Vìdecky potvrzeno. Ptáci jsou chytøí!
Myslíte si, ¾e jediní inteligentní ptáci jsou papoušci? Tak to jste na velkém omylu. Existuje mnoho druhù ptákù, kteøí dokazují svým chováním znaènou inteligenci. Nìkteøí jsou dokonce schopni vhledu. Pou¾ívají nástroje. Dorozumívají se takovým mno¾stvím zvukù, ¾e to pøipomíná skuteèný jazyk. Pamatují si po dlouhou dobu, kam si ulo¾ili zásoby potravy. Mají sociální vazby. Ptaèí chování je zkrátka zcela oprávnìnì pøedmìtem moderních výzkumù, které nám ukazují, ¾e výše inteligence se zdaleka neodvíjí jen od velikosti mozku. Jennifer Ackerman nás ve své knize "Genialita ptákù" poutavì seznamuje s jejich prùbìhem a výsledky.
Mo¾ná u¾ jste slyšeli, ¾e mezi nejinteligentnìjší ptáky se øadí spolu s papoušky ptáci krkavcovití. Vrány, havrani, kavky, sojky, straky èi krkavci udivují vìdce svými mentálními schopnostmi ji¾ nìkolik desetiletí. Nejen ¾e pou¾ívají jednoduché nástroje pro získání potravy (pøisunutí klacíkem) nebo odhánìjí vetøelce (hází na nì kamínky), ale dokonce jsou schopni øešit jednoduché poèetní úlohy (správnì urèí poèet èervù v misce), doká¾í se poprat s hlavolamy (s pomocí jednoho nástroje získají pøístup k jinému), umí hrát pexeso a vrána novokaledonská dokonce umí - jako jediný ¾ivoèišný druh kromì èlovìka - vyrobit si a pou¾ít nástroj s háèkem. A tak lze pokraèovat dál a dál. Straky poznají svùj odraz v zrcadle. Jeden druh vran v Japonsku rozbíjí oøechy tak, ¾e je nechává rozjet automobily - ale pozor, aby to bylo bezpeèné, hází si je na pøechod pro chodce a potravu si sbírá pouze, kdy¾ svítí zelená.
Velmi inteligentní jsou ovšem i další ptáci, napø. dravci nebo pìvci (u nás bì¾nì zastoupení sýkorkami, vrabci, pìnkavami a holuby). Ka¾dý z druhù ovšem nejvíce vyniká v trochu jiné schopnosti. Holub si napø. doká¾e zapamatovat a rozpoznat velké mno¾ství pøedmìtù a dokonce rozliší i rùzné malíøské styly. Sýkorky zase tvoøí komplikovanou spoleèenskou sí», v rámci které spolu komunikují tak slo¾itým jazykem, ¾e jej vìdci oznaèili za nejpøesnìjší komunikaèní systém mezi ¾ivoèichy. A tak bych mohla pokraèovat dál a dál. V knize Genialita ptákù se toti¾ dozvíte tolik zajímavostí, ¾e je ani nelze do jednoho èlánku shrnout. Tak¾e pokud by vám snad zpoèátku vadilo, ¾e kniha neobsahuje jediný obrázek, pøi ètení tolika ú¾asných pozorování a pokusù na to velmi rychle zapomenete. Proto¾e prostì jen ¾asnete, smìjete se nebo jste mo¾ná dokonce nad ptaèím chováním dojatí.
Kromì mnoha a mnoha pøíkladù z dolo¾ených výzkumù a pozorování se autorka vìnuje obecnì stavbì ptaèího tìla. Dozvíte se napø. více o tom, jak je - kromì pøítomnosti køídel - uzpùsobeno k létání, nebo o tom, ¾e míru kongitivních schopnosti neurèuje tolik velikost mozku jako pomìr hmotnosti mozku vùèi tìlu (kráva není chytøejší ne¾ myš a pštros není chytøejší ne¾ sýkorka). Troufám si tvrdit, ¾e pokud nejste studovaný biolog, najdete témìø na ka¾dé stránce nìjakou informaci, která vás pøekvapí nebo pøinejmenším zaujme. Stylisticky jsou pøitom pøíjemnì naservírované jako plynulé vyprávìní èlovìka, pro kterého je pochopení ptaèího svìta ¾ivotním posláním. ®ádná suchá fakta a nudné teorie, ale laikùm uzpùsobené povídání o vìdeckých faktech.
Vìøím, ¾e kdo si knihu pøeète, nejen¾e se nebude nudit, ale hlavnì bude u¾ napoøád vnímat naše létající spoleèníky docela jinak - toti¾ jako spolupozemš»any.
Vzhledem k tomu, ¾e mnozí z nich potøebují v souèasné dobì pomoci s pøe¾itím, jak dokládá další ptaèí kniha nakladatelství Kazda Krmíme ptáky - ale správnì (mimochodem se spoustou fotek!), kterou vám pøedstavím pøíštì, je tato publikace jistì velkým posunem vpøed v ochranì našich opeøených krasavcù. A za to dìkuji!
