Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marcela,
zítra Alexandra.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

SOUZNÌNÍ 2018
 
Mezinárodní festival adventních a vánoèních zvykù, koled a øemesel.

13. a¾ 16. 12. 2018 – Frýdek-Místek, Kunèice pod Ondøejníkem, Kozlovice (Beskydy), Frenštát pod Radhoštìm, Ostrava-Mariánské Hory

 
Jubilejní Souznìní zkrášlí adventní atmosféru. Pùvodnì jednodenní pøedvánoèní akce, v souèasnosti ètyødenní festival navazuje na svou úspìšnou tradici a zavítá na více míst v Moravskoslezském kraji. Celkovì u¾ podvacáté.  

Ojedinìlou adventní nadílku pøipraví mimo jiné zpìvaèka PATRICIA JANEÈKOVÁ  i ONDØEJ RUML.
 

***
 
Pro bramborový salát bych i duši vypustila, øíká Patricia Janeèková, která zkrášlí program letošního Souznìní
Noblesní zpìvaèka Patricia Janeèková bude jednou z hvìzd letošního festivalu Souznìní. V následujícím rozhovoru tato pùvabná vokalistka z Ostravy prozrazuje, proè koncert ve Frýdku-Místku, který se uskuteèní 13. prosince v kostele svatého Jana a Pavla, pova¾uje za jedineèný. Zároveò se také doètete, jak obvykle Patricia Janeèková tráví vánoèní svátky a co chystá na pøíští rok.
 
V rámci festivalu Souznìní vystoupíte v naprosto jedineèné spoleènosti, a to se svìtovì uznávanou houslistkou Hanou Kotkovou a znamenitým komorním souborem Barocco sempre giovane. Proè by hudební fajnšmekøi mìli tento koncert navštívit. Na co byste je nalákala?
Program vánoèního koncertu ve Frýdku-Místku je sestaven velmi promyšlenì a bude opravdu výjimeèný. V mém podání zazní napøíklad Bachova kantáta „Jauchzet Gott in allen Landen“ nebo Vivaldiho „Gloria Patri“ pro soprán, housle a continuo. S Hanou Kotkovou, se souborem Barocco sempre giovane a s dirigentem Josefem Kreèmerem se setkám poprvé a na spolupráci se opravdu tìším. Vìøím, ¾e zvláštní atmosféra koncertu bude umocnìna i tím, ¾e koncert zaznamená Èeský rozhlas, a pro všechny milovníky krásné hudby ho odvysílá ve vánoèním èase, a to 25. prosince od 12 do13 hodin, stanice Vltava.
 
Koncert ve Frýdku-Místku se uskuteèní v kostele svatého Jana a Pavla. Zpíváte ráda v kostelích? V èem spatøujete nejvìtší rozdíl ve zpívání v divadlech, koncertních síních a kostelích? Vnímáte v kostelích jinou atmosféru i to, ¾e se jedná o sakrální stavby? 
Sakrální stavby mají v naprosté vìtšinì skvìlou akustiku a není náhodou, ¾e jsou stále více vyhledávány coby koncertní místa, a ¾e velká vìtšina záznamù této hudby se poøizuje právì tam. Navíc díla tohoto zamìøení byla zpravidla komponována pøímo pro chrámové provedení. A já jsem v¾dy vdìèná za pøíle¾itost si v tìchto prostorách zazpívat. Nepopsatelný duchovní rozmìr kostelù bezesporu ovlivòuje jak interprety, tak i publikum.
 
Festival Souznìní mimo jiné pøedstavuje adventní a vánoèní zvyky. Jak jste na tom s vánoèními zvyky?
Vánoce pro¾ívám v¾dy s nejbli¾ší rodinou. Øíká se „svátky pohody a míru“, ale jako všude jinde i u nás vládne pøedvánoèní shon. Nejhorší je vánoèní úklid. Ale po tom všem pøijde krásný veèer plný radosti a lásky. Nikdy jsme nìjak obzvláš» zvyky nedodr¾ovali. ®ádná šupina pod talíøem, ani rozkrajování jablíèka, ¾ádné lití olova ani skoøápkové lodièky. Zkrátka jen koledy, perníèky a bramborový salát, pro který bych i duši vypustila.
 
Pøibli¾nì rok u¾ také vystupujete v Národním divadle moravskoslezském v roli Julie v muzikálu Romeo a Julie. V èem vidíte nejvìtší plus této role pro vaši pìveckou kariéru?

Role Julie mì velmi obohatila a posunula hlavnì herecky. Do té doby jsem s herectvím nemìla skoro ¾ádnou zkušenost. Musela jsem se do Julie vcítit a pochopit ji. Uvìdomit si, co pro mì znamená láska, souznít s Romeem, být s ním jedno tìlo, jedna duše. Pracovali jsme velmi intenzivnì, s kolegy jsme zkoušeli nejen v divadle, ale i ve volném èase. Nauèila jsem se zpívat muzikálovì, pou¾ívat více hrudní rejstøík.
Další herecké zkušenosti získávám i v Moravském divadle Olomouc, kde hostuji v èinoherním souboru. Jednak ve vesnickém dramatu „Bo¾í mlýny“ od Jana Vrby, a teï novì zkoušíme známý èeský muzikál „Starci na chmelu“, který bude mít premiéru 25. ledna.
 
V roce 2014 jste se stala absolutní vítìzkou celosvìtové pìvecké soutì¾e Concorso Internazionale „Musica Sacra“ v Øímì. Jak moc bylo toto vítìzství dùle¾ité pro vaši pìveckou dráhu?
Ka¾dý podobný úspìch, zejména na mezinárodní úrovni, znamená pro interpreta urèitý kvalitativní pøedìl – zále¾í samozøejmì na okolnostech, ale také na štìstí. Já jsem na základì vítìzství v Øímì získala napøíklad stá¾ na letních pìveckých kurzech v italském Arezzu nebo pozvání k úèinkování na mezinárodním festivalu Terras Sem Sombra v Portugalsku. A samozøejmì s tím souvisí mezinárodní publicita a nové profesionální kontakty.
 
Z minulosti zpátky do pøítomnosti. Kdy¾ se ohlédnete za letošním rokem a rekapitulujete, co byste zdùraznila?
V první øadì jsem ráda, ¾e jsem splnila své studijní povinnosti a na podzim nastoupila do druhého roèníku na Ostravské univerzitì, kde studuji operní zpìv pod vedením Evy Døízgové-Jirušové. Významným byl pro mne po letech opakovaný návrat do Øíma, kde jsem se úspìšnì zúèastnila velmi nároèného konkurzu na roli Gildy v pøipravované filmové verzi Verdiho opery Rigoletto. Projekt by se mìl realizovat v pøíštím roce. Pokud jde o koncertní èinnost, mám za sebou øadu pro mì velmi obohacujících a podnìtných koncertních a festivalových vystoupení, jako napøíklad v Rudolfinu s orchestrem FOK, na Talentinu Zlín, na slovenském festivalu Pro musica nostra, dále mùj první recitál s klavíristou Michalem Bártou ve Zlaté korunì v rámci Letního festivalu Jihoèeské filharmonie, zahajovací koncert sezony Janáèkovy filharmonie Ostrava a také úèinkování s Filharmonií Bohuslava Martinù a s barokním souborem Collegium Marianum.
 
A na co se mù¾e tìšit vaše publikum v nadcházejícím roce?
Právì se pøipravuji na dva novoroèní galakoncerty, které mì èekají na pøelomu roku v Poznani s Poznaòskou filharmonií pod taktovkou renomovaného dirigenta £ukasze Borowicze, na které se moc tìším. Bude pokraèovat moje spolupráce s Janáèkovou filharmonií Ostrava, tentokrát na cyklu koncertù „Filmové melodie“. Opìtovnì jsem byla oslovena øeditelem Lednicko-Valtického hudebního festivalu, kde vystoupím s ansámblem Collegium Marianum a s orchestrem Barocco sempre gioavane. Na podzim mì èeká rovnì¾ koncert v Pra¾ském kostele sv. Šimona a Judy „Stará hudba ve FOK. V Národním divadle moravskoslezském – Divadle Jiøího Myrona zùstává v repertoáru úspìšný muzikál „Romeo a Julie“ a v kvìtnu 2019 bude mít premiéru opera „Così fan tutte“, ve které ztvárním roli Despiny. V jednání je souèasné dobì i nìkolik zahranièních vystoupení a samozøejmì, jak jsem ji¾ zmínila, v Øímì bych mìla natáèet filmovou verzi opery Rigoletto.
 
Patøíte k tìm, kteøí si dávají novoroèní pøedsevzetí? A jaké by bylo vaše pøání do pøíštího roku jak pro sebe, tak pro ostatní lidi?
Novoroèní pøedsevzetí si dávám, ale tajnì, jen tak pro sebe. A pak se taky sama buï pochválím, nebo pokárám. (smích) Sobì bych pøála, aby mì potkávaly samé zajímavé hudební výzvy a hudbymilovnému publiku spoustu zá¾itkù s krásnou hudbou.

Podívejte se také - 1
Podívejte se také - 2
 
* * *

Veškerý èas na tomto svìtì je po¾ehnáním, øíká Ondøej Ruml, který vystoupí na festivalu Souznìní
Letošní festival Souznìní nabídne vícero hudebních lahùdek. Patøí k nim také vystoupení hlasového kouzelníka Ondøeje Rumla, který se 16. prosince pøedstaví v kulturním domì ve Frenštátì pod Radhoštìm jednak v samostatném koncertním bloku, tak spoleènì s formací Skety. 
V následujícím rozhovoru tento všestranný zpìvák mimo jiné prozrazuje, proè koncert v rámci této oblíbené akce pova¾uje za svátek a proè má blízko k umìleckým øemeslùm.
 
V rámci festivalu Souznìní vystoupíte ve Frenštátì pod Radhoštìm také s vokální formací Skety. Co mohou pøíchozí od tohoto koncertu oèekávat?
Se Sketami jsem spolupracoval u¾ nìkolikrát pøi rùzných pøíle¾itostech. Je to podle mì jedna z nejlepších souèasných vokálních kapel a mám je rád i jako lidi. Byla pro mì radost natoèit s nimi na jejich album píseò „Dadaismus“. Tuto píseò spoleènì zazpíváme i na festivalu Souznìní a pøidáme ještì nìjaké kousky postavené na improvizaci, co¾ je nedílná souèást jazzu a hudby vùbec.
 
Bude toto vystoupení pro vás v nìèem výjimeèné?
Pro mì to bude urèitì jiné v tom, ¾e si zase zazpívám se Sketami, co¾ je pro mì v¾dycky svátek. Oni jsou nesmírnì aktivní a progresivní, tak¾e mì samotného zajímá, kam se zase posunuli v tvorbì i ve zvuku. Já budu mít s sebou svùj looper, co¾ je pøístroj, díky kterému si nahrávám svùj hlas do smyèek, a takhle vznikají vícehlasé písnì. Mám tam i jednu jakoby vánoèní písnièku.
 
Nedávno jste také vydal nové vánoèní album „Zapomenutý pøíbìh“. Jak byste jej popsal tìm, kteøí tento poèin ještì neslyšeli?
Popsal bych to slovy samotného tvùrce a autora tìch písnièek Zdeòka Brièkovského: „Zapomenutý pøíbìh vypráví nejen o narození Je¾íška v Betlémì, ale i o tajemném zrození záøivého Svìtla v nás. To Svìtlo se v nás mù¾e rozsvìcet ka¾dý den – drobnými dobrými skutky, láskou k druhému èlovìku.” Já sám cítím, ¾e je to v mém dosavadním hudebním ¾ivotì naprosto zásadní deska. Nejedná se tentokrát o ¾ádný hudební experiment ani neotøelé pøedìlávky známých písní. Jsou to vlastnì úplnì obyèejné písnièky. Pøeji si, aby se èlovìk aspoò na chvilku zastavil, ztišil se a nechal ty písnì na sebe pùsobit.
 
Kdy¾ u¾ jsme nakousli tematiku Vánoc, jak toto období v kontextu celého roku vnímáte? Dodr¾ujete napøíklad nìjaké vánoèní èi pøedvánoèní zvyky? 
Urèitì to k tomu patøí, ale nevnímám to jako mechanické dodr¾ování nìjakých tradic nebo za¾itých zvyklostí. Pro mì tradice, které se dodr¾ují, jako napøíklad pouštìní skoøápek nebo rozkrojení jablíèka, jsou vedlejší jevy, které doplòují podstatu, kterou Vánoce nesou. Èlovìk se aspoò jednou za rok zastaví, spoèine, trošku pøemýšlí nad tím, co bylo, je a co bude. Na albu „Zapomenutý pøíbìh“ øíká Bolek Polívka hned v úvodu: „Vánoce jsou svátky, které slavíme ji¾ po staletí. Jsou to svátky, které mají èlovìka obrátit dovnitø, k sobì a zároveò k nìèemu, co nás pøesahuje.“ A to je myslím souvìtí, je¾ mluví za vše.
 
Souèástí doprovodného programu v rámci festivalu Souznìní je ve Frenštátì pod Radhoštìm také pøehlídka umìleckých øemesel. Jaký je váš vztah k tìmto lidovým tvùrcùm?
Chovám k nim velkou úctu a respekt. Mùj dìda kromì toho, ¾e byl stavební in¾enýr, se vìnoval také øemeslu. Byl truhláø. A mì jako kluka nesmírnì bavilo motat se mu pod nohama a vyrábìt spolu s ním rùzné rámeèky, stolièky, dveøe a nevím co všechno. Jestli bych si mohl nìco vyzkoušet, tak urèitì bych rád zkusil umìlecké kováøství nebo foukání skla. To mì fascinuje. Ten oheò u toho.
 
Pøedvánoèní èas bývá obdobím rekapitulací, tak se nabízí otázka, jaký byl tento rok pro Ondøeje Rumla a jaké výzvy vás èekají v pøíštím roce?
Byl to krásný rok. Však ještì je. A ten pøíští bude taky krásný. Veškerý èas tady na tom svìtì je po¾ehnáním pro nás, kterým bylo dopøáno tu na chvilku ¾ít. Se všemi radostmi i strastmi.
 
Petr Bidzinski


Komentáøe
Poslední komentáø: 12.12.2018  07:06
 Datum
Jméno
Téma
 12.12.  07:06 Karla I.
 12.12.  06:13 KarlaA