17.04 - BOHUMÍN:Na mále měl 65letý nesvéprávný senior z Bohumína, kterému zachránili život zdejší strážníci spolu se sociální pracovnicí místní radnice. Ocitl se v nedobrovolné pasti. Uvízl ve vaně, ze které se nedokázal vyprostit. Bez šatů, bez jídla, několik dní pil jen vodu.

Policii zalarmovala jeho opatrovnice. Její svěřenec - epileptik s psychickými problémy si totiž dva dny po termínu stále nevyzvedl své týdenní kapesné. "Už se sice několikrát stalo, že si můj klient popletl dny v týdnu a pro kapesné se zapomněl zastavit, ale vždy pak dorazil následující den. Teď ovšem poprvé nepřišel vůbec, navíc nereagoval na opakované bušení na dveře jeho bytu, o které jsem telefonicky požádala domovníka. Začala jsem se proto bát o jeho život. V minulém týdnu jsme navíc společně navštívili neurologii a měla jsem mu teď předat léky. Zalarmovala jsem proto strážníky, vysvětlila jim situaci a požádala je o pomoc," sdělila Eva Nováková ze sociálního odboru bohumínské radnice.

Městská policie na místo dorazila přibližně o půl osmé večer. Už na ni čekal domovník. Za dveřmi inkriminovaného bytu hrálo rádio. "Na dveře jsme bušili přes deset minut a mezitím se snažili u domovníka zjistit, jaký měl pohřešovaný muž zvyky. Hlasitě puštěné rádio nebo televize patřilo k jednomu z nich. Byli jsme opravdu neodbytní, až jsme nakonec přes hlasitou hudbu zaslechli hlas pohřešovaného muže, který nás zval dál. Když jsme mu odpověděli, že je zavřeno, ať nám otevře, řekl, že by rád, ale že je ve vaně a nemůže z ní ven. To už jsme neváhali ani minutu a s pomocí speciálních nástrojů jsme dveře odemkli," uvedl strážník Stanislav Lukša.

Vyčerpaného, dezorientovaného a hladového muže našli policisté zaklíněného ve vaně. Bez cizí pomoci by se z ní nezvládl dostat. Strážníci jej z ní vytáhli, ale senior nebyl schopen chůze, tělo mu vypovědělo službu. Zabalili jej do deky a čekali na příjezd záchranky. Přivolaní zdravotníci jej pak odvezli do Bohumínské městské nemocnice, kde jej předali do péče lékařů.

"Rychlá reakce muži zachránila život. Stává se nám to jednou za pět let, že případ pohřešovaného člověka skončí dobře. Většinou totiž bohužel přijíždíme pozdě. Přitom by mnohdy stačilo, aby lidé byli ke svému okolí všímavější.

Nejzranitelnější jsou starší ročníky žijící samy bez rodiny nebo ji mají hodně daleko. V případě jakéhokoli podezření stačí zavolat, my situaci prověříme. Čím dříve totiž záchrana dorazí, tím lépe. Po týdnu už může být pozdě. A vůbec nevadí, když půjde o planý poplach. Prevence je vždy lepší. Raději lidem pomáháme, než jim rozdáváme pokuty," uzavřel druhý z dvojice zachránců David Revťák.