Letem, svìtem...
13.12 - Praha:Poslanci ve 3. ètení schválili senátní novelu zákona o sociálních slu¾bách, která významnì navy¹uje pøíspìvek na péèi pro osoby ve III. a IV. stupni závislosti, které nevyu¾ívají pobytové sociální slu¾by. V nejvy¹¹ím IV. stupni (úplná závislost) se pøíspìvek zvý¹í ze stávajících 13 200 na 19 200 Kè. Pozmìòovací návrh poslancù Romana Sklenáka a Aleny Gajdù¹kové (oba ÈSSD) pak navy¹uje pøíspìvek i ve III. stupni (tì¾ká závislost), a to z 9 900 na 13 900 Kè u dìtí a z 8 800 na 12 800 u dospìlých.
Demografická data jsou neúprosná. Populace stárne a personální i lù¾kové kapacity pobytových sociálních slu¾eb ji¾ pomalu nestaèí pokrýt poptávku. Výhled do budoucna je ale je¹tì varovnìj¹í. V roce 2030 bude zhruba ètvrtina obyvatelstva star¹í 65 let. V roce 2050 to bude u¾ tøetina obyvatelstva a ka¾dý desátý pak bude star¹í ne¾ 85 let. Je tedy nepochybné, ¾e poèet klientù sociálních slu¾eb bude stále narùstat a tuto potøebu nemohou pokrývat jen pobytové sociální slu¾by.
"Potøebujeme masivnì roz¹íøit jak pobytová zaøízení, tak neformální zpùsoby poskytování péèe. Pozmìòovací návrh Romana Sklenáka, který dnes poslanecká snìmovna schválila, podporuje právì ty neformální peèovatele, kteøí 24 hodin dennì a 7 dní v týdnu peèují doma o ty nejslo¾itìj¹í a nejtì¾¹í pøípady ve III. a IV. stupni závislosti. S ohledem na demografická data jsme pøesvìdèeni, ¾e posilování neformální péèe pøedstavuje správný trend," sdìlila po hlasování ministrynì práce a sociálních vìcí Jana Maláèová (ÈSSD).
Lidé chtìjí být radìji doma
Cílem zvý¹ení pøíspìvkù ve III. a IV. stupni závislosti je odlehèit finanèní situaci tìm, kteøí se rozhodnou peèovat o své blízké v domácím prostøedí. V souèasnosti je reálná dostupnost pomoci u pøíjemcù pøíspìvku v III. a IV. stupni závislosti znaènì disproporèní a znevýhodòuje ty, kteøí si zvolí tuto nároènou cestu pomoci blízké osobì.
Zùstat v péèi blízké osoby v domácím prostøedí upøednostòují nejen pacienti a jejich blízcí, ale jde o vhodnìj¹í variantu i ze zdravotního hlediska. Pobyt v domácím prostøedí má toti¾ pozitivní vliv na psychiku a celkový zdravotní stav pacientù. Zvlá¹tì patrné je to u dìtí, nebo» III. a IV. stupeò závislosti se zdaleka netýká jen starých osob.
Lidé, kteøí se rozhodnou obìtovat své pohodlí a mo¾ný výdìlek v práci proto, aby mohli poslou¾it svým blízkým, se èasto dostávají do velmi slo¾ité ekonomické situace. Podle prùzkumu Ministerstva práce a sociálních vìcí je témìø tøetina peèovatelù nucena vyu¾ít své úspory, neoèekávaný mìsíèní výdaj ve vý¹i 9600 Kè pøedstavuje problém pro nadpolovièní vìt¹inu peèovatelù a vìt¹ina neformálních peèovatelù (respondentù) uvedla, ¾e s celkovým mìsíèním pøíjmem vystaèí jen s obtí¾emi.
Tenká hranice mezi III. a IV. stupnìm
O èasto existenèních problémech lidí, kteøí se rozhodli vzít na sebe bøímì péèe o osobu blízkou, se ví u¾ nìjakou dobu. Návrh na zvý¹ení tìchto pøíspìvkù proto pøipravila u¾ vláda Bohuslava Sobotky (ÈSSD). Pøíslu¹ný snìmovní tisk se v¹ak s koncem volebního období nestihl projednat a návrh tedy "spadl pod stùl". Zvedli jej ale senátoøi za ÈSSD v èele s ji¾ bohu¾el zesnulým senátorem Vladimírem Plaèkem (ÈSSD) a pøedlo¾ili návrh, který osobám ve IV. stupni závislosti (úplná závislost), které nevyu¾ívají pobytových sociálních slu¾eb, zvy¹uje pøíspìvek na péèi z 13 200 na 19 200 Kè.
Tento návrh posléze získal dostateènou podporu poslancù v prvním i druhém ètení. Podle poslance Romana Sklenáka (ÈSSD) v¹ak bylo s ohledem na potøeby tìchto lidí potøeba zajít je¹tì dál. Podle nìj je toti¾ skuteèná hranice mezi III. a IV. stupnìm závislosti velmi tenká. Byl to prý také hlavní dùvod, proè spoleènì s poslankyní ÈSSD Alenou Gajdù¹kovou navrhli, aby se navý¹il i pøíspìvek lidem s III. stupnìm závislosti.
Pozmìòovací návrh ÈSSD se dotkne desítek tisíc lidí navíc. Zatímco navý¹ení ve IV. stupni se týká zhruba 25 tisíc osob, navý¹ení ve III. stupni závislosti se dotkne pøibli¾nì 60 tisíc osob. Mnoho zdravotnì posti¾ených dnes spadá právì do této kategorie, co¾ je také jeden z dùvodù, proè návrh ÈSSD je¹tì pøed hlasováním podpoøila i Národní rada osob se zdravotním posti¾ením (NRZP).
Tiskové oddìlení MPSV
Jana Buraòová