jedna se mi podařila a vůbec nevím, co s tím, netuším důvod otočky,
máte radu, prosím
E.

Hahahahaha...dobrý:-)

s optimismem jde všechno lépe

Co se na to dá říct :-)))

Co vy na to ?

ha ha ha - byť pěkné je, ale ne pro moje ručičky))))) ale dík za každý nový nápad....

V magazinu dnešního Práva jsem našel docela pěkné krmítko - pro inspiraci!

Jednoznačně vyhrává krmítko Tvoje, hlavně pokud jde o řešení stříšky, což byl pro mne naprosto neřešitelný problém. Všechno napovídá návod - takhles to vymyslel vlastní hlavou? .. lepila jsem, stloukala - mám sice i dřevěné špalíky, ale vrtačky se bojím)))......u typu "salaš" je právě problematické spojení stříšky- a šikmé vzpěry aby byly stejně sešikmené - to teddy ne, i když to vypadá moc hezky.....
Imro děkuji, beru, vyrábím.....

Milá Zdeňko, mně se tvé krmítko nezdá až tak špatné, možná je z materiálu zbytečně silného a ruší ten hřebík, i ochranu stříšky jsi vyřešila docela dobře.Nelíbí se mi podpěra, měla by být méně silná.

Samozřejmě každý výrobek bude podmíněn tím, jaký materiál najdeme v zásobách. Pro inspiraci ti přikládám několik možností a konstrukci.

Nejprv to moje, podkladová deska i stříšky je ze slabších falcovaných obkladových prken, k ochraně jsem původně používal pouze nátěr Luxolem, teď je stříška pokrytá tzv. kanadským šindelem, žel se prodává ve větší ploše.

Postup výroby vyplývá z dalšího obrázku - kostra, ale možností jsou mraky. Podobné řešení jako moje je na dalším snímku.

Docela se mi líbí typ Salaš, který rovněž připojuji, samozřejmě způsob opracování je pro amatéra méně dostupný, za úvahu stojí pověsit krmítko na strom.

K dalšímu typu jsem našel podrobný plánek, může tě rovněž inspirovat.

Namísto hřebíků stojí zato díly sešroubovat pomocí vrutů, je jich velký výběr.

Nevím, zda jsem ti pomohl, případně se ještě zeptej. V každém příppadě znám málo dam, které by se do podobné výroby pustily, takže máš můj obdiv.

Tohle je pravá tvář mého krmítka.... poprvé decentně přikrytá sněhem, podruhé v "plné kráse". Hřebíky, křivá, nenatřená ochrana stříšky..))) Vracím se ke zdejšímu krásnému krmítku Imry - fakt prosím, neposlal bys nějaký návod? Ta stříška byla pro mne hodně problém, navíc jsem musela nejdříve přitlouct spodní část ke sloupku a stříšku dávat dodatečně, protože krmítko bylo úmyslně maličké.
Takže prosím, Imroušku, nebyl by nějaký návod, jak na to? Ale prosím, bez patentování, na to nemám prostředky, tedy finanční... Zahradu mám sice ještě pod sněhem, ale nové krmítko by se hodilo i v létě, tohleto je fakt ohyzné a při dělání fotek má s ním Zoner docela dost práce))))).....

Miláčkové, diskuse o šroubech by byla v pořádku, kdyby neměly další určení. Můžete si všimnout, že na tom pravém je očko z červeného lanka, lanko podél vrcholu, v místě, kde střecha přechází v bočnici (podobné šroby) a potom v půlce boční stěny upevňuje stínění skleníku v horkých dnech, jinak by je sebemenší vítr sebral. (Věci, které se zdají složité, jsou ve skutečnosti ještě složitější!)

Na jakékoliv ostření čas nebyl, obrázek je výřez z většího, proto je tak zašuměný a málo ostrý. Fotil jem asi ze 6 metrů, lepší výsledky se daly ve stínu stěží dosáhnout. Navíc jsem nemohl váhat, ostřit, ptáček se dlouho nezdržel.

Jani, toho místo mluvčího máš jisté, prosím, připrav první informaci pro veřejnost o našich cílech.

Zaostřit na hlavu papagaje teleobjektivem, pak to vyříznout, zvětšit, ověnšit šumem a dílo je hotovo pro web. Aby náhodou někdo nepoznal, komu patří ty krásné šrouby.
Mimochodem ty šrouby budou asi vpořádku, jen byly namontovány vzhůru nohama. Kdo by se divil v tom fofru, utahovat matice zespodu bez speciálního klíče, to je radost sama.

Jinak se mi líbí profesionální postřeh správného okamžiku. Taky mi lítali kolem okna různí ptáci, ale než jsem připravil potřebné nádobíčko, byl správný okamžik už v nedohlednu.

Na profesionály si hrát nemusíme, ale stejně byste sem tam mohli říct, jak se zaostřuje třeba na hlavu - no, myslím na hlavu toho papagaje :-)

A co se týká konkurzu? Kdo jiný by to měl Jani vyhrát?

Seš neuvěřitelnej-takhle v celku - " po částech " Tě neznám,tak nemůžu říct, ale práce to musela bejt šílená!

No papagáj není zaostřenej na hlavu, ale právě na ty drápy fotka hodně šumí, ale je to hlavně fuk,žejo nehrajem si tady na profíky-to já jen abych předešla blbejm kecům !

Sorry, ale už sem to tady mockrát psala s blbostí se nedá vyhrát ale nesmí se přestat proti ní bojovat !
Takže zdravím a mimochodem - vyhrála sem ten konkurz ?

Ty máš ale oči Bobo, ty šrouby jsou vskutku ohavné (mohl bych je seříznout, ale zbavil bych je ochrany proti korozi). Jsou právě takové, jaké přibalil dodavatel skleníku a tehdy jsem měl zcela jiné starosti, než délka šroubů. Myslím, že to story stojí za odvyprávění.

Někdy v 1995 jsme rekonstruovali celý dům, vyměnili jsme okna, balkonové dveře za nové. Kutil Imra tak získal bohatý materiál a z obnošených okenních křídel postavil docela pěkný malý skleník. Sloužil asi deset let, malinko ztrouchnivěl a když přišla pořádná vichřice (zapoměl jsem přivřít dveře), celou konstrukci nadzvedla a rozházela per partes po zahradě. Co horší, skleník byl vysázen a pomalu měl začít rodit.

Žena málemže neplakala, zželelo se mi jí, koupil jsem skleník s kovovou konstrukcí a opatrně, abych výsadbu nepoškodil, vykopal jsem nové základy, vyzdil z tvárnic, skleník sešrouboval (viz ty dlouhé šrouby), zasklil – jediná rostlinka neutrpěla. Byla to takřka hodinářská práce. . .
Už to víš, až budu stavět ten další (asi už v příštím životě), bez ohledu na dodavatele opatřím šrouby správné délky.

Mimochodem, ten papoušek se chvíli toulal po naší zahradě, stihl jsem ho teleobjektivem zachytit.