 v Nové Vsi u Kolína a zemřel 13. dubna 1936 v Praze. Byl to český knihkupec, tiskař a nakladatel. Byl majitel grafických závodů, které vznikly v roce 1877 na Smíchově, když jakožto knihkupec získal tiskařskou licenci. Od roku 1921 podnik fungoval pod jménem V. Neubert a synové a Václav Neubert jej vedl se svými syny Oldřichem, Miroslavem, Václavem a Karlem.
Václav Neubert vystudoval gymnázium a poté se vyučil knihkupcem a absolvoval jednoroční kurz ve Skřivanově obchodní škole v Praze. V budově Občanské záložny začal na ručním rychlolisu sám s pomocí manželky tisknout učebnice a drobné knihy, zabýval se též korekturami a nakladatelskými a distribučními záležitostmi. V roce 1902 se přestěhoval do nových moderních tiskáren v dnešní Grafické ulici na Smíchově (tehdy v Kobrově ulici), kde roku 1903 otevřel oddělení světlotisku a zinkografie a výrazně rozšířil sortiment. Tiskl i atlasy, různé obaly, prospekty, cenné papíry a ceniny.
Neubertovy závody patřily v Československu ke špičce a získaly si pověst i v zahraničí, zejména ve výrobě světlotisku, hlubotisku a zinkografie. Vydávaly náročná kartografická díla a atlasy a vedle toho také populární časopis Pestrý týden. Firma fungovala až do roku 1948, kdy byla znárodněna. Václav Neubert patřil k předním pražským tiskařům a nakladatelům první poloviny 20. století.

15.6. 1834 ve Zdíkově se narodil Jan Nepomuk Woldřich, zemřel 3.2.1906 v Praze. Byl to český geolog, paleontolog, amatérský archeolog, učitel. Studoval gymnázium v Českých Budějovicích a přírodní vědy na universitě vídeňské. Během svého života publikoval řadu odborných prací z paleontologie, geologie, prehistorie a antropologie. Věnoval se výzkumu nalezišť zejména v jižních Čechách, ale i v Rakousku. Zasloužil se také o vznik české geologické terminologie