Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Marin,
ztra Emanuel.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamtníci, vzpomínejte!
 
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi popisujeme djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat.
 
Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.
 
Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.
 
ivot tropí hlouposti aneb mé ivotni paradoxy a renoncy (57)
 
Od stípk technických je jen malý krek ke stípkm mediálním. Na píklad další, dnes u zcela banální a moná dokonce i trochu pekonaná vcika - rádio – tedy rozhlasový pijíma. I tady mohu nejprve opt poslouit velmi starým píspvkem do týdeníku eskoslovenský rozhlas. Psal se tehdy asi rok 1980…
   
Pítel rozhlas
 
Mé první setkání s rozhlasem spadá do doby ped druhou svtovou válkou. Vybavuje se mi nahoe zaoblené hndá bedýnka – tuším, e to byla Philipska – s dvma knoflíky, ze které se ozývaly hlasy lidí, hudba, zpv a nkdy i jen hvízdání a vrení.
 
Ty poslední zvuky pak vyluzovala nkdy tsn po válce také moje první vlastnorun sestavená nedokonalá „krystalka“. Ovšem tehdy zaátkem války jsem se ale samozejm jako kadé dít nejvíce divil, jak se vejdou do té bedýnky ti lidé, co tam mluví a zpívají! Kdy jsem pak zaal íst, na jednom knoflíku jsem objevil kartónovou cedulku s nápisem: „Pamatuj, e poslech cizího rozhlasu je písn zakázán a trestá se i smrtí!“ Naprosto jsem nechápal, pro by ml tatínek kadý veer tisknout ucho k cizímu rozhlasu, kdy máme svj! Obsah vysílání mi nic moc neíkal, a 5. kvtna 1945, kdy jsem z té bedýnky uslyšel volání eskoslovenského rozhlasu o pomoc bojující Praze, jsem si prvn uvdomil dleitost tohoto sdlovacího prostedku.
   
Z poválených dob si vzpomínám zejména na bájené rozhlasové reportáe Josefa Laufra, Procházky a Mašlonky z hokejového mistrovství svta v roce 1947. A krátce potom u na první kabarety zaínajícího Vladimíra Dvoáka z praské kavárny Vltava, na programy orchestru Karla Vlacha, ale i na vánou hudbu v poadech Anny Hostomské. Zapomenout nelze ani na Jiího Štuchla, smutného mue Válka a Rudu Stolae, abych pipomnl alespo nkteré z protagonist rozhlasových silvestrovských poad z doby „pedtelevizní“. Omlouvám se všem zpravodajským a dalším redakcím, ale byla to doba mých studii, a tak sport, hudba a zábava vbec byly pro mne dleitjší, ne ostatní poady.
 
Pokrok v podob vlastního televizoru m zasáhl coby mladého enáe a v roce 1963 a od té doby byl rozhlas pece jen odsunut jako zdroj informací, pouení a zábavy a na druhé místo. Pesto mám dodnes z té doby vlastnorun nahrané magnetofonové pásky z tehdy velmi populární Houpaky. A jsem moc rád, e se mnohé z tehdejších hit líbí i mým dosplým dtem a teba nco eknou i mým vnouatm.
 
Rozhlas má pro mne jako meteorologa ale také svou druhou stranu. Díky své profesi s ním spolupracuji u od roku 1959, kdy vysílal mé první pedpovdi poasí ve svých pravidelných zpravodajských relacích, tehdy samozejm pod pseudonymem – meteorologický ústav. Své inkognito ztratili meteorologové a s nimi i já nejprve v s. televizi v šedesátých letech a teprve asi o 15 let pozdji v s. rozhlase. Ve Studiu 7 i v Dobrém jitru jsme mli pravidelné relace, kde jsme mohli krom pedpovdí uvádt i rzné zajímavosti a také propagovat náš obor. A protoe jsme nahlédli jak do televizní, tak do rozhlasové kuchyn, meme trochu srovnávat i jejich specifika. A tady mohu prozradit, e u vtšiny z nás vyhrává rozhlas!
 
Ped mikrofonem je lovk pece jen klidnjší, ne ped neúprosnou televizní kamerou a natáení v rozhlase je urit jednodušší. Pro mne osobn je pak neskonale píjemné, e u mikrofonu nemusím mít kravatu!

 
Tím konilo mé tehdejší svování se týdeníku S rozhlas a na tomto míst se musím omluvit, e jsem tehdy, z jist pochopitelných dvod nemohl zmínit ivotadárné relace a poady zakázaných zahraniních stanic – BBC, Hlasu Ameriky, Svobodné Evropy, AFN-Munich i Radio Luxemburg. Ty poslední dv hudební nám dodávaly „naši“ oblíbenou muziku u od padesátých let a z tch první tí jsem od sedmdesátých let obas a s jistou nostalgií poslouchal i hlasy svých pátel – emigrant.
 
   
 
Pár mých podivuhodn drzých rozhlasových exhibic si pak ješt nechám na píšt.
 
Foto internet
 
Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 10.03.2017  19:42
 Datum
Jmno
Tma
 10.03.  19:42 Von
 10.03.  13:41 Vesuvjana dky
 10.03.  09:37 ferbl