Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Pavla,
ztra Zdeka.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak jsem pišel o panictví (málem)
 
Díky starostlivé mamince, která, abych snad o nco nepišel, mn v 22 letech podstrila populární píruku “Kdy dospíváte v mue”, jsem si umínil, e je na ase, abych zjistil, jestli ztrátou panictví se podstatn zmní mj pohled na ivot. Pouná kníka mn podala patiné informace o pohlavní zdravovd. Tomuto námtu se rodie vyhýbali jako ert kíi. Do svých 22 let jsem vil, e dti nosí áp a e mám kladélko jenom na urání. Z omylu mne vyvedla nejen kníka, ale hlavn ivotem protelí kamarádi, kteí o panictví bn picházeli v 15 letech. I o pt let starší brácha se zaal konen o mne v tomto smru starat. Nemusím zdrazovat, e jsem nikomu dlouho nevil. Myslel jsem si, e si ze mne dlají šprouchlata a vytahují se.
 
Nicmén, po získání patiných informací, jsem posléze dospl k názoru, e ke ztrát panictví by byla dobrá další osoba, pokud mono enského pohlaví, protoe kluci pece jenom postrádají všechny ty ke ztrát potebné vci, tak výstin popsané a ilustrované v mojí píruce.
 
Proradní kamarádi, kterým jsem dvoval, e mn v mojí probuzené touze se stát chlapem pomohou, mne však hanebn zradili. Všechno o mn toti vykecali známým holkám. Ty pak na mne ukazovaly prsty a typicky vysokým enským smíchem se hihaly. Bylo mn stydno. Chodil jsem ze sklopenou hlavou dlaje, e posmšky nevidím a nevnímám. Nakonec mn pomohla hodná Anika. Dobrá to duše, která slíbila, ze mne seznámí s dobrou kamarádkou, která zrovna tak ješt nemla v milostném objetí ádného kluka.
 
“Hele, Aniko”, zaškemral jsem. “Tebe znám, ty jsi hodná holka. Ty bys mn teba sama nepomohla místo njaký kamarádky, kterou vbec neznám?” zeptal jsem se nesmle.
“Tak to tedy thle,” ekla a dodala, e bych ml být rád, kdy mn dojedná rande s kamarádkou Martou.
 
Slib splnila. Rande pro nás sjednala v restauraci U Milenc v Košíích.
 
Kamarádi, ve snaze, abych se na n u nezlobil, mn dali patiné rady, jak holku ulovit.
 
“Bez šusáku, díns a klobouku Tyroláku vyšperkovanýho odznáky budeš mít smlu a ani si neškrtneš,” znly chlapské rady, které jsem vzal na vdomí.
 
Na schzku jsem se dostavil obleen podle rad kámoš s pugétem karafiát a zpocenými dlanmi o pl hodiny díve. Marta, která pišla na as, ze mne vyrazila dech. Krásná, štíhlá brunetka se smutnýma oima. Navíc úasn vyvinutá, z eho se mn udlaly barevné kruhy ped mýma oima. Od první chvíle jsme si padli do noty. Marta byla sice ponkud zdrenlivá, ale u sklenky vína jsme si povídali nkolik hodin.
 
Na rande jsme chodili nkolikrát týdn. Ale rande to byla docela zvláštní, protoe jsem nešli vedle sebe tak, jak se to obyejn dlá, ale Marta, která se bála, e by se dostala do eí a mla potíe s písným otcem, šla na jedné stran ulice a já musel jít na stran protjší. Konverzace se odbývala tím, e jsme na sebe hulákali banální holé vty pes ulici a pes hukot aut. Jen jednou se mi podailo Martu vylákat do kina, kde pod rouškou tmy jsem ádostiv uchopil její ruku, ím jsem jí dal výrazn najevo, e ji hluboce miluji.

 
           
Po urité dob se mn Martika svila, e jí také nejsem lhostejný. Brácha mn poradil, e nastala chvíle kout elezo dokud je havé. Jak ale podat návrh slušné sedmnáctileté dívce, e po msíní známosti by bylo dobré zpeetit naši lásku tak jak se sluší a patí a nejenom v kin molíce si za tmy ruce. Samozejm, e se mn Martika nesvila, e je ješt panna. To mn prozradila Anika. Té jsem se také svil, e bych se hrozn rád u konen pomiloval, ale e nevím, e k tomu dojde, protoe je Martika tak stydlivá.
 
Anika opt nezklamala.
 
“Všechno jsem s Martou sjednala. Vysvtlila jsem jí, jak je úasn krásné se jemn pomilovat a e láska bez pomilovaní není ádná láska. Taky jsem jí ekla, e ty samozejm nejsi ádnej zvrhlík, který by ji dostal a pak ji opustil. Marta mn slíbila, e tedy jo, e to pro tebe udlá.”
 
“Co pro mne? Snad taky pro sebe!”
 
“To já nevím, to u je mezi váma,” ekla Anika a popála mn mnoho zdaru. Šibalsky na mne mrkla a dodala, e doufá, e nezklamu, co se prý dost asto muským, kdy se milují poprvé, stává.
 
To jsem se tak vylekal, e jsem se svil ostíleným kamarádm.
 
“No jo, kámo, to je potí. To musíš v tu chvíli myslet úpln na nco jinýho ne na sex. Nejlepší je myslet na fotbal,” ekl Vašek, který u ml nco za sebou
 
“A moc nechlastej. Dej si jenom na kurá. Jinak usneš a uízneš si vostudu jako trám,” dodal Martin.
 
Kluci mn pak dali ješt moe dalších rad, o kterých se zde nelze zmiovat. Ale všechny byly zejm vyzkoušené, a tudí uitené, a já si je zapamatoval.
 
Ten osudný veer byl Marty táta na odpolední šicht v Motorletu a ml se vrátit a veer. Take skrovný byt v mezaninu byl prázdný a jenom ekal na naše vášn.
 
Já se u mojí Martiky objevil v šusáku a Tyroláku. Pod dínsami jsem ml nové ervené trenky s bílým lampasem. To abych uinil píznivý dojem, a je ze sebe budu servávat.
 
Martika mne pivítala jen tak v rovém upánku, na stole obloené chlebíky a flaška Hoáku. Hrozného vína jsem se ani nedotknul, sndli jsme nco chlebík, vedli zadrhávající ei, protoe jsme byli celí nervózní z toho, co nás eká.
 
Martika stále pošilhávala po hodinkách a nakonec navrhla, e bychom nemli dále otálet, protoe by se mohl vrátit táta a ten by nás zabil. Tedy hlavn mne.
 
Nakonec si bez dalších eí Martika lehla do duchen, podívala se na mne a slabým hláskem zakníkala “Tak poj tedy ke mn, miláku, a to máme za sebou!”
 
Nemusela mne, holka pobízet. Kdy jsem ze sebe, poskakuje na jedné noze, nervózn sundaval dínsy, pemýšleje kolik to minulou nedli hrála Sparta se Slávii a u u jsem se na Martiku vrhal, ta najednou zaala argumentovat.
 
“A pro mn to chceš dlat, co na tom vy kluci vidíte. Já vlastn nechci. Já se bojím.”
 
To byla ledová sprcha. To vám nemusím íkat.
 
“Dobrá, Martiko, kdy nechceš, tak nechceš. Nutit t nebudu. Ale budeš litovat a to u bude pozd. Ahoj, jdu domu.” A oblíknul jsem se, na hlavu jsem si dal Tyroláek a byl jsem na odchodu.
 
“Necho, miláku, necho pry,” úpnliv adonila Martika a tém tragickým hlasem dodala “Poj ke mn, poj.”
 
Rituál rychlého svlékání opt zaal, zrovna tak jako optovné Martiky bdování, co z toho mám, co na tom vidím a pro to chci mermomocí dlat!
Co následovalo bylo rychlé oblékání, nasazování Tyroláku a íkání “Ahoj, jdu dom.”
 
Za kliku dveí jsem ale nechytil, protoe náhle zazvonil zvonek. Do krve by se do mne nedoezali. Ztuhnul jsem zrovna jako Martika, která, celá rozohnná, vstala z postele a šla otevít.
 
“Honem b a schovej se ve spíi”, zašeptala Martika a strila mne do temné, mravé spíiky, kde jsem na jedné noze a s jednou rukou v láhvi s okurkama poslouchal scénu, která se pede mnou odvíjela.
 
V místnosti stanula tetika, která si pišla s neteí popovídat. Podivila se nad neupraveným vzhledem Martiky, která se vymluvila, e se necítí dobe, take si šla lehnout. Tetku zejm pojalo podezení, protoe si sedla na zadek a sedla a sedla, ne a ne jít dom. Já se jenom s hrzou koukal na hodinky. Za pl hodiny se ml vrátit otec z odpolední smny!
 
Nakonec se pece jenom njakou enskou lstí podailo Martice tetku dostat z bytu ven.
 
Já se vyklopýtal ze spíe, padnul jsem Martice kolem krku a dkoval Bohu, e to tak ješt dobe dopadlo. Alas!! Proradná a nedvivá teta zaujala místo na chodb nad schody od mezaninového bytu, kde íhala a ekala na Martiky otce.
 
V tu ránu jsem vidl všechno opt velice ern. Ano, mohl jsem oknem vylézt ven z bytu a njakým zpsobem se dostat pes pavlae z domu, ale jak? Martika panikaila zrovna tak jako já a po tváích jí tekly rozmazané erné slzy.
 
“Jestli t tu táta nachytá, tak je konec,” prohlásila skrz slziky a já vdl, e to myslí ván.
 
Ml jsem tenkrát více štstí ne rozumu. Tetka toti na chvíli opustila svoje stanovišt ped vchodem, eho jsem vyuil k potupnému úprku z baráku. Jen drahý Tyroláek po mn zstal viset na všáku.
 
S Martikou jsem se setkal po delší dob. Vrátila mn klobouek, smutn se na mne podívala a konstatovala, e jsme mli tenkrát štstí.
 
“A víš, e mne ani nemrzí, e jsem ješt poestná,” ekla.
 
“A víš, e mne dsn štve, e já jsem furt ješt panic,” odvtil jsem lakonicky a rozlouili jsem se.
 
Martiku jsem ji nikdy v ivot nevidl. Jako správný chlap jsem klukm tenkrát nalhal, jak jsem pišel o panictví, jaký to bylo bájený. a e te po sexu pímo dnes a denn prahnu.
 
Nakonec jsem pozdji pece jenom o panictví pišel. Ano, ivot se tím pádem zmnil k lepšímu. Ale to u by bylo na píliš dlouhé povídání….
 
Ivan Kolaík
* * *
Zvukový záznam Ivana Kolaíka - Vyprávní v R 2  v poadu Tisíce píbh
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 04.05.2018  18:01
 Datum
Jmno
Tma
 04.05.  18:01 Ludk opka
 04.05.  05:13 Vclav DOPORUEN
 03.05.  08:15 Von Zejmna pro Ivana
 03.05.  06:18 Mara
 03.05.  00:46 Jaroslava
 02.05.  23:59 Ivan
 02.05.  19:04 Mara oprava
 02.05.  19:01 Mara co je sprvn
 02.05.  17:32 Von
 02.05.  17:30 vclav
 02.05.  17:24 ferbl
 02.05.  16:28 Von
 02.05.  15:57 Ludk
 02.05.  14:55 zdenekJ