Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Leopold,
ztra Otmar.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!


Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi budeme popisovat djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat. Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz  Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.

Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.


Potok

Dávno se zapomnlo, e se za druhé svtové války nesmlo tancovat. Vesnická zábava u Viktora zstala jen ve vzpomínkách. Mládí však chtlo své a tak se tanilo na erno ve stodole, pi škubakách a v malých jizbách, kde se zdaleka nedala roztoit ádná polka, ne tak valík. I v tom váleném smutku vznikala iniciativa. Nikdo u neví, í to byl nápad, který se s takovým zápalem uskuteoval.

Radhošský potok, který se vinul k Frenštátu lesnatým údolím, vroubilo nkolik malých mlýnk. Byly to takové mlýnky píruní – devná bouda jako vtší klna a uvnit mlýnské zaízení pohánné vodou potoní.

Jeden patil Vodákovi, pod ním další Tondovi Strnadlovi a ten poslední vdov ttce Verun. V prvních dvou se ješt mlelo, za války samozejm na erno, mlýnek ttky Veruny u byl naisto mimo provoz, protoe stryk Jan u byli dávno po smrti a „kluci od ttky Veruny“ – to bylo pojmenování pro Bohuša, Jana a Pepu o mletí zájem nemli.

Anonymní nápad tady byl a hned našel realizátory. S nevšedním elánem a tempem se zaalo „v potoku“ pracovat po šicht, v sobotních odpoledních a v nedli – také jenom odpoledne. Tenkrát se ješt nedle musela svtit.

 

Zplanýrovali prostor u potoka, vzniklo hišt na volejbal, vztyily se sloupy na sí. Volejbalová sí – to byl velký problém. Nkdo sehnal špagáty a naše maminka, která umla necovat, ji vyrobila. Sehnala se dokonce i drátná sí, kterou se pikryl potok, aby mí neuplaval. I lavika pro rozhodího tam byla a hned se zaalo hrát. Jednu stranu potoka lemoval les, ale na protjším svahu byl jenom porost vzrostlých jedlí a mezi nimi se udlaly plošinky, malé terásky, na nich laviky.

 

Ani na dcka se nezapomnlo. Mezi dvma jedlemi se mohla houpat na houpace. Mlýnek se zmnil na jednoduchou chatu, stejn prost vybavenou a odtamtud se linuly zvuky z gramofonu na kliku. Chata se pyšnila cedulí „AHOJ“ umn vyrobenou z drobných bezových vtviek. U vstupu do údolíka veliká cedule nad celou cestou hlásala „OGAI VAS VITAJU!“

 

Vzniklo prostedí pro válenou mláde jako z pohádky a nikdy nikoho ani nenapadlo, e by tam mohl zavítat njaký „nkdo“ na kontrolu. Od jara do podzimu se vdycky k veeru hrával volejbal, samozejm e i o sobotách a o nedlích. Veer, vte nebo nevte, pi gramofonu se tancovalo. V ase, kdy i boty byly na pídl, nikomu nepišlo líto, e se pi tancování dely na pkn drsném parketu.

 

Mj vk mi dovolil jenom pihlíet a nkdy na m pišla ada na houpace.
S ukonením války akce v potoku pestávaly. A v íjnu v roce 1956 jsem se stala úastníkem dní i já.Na hišti udlali velký táborák a já jsem tam spolu s ostatními skládala skautský slib.

 

Hana Juraáková

* * *
Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 22.05.2018  10:04
 Datum
Jmno
Tma
 22.05.  10:04 Von