Letem, svìtem...
05.01 - Ostrava:Nová expozice v Zoologické zahradì a botanickém parku Ostrava pro krajty zelené vznikla v pavilonu Papua - nejvìt¹ím akvaterarijním komplexu ostravské zoo. Nové akvaterárium najdou náv¹tìvníci v prùchodu do Voliéry Papua.
Kromì krajt, které se staly prvními zástupci hadù v tomto pavilonu, jsou ve vodním prostøedí k vidìní i dva zástupci paprskoploutvých ryb. Jedná se o hejno støíkounù pìtitrnných - ryb se zajímavou strategií lovu potravy - a murénu sundskou, co¾ je jediný druh murény, která v dospìlosti obývá sladké vody. Vybudováním nového akvaterária do¹lo k roz¹íøení a zpestøení prostoru prezentujícího náv¹tìvníkùm vzácné zástupce papuánské pøírody. Spoleènì s otevøením nového akvaterária bude zároveò znovu zprovoznìna expozice Písèiny øeky Fly, její¾ souèástí je akvárium o objemu 8000 litrù, které pro¹lo v minulých mìsících rozsáhlou opravou. Akvárium obývají dva druhy ¾elv - karetky novoguinejské a dlouhokrèky Siebenrockovy - a starobylé ryby baramundi severní. Více v následujícím videu.
***
Krajta zelená (Morelia viridis) obývá celou Papuu (ostrov obecnì znám jako Nová Guinea) a pøilehlé malé okolní ostrùvky, kde se vyskytuje v mnoha barevných formách. "Krajty v Zoo Ostrava pocházejí z malého souostroví Aru jihozápadnì od Papui. Na tìchto ostrùvcích se nachází tropický de¹tný les se spoustou èasto bezejmenných øíèek. Jedna z nich se stala pøedlouhou pro na¹e nové akvaterárium," vysvìtluje vedoucí zoologického oddìlení Jiøí Novák. V pøírodì tento ¹krtiè pøes den odpoèívá stoèený v typické poloze na vìtvi a aktivní je v noci. Mladí jedinci loví pøevá¾nì drobné plazy (napøíklad scinky), v jídelníèku star¹ích jedincù se vyskytují hlavnì men¹í savci a také ptáci. "V pøírodì zatím nepatøí k ohro¾eným druhùm, v lidské péèi se v¹ak mno¾í pomìrnì vzácnì. Zoo Ostrava získala dvì dospìlé samice ze spøátelené Zoo Plzeò, kde se tito hadi úspì¹nì rozmno¾ují," dodává Jiøí Novák.
Støíkoun pìtitrnný (Toxotes chatareus) obývá estuária, mangrovové porosty, ale proniká také do sladkovodních øek a malých potokù, ¾ije dokonce i v jezerech. Zde preferuje bøehy s pøevislou vegetací. Podobnì jako sedm dal¹ích druhù støíkounù se ¾iví pøevá¾nì hmyzem. Na rozdíl od jiných ryb støíkouni neèekají, a¾ potrava dopadne na vodní hladinu, ale vystøikují vodu z tlamky a zasahují hmyz sedící na vegetaci nad hladinou. Sestøelený a na hladinu spadlý hmyz je støíkouny rychle lapen. Støíkoun pìtitrnný v¹ak loví také korý¹e a malé rybky a na rozdíl od jiných støíkounù ¾ere také rostlinnou potravu. Hlavní potravou v¹ak zùstává hmyz, který doká¾e sestøelit na vzdálenost a¾ 150 cm.
Muréna sundská (Gymnothorax polyuranodon) - jedná se o murény ¾ijící v moøích, v estuáriích i øekách, pøièem¾ jejich ¾ivotní cyklus není pøesnì znám; nicménì se zdá, ¾e mláïata tráví poèáteèní cyklus svého ¾ivota v moøském prostøedí a poté migrují do sladké vody. V øekách bývají pozorovány a¾ 20-30 km od moøe. Nedávná studie z chránìné oblasti Wet Tropics of Australia naznaèuje, ¾e odrostlá mláïata a dospìlí jedinci skuteènì preferují sladkovodní prostøedí a estuária, co¾ z tohoto druhu dìlá jediný skuteènì sladkovodní druh murény.
©árka Nováková