Letem, svìtem...
02.12 - Ostrava:Rostliny v areálu ostravské zoologické zahrady i botanického parku se pomalu ukládají k zimnímu spánku. Vìt¹ina listù stromù a keøù s výjimkou stálezelených kalin, pìni¹níkù èi bobkovi¹ní u¾ vzdala svùj boj se stále chladnìj¹ím poèasím a opadla. Vládu barev v parku tak pøebírají hlavnì jehliènaté druhy, které nyní v krajinì výbornì vyniknou. I nìkteré jehliènany ztrácejí své o¹acení z jehlic, av¹ak ne¾ o nì pøijdou, vytváøejí zajímavé barevné kompozice. Kromì obecnì známého modøínu mezi nì patøí i tisovec dvouøadý (Taxodium distichum), nìkdy také nazývaný bahenní cypøi¹. Dorùstá vý¹ky a¾ 50 metrù, pochází z jihovýchodu Spojených státù a do¾ívá je vìku 700-1000 let.
Tisovce rostou na Zemi ji¾ od pravìku a dokladem o jejich stáøí jsou zkamenìliny listù staré asi 20 mil. let. I u nás v oblasti mostecké uhelné pánve jsou velmi èasté otisky stromu, který je od souèasného tisovce k nerozeznání. Vìdci mu dali jméno Taxodium dubium.
V USA je tento strom dùle¾itou hospodáøskou døevinou. Jeho døevo je odolné vùèi hmyzu i houbovým hnilobám. Doká¾e rùst a produkovat kvalitní døevo i v zabahnìných lokalitách, co¾ na¹e stromy na podmáèených plochách nedoká¾ou.
Pokud roste tisovec na extrémnì mokrých stanovi¹tích, vytváøí dýchací koøeny, které vystupují pomìrnì vysoko nad povrch pùdy, aby mohly pøijímat vzduch a dále ho rozvádìt do rostliny. Nìkdy tyto koøeny dorùstají tak pozoruhodných tvarù, ¾e pøipomínají draèí zuby, které chrání samotnou rostlinu. Tato rostlina je dekorativní bìhem celého roku, zvlá¹tì na podzim, kdy se opadávající jehlièí zbarvuje do výrazné hnìdooran¾ové barvy. Díky tomu je nìkdy neoprávnìnì pova¾ována za odumøelý kus. V na¹ich podmínkách je tisovec odolný a obèas k vidìní v parcích i botanických zahradách. Existuje nìkolik men¹ích a zakrslých odrùd, které lze pìstovat i v men¹ích soukromých zahradách.
V ostravské zoo roste tisovec u Voliér ptákù Tibetu a Èíny a v expozici Pevninské ostrovy.
©árka Nováková