Èo, alebo kto je Boh?
Datum:
12.01.2017 16:15
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
O hlubokých duchovních pøíèinách souèasného svìtového dìní
Tento text je pokusem o posti¾ení prvotní pøíèiny a posledního dùsledku velkého svìtového dìní, kterým má být zotroèení národù a zredukování lidstva samozvanou elitou na takzvanou zlatou miliardu.
Ano, za fatální nevìdomosti vý¹e zmínìných skuteèností jsou jednotlivci i celé národy jako ovce nenápadnì, ale jistì tlaèeni k nastolení nového svìtového øádu nadvlády elit nad absolutnì zotroèenými masami.
Nic se v¹ak nedìje náhodou a v¹e má svùj hluboký smysl. Pokusme se proto, jak ji¾ bylo zmínìno na zaèátku, najít prvotní pøíèinu toho, proè vùbec k podobné situaci do¹lo a zároveò se také pokusme pochopit, jaký hluboký duchovní význam a smysl bude mít koneèné, absolutní zotroèení lidstva, ke kterému to smìøuje.
V první øadì si musíme uvìdomit, ¾e v¹e, co se dìje má duchovní podtext, proto¾e my lidé ¾ijeme v rámci univerza, které má duchovní rozmìr. A proto skuteèné a prvotní pøíèiny toho, co v souèasnosti probíhá nemohou být jiné, jako duchovní.
Èlovìk je toti¾ bytostí duchovní a jeho nejhlub¹í duchovní jádro má své potøeby. Tøeba potøebu po pro¾ívání takového u¹lechtilého citu, jako je láska. Potøebu po pro¾ívání harmonie, dobra a ¹tìstí. Potøebu po spravedlnosti a lidskosti. Potøebu po poznání hlub¹ích souvislostí bytí a potøebu po Bohu.
Èlovìk dne¹ka je v¹ak ¾el materialista a potøeby jeho vlastního ducha jsou mu víceménì ukradené. To, co jej zajímá pøedev¹ím je hlavnì naplòování a uspokojování svých hmotných potøeb. Jedinì toto se mu stalo v¹ím a o nic jiného se ji¾ nesna¾í. Dokonce na nic jiného ji¾ ani nemyslí. Tímto zpùsobem v¹ak odsunul svého ducha i se v¹emi jeho potøebami kamsi stranou. Zavøel jej do ¾aláøe a doslova jej zotroèil svými, nikdy nekonèícími, hmotnými potøebami.
Nicménì lidé této zemì nepoznali a nepoznávají, ¾e v¹echno, co v sobì dlouhodobì vnitønì pøechovávají a ¾iví má nakonec tendenci projevit se zcela otevøenì a viditelnì i navenek. A proto pøesnì tak, jak to funguje pøi nemoci, kdy je témìø ka¾dá jednotlivá nemoc pouze vnìj¹ím zhmotnìním námi vnitønì pøechovávané negativity a disharmonie, pøesnì stejnì se na¹e vlastní, dlouhodobé zotroèování svého ducha nakonec zhmotòuje do vnìj¹ích pomìrù, v nich¾ se nás samotných sna¾í nìkdo reálné a fyzicky zotroèit. Zotroèováním vlastního ducha a ignorováním jeho potøeb si tak lidé sami sobì ukovali otrocké okovy nadvlády penìz, kapitálu, nadnárodních korporací a globalistických elit, usilujících o absolutní svìtovládu.
A proto¾e lidstvo nechce nic vìdìt o tìchto hlubokých, skrytých souvislostech a ve své slepotì nadále pokraèuje v zotroèováni vlastního ducha, stupòuje tím nutnì i svùj vnìj¹í útlak, jeho¾ prostøednictvím jsou lidé postupnì pøipravováni o v¹echny své svobody. Smyèka na jejich krku se stále více zatahuje, tøeba jen takovou snahou o odstranìní hotovosti a preferováním bezhotovostního styku, èeho¾ koneèným dùsledkem mají být podko¾ní implantáty. A to je opravdu jen jeden z pøíkladù pøipravovaného, ​​budoucího zotroèení obyvatel.
Lidé jsou v¹ak maximálnì povrchní a proto nic nevnímají. Dokonce se vysmívají a mají za blázny ty, kteøí je na toto nebezpeèí upozoròují.
Kdy¾ se ale nakonec dùmyslná smyèka na jejich hrdle zatáhne natolik, ¾e zalapají po dechu, kdy¾ globalistická elita plnì odhalí svou antihumánní tváø skrytou za souèasnou humanistickou maskou, kdy¾ zaène podle svých zvrácených plánù regulovat poèet otrokù na zlatou miliardu, kdy¾ se tedy souèasné, dobrovolné otroctví ducha obyvatelstva na¹í planety pøetransformuje do vnìj¹í podoby obludného, ​​novodobého otroctví, spojeného s utrpením, stupòujícím se a¾ do neúnosnosti, tehdy, i pøes v¹udypøítomnou bolest a hrùzu bude mít toto dìní svùj hluboký duchovní význam.
Kdy¾ toti¾ lidé poznají, ¾e jim v jejich situaci, kterou si sami zavinili, ji¾ nemù¾e pomoci nikdo a nic, pomalu, a jakoby v probouzení se z hlubokého spánku si zaènou uvìdomovat, ¾e existuje pouze jeden jediný, na koho pomoc se je¹tì budou moci obrátit a spoléhat. A sice Bùh!
Bùh, od kterého Ducha se odvrátili tím, ¾e vytrvale ignorovali existenci a potøeby vlastního ducha, tvoøícího jejich nejhlub¹í vnitøní podstatu. Takovým drsným zpùsobem tedy nakonec dostanou pøíle¾itost probudit v sobì k ¾ivotu duchovní jiskru, která v nich v¾dy ti¹e tou¾ila po Bohu, po Svìtle a po v¹ech vysokých, vzne¹ených a u¹lechtilých hodnotách a ctnostech.
Chápete tedy o èem je ve skuteènosti souèasné velké svìtové dìní, které se odvíjí pøed na¹ima oèima?
Je o na¹em vlastním, dobrovolném zotroèení ducha, které se zhmotòuje do reálné a fyzické podoby vnìj¹ího zotroèení, pøiná¹ejícího obrovské utrpení, ve kterém mají lidé ve ztrátì v¹ech svobod, jistot a dùstojnosti znovu probudit k ¾ivotu svého ducha a osvobodit jej.
Nebo» jedinì lidé svobodní duchem si zaslou¾í ¾ít ve svobodných pomìrech a ve svobodné spoleènosti, proto¾e oni sami si takovýmto zpùsobem pro sebe zevnitø navenek tyto pomìry zformovali.
Nebo» jedinì lidé, kteøí zaènou uspokojovat potøeby svého ducha po osobním ¾ivotì v souladu s dobrém, spravedlností, ctí a duchovností si zaslou¾í ¾ít v prostøedí a ve spoleènosti plné dobra, spravedlnosti, èestnosti a v¹ech ostatních vysokých a u¹lechtilých hodnot.
Nebo» my lidé mù¾eme v ¾elezném a neoblomném Zákonì zpìtného úèinku, èinném v tomto stvoøení sklízet v¾dy jen to, co jsme zasévali. A to ve vztahu k na¹emu konkrétnímu tématu znamená, ¾e za vlastní, vnitøní zotroèení ducha musíme nutnì sklidit zotroèení vnìj¹í.
Pokud tedy chceme pøe¾ít svobodný a lidsky dùstojný ¾ivot ve svobodné spoleènosti, musí tomu nutnì pøedcházet setba svobody vlastního ducha a naplòování v¹ech jeho u¹lechtilých potøeb.
No a o v¹ech tìchto nesmírnì vá¾ných skuteènostech je v souèasnosti tøeba otevøenì mluvit proto, aby lidé dobrovolnì nastoupily cestu ke svobodì ducha. Nebo» pokud tak dnes neuèiní dobrovolnì, bude muset nakonec probouzet jejich ducha utrpení, o jakém se jim dosud ani nesnilo.
Pokud tedy nechceme pro¾ít to, pøed èím jsme byli varováni ve Zjevení Janovì, v takzvané Apokalypse, která podrobnì popisuje co v¹echno se pøihodí duchovnì zotroèenému lidstvu, vykroème dobrovolnì na cestu k duchovní svobodì. Otevøeme se svému duchu, který k nám ti¹e promlouvá prostøednictvím na¹eho svìdomí a zaènìme vìdomì naplòovat jeho potøeby, které nás po na¹í smrti pøivedou do vý¹in Ducha a bìhem na¹eho ¾ivota na této zemi ke ¹tìstí, míru, spokojenosti a svobodì.
A mimochodem, víte co ve skuteènosti znamená slovo Apokalypsa? Znamená to promìna. Znamená pøemìnu duchovnì zotroèeného lidstva v lidstvo duchovnì svobodné. ®el ale, za cenu utrpení. Utrpení, které by nebylo vùbec nutné, kdyby lidstvo nastoupilo cestu ke svobodì vlastního ducha dobrovolnì.
http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©