MÁME PANA PREZIDENTA Sobota 28. ledna. Napìtí, nervy, oèekávání, sledování televizních pøenosù od rána do veèera, drnèící telefony, nedoèkavost. Ta se nejvíc projevila kolem 16ti hodin, kdy údajnì mìlo být spoèítáno mno¾ství hlasù, u¾ trochu prozrazující kam se volby ubírají. Napìtí však nepolevovalo. Hodnoty vyskakující na svítící tabuli se zprvu plus mínus pohybovaly dost blízko podobným cifrám. Ale jak èas ubíhal, pøece jen pomalu hlasy pøibývaly na jedné stranì. Radost v „generálském štábu“ byla nezmìrná. Ès. televize byla celou dobu pøítomna a pilnì divákùm nabízela reportá¾e z pódia, kde se budoucí prezident setkával a zdravil s gratulanty a návštìvníky. Všichni byli s jásotem vítáni i davem pod pódiem, kde bylo na tisíc lidí. Nejvíce snad prezidentka Slovenska Zuzana Èaputová. Objevila se s gratulací neèekanì. Však její bývalý volební tým nyní pomáhal k vítìzství Petru Pavlovi. Líbilo se mi, kdy¾ je generál Pavel jednotlivì pøestavoval, ¾e jsou to všechno mladí lidé.
Máme nového prezidenta. A je to radost, kterou sdílím, i kdy¾ mùj favorit byl Pavel Fischer. Aspoò ¾e se umístil hned na ètvrtém místì za tøemi oficiálními (dle prùzkumù), jimi¾ byli Petr Pavel, Andrej Babiš a Danuše Nerudová. Ovšem nyní zde píši o druhém kole, kde byli vybráni za soupeøe Petr Pavel a Andrej Babiš. Èas dvou týdnù mezi prvním a druhým kolem vyplnily slovní bitky, v ní¾ se ovšem bil v prsa pøedevším Andrej Babiš. Lidé znají jeho zpùsoby v „debatách“. Dostane otázku, která se mu nelíbí a okam¾itì zavede øeè jinam. Hlavnì na to, co udìlal ON pro nás, pro lidi. Hezky to vystihuje vtípek, bì¾ící na FB. Otázka zní kolik má koèka uší. Zatímco Pavel odpoví dvì a tím to konèí, Babiš vyjmenovává, co všechno jeho hnutí ANO pro koèky udìlalo dobrého vèetnì slev na jízdném, podpory v nezamìstnanosti a podobné blbiny.
První duel, který jsem vidìla na CCS Prima News byl pøímo k popukání. Na jedné stranì sedìl rozvá¾ný mu¾, který klidnì odpovídal na otázky a stranì druhé rozdivoèený šašek, který prskal jednu nesmyslnou le¾ za druhou, osoèování a vychloubání co dobrého dìlá ON. Taky se dr¾el osvìdèeného zpùsobu jak nejlépe na ovce – strašení a teï válkou, kterou na lidi chce vrhnout jeho protivník, zatímco on je za mír. To opakoval nesèíslnìkrát, a¾ mu moderátor nìkolikrát pøipomínal, ¾e to u¾ jsme od nìho slyšeli. Z druhé a dalších debat jsem si poslechla u¾ jen èásti, proto¾e se opakovalo stále to samé.
Výsledek u¾ znáte. Máme nového prezidenta, za kterého se snad nebudeme muset stydìt. Z Hradu odejde, resp. bude odvezen èi odnesen mstivý zlodìdek, jak se mu èasto øíká a to i se svými kriminálem zapáchajícími poskoky. Mohla bych pokraèovat, ale to by nebyl èlánek, ale kniha.
Nakonec patøí dík všem, kdo šel volit. Úèast byla mimoøádná. A to i v zahranièí, kde musejí lidé za volebním místem cestovat èasto stovky a¾ tisíce kilometrù. Pro zajímavost. Zatím co v Èeské republice získal Petr Pavel 58,32 procent hlasù, Andrej Babiš 41,67, Èeši v zahranièí dali Pavlovi 95,21 a Babišovi jen 4,78 procent hlasù.
Z celých voleb jsem mìla pocit èehosi radostného. Jakýsi závan pìkného jarního dne, kdy se vyèistí náš krásný Pra¾ský hrad.
