Èo, alebo kto je Boh?
Datum:
29.01.2015 18:35
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
Proè nás víc pøitahuje zlo?
Na svìtì je neuvìøitelnì mnoho zla a zdá se, ¾e u¾ dokonce pøeva¾uje nad dobrem. Je tomu tak proto, ¾e to zlé je pro lidi jaksi pøita¾livìj¹í ne¾ to dobré. Konat zlo je toti¾ ve skuteènosti jednodu¹¹í, pohodlnìj¹í a lehèí, ne¾ konat dobro. A proto i vìt¹ina lidí volí tuto jednodu¹¹í a pohodlnìj¹í cestu, která na nì neklade témìø ¾ádné nároky.
Pochopení toho, proè je tomu právì takto a ne jinak si uka¾me na pøíkladu malého dítìte, stavìjíciho hrad z kostek. Dítì klade trpìlivì jednu kostku na druhou a vì¾e hradu se pomalu zvedají do vý¹ky. Tato èinnost od nìj vy¾aduje urèitou námahu, soustøedìní, pøemý¹lení, kombinování, fantazii a trpìlivost. Av¹ak najednou pøijde jiné dítì a ¹mahem ruky mu v¹echno zbourá.
A pøesnì takto je to i s dobrem a zlem. To dobré od nás vy¾aduje urèitou námahu, urèité sebeovládání, sebekázeò, sebe zu¹lech»ování a cílevìdomost v na¹em smìøování k vy¹¹ím a vzne¹enìj¹ím hodnotám.
Av¹ak to ¹patné od nás mnoho nevy¾aduje. Nevy¾aduje témìø nic, proto¾e zlu staèí, kdy¾ se lidé oddají a podvolí v¹em svým slabostem, vá¹ním a nedostatkùm. Kdy¾ se podvolí a bez zábran oddají tomu nejni¾¹ímu v sobì samých. A to je pøece tak snadné a pohodlné! Tak dokonale vyhovující lidské pohodlnosti a duchovní lenosti. Tak prosté, jednoduché a nenároèné, jako ¹mahem ruky zbourat hrad z kostek.
Právì pro toto tedy lidi pøitahuje zlo mnohem víc ne¾ dobro. Jako dobro, které na nì klade urèité po¾adavky a vy¾aduje od nich urèitou námahu cílevìdomého sna¾ení.
Vezmìme si napøíklad televizi. Je plná filmù a programù nízkého, ba a¾ toho nejni¾¹ího druhu. Je plná povrchnosti a neuvìøitelné my¹lenkové prázdnoty.
Proè? Proto¾e právì takto to lidé chtìjí! Proto¾e podle jejich názoru si právì pøi sledování takového druhu programù nejlépe odpoèinou. Nekladou na nich toti¾ ¾ádné morální ani intelektuální nároky. Lidem opravdu staèí pouze bezmy¹lenkovitì hledìt na obrazovku, a» u¾ se tam dìje v podstatì cokoli. Jen a» je to nenutí hloubìji uva¾ovat a zabývat nìjakými morálními hledisky.
Programy nároènìj¹ího druhu a hlub¹ího filozofického, etického, duchovního èi intelektuálního charakteru bývají vìt¹inou vysílány mimo hlavní vysílací èas a na takzvaných "druhých programech", kde nemají ani zdaleka takovou sledovanost.
Proè? Jednodu¹e proto, ¾e kladou na diváka urèité po¾adavky a urèitou námahu, kterou v¹ak vìt¹inový divák není ochoten vynalo¾it. A proto ve vysílání televizí pøevládá brak a nekvalita nad hodnotami a kvalitou. To ¹patné, nízké, mìlké a povrchní toti¾ lidem mnohem více vyhovuje, jako to dobré, èisté, hodnotné a u¹lechtilé, proto¾e to nevy¾aduje ¾ádnou námahu. Jen pohodlné podvolení se vlastní nízkosti.
Taková je pravda o èlovìku! O vìt¹inì lidí na této zemi! Kdo chce, mù¾e vidìt neoddiskutovatelné dùkazy v¹ude kolem sebe. Mù¾e je vidìt nejen ve struktuøe vysílání televizí, ale i v rozhlase, literatuøe, hudbì, na internetu, jako¾ i v ka¾dodenních ¾ivotních situacích. Lidé obecnì inklinují mnohem více k tomu negativnímu a ne k tomu lep¹ímu a pozitivnìj¹ímu. Proto je na svìtì tak mnoho neèestnosti, neohleduplnosti, bezcitnosti, nelidskosti, nespravedlnosti, l¾i, egoismu, neèistoty a neu¹lechtilosti, ale u¾ mnohem ménì èestnosti, ohleduplnosti, lidskosti, spravedlnosti, poctivosti, nesobeckosti, èistoty a u¹lechtilosti. To první je toti¾ ¾el mnohem jednodu¹¹í a pohodlnìj¹í, ne¾ to druhé.
Ka¾dý z nás jakoby v sobì skrýval dvì podstaty. Jednu dobrou a druhou ¹patnou. A èlovìk se ¾el radìji podøizuje té zlé, jakoby byl ochoten vyvinout urèitou námahu k vìdomému rozvíjení té dobré.
O této povaze èlovìka, o tomto neblahém sklonu lidstva øíkal u¾ kdysi Kristus ve svém podobenství o dvou cestách. O cestì pohodlné a ¹iroké, po které kráèí vìt¹ina a o cestì úzké, kterou nacházejí pouze nemnozí.
Ta ¹iroká cesta je cestou pohodlného odevzdání se zlému, nízkému a povrchnímu, která v¹ak vede do záhuby. Ta úzká cesta je cestou úsilí o dobro, poctivost, spravedlnost a u¹lechtilost. Je to cesta námahy v úsilí o dobro, která v¹ak jediná vede k plnému a ¹»astnému ¾ivotu. K ¾ivotu hodnému dùstojnosti èlovìka, zatímco ta druhá, ¹iroká cesta pohodlného pøizpùsobování se ¹patnému a nízkému nás devalvuje a strhává nás pod na¹i vlastní dùstojnost. Nebo ¾el mnohdy a¾ na úroveò zvíøete.
Pamatujme tedy a buïme si toho dobøe vìdomi, ¾e to dobré v nás bude potøebovat ke svému rozvinutí vynalo¾ení urèité námahy, zatímco tomu ¹patnému, nízkému a neu¹lechtilému v nás se staèí pouze pohodlnì podvolit.
Av¹ak jedinì rozvíjením dobra mù¾eme dospìt k plnohodnotnosti ¾ivota, zatímco v pohodlném odevzdání se ¹patnému se na samém konci skrývá zkáza. Skrývá se smrtonosná devalvace na¹í osobnosti, jako nevyhnutelný dùsledek na¹í duchovní lenosti, spoèívající v zhoubném sklonu pohodlného odevzdávaní se zlému.
http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©.