13.11 - Listopad bude o kávě
Jak připravovat a vychutnávat kávu
Káva je nejpopulárnějším nápojem na světě. V některých zemích jí sice úspěšně šlape na paty čaj, ale požitkáři vědí své: káva je káva. Tento nápoj nabízí řadu variací, jak jej proměňovat. Kávu pijeme při přátelském setkání, při pracovní schůzce nebo třeba na povzbuzení pozornosti.
Navzdory módě přepražených a přeslazených kávovin si i opravdoví znalci a milovníci kávy mohou vybrat z obrovského množství kvalitních druhů a značek.
Která je nejlepší?
Důvěřujte svým chuťovým buňkám a rozhodněte se sami. Váš vkus si určitě najde cestu tou záplavou různých možností. Vybírejte však ochutnáváním kávy, a nikoli čekáním na názory někoho jiného.
--------------------------------------
Jak je uchovávat
Ledové kávy, ať už se jedná o ochucené nealkoholické nápoje či mléčné nápoje, patří většinou mezi trvanlivé výrobky. Nealkoholické nápoje jsou ošetřeny pasterací, mléčné nápoje rychlým záhřevem při vysokých teplotách (UHT technologií - ultra high temperature). Mléčné nápoje by měly být uchovávány při teplotě do 24 °C, stejné doporučení platí rovněž pro nealkoholické nápoje. Nápoje jsou určeny po otevření k okamžité spotřebě, pokud výrobce neuvede na obale jinak. Při prodeji jsou ledové nápoje umístěny často v chladicích boxech, a to z důvodu optimální teploty k podávání ke konzumaci. Ledové kávy ze skupiny mléčných nápojů se tradičně prodávají v nápojových kartónech s brčkem, zatímco nealkoholické nápoje jsou obvykle nabízeny v plechovkách. U nápojů v plechovkách je nezbytné dodržovat základní hygienické zásady, vyvarovat se pití nápoje přímo z plechovky. Povrch plechovky může být totiž kontaminován původci onemocnění. Některé plechové obaly jsou proto již opatřeny odnímatelným plastovým víčkem či jiným přebalem, který chrání vrchní část plechovky.
----------------------------------------
Co nesmí chybět na obale
Na obale pro spotřebitele musí být uvedeny základní údaje: obchodní jméno výrobce nebo dovozce popřípadě prodávajícího a jeho sídlo, údaj o množství výrobku, datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti (podmínky skladování), údaj o složení podle použitých surovin, přídatných látek, aromat a potravních doplňků.
Upozornění "Obsahuje kofein" musí být u nealkoholických nápojů uvedeno pouze v případě přidaného kofeinu. U kávových nápojů je kofein obsažen jako přirozená součást kávové složky. Běžný spotřebitel automaticky spojuje kávový nápoj s přítomností kofeinu, proto stejně jako v případě kávy nemusí být toto upozornění uvedeno. U řady nealkoholických nápojů však výrobci deklarují skutečný obsah kofeinu v nápoji.
U nealkoholických nápojů musí být kromě ostatních povinných údajů uvedena také hodnota využitelné energie.
Všechny povinné údaje musí být na obale pro spotřebitele uvedeny v českém jazyce.
-------------------------------------------
V čem jsou rozdíly?
U ochucených nealkoholických nápojů je převažující složkou voda, jedná se tedy o lehčí osvěžující nápoje. Ledové kávy na bázi vody patří mezi typické nápoje s povzbuzujícími účinky určené pro dospělé, oblíbené jsou jako cestovní občerstvení, spolu s energetickými nápoji obvykle nechybějí v sortimentu prodejen u čerpacích stanic. Mléčné kávové nápoje na rozdíl od ledových káv ze skupiny nealkoholických nápojů, do kterých je mléko přidáváno v malém množství, obsahují nejméně 50 % mléka. Patří tedy mezi mléčné výrobky, které jsou důležitým zdrojem bílkovin, vápníku atd. K výrobě ledové kávy, ať už patří do skupiny mléčných či nealkoholických nápojů, se používá káva, kávový sirup, kávový extrakt, případně i kávové aroma. Minimální obsah kávy či kávového extraktu není u nápojů označených jako Ledová káva předepsán. Jednotlivé nápoje se tedy liší zejména podílem kávové složky a podílem mléka. Údaji o množství jednotlivých složek je tedy dobré věnovat při nákupu pozornost. V řadě případů je chuť nápojů stylizována do podoby dobře známých tradičních typů kávy, na což obvykle výrobce upozorní deklarací na obale - např. caffe latte (silné espreso doplněné trojnásobným objemem mléka), caffe mocca atd. Charakteristickou hořkou chuť uděluje kávě kofein, k dochucení jsou často použity různé ingredience jako vanilka, skořice, zázvor, kardamon, hřebíček, kakao, karamel a další aromatické látky.
-------------------------------------------
Káva je nedílnou součástí života většiny z nás, horký šálek s vonícím nápojem zpříjemní ranní vstávání i posezení s přáteli. Káva však může být i příjemným chladivým osvěžením. Nápoj připravený z vychlazené kávy známe pod označením ledová káva, ice coffee nebo také jako kávu frappé.
Pod označením Ledová káva nebo také Ice coffee se můžeme při nákupu setkat se dvěma odlišnými kategoriemi nápojů. Jde buď o skupinu ochucených nealkoholických nápojů, nebo o kategorii mléčných nápojů. Informace o druhu nápoje má pro spotřebitele zásadní význam, při výběru je proto dobré jim věnovat pozornost, abychom charakterem zakoupeného výrobku nebyli zklamáni.
V čem jsou rozdíly? - O tom příště
-------------------------------------------
Zvyšující se potřeby trhu vedly obchodníky a vědce k pokusům o přesazování kávovníku do jiných zemí. Holanďané to zkusili ve svých zámořských koloniích Batávie a Jáva, Francouzi na Martiniku a později v roce 1723 na Antilách. Roku 1727 se kávovník začal pěstovat v severní Brazílii, ale špatné klimatické podmínky ho přesunuly nejprve do okolí Rio de Janeira a nakonec do států Sao Paulo, kde pro jeho pěstování byly podmínky ideální. Pěstování kávy se zde rozvinulo tak, že se káva stala nejdůležitějším ekonomickým zdrojem Brazílie. Pro Američany oblibu kávy odstartoval rok 1776, kdy v Bostonu došlo k pověstnému pití čaje. (Tehdy vysoké daně za čaj rozezlily Bostoňany natolik, že naházeli první zásilky drahého čaje do moře. Tento protest proti britské vládě je považován za předzvěst americké války za nezávislost.) Ačkoli se káva v Africe zrodila, kávové plantáže a domácí spotřeba jsou zde věcí nedávné minulosti. Ve skutečnosti pěstování kávy na černý kontinent zavedli až evropští kolonialisté, kteří tušili, že se kávovníku bude na africkém kontinentě vzhledem k vhodné půdě a klimatickým podmínkám dobře dařit. Jejich tušení se ukázalo správné. Dnes některé africké země patří mezi nejvýznamnější světové producenty kávy. Těmi jsou: Brazílie, Kolumbie, Kostarika, Salvador, Ekvádor, Jamajka, Guatemala, Haiti, Havaj, Mexiko, Nikaragua, Peru, Portoriko, Venezuela, Etiopie, Jemen, Keňa, Angola, Tanzanie, Indie a Indonésie.
----------------------------------------------
Koncem 15. století prodávali kávu v Evropě první obchodníci. Zpočátku byla její cena velice vysoká a mohli si dovolit koupit ji jen bohatí lidé. Byla prodávána v lékárnách. Ale jak šel čas, káva získávala na oblibě i u méně majetných lidí. Protože přišla do Evropy z muslimského světa, dostalo se na starém kontinentě její zavádění do rozporu s názory některých církevních představitelů. Ti šli tak daleko, že požádali papeže Klementa VII. (1523 - 1534), aby zakázal ďáblův nápoj věřícím pít. Papež ale nejdřív požádal o šálek inkriminovaného nápoje. Když ho okusil, údajně pravil: "Tento nápoj je tak skvělý, že by byl hřích, nechat ho pít jen nevěřící. Porazme Satana požehnáním tohoto nápoje, který neobsahuje pro křesťany nic záhadného." Jakmile káva získala požehnání papeže, měla úspěch zajištěn. V 17. století se už pila ve všech evropských zemích. Ve velkých městech jako Vídeň, Londýn a Paříž se objevily první kavárny. Brzy se staly oblíbeným místem schůzek intelektuálů a umělců. V Praze otevřeli první kavárnu v roce 1714. V 18. století byla káva dokonce nazývána nápojem intelektuálů.
-----------------------------------------
Reklama kávu označuje tu za nápoj pro chvíle pohody, jindy zas za nápoj plný jazzu, jiný výrobce nás ujišťuje, že věnuje výběru zrnek největší péči, další zas klade důraz na pomalé pražení. Zkrátka káva nás provází každodenním životem ať chceme, nebo nechceme.
Nejprostší definice kávy by asi zněla tak, že je to nápoj vyrobený z usušených a upražených semen kávovníku a vody. Ovšem způsobů přípravy a možnosti ochucení bylo vymyšleno tolik, že připravit dobrou kávu je snadné a složité zároveň. Soudí se, že původním domovem kávy je Kaffa na území dnešní Etiopie. Odtud se kávovník rozšířil do Jemenu, Arábie a Egypta, kde se zakrátko káva stala součástí každodenního života lidí. Svědčí o tom mnohé arabské legendy, které se zmiňují o černém hořkém nápoji se stimulačními účinky. Jedna z nich si dokonce původ kávy přivlastňuje. Vypráví o jemenském pastýři, který pozoroval pasoucí se kozy, jak okusují načervenalé bobule. Všiml si, že kozy po jejich požití jako by ožily. Svá pozorování ohlásil mnichovi. Ten bobule uvařil a pak vydestiloval hořký nápoj, který měl schopnost rozptýlit spánek a únavu. Ve 12. století se káva začala pražit, mlít a pít ve větším měřítku v celém arabském světě.
-------------------------------------------
Co nesmí chybět na obale
Na obale pro spotřebitele musí být uvedeny základní údaje: obchodní jméno výrobce nebo dovozce popřípadě prodávajícího a jeho sídlo, údaj o množství výrobku, datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti (podmínky skladování), údaj o složení podle použitých surovin, přídatných látek, aromat a potravních doplňků.
Upozornění "Obsahuje kofein" musí být u nealkoholických nápojů uvedeno pouze v případě přidaného kofeinu. U kávových nápojů je kofein obsažen jako přirozená součást kávové složky. Běžný spotřebitel automaticky spojuje kávový nápoj s přítomností kofeinu, proto stejně jako v případě kávy nemusí být toto upozornění uvedeno. U řady nealkoholických nápojů však výrobci deklarují skutečný obsah kofeinu v nápoji.
U nealkoholických nápojů musí být kromě ostatních povinných údajů uvedena také hodnota využitelné energie.
Všechny povinné údaje musí být na obale pro spotřebitele uvedeny v českém jazyce.
-------------------------------------------
V čem jsou rozdíly?
U ochucených nealkoholických nápojů je převažující složkou voda, jedná se tedy o lehčí osvěžující nápoje. Ledové kávy na bázi vody patří mezi typické nápoje s povzbuzujícími účinky určené pro dospělé, oblíbené jsou jako cestovní občerstvení, spolu s energetickými nápoji obvykle nechybějí v sortimentu prodejen u čerpacích stanic. Mléčné kávové nápoje na rozdíl od ledových káv ze skupiny nealkoholických nápojů, do kterých je mléko přidáváno v malém množství, obsahují nejméně 50 % mléka. Patří tedy mezi mléčné výrobky, které jsou důležitým zdrojem bílkovin, vápníku atd. K výrobě ledové kávy, ať už patří do skupiny mléčných či nealkoholických nápojů, se používá káva, kávový sirup, kávový extrakt, případně i kávové aroma. Minimální obsah kávy či kávového extraktu není u nápojů označených jako Ledová káva předepsán. Jednotlivé nápoje se tedy liší zejména podílem kávové složky a podílem mléka. Údaji o množství jednotlivých složek je tedy dobré věnovat při nákupu pozornost. V řadě případů je chuť nápojů stylizována do podoby dobře známých tradičních typů kávy, na což obvykle výrobce upozorní deklarací na obale - např. caffe latte (silné espreso doplněné trojnásobným objemem mléka), caffe mocca atd. Charakteristickou hořkou chuť uděluje kávě kofein, k dochucení jsou často použity různé ingredience jako vanilka, skořice, zázvor, kardamon, hřebíček, kakao, karamel a další aromatické látky.
-------------------------------------------
Káva je nedílnou součástí života většiny z nás, horký šálek s vonícím nápojem zpříjemní ranní vstávání i posezení s přáteli. Káva však může být i příjemným chladivým osvěžením. Nápoj připravený z vychlazené kávy známe pod označením ledová káva, ice coffee nebo také jako kávu frappé.
Pod označením Ledová káva nebo také Ice coffee se můžeme při nákupu setkat se dvěma odlišnými kategoriemi nápojů. Jde buď o skupinu ochucených nealkoholických nápojů, nebo o kategorii mléčných nápojů. Informace o druhu nápoje má pro spotřebitele zásadní význam, při výběru je proto dobré jim věnovat pozornost, abychom charakterem zakoupeného výrobku nebyli zklamáni.
V čem jsou rozdíly? - O tom příště
-------------------------------------------
Zvyšující se potřeby trhu vedly obchodníky a vědce k pokusům o přesazování kávovníku do jiných zemí. Holanďané to zkusili ve svých zámořských koloniích Batávie a Jáva, Francouzi na Martiniku a později v roce 1723 na Antilách. Roku 1727 se kávovník začal pěstovat v severní Brazílii, ale špatné klimatické podmínky ho přesunuly nejprve do okolí Rio de Janeira a nakonec do států Sao Paulo, kde pro jeho pěstování byly podmínky ideální. Pěstování kávy se zde rozvinulo tak, že se káva stala nejdůležitějším ekonomickým zdrojem Brazílie. Pro Američany oblibu kávy odstartoval rok 1776, kdy v Bostonu došlo k pověstnému pití čaje. (Tehdy vysoké daně za čaj rozezlily Bostoňany natolik, že naházeli první zásilky drahého čaje do moře. Tento protest proti britské vládě je považován za předzvěst americké války za nezávislost.) Ačkoli se káva v Africe zrodila, kávové plantáže a domácí spotřeba jsou zde věcí nedávné minulosti. Ve skutečnosti pěstování kávy na černý kontinent zavedli až evropští kolonialisté, kteří tušili, že se kávovníku bude na africkém kontinentě vzhledem k vhodné půdě a klimatickým podmínkám dobře dařit. Jejich tušení se ukázalo správné. Dnes některé africké země patří mezi nejvýznamnější světové producenty kávy. Těmi jsou: Brazílie, Kolumbie, Kostarika, Salvador, Ekvádor, Jamajka, Guatemala, Haiti, Havaj, Mexiko, Nikaragua, Peru, Portoriko, Venezuela, Etiopie, Jemen, Keňa, Angola, Tanzanie, Indie a Indonésie.
----------------------------------------------
Koncem 15. století prodávali kávu v Evropě první obchodníci. Zpočátku byla její cena velice vysoká a mohli si dovolit koupit ji jen bohatí lidé. Byla prodávána v lékárnách. Ale jak šel čas, káva získávala na oblibě i u méně majetných lidí. Protože přišla do Evropy z muslimského světa, dostalo se na starém kontinentě její zavádění do rozporu s názory některých církevních představitelů. Ti šli tak daleko, že požádali papeže Klementa VII. (1523 - 1534), aby zakázal ďáblův nápoj věřícím pít. Papež ale nejdřív požádal o šálek inkriminovaného nápoje. Když ho okusil, údajně pravil: "Tento nápoj je tak skvělý, že by byl hřích, nechat ho pít jen nevěřící. Porazme Satana požehnáním tohoto nápoje, který neobsahuje pro křesťany nic záhadného." Jakmile káva získala požehnání papeže, měla úspěch zajištěn. V 17. století se už pila ve všech evropských zemích. Ve velkých městech jako Vídeň, Londýn a Paříž se objevily první kavárny. Brzy se staly oblíbeným místem schůzek intelektuálů a umělců. V Praze otevřeli první kavárnu v roce 1714. V 18. století byla káva dokonce nazývána nápojem intelektuálů.
-----------------------------------------
Reklama kávu označuje tu za nápoj pro chvíle pohody, jindy zas za nápoj plný jazzu, jiný výrobce nás ujišťuje, že věnuje výběru zrnek největší péči, další zas klade důraz na pomalé pražení. Zkrátka káva nás provází každodenním životem ať chceme, nebo nechceme.
Nejprostší definice kávy by asi zněla tak, že je to nápoj vyrobený z usušených a upražených semen kávovníku a vody. Ovšem způsobů přípravy a možnosti ochucení bylo vymyšleno tolik, že připravit dobrou kávu je snadné a složité zároveň. Soudí se, že původním domovem kávy je Kaffa na území dnešní Etiopie. Odtud se kávovník rozšířil do Jemenu, Arábie a Egypta, kde se zakrátko káva stala součástí každodenního života lidí. Svědčí o tom mnohé arabské legendy, které se zmiňují o černém hořkém nápoji se stimulačními účinky. Jedna z nich si dokonce původ kávy přivlastňuje. Vypráví o jemenském pastýři, který pozoroval pasoucí se kozy, jak okusují načervenalé bobule. Všiml si, že kozy po jejich požití jako by ožily. Svá pozorování ohlásil mnichovi. Ten bobule uvařil a pak vydestiloval hořký nápoj, který měl schopnost rozptýlit spánek a únavu. Ve 12. století se káva začala pražit, mlít a pít ve větším měřítku v celém arabském světě.